11 C 101/2024

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kůsovou, Ph.D. ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce fakticky a k doručení Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trval bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o nahrazení projevu vůle

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku , částka, k rukám zástupce žalované , Jméno advokáta, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, ve spojení s jejím doplněním ze dne , datum, a , datum, se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalované k darovací smlouvě, na jejímž základě by byly nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalované (pozemek p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba, a pozemek p. č. , Anonymizováno, , vše na LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, ) převedeny na žalobce. Uvedl, že v místě stojí rozestavěný rodinný dům, jehož přístavbu ke stodole zahájila žalovaná (matka žalobce) s bývalým manželem , jméno FO, (otcem žalobce). Rozestavěný dům byl předmětem vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví rodičů žalobce, přičemž součástí mimosoudního jednání byl též příslib žalované, že se domu vzdá ve prospěch žalobce (společného syna). Existenci této dohody a ústního slibu lze prokázat svědky. Žalobce v domě bydlí, na jeho úpravy vynaložil nemalé náklady. Žalovaná se o nemovitosti dlouhodobě nezajímá, žalobce ji opakovaně kontaktoval, aby se domohl převodu, avšak bezúspěšně. Dále žalobce odkázal na úředně ověřené prohlášení žalované ze dne , datum, , jímž žalovaná odkazuje žalobci svůj veškerý nemovitý majetek., právnická osoba, procesní stránce věci soud uvádí, že původně podaná žaloba doručená soudu , datum, nebyla projednatelná, protože tvrzení v ní obsažená nevyúsťovala v žalobní návrh. Žalobce totiž v žalobě uváděl, že není vlastníkem nemovitostí, že vlastníkem je žalovaná, ale že žalobce má nárok na jejich převod a že toto žalovaná odmítá. Soud proto žalobce postupem podle § 43 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval k odstranění tohoto nesouladu, což žalovaný svými dalšími podáními učinil a vady odstranil tak, že při zachovaném skutkovém stavu (žalobních tvrzeních) navrhl nahrazení projevu vůle žalované na darovací smlouvě s tím, že žalovaná převod odmítá a žalobce uvádí, že na něj má nárok. Tím se dostala žalobní tvrzení do souladu s žalobním návrhem a žaloba se stala projednatelnou.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Případný ústní slib není právně vymahatelný, přičemž i tento sporuje. Jedinou předloženou listinou je závěť, z níž nárok uplatněný v tomto řízení neplyne a která byla později zrušena.

4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

5. Žalovaná je zapsána jako výlučný vlastník pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba, a pozemku p. č. , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , v obci , adresa, (z informativních výpisů, z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. , hodnota, , vč. výpisu k , datum, , z ortofomapy). Rozestavěný domek, nacházející se na zmíněném pozemku, žalovaná nabyla do svého výlučného vlastnictví na základě rozsudku zdejšího soudu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , kterým bylo rozhodnuto o vypořádání bezpodílového jmění žalované s bývalým manželem , jméno FO, ; žalovaná měla bývalému manželovi vyplatit vypořádací podíl ve výši , částka, (z odůvodnění usnesení zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ), přičemž výkon rozhodnutí k vydobytí pohledávky z tohoto vypořádání ve věci oprávněného , jméno FO, byl zastaven k návrhu oprávněného (z usnesení zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, ). Dne , datum, žalovaná vyhotovila listinu, v níž prohlásila, že veškerý svůj nemovitý majetek odkazuje svému synovi , jméno FO, , tj. žalobci; podpis žalované na této listině je úředně ověřen. Slovo „odkazuji“ na této listině je stěží čitelné, žalobce soudu nepředložil originální vyhotovení, nicméně strany nesporně prohlásily, že se vskutku jedná o slovo „odkazuji“ (z předmětné listiny ze dne , datum, ).

6. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že další písemné ujednání mezi účastníky týkající se shora uvedených nemovitostí neexistuje (žalobce toto výslovně vůči soudu prohlásil u ústního jednání dne , datum, ).

7. Soud na základě provedeného dokazování stran skutkového stavu věci uzavřel, že předmětné nemovitosti jsou ve výlučném vlastnictví žalované (rozestavěný dům byl dříve v bezpodílovém spoluvlastnictví rodičů žalobce). Žalovaná dne , datum, sepsala listinu s úředně ověřeným podpisem, v níž pro případ své smrti odkázala svůj nemovitý majetek žalobci. Mezi stranami neexistuje žádné písemné ujednání týkající se převodu předmětných nemovitostí.

8. Vzhledem k tomu, že ze skutkových tvrzení uváděných žalobcem nemůže žádným způsobem vyplývat nárok na bezúplatné převedení věcí, jak bude dále vysvětleno níže, zamítl soud k jejich prokázání žalobcem navržené důkazy, a sice výslech svědků , právnická osoba, , , jméno FO, a , jméno FO, (k prokázání ústního slibu žalované k převodu nemovitostí), výpisem telefonických hovorů (k prokázání tvrzení, že žalobce žalovanou opakovaně kontaktoval a domáhal se převodu), jakož i geometrickým plánem (který nadto ani nebyl označen k žádnému tvrzení).

9. S ohledem na dobu údajného vzniku závazku žalované soud při právním posouzení věci aplikoval úpravu obsaženou v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), ve spojení s § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

10. Podle § 46 odst. 1 obč. zák. písemnou formu musí mít smlouvy o převodech nemovitostí, jakož i jiné smlouvy, pro něž to vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků.

11. Podle § 476 odst. 1 obč. zák. zůstavitel může závěť buď napsat vlastní rukou, nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu. Podle odst. 2 v každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná.

12. Podle § 161 odst. 3 o.s.ř. pravomocné rozsudky ukládající prohlášení vůle nahrazují toto prohlášení.

13. Po provedeném dokazování soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Soud uvádí, že právní řád sice s žalobami na nahrazení projevu vůle v soukromoprávních vztazích z hlediska procesního počítá (srov. § 161 odst. 3 o.s.ř.), nejedná se ovšem o jakousi univerzální klauzuli použitelnou pro případ, kdy žalovaný odmítá projevit vůli požadovanou žalující stranou. Pokud tedy žalobce uváděl, že žalovaná odmítla dodržet svůj ústní slib k převodu nemovitostí, ačkoliv ji v tomto ohledu vícekrát kontaktoval a žádal ji o jeho dodržení, nelze mít v tomto případě žalobu za důvodnou. Zmiňované ustanovení § 161 odst. 3 o.s.ř. je toliko procesní a týká se vykonatelnosti takových rozhodnutí, povinnost učinit prohlášení vůle by ovšem musela pro žalovanou vyplývat ze zákona, ze smlouvy, případně z porušení povinnosti [k tomu srov. , adresa, , K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání (3. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2024. dostupný k § 161 o.s.ř. na www.beck-online.cz]. Tento závěr pochopitelně vyplývá nejen z doktríny a citované literatury, ale též z principů a zásad ovládajících soukromé právo. Jelikož v předmětné věci neexistuje žádné zákonné ustanovení, které by žalovanou zavazovalo ve vztahu k žalobci k učinění jakéhokoliv projevu vůle ve vztahu k převodu jejích nemovitostí, jakož ani žádná písemná dohoda stran v uvedeném smyslu, bylo na místě žalobu zamítnout.

14. Pro úplnost soud podotýká, že případný ústní slib nemohl žalovanou ve vztahu k jejím nemovitostem, resp. k jejich převodu na žalobce, zavázat právně relevantním způsobem tak, aby byla založena důvodnost podané žaloby, a to už jen z toho důvodu, že právně relevantní závazek týkající se nemovitosti musí mít písemnou formu ve smyslu § 46 obč. zák. (z tohoto důvodu soud stran tvrzeného slibu neprováděl dokazování, jak uvedeno shora v bodě č. , hodnota, ). Prohlášení žalované ze dne , datum, je pak svým obsahem závětí v náležité písemném formě ve smyslu výše citovaného § 476 obč. zák. Takové pořízení pro případ smrti (jeho trvání, platnost, odvolání, apod.) přitom nemá pro projednávanou věc žádný význam a na jeho základě se nelze domáhat převodu majetku za života zůstavitele (pořizovatele).

15. Závěrem soud uvádí, že pro vyloučení pochybností žalobce o shora uvedeném přiměřeným způsobem (v mezích své poučovací povinnosti s přihlédnutím k tomu, že žalobce nebyl odborně právně zastoupen) poučil podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. s tím, že pokud ke svému uplatněnému nároku nemá žádná další tvrzení, nemůže být ve věci úspěšný. Žalobce výslovně uvedl, že nic dalšího k věci nemá, že svůj nárok dovozuje toliko z již uvedeného a že ani žádnou lhůtu k doplnění nežádá.

16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že jejich náhradu přiznal procesně úspěšné žalované a uložil žalobci uhradit jí částku , částka, . Uvedená částka sestává z odměny advokáta ve výši , částka, za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí právního zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání) ve spojení s § 7 bod 5 a § 9 odst. 3 písm. b) advokátního tarifu, dle něhož odměna za jeden úkon činí částku , částka, v návaznosti na tarifní hodnotu sporu , částka, , jelikož se jedná o žalobu na nahrazení projevu vůle (nikoliv určení právního vztahu), jehož předmět nebyl v tomto řízení oceněn a soudu není známa jeho hodnota; zjišťování této hodnoty přitom přesahuje rámec projednávané věci. K uvedené částce dále soud připočetl hotové výdaje za tyto 3 úkony ve výši , částka, za každý úkon dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. celkem , částka, a cestovné za jednu zpáteční cestu do Benešova ve výši , částka, [dle serveru www.mapy.cz je jedna zpáteční cesta ze sídla zástupce žalovaného k Okresnímu soudu v Benešově dlouhá 262 km a uvedená částka byla spočítána při průměrné ceně nafty , částka, /l, sazbě základní náhrady , částka, /km dle vyhl. č. 475/2024 Sb., a to při spotřebě paliva vozidla zástupce žalované 6,2/5,4/5,7 l/100 km dle velkého technického průkazu]. Dále soud žalované přiznal náhradu za promeškaný čas jejího zástupce dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 téhož ustanovení advokátního tarifu, tj. , částka, za každou započatou půlhodinu, což v daném případě představuje částku , částka, (2 jednosměrné jízdy , adresa, , kdy jedna jízda trvá 4 započaté půlhodiny dle www.mapy.cz). K odměně, hotovým výdajům, cestovnému a promeškanému času (celkem , částka, ) náleží náhrada za 21% daň z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalované dle přiloženého osvědčení plátcem, a to ve výši , částka, . Celkově je tak žalobce na nákladech řízení povinen zaplatit žalované částku , částka, . Tuto částku je žalobce povinen zaplatit k rukám zástupce žalované ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku ve smyslu § 149, § 160 odst. 1 o.s.ř.