12 C 13/2026

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně, sídlem Adresa žalobkyně zastoupené: Jméno Zástupce, IČO IČO Zástupce, advokát, sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 1 530 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku částka, rukám zástupce žalobkyně tituly před jménem Anonymizováno, tituly za jménem, advokáta sídlem adresa, adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se na žalovaném návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne datum domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím - s odůvodněním, že žalovaný se na lince hromadné dopravy provozované žalobcem nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem a naplnil podmínky pro to, aby na něm žalobce požadoval úhradu žalované částky – přirážky a jízdného. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. soud dospěl k závěru, že žalobce předloženými listinami prokázal svá tvrzení, uvedená v žalobě. Soud takto vzal za prokázané, že žalovaný dne datum ve Anonymizováno hodin (linka Anonymizováno, stanice adresa), cestoval dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovanou Dopravním podnikem Anonymizováno, akciovou společností, v Anonymizováno (dále jen DP) a uzavřel tak s ním smlouvu o přepravě osob. Ze strany DP byla v každém z uvedených případů provedena přepravní kontrola žalovaného, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem (žádným, neoznačeným, propadlým, případně se prokázal jízdním dokladem nižší ceny, než jakou stanoví platný Tarif PID) a neuhradil tak stanovené jízdné. Žalovaný byl kontrolorem na místě vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému (smluvní pokuty). Žalovaný porušil své povinnosti cestujícího vyplývající ze zákona (§ 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, § 18a zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění (v případě použití autobusové linky) nebo z § 37 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění (v případě použití metra, tramvajové nebo trolejbusové linky), a dále z vyhl. Min. DaS č. 175/2000 Sb., Přepravního řádu, a Smluvních přepravních podmínek PID (dále jen „SPP“). Žalovanému vznikla povinnost uhradit jízdné částka a přirážku k jízdnému (smluvní pokutu) ve výši částka. Oprávněnost požadavku a výše přirážky k jízdnému vyplývá ze shora uvedené právní úpravy a dále i z Čl. 8 odst. 4 SPP. Vždy dnem následujícím po takové jízdě se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou těchto částek. Přes předžalobní výzvu žalobce žalovaný dosud ničeho neuhradil. Při právním zhodnocení soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., kdy postupoval podle § 2550 o přepravě osob ve spojení s přepravními podmínkami žalobce, a pokud jde o prodlení žalovaného, podle § 1968 a násl. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V daném případě žalobce prokázal, že jím provozovaným dopravním prostředkem se žalovaný přepravoval bez platného jízdního dokladu; je tak povinen zaplatit jízdné za tuto jízdu a přirážku k jízdnému (tedy jízdné částka a přirážku částka, celkem částka). S úhradou částky částka - je žalovaný v prodlení, ode dne následujícího po vzniku dluhu (den jízdy bez platného jízdního dokladu) je proto povinen platit i úrok z prodlení z dlužných částek v zákonné výši. Přesto dosud, přes výzvu žalobce, svůj dluh neuhradil, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení žalobce ve výši částka představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši částka, a náklady právního zastoupení částka. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od datum. Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna částka za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou po datum, a to na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do částka a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení (dle bodu 1. do částka předmětu řízení jde o částka). Právní zástupce žalobce přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3x částka – částka za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 5 písm. a), tedy 3x částka – částka, a konečně DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy částka. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).