12 C 144/2021

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o popření přihlášené pohledávky

I. Pohledávka věřitele [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], bytem [adresa žalovaného]. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], sp. zn. [spisová značka].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta sídlem [adresa].

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal, aby z rozvrhu výtěžku dražby z majetku povinné v exekučním řízení soudního exekutora Exekutorského úřadu v [obec] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sp. zn. [spisová značka], byla vyloučena pohledávka věřitele [celé jméno žalovaného], narozeného [datum]. Uvedl, že Okresním soudem v Benešově byla k návrhu oprávněného, [anonymizována dvě slova] České republiky (dále jen„ oprávněný“) v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] nařízena exekuce na majetek žalobce, jakožto povinného. V rámci této exekuce byl nařízen prodej nemovitých věcí žalobce, to pozemku p. [číslo] p. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če a pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], vše zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] (dále jen„ Nemovitosti“). V průběhu exekučního řízení došlo k prodeji Nemovitostí dražbou Mgr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora [exekutorský úřad]. Následně bylo dne [datum] vydáno usnesení o rozdělení výtěžku dražby, proti kterému podal žalobce odvolání, jemuž bylo vyhověno a věc vrácena soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení. V odvolání žalobce namítal neplatnost pohledávky [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] ve výši [částka] a pohledávku žalovaného v celkové přihlášené výši [částka]. V průběhu následujícího rozvrhového jednání, které se konalo dne [datum] v sídle Exekutorského úřadu v [obec], žalobce popřel pohledávky přihlášených věřitelů [číslo] žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného] a [číslo] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Důvod popření obou pohledávek je totožný, tedy že pohledávky nikdy nevznikly a přihlášení věřitelé žalobci nikdy neposkytli žádné plnění. Dále byla uplatněna námitka promlčení pohledávek, námitka neplatnosti zástavního práva z důvodu neexistence zajištěné pohledávky a námitka případného promlčení zástavního práva. Exekutor následně žalobce poučil o nutnosti podání návrhu k Okresnímu soudu v Benešově o popření přihlášené pohledávky. Žalobce proto podává tuto žalobu a uvádí, že přihlášená pohledávka neexistuje, neboť mezi ním a žalovaným nebyla nikdy uzavřena smlouva o půjčce nebo že by žalovaný vůbec kdy poskytl žalobci zapůjčenou peněžní částku [částka] nebo že by žalobce od žalovaného tuto částku převzal. Žalovaný toto neprokázal a žádný takový důvod ke své přihlášce nedoložil. Z uvedeného je zřejmé, že pohledávka neexistuje. Pro případ, že by pohledávka existovala, namítl žalobce, že se jedná o pohledávku promlčenou, neboť dle zástavní smlouvy byla pohledávka splatná [datum], tedy před více než 12 lety. Stejně tak je promlčeno i zástavní právo.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání soudu se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a zjistil následující skutkový stav. Ze spisu vedeného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudním exekutorem [exekutorský úřad] (dále jen„ Exekutor“), pod sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že Exekutor vede exekuční řízení pro vymožení pohledávky oprávněného, [anonymizována dvě slova] České republiky za povinným [příjmení] – [právnická osoba], nyní v postavení žalobce (ke dni [datum] došlo ke změně názvu A- [právnická osoba] na [právnická osoba]). Podáním ze dne [datum] přihlásil žalovaný do dražby nemovitostí, nařízené k vymožení pohledávky oprávněného, svou pohledávku za žalobcem, a to dle obsahu podání z titulu zástavní smlouvy ze dne [datum], kterou bylo zřízeno zajišťovací zástavní právo k Nemovitostem k zajištění půjčky s příslušenstvím do částky [částka]. K podání žalovaný doložil zástavní smlouvu, kterou uzavřel s žalobcem dne [datum]. V čl. II této smlouvy bylo uvedeno, že téhož dne smluvní strany uzavřely smlouvu o půjčce, na základě které půjčil žalovaný, jakožto zástavní věřitel, žalobci, jakožto zástavci, částku [částka]. Žalobce se zavázal, že půjčku žalovanému vrátí nejpozději do [datum]. K zajištění pohledávky žalobce zastavil Nemovitosti, čímž zřídil zástavní právo žalovaného k zástavě (Nemovitostem). Usnesením Exekutora ze dne 22. 1. 2020, č.j. [číslo jednací], byl udělen příklep na vydražené nemovitosti (Nemovitosti) vydražiteli, [územní celek]. Usnesením Exekutora ze dne 7. 9. 2020, č.j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o uspokojení pohledávek z rozdělované podstaty v tomto pořadí a výši: 1. pohledávka Exekutora na náhradě nákladů exekuce ve výši [částka], 2. částečně pohledávka zástavních věřitelů [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve výši [částka]. Proti tomuto rozvrhovému usnesení podal žalobce odvolání, ve kterém namítal neexistenci zajištěné pohledávky. O včasně podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Praze usnesením ze dne 1. 2. 2021, č.j. [spisová značka], kterým usnesení Exekutora zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V souladu se závazným právním názorem Krajského soudu v Praze vyjádřeným v předmětném usnesení proběhlo dne [datum] rozvrhové jednání, při kterém žalobce popřel pohledávku žalovaného, a to z důvodu neexistence pohledávky zajištěné zástavním právem k vydražené nemovité věci a zároveň vznesl námitku promlčení jak samotné pohledávky, tak zástavního práva. Usnesením vyhlášeným v průběhu rozvrhového jednání byl žalobce vyzván, aby do 30 dnů od právní moci usnesení podal Okresnímu soudu v Benešově ohledně popřené pohledávky návrh podle § 267a odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že se žalobce vzdal práva na odvolání proti tomuto usnesení, nabylo usnesení právní moci dne [datum].

4. Při právním posouzení vycházel soud především z ustanovení § 267a o. s. ř. upravujícího odporovou žalobu, dle kterého je návrhem podle třetí části třeba uplatnit vůči věřiteli popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí některé z pohledávek přihlášených k rozvrhu výtěžku nebo jinak uspokojovaných při výkonu rozhodnutí tam, kde byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo jiných práv anebo prodejem movitých věcí, správou nemovité věci, prodejem movitých věcí, správou nemovití věci, prodejem nemovitých věcí nebo postižením závodu. Nejde-li o věc patřící do pravomoci soudu (§ 7 odst. 1), rozhodne o pravosti nebo výši pohledávky příslušný správní orgán (odst. 1). Rozhodnutí o návrhu podle odstavce 1 je účinné proti všem oprávněným, proti jiným věřitelů, povinného, kteří se účastní řízení o výkon rozhodnutí, a proti povinnému (odst. 2).

5. Podle § 337e o. s. ř. soud v rozvrhovém usnesení rozhodne též o pohledávkách, které byly popřeny co do pravosti, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů; to neplatí u pohledávek, na které ani zčásti podle skupin nebo podle pořadí nepřipadá úhrada z rozdělované podstaty (odst. 1). Ostatní věřitele soud vyzve, aby do 30 dnů od právní moci rozvrhového usnesení podali návrh podle § 267a odst. 1, jestliže na sporné pohledávky připadá alespoň zčásti úhrada z rozdělované podstaty; o částce připadající na sporné pohledávky rozhodne soud tak, že bude projednána dodatečně (odst. 2). K námitkám, které nebyly včas uplatněny podle odstavce 2, se nepřihlíží; o tomto následku musí být poučeni všichni, kdo byli vyzváni podat návrh podle § 267a odst. 1 (odst. 3). V návrhu podle § 267a odst. 1 nemohou být uplatněny nové skutečnosti (odst. 4).

6. Soud dále vycházel z ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“), účinného ke dni uzavření zástavní smlouvy, neboť podle § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Podle § 100 odst. 1 občanského zákoníku se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

8. Podle § 100 odst. 2 občanského zákoníku se promlčují všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka.

9. Podle § 101 občanského zákoníku pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

10. Podle § 170 občanského zákoníku promlčením zajištěné pohledávky zástavní právo nezaniká.

11. Soud po aplikaci citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl k závěru, že včas podaná žaloba (lhůta k podání žaloby dle § 337e odst. 2 skončila dne [datum], přičemž žaloba byla podána již [datum]) je důvodná, neboť pohledávka, kterou žalovaný do exekuce prodejem nemovitostí přihlásil, je promlčená. Dle zástavní smlouvy byl žalobce povinen pohledávku (i kdyby existovala) splatit do [datum] a tímto dnem je tedy pohledávka žalovaného za žalobcem splatná. Promlčecí doba činí tři roky a uplynula tak [datum]. Žalovaný netvrdil, že by pohledávku vůči žalobci jakkoli uplatnil, ačkoli tak mohl po lhůtě splatnosti kdykoliv učinit. Vzhledem k tomu, že promlčecí lhůta uplynula již v roce 2011 a žalobce vznesl námitku promlčení, nelze promlčenou pohledávku přiznat. Co se týče zástavního práva, respektive uplatnění práva na uspokojení ze zástavy, i to je promlčeno, neboť dle ustanovení § 100 odst. 2 občanského zákoníku se promlčují všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického, tedy i právo zástavní. Skutečnost, že se zástavní právo promlčuje, plyne nejen z věty třetí § 100 odst. 2 občanského zákoníku, který uvádí, že zástavní právo se nepromlčuje dříve než zajištěná pohledávka, ale i z odborné literatury a judikatury. K tomu soud odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 21 Cdo 2185/2009, dle kterého:„ Zástavní právo je právem, které podléhá promlčení, neboť nejde o majetkové právo, které by bylo – na rozdíl od vlastnického práva – z možnosti promlčení se vyloučeno, i když má také věcněprávní povahu (srov. též rozsudek NS ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. [spisová značka], Soudní judikatura, 2007, poř. [číslo]). Promlčecí doba zástavního práva je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (tj. ode dne, kdy vzniklo právo na uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy; § 101 ObčZ). Bylo-li však zástavní právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno (§ 110 odst. 1 věta první ObčZ); v případě, že zástavní právo bylo zástavním dlužníkem písemně uznáno co do důvodu a výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo, nebo, byla-li v uznání uvedena lhůta k plnění, od uplynutí této lhůty (§ 110 odst. 1 věta druhá ObčZ). <i>Promlčení zástavního práva se podle ustálené judikatury soudů řídí občanským zákoníkem a dalšími předpisy občanského práva, i když jím byla zajištěna pohledávka ze smlouvy o úvěru nebo z jiného obchodního závazkového vztahu (srov. např. rozsudek NS ze dne [datum], sp. zn. 21 Cdo 681, [číslo], Soudní judikatura, 2007, poř. [číslo]).</i> Bylo-li zřízeno zástavní právo, má zástavní věřitel právo (nárok) na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy v případě, že pohledávka zajištěná zástavním právem nebyla splněna včas; totéž právo má zástavní věřitel, jestliže pohledávka byla po své splatnosti splněna jen částečně nebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky (§ 165 odst. 1 ObčZ). <i>Jestliže zástavní věřitel neuplatnil právo (nárok) na uspokojení zajištěné pohledávky (části pohledávky nebo příslušenství) z výtěžku zpeněžení zástavy včas a jestliže se zástavní dlužník dovolal promlčení zástavního práva, má to mimo jiné za následek, že zástavní věřitel se nemůže úspěšně domoci ani zpeněžení zástavy, ani uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy.”</i> Na základě uvedeného soud uzavřel, že žalobcem vznesená námitka promlčení žalovaným přihlášené pohledávky je důvodná. Soud se dále podrobně nezabýval tím, zda pohledávka skutečně vznikla či nikoli, neboť i pokud by bylo prokázáno, že pohledávka vznikla, jedná se o pohledávku promlčenou, kterou nelze žalovanému přiznat. Stejně tak je promlčené i právo na uspokojení ze zástavního práva. Ač dle ustanovení § 170 občanského zákoníku promlčením zajištěné pohledávky zástavní právo nezaniká, nelze pojmy zánik a promlčení zástavního práva směšovat, neboť i když zástavní právo promlčením zajištěné pohledávky nezaniklo, v případě vznesené námitky promlčení nelze práva na uspokojení zajištěné pohledávky žalovanému přiznat, tedy ani právo na uspokojení ze zástavy (byť stále existující). Vzhledem k uvedenému nelze pohledávku žalovaného z prodeje Nemovitostí uspokojit a soud proto rozhodl tak, že pohledávka žalovaného se z rozvržení výtěžku dražby z majetku povinného, v nadepsaném řízení v postavení žalobce, vylučuje.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že náhrada nákladů řízení byla přiznána žalobci, který měl ve věci plný úspěch. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], nákladů právního zastoupení ve výši [částka], vypočtených podle § 7 a 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „advokátní tarif“) za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání soudu) po [částka] (za tarifní hodnotu považuje částka [částka]), a dále sestávající ze 3 náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu za 3 úkony právní služby. Náklady dále sestávají z náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, jenž zástupce žalobce strávil na cestě k jednání soudu, tedy z [obec] do [obec] a zpět ve dne [datum], přičemž za tuto cestu náleží 2 vyúčtované půlhodiny po [částka], celkem tedy [částka] a z cestovních výdajů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši [částka] za cestu z [obec] do [obec] a zpět (124 km) vozidlem značky KIA SPORTAGE [registrační značka] při spotřebě [číslo] na 100 km a při sazbě základní náhrady 4,4 Kč/km a ceně pohonných hmot [částka] dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. Celkem tak náhrada nákladů řízení činí [částka].