11 C 139/2025

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kůsovou, Ph.D. ve věci žalobkyně: Anonymizováno - Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 450 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Benešově soudní poplatek za žalobu ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení ve výši 14,75 %. Uvedla, že v souvislosti s převozem žalovaného dne datum do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice, kterým bylo prokázáno užití a přítomnost alkoholu, vznikla žalovanému povinnost hradit náklady s tím spojené ve výši žalovavé částky. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k zaplacení nákladů dne datum. Pohledávka byla splatná do datum. Žalovaný na svou obranu uvedl, že pohledávky vůči žalobkyni má již zaplacené. Žalobkyně na vyjádření žalovaného reagovala tak, že žalovaný uhradil pouze pohledávku za převoz uskutečněný dne datum ve výši částka, nicméně žalovaná částka je za převoz uskutečněný až dne datum ve výši částka, která dosud uhrazena nebyla. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěry stran skutkového stavu věci. Dne datum převezla žalobkyně žalovaného k lékařskému vyšetření z obce adresa do záchytné stanice v Anonymizováno, kde mu bylo naměřeno 2,76 promile alkoholu v krevním vzorku. Při převozu žalovaného v čase od 1:18 do 2:00 hodin bylo služebním vozidlem najeto 50 km (z úředního záznamu, ze záznamu o dechové zkoušce, z rozhodnutí o eskortě, z úředního záznamu o převozu osoby, z předání osoby do PAZS adresa, z dechové zkoušky). Žalobkyně následně vyčíslila náhrady za použití služebního vozidla a jí uhrazené náklady na vyšetření krve v celkové výši částka (z uplatnění nákladů za vyšetření a dopravu osoby, z vyúčtování nákladů na dopravu při použití služebního dopravního vozidla, včetně příloh). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě nákladů výzvou ze dne datum a následně výzvou ze dne datum, kterou si nepřevzal (z výzev k úhradě včetně doručenek). Žalovaný však do dnešního dne dlužnou částku neuhradil. Žalovaný žalobkyni na základě výzvy ze dne datum uhradil částku ve výši částka dne datum (z výzvy k úhradě, z poštovní poukázky). Při právním posouzením věci vycházel soud z ust. § 20 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., v platném znění, podle kterého je osoba, u které je důvodné podezření, že pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky vykonává nebo vykonávala činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek, povinna podrobit se odbornému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu nebo jiných návykových látek včetně odběru biologického materiálu k jeho stanovení. Podle ust. § 24 odst. 2 citovaného zákona prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Podle odstavce třetího téhož ustanovení náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese právnická osoba, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když žalovaný byl dne datum žalobkyní převezen do záchytné stanice, kde byla u žalovaného prokázána přítomnost alkoholu a vznikla mu tak povinnost hradit náklady spojené s tímto převozem. Argument žalovaného nemohl obstát, neboť žalobkyni uhradil pohledávku za jiný převoz do záchytné stanice, který byl uskutečněn dne datum. Podle ust. § 24 odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb. tedy vznikla žalovanému povinnost hradit náklady vyšetření a náklady na dopravu žalovaného, které byly vyčísleny celkovou částkou částka. Soud proto shledal žalobu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni požadovanou částku včetně úroku z prodlení, jehož nárok a výše jsou odůvodněny ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném ke dni počátku prodlení. Dle § 166 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu. O náhradě nákladů řízení proto soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesně plně úspěšná žalobkyně náhradu nákladů nepožadovala a dle obsahu spisu jí náklady nevznikly. Soud rozhodl také o povinnosti žalovaného uhradit soudní poplatek za řízení v souladu s ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně je od placení soudního poplatku podle ust. § 11 odst. 2 citovaného zákona osvobozena, a tudíž poplatková povinnost přešla na žalovaného. Žalovaný je proto povinen zaplatit soudní poplatek ve výši částka ve prospěch České republiky – Okresního soudu v Benešově, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).