12 C 103/2026

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupené: Jméno Zástupce, advokátka, sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 19 090 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení a dále ohledně smluvní pokuty ve výši částka.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu v Benešově, doplatek soudního poplatku částkou částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne datum domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uloženo zaplatit mu částku částka s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Uváděl, že se právní předchůdce žalobce se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, na základě této smlouvy poskytl žalovanému částku částka za sjednaný úrok (poplatek), žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr a úroky z úvěru, neuhradil však ničeho. Žalobci tak dosud dluží, a to přes výzvy k úhradě. Žalobce je legitimován k podání žaloby, když nárok vůči žalovanému na něj přešel smlouvou o postoupení pohledávky.

2. Žalovaný se věci nevyjádřil, k jednání soudu, ač řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil.

3. Soud provedl důkaz obsahem listin, předložených žalobcem – smlouva o úvěru ze dne datum s dodatkem a všeobecnými obchodními podmínkami, žádost o úvěr, doklady o vyplacení úvěru dne datum částkou částka a ze dne datum částkou částka, formulář pro standardní informace o úvěru, zesplatnění úvěru, smlouva o postoupení pohledávek, oznámení postoupení pohledávky a předžalobní výzva s podacím lístkem – a po jejich zhodnocení podle § 132 o.s.ř. soud dospěl k následujícím závěrům ohledně skutkového stavu věci: Žalovaný jako úvěrovaný s právním předchůdcem žalobce Centro právnická osoba., IČ IČO, jako úvěrujícím uzavřel dne datum smlouvu o úvěru, v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši až částka, který žalovanému poskytl jednorázově tentýž den bankovním převodem na účet uvedený žalovaným ve smlouvě. Stejný den, datum, uzavřel tento právní předchůdce žalobce se žalovaným dodatek ke smlouvě o úvěru o navýšení úvěru až na částka, a dne datum poskytl žalovanému další částka, bankovním převodem na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem 40 % měsíčně, byl povinen platit k 9. dni v měsíci vždy přirostlý úrok z úvěru, který byl poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný však úvěr ani úrok nesplácel, úvěr nevrátil, nezaplatil ničeho. Žalobci tak vznikl nárok i na žalovanou smluvní pokutu, v souladu s úvěrovou smlouvou, ve výši částka. Žalobce zesplatnil úvěr k datum a požaduje po žalovaném vrátit jistinu částka a úrok za 1 měsíc, tedy částka. Žalobkyně nabyla žalovanou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena. Před poskytnutím úvěru zjišťoval žalobce úvěruschopnost žalovaného, zjistil, a to ze žádosti žalovaného o úvěr, že ten je zaměstnán s měsíčním příjmem částka, nemá vyšší vzdělání („bez vzdělání nebo neúplné základní vzdělání“), bydlí v obecním bytě, sám, výdaje má částka měsíčně.

4. Při právním hodnocení soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., a to především z ustanovení o úvěru, o smluvní pokutě a o prodlení dlužníka. Podle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Konečně podle § 1968 věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

5. Dále soud vycházel ze zákona o spotřebitelském úvěru, zákona č. 257/2016 Sb. Podle § 86 odst. 1 a 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

6. Po aplikaci uvedených zákonných ustanovení na shora popsaný zjištěný skutkový stav vzal soud za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému částku částka na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy spočívá v okolnosti, že žalobce v žalobě sice tvrdil, že před poskytnutím úvěru byla prověřována úvěruschopnost žalovaného, k takovému (případnému) prověření nabídl jako důkaz pouze smlouvu o úvěru, se smluvními podmínkami, předsmluvní informace a výpis údajů o příjmu a výdajích zjištěných od klienta (uvedených v žádosti o úvěr). Z těchto důkazů nabídnutých a soudem provedených nevyplynulo, že by žalobce jednak poskytl žalovanému částku částka a jednak, že by úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru dostatečně prověřoval – především že by zjistil podrobnější údaje o majetkové, příjmové a výdajové situaci žalovaného, a že by jakkoliv ověřoval údaje, které ke své osobě poskytl sám žalovaný. Soud tu nepoučil žalobce podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit tvrzení o tom, kdy a jak poskytl žalovanému dalších částka a jak byla prověřována úvěruschopnost žalovaného, s poučením o nutnosti nabídnout k těmto tvrzením důkazy a s poučením, že nebudou-li tvrzení doplněna, nebo nebudou nabídnuty důkazy anebo se nabídnutými důkazy tvrzené skutečnost neprokáže, posoudí soud nárok žalobce podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, a to ohledně částky částka, protože žalobce se z jednání soudu omluvil. Soud proto dospěl k závěru, že prověření úvěruschopnosti žalobcem před poskytnutím úvěru žalovanému nebylo provedeno dostatečně a kvalifikovaně, z informací, poskytnutých pouze žalovaným, neměl a nemohl žalobce vycházet, měl tyto údaje především doplnit, neboť byly zcela nedostatečné, a měl je ověřit. D8le dospěl k závěru, že žalobce žalovanému poskytl pouze částka, to vyplývá ze žalobcem předložených potvrzení o transakci ohledně částka a částka ze dne datum. Žalobce v tomto případě nemohl dojít ke – správnému – závěru, že žalovaný bude poskytnutý úvěr se smluvním úrokem schopen vrátit. Dále žalobce neprokázal, že žalovanému poskytl částka, - prokázal poskytnutí pouze částka. Tuto částku částka žalovaný skutečně obdržel, a stalo se tak bez právního důvodu.

7. S ohledem na neplatnost smlouvy soud postupoval rovněž podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou a v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku částka, jednalo se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, které musí žalobci vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaný dosud nevrátil žalobci ničeho, je povinen vydat žalobci stále celou skutečně poskytnutou částku částka. Aktivní legitimace žalobce k tomuto nároku plyne ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou právní předchůdce žalobce na žalobce tuto pohledávku smluvně převedl. Ohledně částky částka tak soud žalobě vyhověl, a to včetně zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po doručení žaloby (k doručení žaloby, kterou teprve lze považovat za řádnou hmotněprávní výzvu k vydání bezdůvodného obohacení s doloženým datem doručení, žalovanému, došlo dle obsahu soudního spisu dne datum). Ohledně zbylých požadovaných částek soud uzavřel, že žalobcův nárok tu nemá oporu v zákonných ustanoveních ani ve smlouvě účastníků, neboť ta je neplatná, a v této části proto soud žalobu zamítl. V tomto případě prodlení žalovaného nastalo až den po marně výzvě k vydání bezdůvodného obohacení, tedy dne datum (den následující po doručení žaloby, viz výše), proto náleží zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně (zákonná sazba platná pro den počátku prodlení).

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu tak, že nenáleží žádnému z účastníků, pro vyrovnaný poměr jejich úspěchu ve věci.

10. Nedoplatek soudního poplatku ve výši částka (výrok IV.) žalobkyni vznikl v důsledku nevydání elektronického platebního rozkazu z důvodu nutnosti posouzení splnění povinnosti žalobce posoudit úvěruschopnost žalovaného a tedy nutnosti nařízení soudního jednání ve věci; proto je třeba, aby žalobkyně v souladu s položkou 2 bod 2. - ve spojení s položkou 1 bod 1. písm. a) – Sazebníku soudních poplatků doplatila soudní poplatek do částky částka (dosud bylo uhrazeno částka), tedy doplatila částka. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Praze, sídlem Náměstí Kinských 5, 15000 Praha 5, prostřednictvím Okresního soudu v Benešově, sídlem Masarykovo náměstí 223, 25601 Benešov. Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).