11 C 51/2026

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kůsovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení neoprávněnosti výpovědi nájemní smlouvy

I. Zamítá se žaloba na určení, že výpověď ze dne , datum, , kterou žalovaná vypověděla nájemní smlouvu ze dne , datum, , je neoprávněná.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku , částka, k rukám zástupce žalované , Jméno advokátky, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně domáhala určení, že výpověď ze dne , datum, , kterou žalovaná vypověděla nájemní smlouvu ze dne , datum, , je neoprávněná. K věci uvedla, že žalobkyně jako nájemce uzavřela dne , datum, nájemní smlouvu s právním předchůdcem žalované , právnická osoba, . jako pronajímatelem (dále jen„Nájemní smlouva“). Předmětem Nájemní smlouvy byla autodílna: dvě malé garáže, zastřešené stání a část zbývající plochy na pozemku parc. č. , hodnota, dle zákresu, který byl přílohou č. , hodnota, Nájemní smlouvy, vše nacházející se na pozemcích parc. č. , hodnota, a parc. č. st. , Anonymizováno, , zapsaných na LV č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, . Žalobkyně na základě Nájemní smlouvy užívala předmět nájmu pro účely svého podnikání. Trvání nájemního vztahu bylo v článku III odst. 3.

1. Nájemní smlouvy sjednáno na dobu neurčitou. Žalovaná zaslala žalobkyni dne , datum, odstoupení od Nájemní smlouvy pro údajné podstatné porušení povinnosti žalobkyně jako nájemce, které mělo spočívat v jejím prodlení s placením nájemného. Žalobkyně v reakci na odstoupení zaslala vyjádření, v němž namítla jeho neplatnost, jelikož takové odstoupení dle jejího názoru bylo jak v rozporu se zněním Nájemní smlouvy, tak se zákonnou úpravou. Poukázala na obsah článku III odst. 3.

3. Nájemní smlouvy ohledně možnosti výpovědi bez uvedení důvodu. Žalobkyně tak konstatovala, že předmětné odstoupení od Nájemní smlouvy nemohlo žádným způsobem přivodit její zánik. Pokud by se předmětné odstoupení posoudilo jako výpověď Nájemní smlouvy, odkázala na zmíněné ustanovení jejího článku III odst. 3.3., dle něhož nebylo možné Nájemní smlouvu vypovědět bez výpovědní doby. Žalobkyně v návaznosti na odstoupení žalované zaslala dne , datum, vyjádření, v němž žalovanou upozornila, že odstoupení je neplatné a nájemní vztah založený Nájemní smlouvou trvá. Pro případ, že by odstoupení bylo posouzeno jako výpověď, uplatnila proti ní námitky ve smyslu § 2314 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobkyně má za to, že nájemní smlouva vylučuje možnost výpovědi Nájemní smlouvy bez výpovědní doby, požadovala proto určit její neoprávněnost.

2. K výslovnému dotazu soudu ohledně upřesnění žaloby žalobkyně u jednání uvedla, že požaduje určení neoprávněnosti výpovědi ve smyslu § 2314 o. z. ve vztahu k předmětnému „odstoupení“ ze dne , datum, , jelikož má za to, že se může jednat toliko o výpověď, nikoliv o odstoupení, jelikož účastníci Nájemní smlouvy si možnost odstoupení nesjednali a právní úprava takové odstoupení neumožňuje. K dalšímu doplňujícímu dotazu soudu uvedla, že částky, k jejichž úhradě byla žalobkyně vyzvána výzvami žalované před ukončením nájemního vztahu, zaplaceny nebyly, nicméně má za to, že se nejedná o otázku rozhodnou pro posouzení věci.

3. Žalovaná k věci uvedla, že předmětné právní jednání ze dne , datum, je platným odstoupením od Nájemní smlouvy. Je pravdou, že žalovaná při ukončování vztahu váhala mezi výpovědí a odstoupením, nicméně nakonec zvolila řešení formou odstoupení, což dle jejího názoru zákon i judikatura připouští. Poukázala na skutečnost, že žalobkyně dlouhodobě neplnila své povinnosti z Nájemní smlouvy. V průběhu roku , Anonymizováno, se dostala do výrazného prodlení s hrazením nájemného a souvisejících plateb. Strany uzavřely mimosoudní dohodu o tom, jakým způsobem s účinností od ledna , Anonymizováno, bude žalobkyně hradit nad rámec pravidelných měsíčních plateb také splátky existujícího splatného dluhu, přičemž v dohodnutém režimu plnila žalobkyně závazky pouze do května , Anonymizováno, . V červnu , Anonymizováno, neobdržela žalovaná od žalobkyně žádnou platbu, v červenci , Anonymizováno, pak obdržela v dílčích splátkách celkem částku , částka, , coby částečné úhrady nájemného za měsíc červen , Anonymizováno, . Od té doby ke dni rozhodnutí soudu žalovaná žádné platby od žalobkyně neobdržela. Výzvou ze dne , datum, vyzvala žalovaná žalobkyni k plnění ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení předmětné výzvy. Žalobkyně přípis právní zástupkyně žalované převzala dne , datum, , aniž by na něj jakkoliv reagovala. Žalovaná tak po uplynutí shora uvedené lhůty a po připočtení přiměřené časové rezervy odstoupila dne , datum, od uzavřené Nájemní smlouvy s odkazem na § 2002 odst. 1 o. z. a ustanovení článku III odst. 3.2 Nájemní smlouvy. Žalovaná je přesvědčena, že neplacení nájemného a souvisejících plateb spojených s užíváním předmětu nájmu po dobu přesahující šest měsíců představuje takovou okolnost, která byvylučovala uzavření Nájemní smlouvy, byl-li by si jí pronajímatel předem vědom. Žalovaná též poukázala na otázku účelovosti žalobního návrhu a na korektiv dobrých mravů.

4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Dne , datum, žalobkyně a právní předchůdce žalované podepsali listinu s názvem Nájemní smlouva, jejímž předmětem dle jejího článku II. byly pozemky uvedené v článku I. této smlouvy v rozsahu určeném v zákresu, který byl nedílnou přílohou č. , hodnota, předmětné smlouvy. Předmět nájmu tvořila autodílna, dvě malé garáže, zastřešené stání a části zbývající plochy pozemku parc. č. , hodnota, . Účel nájmu byl stanoven jako provozování podnikatelské činnosti nájemce (tj. žalobkyně) v souladu s jemu uděleným podnikatelským oprávněním, a to konkrétně provozování autodílny, parkování vozidel a skladování s tím souvisejícího zboží a věcí. Dle článku III odst. 3.1. byla smlouva uzavřena na dobu neurčitou. Dle článku III odst. 3.2. byla kterákoliv ze stran oprávněna od smlouvy odstoupit, stanoví-li tak obecně závazné právní předpisy. Dále v článku III odst. 3.3. bylo sjednáno, že kterákoliv ze smluvních stran je oprávněna nájem dle této smlouvy vypovědět i bez uvedení důvodu písemnou výpovědí řádně doručenou druhé smluvní straně se šestiměsíční výpovědní dobou, která počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi druhé smluvní straně s tím, že § 2312 o. z. se pro účely této smlouvy nepoužije. V článku IV. bylo sjednáno nájemné ve výši , částka, plus DPH a dále byly sjednány další platby související s nájmem (vše z Nájemní smlouvy ze dne , datum, , včetně příloh).

5. Zapsaným vlastníkem pozemků, které tvoří předmět nájmu, je dle stavu zapsaného v katastru nemovitostí žalovaná (z LV č. , hodnota, ).

6. Výzvou ze dne , datum, žalovaná žalobkyni vyzvala k úhradě dlužných plateb spojených s užíváním předmětu nájmu. Celkem se jednalo o částku , částka, sestávající z dlužného nájemného, dlužné částky na paušálních platbách za vodné, odvod kanalizačních vod a dodávek tepla a na zálohových platbách na dodávky elektřiny pro rok , Anonymizováno, . Žalobkyně byla vyzvána k úhradě předmětné částky ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy. V této výzvě byla žalobkyně upozorněna, že v případě neplacení pohledávek nemá žalovaná zájem na dalším trvání nájemního vztahu s tím, že pokud nedojde k úhradě, pak od Nájemní smlouvy odstoupí dle ustanovení § 2002 odst. 1 o. z. a pokud by nebylo možné nájemní vztah ukončit odstoupením, vypoví jej postupem dle ustanovení článku III. odst. 3.

3. Nájemní smlouvy. Uvedená výzva byla žalobkyni doručena dne , datum, (z výzvy dne , datum, a doručenky do datové schránky).

7. Dne , datum, žalovaná zaslala žalobkyni „Odstoupení od nájemní smlouvy ze dne , datum, “. V této listině žalovaná uvedla, že výzvou ze dne , datum, vyzvala žalobkyni k úhradě peněžitých závazků za žalovanou vyplývajících z Nájemní smlouvy ze dne , datum, s tím, že předmětnou výzvou byla žalobkyně upozorněna na existenci zmiňovaných splatných peněžitých závazků s výslovným upozorněním, že pokud žalobkyně tyto dluhy v určené lhůtě neuhradí, žalovaná od uzavřené Nájemní smlouvy odstoupí. Jelikož nedošlo k žádné úhradě, ani k jinému řešení, žalovaná odstoupila od Nájemní smlouvy podle § 2002 odst. 1 o. z. a ustanovení článku III odst. 3.

2. Nájemní smlouvy. Současně žalobkyni vyzvala k vyklizení předmětu nájmu bez zbytečného odkladu s upozorněním na podání vyklizovací žaloby, nebude-li vyklizení učiněno ve stanovené třídenní lhůtě. Předmětné odstoupení bylo žalobkyni doručeno dne , datum, (z odstoupení ze dne , datum, a doručenky do datové schránky).

8. Dne , datum, žalobkyně na odstoupení reagovala prostřednictvím svého zástupce tak, že s odstoupením od Nájemní smlouvy nesouhlasila a považovala jej za neplatné. Pokud jde o prodlení s placením nájmu, poukázala na skutečnost, že s takovým prodlením nájemce je v zákonné úpravě spojen jiný následek, a to vznik práva pronajímatele vypovědět nájemní smlouvu v tříměsíční výpovědní době dle ustanovení § 2309 o. z. Má za to, že odstoupeníod Nájemní smlouvy v daném případě představuje nepřípustné obcházení zákona a jako takové je neplatné s ohledem na ustanovení § 547 a 580 o. z. Namítla neplatnost odstoupení a trvala na závěru, že nájemní vztah mezi účastníky trvá. V předmětném přípisu žalobkyně žalovanou též vyzvala k osobnímu setkání k vyřešení věci ohledně dlužného nájemného a navrhla sjednání splátkového kalendáře. Z opatrnosti - pro případ, že by v případném budoucím sporu došlo k posouzení odstoupení jako výpovědi z Nájemní smlouvy bez výpovědní doby - tímto přípisem také podala námitky proti takové výpovědi v souladu s § 2314 o. z. Předmětná odpověď byla žalované doručena , datum, (z odpovědi žalobkyně ze dne , datum, a z doručenky do datové schránky).

9. Následnou reakcí ze dne , datum, žalovaná žalobkyni sdělila, že na odstoupení trvá a považuje jej za platné. Vyzvala též žalobkyni k předložení návrhu smírného řešení a upozornila na možnost uplatnění zadržovacího práva pronajímatele. Předmětná výzva byla žalobkyni doručena , datum, (z reakce žalované ze dne , datum, a z doručenky do datové schránky). Žalobkyně dne , datum, žalované sdělila, že její stanovisko je neměnné, nicméně nadále se nebrání smírnému vyřešení věci ani tomu, aby byla dohoda o úhradě dlužných částek sepsána ve formě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti (z reakce žalobkyně ze dne , datum, ). Pokud jde o úhradu dlužných částek, je u zdejšího soudu vedeno řízení o jejich zaplacení, v němž byl vydán elektronický platební rozkaz k úhradě pohledávek žalované za žalobkyní pod č. j. EPR , č. účtu, –6.

10. Stran skutkového stavu soud uzavřel, že mezi stranami došlo k podpisu listiny s názvem Nájemní smlouva dne , datum, . Žalobkyně se dostala do prodlení s platbami dle této Nájemní smlouvy, k jejichž úhradě nedošlo ani po výzvě žalované ze dne , datum, a stanovení dodatečné lhůty k plnění. V návaznosti na uvedené žalovaná ukončila předmětnou Nájemní smlouvu odstoupením ze dne , datum, s odkazem na § 2002 odst. 1 o. z., s čímž žalobkyně nesouhlasila a považovala jej za neplatné.

11. Ohledně dokazování soud konstatuje, mezi účastníky nebylo sporu ohledně podpisů listin, resp. učinění předmětných jednání, jakož ani ohledně jejich doručení druhé straně, přičemž provedené dokazování v potřebném rozsahu dostatečně skutkový stav objasnilo. Mezi stranami byl toliko právní spor ohledně toho, zda předmětné odstoupení je ve skutečnosti výpovědí a zda se jedná o výpověď oprávněnou. Vzhledem k uvedeném soud zamítl doplňující důkazní návrhy žalované z důvodu nadbytečnosti. Konkrétně soud nedoplnil dokazování usnesením zdejšího soudu č. j. , spisová značka, o posesorní ochraně, jelikož toto usnesení není způsobilé objasnit stav věci. Ze shodného důvodu též soud zamítl žádost Policie ČR o součinnost k prokázání tvrzení, že se v prostorách nájmu mohla dít trestná činnost. Z důvodu nadbytečnosti pak soud zamítl výslechy svědkyň , Anonymizováno, a , Anonymizováno, k tvrzení, že žalobkyně dlouhodobě neplatila své závazky z Nájemní smlouvy. Neplacení závazků totiž sama žalobkyně v řízení nijak nerozporovala (u jednání výslovně uvedla, že tyto neuhradila), nadto i z komunikace účastníků výše výslovně vyplývá, že dané závazky žalobkyně nijak nerozporuje, projevuje ochotu ke splátkovému kalendáři, případně k sepsání notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti.

12. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval následující zákonná ustanovení. Podle § 2302 odst. 1 o. z. se ustanovení tohoto pododdílu vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen „prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

13. Podle §§ 2310 odst. 1 o. z. ve výpovědi musí být uveden její důvod; výpověď, v níž není uveden její důvod, je neplatná. Podle odst. 2 je výpovědní doba tříměsíční.

14. Podle § 2312 o. z. jedná-li se o nájem na dobu neurčitou, má strana právo jej vypovědět v šestiměsíční výpovědní době; má-li však strana k výpovědi vážný důvod, je výpovědní doba tříměsíční; trvá-li nájem po dobu delší než pět let a vzhledem k okolnostem strana nemohla předpokládat, že druhá strana nájem vypoví, je výpovědní doba vždy šestiměsíční.

15. Podle § 2314 odst. 1 o. z. vypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu. Podle odst. 2 nevznese-li vypovídaná strana námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zanikne. Podle odst. 3 vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.16. § 2228 odst. 1 o. z. užívá-li nájemce věc takovým způsobem, že se opotřebovává nad míru přiměřenou okolnostem nebo že hrozí zničení věci, vyzve ho pronajímatel, aby věc užíval řádně, dá mu přiměřenou lhůtu k nápravě a upozorní jej na možné následky neuposlechnutí výzvy. Výzva vyžaduje písemnou formu a musí být nájemci doručena. Podle odst. 2 neuposlechne-li nájemce výzvy podle odstavce 1, má pronajímatel právo nájem vypovědět bez výpovědní doby. Podle odst. 3 neuposlechne-li nájemce výzvy podle odstavce 1, má pronajímatel právo nájem vypovědět bez výpovědní doby. Podle odst. 3 hrozí-li však v případě uvedeném v odstavci 1 naléhavě vážné nebezpečí z prodlení, má pronajímatel právo nájem vypovědět bez výpovědní doby, aniž nájemce vyzval k nápravě. Podle odst. 4 pronajímatel má právo postupovat stejně, jak je uvedeno v odstavcích 1 a 2, nezaplatí-li nájemce nájemné ani do splatnosti příštího nájemného.

17. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Podle odst. 2 strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

18. Podle § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Podle odst. 3 zavazuje-li smlouva dlužníka k nepřetržité či opakované činnosti nebo k postupnému dílčímu plnění, může věřitel od smlouvy odstoupit jen s účinky do budoucna. To neplatí, nemají-li již přijatá dílčí plnění sama o sobě pro věřitele význam.

19. Podle § 555 odst. 1 o. z. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu. Podle odst. 2 má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

20. Podle § 556 odst. 1 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Podle odst. 2 při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

21. Podle § 558 odst. 1 o. z. v právním styku s podnikatelem se výrazu připouštějícímu různý výklad přisoudí význam, jaký má v takovém styku pravidelně. Není-li však druhá strana podnikatelem, musí ten, kdo se toho dovolává, prokázat, že druhé straně musel být takový význam znám.

22. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že žalobkyně právním jednáním učiněným dne , datum, odstoupila od Nájemní smlouvy. Předmětný úkon byl výslovně označen jako „odstoupení od nájemní smlouvy“ a současně obsahoval výslovný odkaz na § 2002 o. z., jenž upravuje odstoupení od smlouvy při podstatném porušení smlouvy. Již z jazykového vyjádření tohoto projevu vůle je zřejmé, že žalobkyně projevila vůli smlouvu zrušit odstoupením. Soud provedl ve smyslu výše uvedených ustanovení §§ 555, 556 a 558 o. z. výklad dotčeného právního jednání. V poměrech projednávané věci však nevznikly rozumné pochybnosti o tom, jaký právní úkon byl učiněn. Listina byla jako odstoupení nejen označena, ale i obsahově vystavěna jako odstoupení, včetně odkazu na zákonné ustanovení upravující právě tento způsob zániku smlouvy. Význam projevu vůle byl zřejmý i žalobkyni: ostatně sama jej pochopila jako odstoupení a právě s tímto právním jednáním ve svých přípisech nesouhlasila. I následné chování účastníků tedy potvrzuje, že adresát právního jednání porozuměl tomu, že je mu adresováno odstoupení od smlouvy, nikoli výpověď.

23. Soud zdůrazňuje, že výklad právního jednání slouží k objasnění toho, co bylo skutečně projeveno. Neslouží tedy k tomu, aby byl již učiněnému projevu vůle přisouzen zcela jiný právní význam. Ustálená judikatura Nejvyššího soudu vychází z toho, že výkladem lze pouze zjišťovat obsah právního jednání, nikoli projev vůle nahrazovat, měnit či doplňovat (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, nebo rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Z toho plyne, že nelze listinu výslovně označenou a obsahově formulovanou jako odstoupení vyložit jako výpověď jen proto, že žalobkyně zastává právní názor, že odstoupení v daném případě nebylo přípustné.

24. Jinou otázkou je, zda byly splněny hmotněprávní předpoklady pro odstoupení od smlouvy podle § 2002 o. z. Tato otázka však není totožná s otázkou, jaký právní úkon byl učiněn. I případně vadné či nedůvodné odstoupení zůstává odstoupením, nikoli výpovědí. Žalobou uplatněný nárok na určení neoprávněnosti výpovědi proto nemůže obstát již proto, že napadeným právním jednáním nebyla výpověď. Za této situace soud uzavřel, že žaloba nebyla podána důvodně, a proto ji zamítl.

25. K výše uvedenému soud na tomto místě znovu doplňuje, že sama žalobkyně žalobu koncipuje tak, že se jedná o odstoupení a pro případ, že by soud dospěl k závěru, že se jedná o výpověď, požaduje určit její neoprávněnost. Svůj vadný podmíněný procesní návrh (žalobní petit) však následně žalobkyně u jednání objasnila a nejasnost odstranila tím, že uvedla, že se má jednat o výpověď, jejíž neoprávněnost požaduje určit (srov. výše bod č. , hodnota, ). Uvedené pak umožnilo projednat žalobu a věcně rozhodnout.

26. I přes výše uvedené vysvětlení nedůvodnosti žaloby soud nemůže odhlédnout od skutečnosti, že v řízení bylo zjištěno, že žalobkyně řádně neplatila své závazky vyplývající z Nájemní smlouvy. O uvedeném jednoznačně svědčí komunikace účastníků, z níž je patrné, že žalovaná žalobkyni vyzývá k dlužným platbám a žalobkyně tyto nijak nerozporuje, je ochotna ve věci jednat a připouští i možnost sepisu notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti; ostatně i v tomto řízení výslovně uvedla, že předmětné částky nezaplatila. I pokud by jakýmkoliv jiným výkladem prezentovaným žalobkyní bylo dovozeno, že se vskutku jednalo o výpověď, byla by tato oprávněná ve smyslu § 2302 odst. 1 věta poslední o. z. ve spojení s § 2228 odst. 1, 2, 3 a 4 o. z. jako výpověď bez výpovědní doby, jelikož byly splněny všechny podmínky pro daný postup, jak je patrné z výzvy žalované ze dne , datum, ve spojení s „odstoupením“ ze dne , datum, (žalobkyně jako nájemce nezaplatila nájemné ani do splatnosti příštího nájemného, žalovaná jako pronajímatel ji písemnou výzvou z , datum, vyzvala k nápravě, dala přiměřenou lhůtu a upozornila na následky a následně vypověděla bez výpovědní doby).

27. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, tak, že jejich náhradu přiznal plně procesně úspěšné žalované ve výši , částka, . Nákladyžalované tvoří náklady zastoupení advokátem, přičemž v projednávané věci jde o spor z nájmu nebytového prostoru bez peněžitého plnění, tarifní hodnota proto činí podle § 9 odst. 3 písm. e) advokátního tarifu , částka, . Tomu odpovídá podle § 7 advokátního tarifu mimosmluvní odměna ve výši , částka, za jeden úkon právní služby. Soud žalované přiznal náhradu za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu, a to za převzetí a přípravu zastoupení, za vyjádření k žalobě a za účast při jednání před soudem, celkem tedy , částka, . Dále jí soud přiznal náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 3 režijních paušálů po , částka, , tedy celkem , částka, . Žalované byla dále přiznána náhrada cestovních výdajů podle § 13 odst. 1 a 5 advokátního tarifu za cestu zástupce k ústnímu jednání dne , datum, na trase , adresa, - Okresní soud v Benešově a zpět v celkové výši , částka, (celkem cesta 110 km dle mapy.cz, uskutečněná osobním vozidlem s kombinovanou spotřebou benzínu 12,9 l / 100 km dle VTP, při ceně , částka, /l a náhradě 5,9 / km dle vyhl. č. 573/2025 Sb.). Soud dále přiznal náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu za dobu strávenou cestou k soudu a zpět. Jedna cesta trvala 1 hodinu a 5 minut, tj. 3 započaté půlhodiny; při zpáteční cestě tedy 6 půlhodin po , částka, , tedy , částka, . Protože zástupce žalované je plátcem DPH, náleží žalované rovněž náhrada za tuto daň podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. ve výši 21 % z odměny a náhrad, tj. z částky , částka, , což činí , částka, .