11 C 66/2025

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kůsovou, Ph.D. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 130 548 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku , částka, k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že mezi žalovaným, jako prodávajícím, a žalobkyní, jako kupující, byla dne , datum, uzavřena kupní smlouva, na základě které bylo převedeno na žalobkyni vlastnické právo k nemovitosti – jednotce č. , Anonymizováno, vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb. (dále jen „byt“). Byt byl žalovanému předán dne , datum, . Na základě předloženého vyúčtování od společnosti , právnická osoba, ., která provádí správu v domě, kde se byt nachází, bylo zjištěno, že k bytu se dle vyúčtování za roky , Anonymizováno, a , Anonymizováno, váže dluh v celkové výši , částka, . Tento dluh žalobkyně za žalovaného uhradila dne , datum, . V čl. IV. odst. 3 kupní smlouvy bylo mezi účastníky ujednáno, že prodávající (žalovaný) se zavazuje zaplatit kupujícímu (žalobkyni) všechny případné nedoplatky za období předcházející předání bytu, které bude případně nucena žalobkyně zaplatit. Dle citovaného ustanovení tak žalobkyni vzniklo právo, aby jí uhrazené nedoplatky žalovaný uhradil. K této úhradě byl žalovaný vyzván prostřednictvím zástupce žalobkyně výzvou ze dne , datum, , která mu byla doručena dne , datum, . Třídenní lhůta k úhradě uplynula dne , datum, . Jelikož žalovaný částku nezaplatil, je od , datum, s dluhem v prodlení.

2. Žalovaný k věci uvedl, že na předžalobní výzvu reagoval sděleními, v nichž žádal o jednání z důvodu pochybností o správnosti vyúčtování, nezříkal se své odpovědnosti za případné dluhy, pokud jsou požadovány oprávněně, vysvětlil svou tísnivou finanční situaci a žádal splátkový kalendář. K věci samé v řízení uvedl, že nárok neuznává, neboť mu předmětná vyúčtování za rok , Anonymizováno, a , Anonymizováno, nikdy nebyla doručena, tudíž je nemohl zkontrolovat a podat případně námitky. Za dané situace ani nemohla nastat splatnost ve vztahu k jeho osobě.

3. Žalobkyně k námitkám žalovaného uvedla, že žalovaný byl ke dni převodu vlastnického práva k bytu a také v rozhodném období, za něž nedoplatek vznikl, osobou vykonávající funkci předsedy statutárního orgánu Společenství vlastníků jednotek v domě, kde se byt nachází. Z této funkce měl nejen objektivní přístup k informacím o stavu hospodaření SVJ, ale současně se aktivně podílel na rozhodování, vyúčtováních a případném vymáhání pohledávek vůči jednotlivým vlastníkům. Je tudíž absurdní, že by neměl vědomost o existenci dluhu. Žalovaný buď aktivně zamlčel informace o nedoplatku anebo je úmyslně nepředal s cílem přenést závazek na nového nabyvatele. Námitka o nedoručení vyúčtování je tudíž účelová. Po obdržení předžalobní výzvy žalovaný nepopřel existenci závazku, naopak učinil návrh na nastavení splátkového kalendáře. S ohledem na obsah komunikace lze konstatovat, že z jeho strany došlo přinejmenším ke konkludentnímu uznání dluhu. Vzhledem k výši navrhovaných splátek však žalobkyně nemohla splátkový kalendář sjednat. Doplnila, že v současné době jsou proti žalovanému vedeny tři totožné žaloby a další se připravují, je tudíž zjevné, že jeho jednání je součástí vědomého systematického postupu s cílem přenášet závazky na třetí osoby., právnická osoba, ústnímu jednání se žalovaný nedostavil, omluvil se, že jeho sedmiletá dcera zvrací a nemůže zůstat doma sama (telefonicky bezprostředně před jednáním). O odročení jednání nepožádal. Soud proto jednal v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Pro úplnost soud k tomuto postupu uvádí, že dosavadní procesní postup žalovaného lze považovat za obstrukční, jelikož z jednání nařízeného na , datum, se omluvil dne , datum, , přičemž k dotazu soudu na ošetřujícího lékaře byla následně jeho pracovní neschopnost ukončena, neboť se nedostavil na kontrolu (tutéž neschopenku ze dne , datum, žalovaný předkládal v několika řízeních u zdejšího soudu). Další jednání nařízené na den , datum, bylo zmařeno námitkou věcné nepříslušnosti okresního soudu doručenou soudu , datum, po pracovní době, tudíž rovněž krátce před dalším jednáním.

5. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Žalovaný, jako prodávající, a žalobkyně, jako kupující, podepsali dne , datum, listinu s názvem Kupní smlouva, na jejímž základě bylo převedeno vlastnické právo k bytu na žalobkyni. V článku IV. odst. 2 této smlouvy si strany sjednaly, že veškeré platby za služby poskytované v souvislosti s užíváním předmětu převodu přede dnem jeho předání, zejména platby za dodávky médií a další poskytované služby, hradí prodávající. Prodávající se zavazuje zaplatit kupujícímu všechny případné nedoplatky za období předcházející předání předmětu převodu, které bude případně nucen kupující zaplatit. Kupující se zavazuje vydat prodávajícímu všechny případné přeplatky plateb za dodávky médií a poskytování služeb za období přede dnem předání, které mu budou případně vyplaceny. V čl. V odst. 1 prodávající prohlásil, že na předmětu převodu (bytu) mimo jiné neváznou žádné dluhy třetí osoby (z kupní smlouvy ze den , datum, ). Nedoplatek vyúčtování za rok , Anonymizováno, (pojištění, společná elektřina, správní poplatek, studená voda, fond oprav) činil částku , částka, , která obsahovala i nedoplatek na vyúčtování za rok , Anonymizováno, ve výši , částka, (z vyúčtování za rok , Anonymizováno, ). Tuto částku žalobkyně zaplatila převodem z účtu dne , datum, (z potvrzení o provedené platbě). Téhož dne byla žalobci zaslána výzva k zaplacení předmětné částky ve výši , částka, , a to ve lhůtě 3 dnů ode dne jejího doručení; současně byl žalovaný upozorněn na možnost podání žaloby a k výzvě bylo přiloženo předmětné vyúčtování (z výzvy k zaplacení ze dne , datum, a doručenky do datové schránky žalovaného). Žalovaný byl předsedou společenství vlastníků jednotek , Anonymizováno, , adresa, od , datum, do , datum, (z výpisu z obchodního rejstříku). V e-mailu ze dne , datum, žalovaný prostřednictvím své tehdejší zástupkyně zástupci žalobkyně sdělil, že žalovaný nedisponuje finančními prostředky k úhradě dluhu (z předmětného e-mailu).

6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle § 1180 odst. 1 o. z. vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Podle § 1181 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

7. Podle 1186 odst. 1 o. z. při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost vypořádat příspěvky na správu domu a zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu. Podle odst. 2 při převodu vlastnického práva k jednotce přecházejí s jednotkou na nabyvatele dluhy převodce vůči osobě odpovědné za správu domu na příspěvcích na správu domu a pozemku a na plněních spojených nebo souvisejících s užíváním bytu a zálohách na tato plnění, měl-li je a mohl-li je nabyvatel zjistit. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu. Podle odst. 3 převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké má dluhy podle odstavce 2, popřípadě že takové dluhy nejsou; potvrzení vydá nabyvateli se souhlasem převodce také osoba odpovědná za správu domu. Má se za to, že nabyvatel nemohl tyto dluhy zjistit, pokud je nemohl zjistit z potvrzení osoby odpovědné za správu domu nebo nevydala-li tato osoba potvrzení bez zbytečného odkladu, ač o něj byla požádána.

8. Podle § 1725 o. z. je v mezích právního řádu stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalovaný měl povinnost hradit příspěvky na správu domu a pozemku a zálohy na služby v době, kdy byl vlastníkem bytu, tj. před jeho převodem na žalobkyni. Tyto zálohy neplatil, resp. neplatil je řádně, jelikož z vyúčtování za rok , Anonymizováno, vyplývá, že za rok , Anonymizováno, dluží částku , částka, a dále za rok , Anonymizováno, částku , částka, , která doposud nebyla zaplacena. Ačkoliv zákonná úprava (§ 1186 o. z.) předpovídá, že dluhy přecházejí převodem bytu na nabyvatele a nabyvatel za tyto dluhy odpovídá SVJ (což ostatně žalobkyně respektovala a předmětný dluh zaplatila), upravily si strany své vzájemné vztahy v tomto ohledu výslovným ujednáním v čl. IV. odst. 2 kupní smlouvy ze dne , datum, tak, že žalobkyně (nabyvatel) je oprávněna požadovat zaplacení nedoplatku za období před převodem vlastnického práva od žalovaného (převodce). Toto ujednání je projevem smluvní svobody účastníků a promítnutím jejich představy o budoucím uspořádání vzájemných vztahů v případě nedoplatků/přeplatků spojených s bytem. Nutno podotknout, že se jedná o zcela logické a spravedlivé ujednání s ohledem na úpravu § 1186 o. z., dle něhož dluhy přecházejí na nabyvatele (tj. tyto dluhy je vůči SVJ povinen platit nový vlastník). Předmětné ustanovení ovšem nijak nelimituje účastníky převodní smlouvy upravit si vzájemné vztahy vyplývající z budoucích vyúčtování. Jelikož v řízení bylo prokázáno, že kupní smlouva byla uzavřena , datum, a že nedoplatek na vyúčtování vznikl v době předcházející převodu vlastnického práva, uzavřel soud na základě platného ujednání stran, že žalobkyně, která vyúčtování jako nový vlastník řádně zaplatila, má právo požadovat jeho úhradu po žalovaném v souladu s platným ujednáním stran v čl. IV odst. 2 kupní smlouvy. Z uvedeného důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to včetně úroku z prodlení požadovaného ode dne , datum, (tj. ode dne následujícího po uplynutí třídenní lhůty k plnění dle výzvy ze dne , datum, , která byla učiněna v souladu s § 1958 odst. 2 o. z.). Nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

13. Pokud jde o námitky žalovaného, uvádí soud, že je neshledal důvodnými, jelikož žalovaný tyto nijak nekonkretizoval a neuvedl, z jakého důvodu by vyúčtování mohlo či mělo být vadné. Tyto námitky mohl případně objasnit soudu svou účastí u jednání, tohoto svého práva ovšem nevyužil a k ústnímu jednání se nedostavil. Za dané procesní situace soud shledal námitky žalovaného bezobsažnými a účelovými. Uvedené platí i ohledně námitky, že doposud vůči němu nemohla nastat splatnost, neboť mu nebylo vyúčtování doručeno. K tomu soud odkazuje na výše citované ustanovení § 1186 o. z., z něhož jednoznačně plyne, že převodcům již ani žádná vyúčtování doručována nejsou, neboť se tak děje toliko ve vztahu k aktuálním vlastníkům. Vyúčtování bylo žalovanému doručeno spolu s výzvou k úhradě. Je zjevné, že proti vyúčtování žalovaný nijak nebrojil (resp. z žádného vyjádření žalovaného se nepodává, že by uplatnil proti doručenému vyúčtování jakoukoliv obranu). Nadto soud poukazuje na obranu žalobkyně v tom smyslu, že v době vzniku nedoplatku vyúčtování byl žalovaný členem statutárního orgánu SVJ. Je tedy zjevné, že měl přehled o vyúčtováních a evidencích plateb, čili musel vědět o nedoplatku za rok , Anonymizováno, a o tom, že SVJ jeho platební nekázeň řádně eviduje.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhrada ve výši , částka, byla přiznána zcela úspěšné žalobkyni. Předmětná částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , a dále z odměny advokáta za pět úkonů právní služby ve výši , částka, (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření k odporu a účast na ústním jednání dne , datum, ) podle § 11 odst. 1, § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon činí , částka, . K odměně náleží náhrada hotových výdajů za 5 úkonů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. celkem , částka, . Dále soud žalobkyni přiznal náhradu za promeškaný čas jejího zástupce dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu za účtované 4 půlhodiny (jedna zpáteční cesta na jednání z , adresa, ) ve výši , částka, a cestovné ve výši , částka, (dle serveru www.mapy.cz je zpáteční cesta ze pobočky zástupce žalobkyně v Praze k Okresnímu soudu v Benešově dlouhá 92 km a uvedená částka byla spočítána při průměrné ceně benzinu , částka, /l, sazbě základní náhrady , částka, /km dle vyhl. č. 475/2024 Sb. a při spotřebě paliva vozidla zástupce žalobce 12,6 l/100 km dle velkého technického průkazu). Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je dle přiloženého osvědčení plátcem DPH, přiznal soud k odměně, hotovým výdajům, promeškanému času a cestovnému též náhradu za tuto daň ve výši , částka, . , adresa, plnění pak soud stanovil u zástupce žalobce, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozhodnutí ve smyslu §§ 149 odst. 1, 160 odst. 1 o.s.ř.