12 C 180/2018

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Spoluvlastnictví žalobce a žalované k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], a to k pozemkům st. p. [číslo] st. p. [číslo] st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba č. ev. [anonymizováno], parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] se zrušuje.

II. Do výlučného vlastnictví žalobce se přikazuje pozemek st. p. [číslo] zapsaný na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pozemek parc. [číslo] vzniklý na základě geometrického plánu [titul] [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, oddělením z pozemku parc. [číslo] zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], a pozemek parc. [číslo] vzniklý na základě geometrického plánu [titul] [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, oddělením z pozemku parc. [číslo] zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce].

III. Do výlučného vlastnictví žalované se přikazují tyto nemovitosti, zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]: pozemek st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba č. ev. [anonymizováno], pozemek st. p. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo].

IV. Na vypořádání hodnoty nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], je žalovaná povinna zaplatit žalobci částku [částka], a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

V. Spoluvlastnictví žalobce a žalované k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], a to k pozemkům st. p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], parc. [číslo] parc. [číslo] se zrušuje.

VI. Do výlučného vlastnictví žalobce se přikazují tyto nemovitosti, zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]: pozemek st. p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a pozemek parc. [číslo].

VII. Do výlučného vlastnictví žalované se přikazuje pozemek parc. [číslo] zapsaný na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce].

VIII. Na vypořádání hodnoty nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], je žalobce povinen zaplatit žalované částku [částka], a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IX. Návrh žalované na vypořádání investic do nemovitostí ve spoluvlastnictví účastníků řízení, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], v částce [částka], se zamítá.

X. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

XI. Žalobce je povinen zaplatit státu - České republice, na účet Okresního soudu v Benešově, náhradu nákladů řízení částkou [částka], a to ohledně částky [částka] ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, s tím, že ohledně částky [částka] se lhůta k plnění nestanoví.

XII. Žalovaná je povinna zaplatit státu - České republice, na účet Okresního soudu v Benešově, náhradu nákladů řízení částkou [částka], a to ohledně částky [částka] ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, s tím, že ohledně částky [částka] se lhůta k plnění nestanoví.

XIII. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Benešově na náhradu 50 % nákladů řízení státu částku, jejíž výše bude uvedena v samostatném usnesení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci předmětného usnesení.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal zrušení spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova [adresa] – objekt k bydlení, část [územní celek], dále k pozemku parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří a dále pozemku parc. [číslo] – zahrada, vše v [katastrální uzemí], [územní celek] a to tak, že uvedené pozemky budou přikázány do jeho výlučného vlastnictví s tím, že žalované vyplatí vypořádací podíl ve výši určené soudem. Uvedl, že mezi spoluvlastníky panuje již dlouhou dobu dost zásadní averze a mají mezi sebou velké neshody, proto ani nejsou schopni se dohodnout na užívání uvedených nemovitostí. Žalobce žalované navrhl zrušení spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem dohodou, nicméně k dohodě nedošlo a žalobce proto navrhuje, aby spoluvlastněné nemovitosti byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví za náhradu, která bude určena znaleckým posudkem soudního znalce. [adresa] užívá převážně žalobce, který se o jeho chod již několik let soustavně a intenzivně stará, řeší opravy, údržbu a úklid domu.

2. Při jednání konaném dne [datum] žalovaná uvedla, že je ochotna se dohodnout, nicméně předchozí jednání ztroskotala na zadávání a placení znaleckých posudků, které považuje za nutné k tomu, aby spoluvlastněné nemovitosti byly oceněny, přesně vytyčeny jejich hranice a strany se tak mohly dohodnout na vypořádání. Žalovaná zároveň uvedla, že nesouhlasí s tím, aby byly vypořádávány pouze nemovitosti označené žalovaným tak, že budou přikázány do jeho výlučného vlastnictví, neboť ve spoluvlastnictví žalobce a žalované se nachází ještě další nemovitosti a zvažovaná dohoda, na základě které by nemovitosti připadly do výlučného vlastnictví žalobce, vycházela z komplexního řešení všech spoluvlastněných nemovitostí. Vzhledem k uvedenému účastníci v závěru jednání shodně navrhli, aby soud jmenoval znalce k ocenění nemovitostí, které jsou předmětem vypořádání.

3. V podání ze dne [datum] žalovaná zopakovala, že s vypořádáním podílového spoluvlastnictví pouze několika nemovitostí, které jsou v podílovém spoluvlastnictví žalobce a žalované, nesouhlasí a má zájem na vypořádání všech spoluvlastněných nemovitostí tak, aby věc byla vyřešena komplexně a předešlo se dalším případným sporům. Navrhla proto, aby byly vypořádány rovněž další nemovitosti ve spoluvlastnictví žalobce a žalované, konkrétně pozemek parc. [číslo] budova č. e. [anonymizováno] na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], pozemek parc. č. st. [číslo], pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše vedené v katastru nemovitostí pro k.ú. [obec], [územní celek] v územním obvodu [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaná dále uvedla, že konkrétní návrh vypořádání spoluvlastnictví navrhne po vytyčení hranic pozemků a obdržení zjištění cen nemovitostí soudním znalcem; proto zároveň navrhla, aby uvedené nemovitosti byly oceněny zároveň s nemovitostmi uvedenými v žalobě. Žalovaná poukázala i na skutečnost, že některé z pozemků jsou zatíženy soudcovským zástavním právem, jehož aktuální stav bude potřeba zjistit. Co se týče užívání domu [adresa], uvedla, že ho v současnosti využívá z důvodu celoročního čerpání vody z vodovodu, uskladnění věcí, péče o domácí zvířata (kočky) apod. a navrhla vypořádání spoluvlastnictví k tomuto domu jeho reálným rozdělením., případně zřízením věcného břemene, na základě kterého by byl vlastník nemovitosti č. ev. [anonymizováno] dům [adresa] oprávněn užívat.

4. Soud provedl následující navržené důkazy a z nich učinil následující zjištění. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že spoluvlastníky pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], zapsaných na [list vlastnictví] vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], jsou žalobce s podílem ¾ a žalovaná s podílem ¼. Spoluvlastníky pozemku parc. č. st. [číslo], st. [číslo], st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba, [číslo], [číslo] a [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek], zapsaného na [list vlastnictví] vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], jsou žalobce s podílem ½ a žalovaná s podílem ½. Z listu vlastnictví [číslo] soud dále zjistil, že pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] jsou zatíženy soudcovským zástavním právem pro pohledávku ve výši [částka] oprávněné [příjmení] správy sociálního zabezpečení, zřízeným usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a soudcovským zástavním právem pro pohledávku ve výši [částka] oprávněné [příjmení] správy sociálního zabezpečení, zřízeným usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Jako nabývací tituly jsou uvedeny pro žalovanou rozhodnutí o dědictví [spisová značka] a kupní smlouva a pro žalobce kupní smlouvy ze dne [datum] a ze dne [datum]. Z listu vlastnictví [číslo] bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] je zatížen věcným břemenem pro oprávněnou [jméno] [příjmení] a žalovanou, a to dle rozhodnutí o dědictví [spisová značka]. Pozemky parc. [číslo] (v rozsahu podílu ½ - dlužník [celé jméno žalobce], [rodné číslo]) jsou zatíženy soudcovským zástavním právem pro pohledávku ve výši [částka] oprávněné [příjmení] správy sociálního zabezpečení, zřízeným usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a soudcovským zástavním právem pro pohledávku ve výši [částka] oprávněné [příjmení] [anonymizována tři slova], zřízeným usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Jako nabývací tituly jsou uvedeny pro žalovanou kupní smlouva a pro žalobce darovací smlouva [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] a kupní smlouva.

5. Soud provedl důkaz rovněž uvedenými citovanými nabývacími tituly. Dle darovací smlouvy uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a žalobcem ve formě notářského zápisu dne [datum] došlo k darování podílu ½ na pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] [část obce] a na pozemcích parc. [číslo] žalobci. V čl. čtvrtém dárce prohlásil, že na pozemku parc. [číslo] vázne věcné břemeno pro [celé jméno žalované] a [jméno] [příjmení] Kupní smlouvou uzavřenou mezi manžely [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], na straně jedné a žalobcem, na straně druhé dne [datum], došlo k prodeji podílu ¼ na pozemku parc. č [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], parc. [číslo] podílu ½ na pozemku [číslo], [číslo], [číslo] Kupní smlouvou uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce] dne [datum] došlo k prodeji podílu ½ pozemku [číslo], [anonymizováno], jehož součástí je stavba č. ev. [anonymizováno], pozemku parc. [číslo].

6. Z korespondence mezi žalobcem a žalovanou, konkrétně z dopisů ze dne [datum], [datum], [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci spolu řešili možné způsoby vypořádání spoluvlastnictví. Dále mezi právními zástupci žalobce a žalované v období srpna a září roku 2018 probíhala e-mailová komunikace, kde se strany dohodly na uzavření dohody, v níž prohlásí svůj zájem vyřešit své podílové spoluvlastnictví dohodou mimosoudně a domluví si postup ohledně vypracování znaleckého posudku a geometrického zaměření a podíl a způsob jejich úhrady tak, aby se následně na základě těchto podkladů mohli dohodnout na vypořádání spoluvlastnictví.

7. Usnesením [anonymizováno] soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], soud ustanovil [titul] [celé jméno znalkyně], znalcem z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí a uložil jí podat znalecký posudek, v němž bude zjištěna obecná cena (tedy cena v místě a čase obvyklá podle nabídky a poptávky ke dni podání znaleckého posudku, podle stavu ke dni podání znaleckého posudku podle oceňovacích předpisů platných ke dni podání znaleckého posudku) nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí u [stát. instituce], katastrální pracoviště Benešov, pro obec a [katastrální uzemí] na listech vlastnictví [anonymizováno] a [anonymizováno]. Znaleckým posudkem [titul] [celé jméno znalkyně] ze dne [datum], [číslo] dospěla znalkyně k cenám jednotlivých spoluvlastněných pozemků následujícím způsobem: pozemek parc. č. st. [číslo] – [částka], st. [číslo] – [částka], st. [anonymizováno] – [částka] (spolu se stavbou č. ev. [anonymizováno]), [číslo] – [částka], [číslo] – [částka], [číslo] – [částka], st. [číslo] (spolu se stavbou [adresa]) – [částka], [číslo] – [částka] a [anonymizováno] – [částka]. Znalkyně uvedené pozemky rozdělila do dvou funkčních celků, přičemž první funkční celek tvoří pozemek parc. č. st. [anonymizováno] se stavbou rekreačního domku č. ev. [anonymizováno], spolu s pozemky parc. č. st. [číslo], [číslo] se stavbou kolny, [číslo] a [číslo], včetně součástí a příslušenství. Tento funkční celkem znalkyně ocenila celkovou částkou [částka]. Druhý funkční celek tvoří pozemek parc. [číslo] se stavbou rodinného domu [adresa], dále se stavbou kolny a zemního sklepa, pozemek parc. č. st. [číslo] a [anonymizováno], včetně součástí a příslušenství a tento celek byl oceněn částkou [částka]. Dále zde zbývá zemědělský pozemek parc. [číslo] v hodnotě [částka]. Při jednání soudu ve své výpovědi znalkyně dále upřesnila, jakým způsobem ocenila stavby, které slouží jako součást nebo příslušenství budov tak, že studna na pozemku parc. [číslo] byla zahrnuta do ceny tohoto pozemku, ohledně kolny náležející ke stavbě č. e. [anonymizováno], ale situované na vedlejším pozemku, znalkyně uvedla, že hodnota kolny je zanedbatelná a byla proto zahrnuta do ceny pozemku, na němž je umístěna. Věcné břemeno na pozemku [číslo] vážící se ke studni ocenila znalkyně částkou [částka], neboť nebylo možné určit četnost odběru vody, který už prakticky neprobíhá, protože u stavby č. ev. [anonymizováno] je umístěna vrtaná studna. K pozemku parc. [číslo] znalkyně uvedla, že logicky zapadá do celku u nemovitosti [adresa]. Vrtaná studna při budově č. ev. [anonymizováno] byla oceněna částkou [částka]

8. Na základě zpracovaného znaleckého posudku se obě strany shodly na tom, že je třeba vypořádat spoluvlastnictví u všech spoluvlastněných nemovitostí. Žalobce navrhl, aby pozemky byly rozděleny ve dvou funkčních celcích tak, jak je vymezila znalkyně s tím, že jemu by připadl funkční celek s budovou [adresa] a pozemky parc. [číslo] žalované funkční celek parcel i s budovou č. e. [anonymizováno], [číslo]. Co se týče pozemku mimo tyto funkční celky (parc. [číslo]), navrhl žalobce, aby byl tento pozemek geometrickým plánem rozdělen mezi účastníky. Z pozemku parc. [číslo] by byla ve prospěch žalobce oddělena část přiléhající k pozemku parc. [číslo] který by připadl žalobci. Žalovaná žádala, aby byla stavba [adresa] rozdělena tak, aby jí byla oddělena i se stavebním pozemkem nejméně ¼ a dále žádala také oddělení ½ pozemku parc. [číslo] podle svého podílu a přikázání celého pozemku parc. [číslo] rozdělení pozemku parc. [číslo].

9. Vzhledem k tvrzení žalované, že stavba [adresa] je reálně dělitelná, soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ustanovil [titul] [celé jméno znalce], znalcem z oboru stavebnictví, stavby obytné, a z oboru ekonomie, ceny a odhady nemovitostí a uložil mu podat znalecký posudek, v němž bude zjištěno, zda a za jakých podmínek a popř. nutných úprav lze z hlediska stavebně technického reálně rozdělit nemovitost ve spoluvlastnictví účastníků zapsanou v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a [katastrální uzemí] na listu vlastnictví [číslo] to stavbu domu [adresa], který je součástí stavebního pozemku [číslo] (a tento pozemek), a to tak, aby nově vzniklé reálně oddělené části co nejblíže odpovídaly rozsahu spoluvlastnického podílu účastníků, a dále stanovit obecnou cenu, kterou by reálné rozdělení vyžádalo, a konečně stanovit, jak by se reálné rozdělení projevilo na obecné ceně této nemovitosti, již v řízení zjištěné znaleckým posudkem [titul] [celé jméno znalkyně].

10. Na základě uvedeného usnesení zpracoval ustanovený znalec znalecký posudek ze dne [datum] [číslo] v němž dospěl k závěru, že dům [adresa] reálně rozdělit na dvě části lze, celkové náklady na rozdělení nemovitosti odhadl částkou [částka] s tím, že v nich nejsou započteny náklady, které by mohly nastat při bouracích pracích a náklady na vybudování plotu, který by rozděloval dvůr. Po reálném rozdělení nemovitosti by došlo k jejímu zhodnocení, což by se projevilo celkovým navýšením obvyklé ceny o cca [částka], přičemž celá částka by šla do pravé oddělené části, kde by vznikla nová koupelna s WC, žumpa a přípojka vody, levá část by zůstala stejná, protože tam by nebylo potřeba nic nového, kromě přístupu na půdu a nové zdi s omítkou, měnit. V průběhu jednání konaného dne [datum] byl ustanovený znalec vyslechnut. K dotazům soudu i obou účastníků uvedl, že reálné rozdělení nemovitosti by bylo možné i jinými způsoby než tak, jak uvedl ve znaleckém posudku, náklady na takové dělení by však vycházely podobně. Zároveň je třeba počítat s tím, že celý dům je kamenný a je zde proto vysoké riziko víceprací a tím i zvýšených nákladů. Celkově ze zpracovaného znaleckého posudku doplněného výslechem znalce vyplynulo, že nemovitost lze reálně rozdělit, nicméně náklady na takové dělení by dosáhly minimálně částky [částka]. K tomu žalobce uvedl, že takto vysoké náklady na dělení nemovitosti není ochoten nést. Žalovaná uvedla, že hledá zdroje, které by bylo možné na takovou investici využít, neuvedla však, zda je ochotna náklady na reálné rozdělení nemovitosti nést. Vzhledem k uvedenému byla žalovaná soudem dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř“) poučena, že je povinna doplnit svá tvrzení, zda je ochotna nést náklady na reálné rozdělení nemovitosti [adresa] v částce nejméně [částka] a k tvrzení, že prostředky na tuto investici zajišťuje, je povinna nabídnout důkazy, tedy prokázat, že je schopna reálně tyto náklady nést.

11. Dne [datum] zpracoval [titul] [celé jméno znalce] dodatek ke znaleckému posudku [číslo] kterým doplnil znalecký posudek o opětovné konání místního šetření, a to podle pokynu v usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. U místního šetření byla přítomna žalovaná, která se původního místního šetření neúčastnila, toto nové šetření však nic nezměnilo na znění a závěrech podaného znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum].

12. Žalovaná dále v průběhu jednání konaného dne [datum] uvedla, že do domu [adresa] investovala finanční prostředky, což by mělo být při rozdělení spoluvlastnictví zohledněno. Konkrétně se jedná o vybudování jímky na pozemku parc. [číslo] za částku [částka] a elektrické přípojky do č. ev. 09 na pozemku parc. [číslo] za částku [částka]. Soud žalovanou v souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o. s. ř poučil, že je povinna k prokázání tohoto tvrzení doložit důkazy. Dále žalovaná namítla, že na nemovitostech ve spoluvlastnictví účastníků váznou zástavní práva, která je třeba rovněž zohlednit a navrhla, aby soud učinil dotaz na Českou správu sociálního zabezpečení, v jejíž prospěch zástavní právo existuje, zda tato zástavní práva stále trvají a jak vysoké pohledávky zajišťují. Závěrem žalovaná uvedla, že probíhá dědické řízení za jejím otcem a navrhla, aby stav průběhu dědického řízení soud ověřil. K tomu soud žalovanou poučil, že je třeba specifikovat, o jaké dědické řízení se jedná, tedy pod jakou spisovou značkou a kterým soudem či notářem je vedeno.

13. V podání ze dne [datum] žalovaná uvedla, že nesouhlasí se znaleckým posudkem [titul] [celé jméno znalce], když dle jejího názoru je návrh dělení nesmyslný, neboť by to pro ni znamenalo výdaj ve výši [částka] vynaložený pro žalobce. Uvedla, že na dům [adresa] má nárok jako dcera a vnučka po předcích a navrhla, aby nejprve byla vyřešena žaloba na určení neplatnosti darovací smlouvy, na základě které nemovitosti nabyl žalobce. Co se týče dalších požadovaných dokladů, doloží je při soudním jednání.

14. Podáním ze dne [datum] právní zástupce žalované uvedl, že žalovaná odmítá do reálného dělení nemovitosti [adresa] investovat, neboť dle jejího názoru bylo vypracováno nekvalitně a neodborně. Žalovaná požádala soud o zjištění stavu dědického řízení za zemřelým otcem žalované, [celé jméno žalobce], [datum narození], a to za účelem zjištění stavu řešení zástavních práv soudcovských vedených v katastru nemovitostí ve prospěch [obec] správy sociálního zabezpečení. Před dořešením záležitostí týkajících se zástavního práva nelze spravedlivě dořešit vypořádání spoluvlastnictví mezi účastníky. Žalovaná v podání dále doložila kolaudační souhlas s užíváním stavby na užívání vrtané studny, územní souhlas s umístěním stavby elektrické kabelové přípojky, smlouvu o připojení odběrného zařízení k distribuční soustavě s [anonymizována dvě slova] a cenu za uvedené investice navrhla prokázat znaleckými posudky.

15. Z listin: stanovisko k žádosti o připojení ze dne [datum], smlouva o připojení odběrného zařízení k distribuční soustavě do napěťové hladiny nízkého napětí ze dne [datum], rozhodnutí [stát. instituce], odboru životního prostředí ze dne [datum], územní souhlas [stát. instituce] ze dne [datum], kolaudačního souhlasu [stát. instituce] s užíváním stavby ze dne [datum], smlouva o zřízení věcného břemene ze dne [datum], technický výkres o průběhu elektrického připojení, znalecký posudek o ceně nemovitostí podaný pro účely dědického řízení [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], usnesení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudního exekutora [exekutorský úřad] – venkov, č.j. [číslo jednací], č.j. [číslo jednací] a exekučního příkazu, č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že žalovaná zařizovala budování vrtané studny a stavbu elektrické kabelové přípojky na pozemku parc. č. st. [číslo] a že spolu s paní [jméno] [příjmení], [datum narození] vstoupila do exekučního řízení vedeného za [celé jméno žalobce], [datum narození] na místo oprávněné.

16. Podáním ze dne [datum] vznesl žalobce námitku promlčení nároku žalované na vypořádání investic do spoluvlastnictví týkajících se vybudování studny a elektrické přípojky. Soud posoudil námitku promlčení jako důvodnou a nepřistoupil proto ke jmenování znalce za účelem zpracování znaleckého posudku k ocenění investic žalované do vypořádávaného spoluvlastnictví. Vyšel přitom shodně jako žalobce z rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], jakož i z rozsudku [název soudu] [obec] socialistické republiky ze dne [datum rozhodnutí], [spisová značka], ze kterých plyne, že pokud investice do společné věci byly prováděny se souhlasem ostatních spoluvlastníků, vzniká investujícímu spoluvlastníkovi nárok na úhradu vynaložených prostředků ve výši, která odpovídá podílu neinvestujícího spoluvlastníka s tím, že nárok je splatný ihned po vynaložení investovaných částek. K promlčení takového nároku přitom dochází v obecné promlčecí lhůtě v délce 3 let.

17. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], obec a k. ú. [obec], list vlastnictví [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že spoluvlastníky pozemku parc. č. st. [číslo], st. [anonymizováno] a [číslo], jakož i budovy č. e. [anonymizováno] na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jsou k uvedenému datu [jméno] [příjmení] (podíl ½) a žalovaná (podíl ½). Ze sdělení paní [jméno] [příjmení] adresovaného [stát. instituce] soud zjistil, že paní [příjmení] souhlasila s umístěním studny na parcele [číslo]. Souhlas paní [příjmení] je uveden i na situačním plánku, který byl přílohou ohlášení o vybudování elektrické přípojky, které zaslala žalovaná [stát. instituce] dne [datum]. Nakonec i z čestného prohlášení paní [příjmení] ze dne [datum] plyne, že paní [příjmení] udělila žalované souhlas s provedením investic do společných nemovitostí, a to v roce 2009 k výstavbě elektrické kabelové přípojky a v roce 2011 k provedení vrtané studny.

18. Dotazem na [název soudu] soud zjistil, že tento soud vede dědické řízení za zemřelým otcem žalované pod sp. zn. [spisová značka]. Pověřeným notářem byla ustanovena [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a dědické řízení nebylo dosud skončeno.

19. Ze spisu vedeného [anonymizováno] soudem pod sp. zn. [číslo jednací], bylo zjištěno, že žalovaná se žalobou ze dne [datum] domáhala určení neplatnosti darovací smlouvy týkající se převodu nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví žalobce a žalované. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla žaloba na určení, že je darovací smlouva ze dne [datum], kterou se převádí ½ nemovitosti parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] [část obce], parc. [číslo] parc. [číslo] neplatná, zamítnuta (výrok I.), stejně tak byla zamítnuta žaloba na určení, že ½ nemovitostí parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] [část obce], parc. [číslo] parc. [číslo] je předmětem dědictví po paní [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum] (výrok II.)

20. Ze spisu vedeného [anonymizováno] soudem pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud nařídil podle platebního výměru [číslo] ze dne [datum] ve prospěch pohledávky oprávněné [příjmení] správy sociálního zabezpečení ve výši [částka] výkon rozhodnutí zřízením soudcovského práva na nemovitostech povinného [celé jméno žalobce], [datum narození], a to mimo jiné na ½ budovy [adresa] na pozemku parc. č. st. [číslo], ½ parc. [číslo] ([list vlastnictví]) a dále na pozemku parc. č. st. [číslo], [číslo], [číslo] ([list vlastnictví])

21. Ze spisu vedeného [anonymizováno] soudem pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] soud nařídil podle platebního výměru [číslo] ze dne [datum] ve prospěch pohledávky oprávněného [příjmení] správy sociálního zabezpečení ve výši [částka] výkon rozhodnutí zřízením soudcovského práva na nemovitostech povinného [celé jméno žalobce], [datum narození], a to mimo jiné ½ budovy. p. 13 na pozemku parc. č. st. [číslo], ½ parc. [číslo] ([list vlastnictví]) a dále na pozemku parc. č. st. [číslo], [číslo], [číslo] ([list vlastnictví]).

22. Dopisem ze dne [datum] sdělila [obec] [anonymizována tři slova] k dotazu soudu, že platební výměr [číslo] ze dne [datum], vystavený na dlužnou částku [částka] a zajištěný soudcovským zástavním právem na základě usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], byl uhrazen. Platební výměr [číslo] ze dne [datum], vystavený na dlužnou částku [částka] a zajištěný soudcovským zástavním právem na základě usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], byl rovněž uhrazen. Pro úplnost bylo sděleno, že celková dlužná částka pana [celé jméno žalobce], narozeného [datum] vůči oprávněné [příjmení] správě sociálního zabezpečení nadále činí [částka], přičemž ve výši [částka] je zajištěna soudcovským zástavním právem na základě usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] a ve výši [částka] je zajištěna rozhodnutím o zřízení zástavního práva ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací].

23. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že podle platebního výměru [anonymizována čtyři slova] [číslo] [rok] ze dne [datum] byl k uspokojení pohledávky [anonymizována čtyři slova] za [celé jméno žalobce], [datum narození], nařízen výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem povinného, a to [číslo] podílu parcely [anonymizováno], [číslo] podílu parcely [číslo] pozemky ve zjednodušené evidenci – parcely původ Pozemkový katastr, zapsané na [list vlastnictví], dále výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem povinného, a to [číslo] podílu parcely [číslo], pozemky ve zjednodušené evidenci – parcely původ Pozemkový katastr, [číslo] podílu parcely [číslo] a [číslo] podílu parcely [číslo], zapsané na LV [číslo] dále výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem povinného, a to [číslo] podílu parcely [číslo], [číslo] podílu parcely [číslo], [číslo] podílu parcely [číslo], zapsané na [list vlastnictví], vše pro katastrální území a [územní celek], u Katastrálního území pro [územní celek], [stát. instituce]. Předmětné soudcovské zástavní právo se tedy netýká pozemků, které jsou předmětem řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví vedeného zdejším soudem.

24. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], soud ustanovil znalce z oboru geodézie a kartografie [titul] [celé jméno znalce] a uložil mu, aby podal znalecký posudek, kterým vyhotoví geometrický plán potvrzený příslušným katastrálním úřadem, kterým dojde k rozdělení pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce], a to na dva nové pozemky s přibližně stejnou výměrou s tím, že hranice mezi těmito dvěma nově vzniklými pozemky naváže na hranici mezi pozemkem parc. [číslo] zapsaným na [list vlastnictví] a pozemkem parc. [číslo] zapsaným na [list vlastnictví], u katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], vše v obci a k. ú. [obec].

25. Dříve než byl zadaný znalecký posudek zpracován, účastníci soudu sdělili, že mezi nimi došlo k dohodě o způsobu dělení pozemku parc. [číslo] tak, že tento pozemek bude rozdělen cca 8 m při hranici s pozemkem parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] tak, že tento pozemek bude rozdělen tak, že bude navazovat na oddělení cca 8 m z parcely [číslo] s tím, že pozemek parc. [číslo] bude rozdělen na cca polovinu. Žalovaná dále uvedla, že trvá na rozdělení pozemku parc. [číslo] užívání stodoly a dále na rozdělení pozemku parc. [číslo] na polovinu s tím, že část přiléhající k pozemku parc. [číslo] jí bude přisouzena. S tím však žalobce nesouhlasil a trval na tom, aby pozemek parc. č. st. [číslo] a [číslo] nebyly děleny, neboť tvoří funkční celek s domem [adresa]. Soud tedy usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] usnesení, kterým bylo znalci uložena zpracovat znalecký posudek změnil tak, že se znalci ukládá, aby znalecký posudek – geometrický plán podal podle varianty dohodnuté účastníky řízení.

26. Ustanovený znalec zpracoval znalecký posudek [číslo] geometrický plán [číslo] kterým došlo k rozdělení pozemku parc. [číslo] o velikosti 356 m² na pozemek [číslo] o velikosti 218 m² a pozemek [číslo] o velikosti 138 m² a dále k rozdělení pozemku parc. [číslo] na pozemek parc. [číslo] o velikosti 792 m² a pozemek parc. [číslo] o velikosti 793 m². Pozemky tedy byly rozděleny v souladu s dohodou účastníků řízení.

27. V daném případě vzal soud za prokázané, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], zapsaných na [list vlastnictví] vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], a to žalobce o velikosti podílu ¾ a žalovaná o velikosti podílu ¼ a dále podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. [číslo], st. [číslo], st. 491, jehož součástí je stavba, [číslo], [číslo] a [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], zapsaného na [list vlastnictví] vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], a to žalobce s podílem ½ a žalovaná s podílem ½. Pozemek parc. [číslo] parc. [číslo] je zatížen soudcovským zástavním právem pro pohledávku ve výši [částka] oprávněné [příjmení] [anonymizována tři slova], zřízeným usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a soudcovským zástavním právem pro pohledávku ve výši [částka] oprávněné [příjmení] [anonymizována tři slova], zřízeným usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Obě pohledávky [obec] [anonymizována tři slova] již byly uhrazeny. Nabývacími tituly k nemovitostem uvedeným na listu vlastnictví [číslo] jsou pro žalovanou rozhodnutí o dědictví [spisová značka] a kupní smlouva a pro žalobce kupní smlouvy ze dne [datum] a ze dne [datum]. Pozemek parc. [číslo] je zatížen věcným břemenem pro oprávněnou [jméno] [příjmení] a žalovanou, a to dle rozhodnutí o dědictví [spisová značka]. Pozemky parc. [číslo] (v rozsahu podílu ½ - dlužník [celé jméno žalobce], [rodné číslo]) jsou zatížený soudcovským zástavním právem pro pohledávku ve výši [částka] oprávněné [příjmení] [anonymizována tři slova], zřízeným usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a soudcovským zástavním právem pro pohledávku ve výši [částka] oprávněné [příjmení] [anonymizována tři slova], zřízeným usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Obě pohledávky [obec] [anonymizována tři slova] již byly uhrazeny. Nabývacími tituly k nemovitostem uvedeným na listu vlastnictví [číslo] jsou pro žalovanou kupní smlouva a pro žalobce darovací smlouva NZ [číslo] a kupní smlouva. Účastníci se pokoušeli o způsobu rozdělení spoluvlastnictví dohodnout, nicméně na konkrétní podobě dohody se jim nepodařilo shodnout. Znaleckým posudkem znalkyně [titul] [celé jméno znalkyně] byla cena funkčního celku tvořeného pozemkem parc. č. st. [anonymizováno] se stavbou rekreačního domku č. ev. [anonymizováno], spolu s pozemky parc. č. st. [číslo], [číslo] se stavbou kolny, [číslo] a [číslo], včetně součástí a příslušenství určena částkou [částka] Cena druhého funkčního celku tvořeného pozemkem parc. [číslo] se stavbou rodinného domu [adresa], dále se stavbou kolny a zemního sklepa, pozemkem parc. č. st. [číslo] a [anonymizováno], včetně součástí a příslušenství byla určena částkou [částka]. Pozemek parc. [číslo] byl oceněn částkou [částka]. Věcné břemeno na pozemku [číslo] vážící se ke studni ocenila znalkyně částkou [částka], neboť nebylo možné určit četnost odběru vody, který už prakticky neprobíhá, protože u stavby č. ev. [anonymizováno] je umístěna vrtaná studna. Znaleckým posudkem znalce [titul] [celé jméno znalce] ze dne [datum] [číslo] dospěl znalec k závěru, že dům [adresa] lze reálně rozdělit na dvě části a celkové náklady na rozdělení nemovitosti odhadl částkou [částka]. Žalovaná do domu [adresa] investovala finanční prostředky na vybudování jímky a elektrické přípojky, a to se souhlasem tehdejšího spoluvlastníka, paní [jméno] [příjmení]. Dědické řízení za zemřelým otcem žalované nebylo dosud skončeno. Znaleckým posudek [číslo] resp. geometrickým plánem [číslo] došlo k rozdělení pozemku parc. [číslo] o velikosti 356 m² na pozemek [číslo] o velikosti 218 m² a pozemek [číslo] o velikosti 138 m² a dále k rozdělení pozemku parc. [číslo] na pozemek parc. [číslo] o velikosti 792 m² a pozemek parc. [číslo] o velikosti 793 m². Pozemky tedy byly rozděleny v souladu s dohodou účastníků řízení. Účastníci nedospěli v průběhu soudního řízení ke shodě, jakým způsobem spoluvlastnictví vypořádat.

28. Při právním posouzení soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).

29. Podle § 1140 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat (odst. 1). Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (odst. 2).

30. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

31. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

32. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

33. Podle § 1148 odst. 1 o. z. při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí.

34. S ohledem na všechny uvedené skutečnosti soud uzavřel, že je nutné zrušit a vypořádat podílové spoluvlastnictví, neboť ani jeden z účastníků nemá zájem ve spoluvlastnictví setrvat, nedospěli však k dohodě, jakým způsobem spoluvlastnictví vypořádat. V souladu s ustanovením § 1144 o. z. se soud nejprve zabýval možností reálného rozdělení nemovitostí, konkrétně, zda je možné reálně rozdělit budovu [adresa] se stavebním pozemkem, jak navrhovala žalovaná. Uvedená možnost byla zkoumána znalcem [titul] [celé jméno znalce], který dospěl k závěru, že reálné rozdělené předmětné nemovitosti možné je, nicméně náklady na takové rozdělení byly soudem shledány za nepřiměřeně vysoké vzhledem k hodnotě stavebního pozemku se stavbou; navíc je oba účastníci odmítli nést. Žalovaná nejprve tvrdila, že hledá možnosti, jakými náklady na rozdělení nemovitosti hradit, nicméně i ona nakonec uvedla, že nebude náklady na dělení nemovitosti hradit. Co se týče nemovitosti č. ev. 019, ta je k reálnému dělení nevhodná, je velmi malá, dispoziční řešení reálné dělení neumožňuje a soud přihlédl i k tomu, že žádný z účastníků o její dělení nežádal. Vzhledem k uvedenému je proto třeba ve věci postupovat stejně, jako kdyby nemovitost reálně dělitelná nebyla (srov. rozhodnutí [název soudu] České socialistické republiky, [spisová značka] (R 45/1991 civ.), rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

35. Soud tedy dále postupoval v souladu s ustanovením § 1147 o. z. a zabýval se možností přikázání společné věci za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Jako nejvhodnější způsob přikázání do vlastnictví jednoho spoluvlastníka soud shledal řešení formou funkčních celků tak, jak tuto alternativu uvedla znalkyně [titul] [celé jméno znalkyně] ve zpracovaném znaleckém posudku, tedy tak, že žalobci bude přikázána stavba [adresa] s přilehlými pozemky, a to z důvodu většího spoluvlastnického podílu žalobce k této nemovitosti, a žalované stavba č. ev. 019 s přilehlými pozemky, aby i žalovaná obdržela z podílového spoluvlastnictví nemovitosti obdobné funkce (s takovým přikázáním navíc účastníci souhlasili, pouze žalovaná trvala na oddělení části budovy [adresa]). S ohledem na přikázání funkčního celku budovy s přilehlými pozemky každému ze spoluvlastníků neshledal soud žádné důvody ke zřizování jakýchkoli služebností.

36. Na způsobu rozdělení zbylého pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] se účastníci shodli, za tím účelem byl vypracován geometrický plán a pozemky rozděleny v souladu s jejich návrhem. Výroky I. a VI. soud proto rozhodl o zrušení spoluvlastnictví žalobce a žalované k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Benešov, a to k pozemkům st. p. [číslo] st. p. [číslo] st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba č. ev. 019, parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Benešov, a to k pozemkům st. p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], parc. [číslo] parc. [číslo].

37. Ohledně vypořádání spoluvlastnictví nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č 413 pro obec a k. ú. [obec], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], soud rozhodl tak, že do výlučného vlastnictví žalobce připadne pozemek parc. [číslo] vzniklý na základě geometrického plánu [titul] [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum], oddělením z pozemku parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vzniklý na základě geometrického plánu [titul] [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum], oddělením z pozemku parc. [číslo]. Do výlučného vlastnictví žalované soud přikázal pozemek st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba č. ev. [anonymizováno], pozemek st. p. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] s tím, že na vypořádání hodnoty nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] je žalovaná povinna zaplatit žalobci částku [částka].

38. Ohledně vypořádání spoluvlastnictví nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], rozhodl soud tak, že do výlučného vlastnictví žalobce byly přikázány pozemek st. p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a pozemek parc. [číslo] do výlučného vlastnictví žalované pozemek parc. [číslo]. Na vypořádání hodnoty nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalované částku [částka].

39. Částky, které jsou si žalobce a žalovaná povinni vzájemně uhradit jako náhradu vypořádacího podílu byly vypočteny dle odhadu obvyklé ceny nemovitých věcí soudní znalkyně [titul] [celé jméno znalkyně]. Dle znaleckého posudku znalkyně [titul] [celé jméno znalkyně] byla cena jednotlivých spoluvlastněných nemovitých věcí určena následovně: st. [parcelní číslo] cena [částka], st. [parcelní číslo] cena [částka], st. [parcelní číslo] cena [částka], parc. [číslo] cena [částka], parc. [číslo] cena [částka] (= [částka] za m²), parc. [číslo] cena [částka] (= [částka] za m²), st. [parcelní číslo] cena [částka], parc. [číslo] cena [částka], parc. [číslo] cena [částka]. Pokud jde o žalovanou namítanou studnu, soud ji vzhledem k jejímu stavu a nevyužívání nezohledňoval při výpočtu náhrady za metr pozemku, ale vyšel z průměrné ceny za metr. Pro úplnost soud zároveň uvádí, že věcné břemeno i nadále zůstává zapsáno v katastru nemovitostí. Co se týče zástavních práv váznoucích na vypořádávaných nemovitostech, ze zprávy [obec] správy sociálního zabezpečení vyplynulo, že zajištěné pohledávky již byly uhrazeny, a proto není pro snížení hodnoty nemovitostí z důvodu zapsaných zástavních práv důvod. K žalované uváděnému dědickému řízení za jejím zemřelým otcem, soud uvádí, že v průběhu řízení bylo zjištěno, že dědické řízení stále probíhá, nicméně tato skutečnost nemá pro souzenou věc žádný význam a výsledek dědického řízení není ve věci relevantní.

40. Výrokem IX. soud dále zamítl návrh žalované na vypořádání investic do nemovitostí ve spoluvlastnictví účastníků v částce [částka], neboť jak již bylo uvedeno výše, jedná se o nárok promlčený, když promlčecí doba uplynula 3 roky po té, kdy byly náklady na investice vynaloženy (v roce 2009 elektrická přípojka a v roce 2011 studna). Žalobce vznesl námitku promlčení a soud k ní proto musel přihlédnout a dospěl k závěru, že je důvodná Nadto soud poukazuje na skutečnost, že náklady byly vynaloženy v době, kdy spoluvlastníkem předmětných nemovitostí nebyl žalobce, nýbrž paní [jméno] [příjmení] a žalobce proto není ve věci nároku žalované na vypořádání uvedených investic pasivně legitimován. Žalovaný náklady žalované na investice uhradil v rámci kupní ceny za předmětnou nemovitost.

41. Z nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] tedy byly žalobci do výlučného vlastnictví přikázány pozemek st. p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] a pozemek parc. [číslo] oboje celkem v hodnotě [částka]. Žalované byl do výlučného vlastnictví přikázán pozemek parc. [číslo] v hodnotě [částka] a při zohlednění poměru spoluvlastnických podílů na předmětných nemovitostech (¼: ½) jí proto náleží náhrada ve výši [částka]. Výrokem VIII. soud proto žalobci uložil povinnost zaplatit žalované tuto částku. Z nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] byly žalobci do výlučného vlastnictví přikázány pozemek st. [parcelní číslo] v hodnotě [částka] a pozemky parc. [číslo] v hodnotě [částka] za m² a parc. [číslo] v hodnotě [částka] za m², zatímco žalované byly do výlučného vlastnictví přikázány pozemky st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba č. ev. 19 v hodnotě [částka], st. [parcelní číslo] v hodnotě [částka], parc. [číslo] v hodnotě [částka] a pozemky parc. [číslo] v hodnotě 199,43 za m² a parc. [číslo] v hodnotě [částka] za m², resp. jejich zbylé části po oddělení pozemků parc. [číslo] parc. [číslo]. Při zohlednění poměru spoluvlastnických podílů na předmětných nemovitostech (½: ½) náleží v tomto případě žalobci náhrada ve výši [částka]. Výrokem IV. soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobci tuto částku.

42. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval podle nálezu [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález] (obdobně i nález z [datum], sp. zn. [ústavní nález], tzv. iudicium duplex) a rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem bylo zrušeno a při vypořádání tohoto spoluvlastnictví byl úspěch každého účastníka jen částečný.

43. O nákladech státu soud rozhodoval podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. Stát má právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u účastníků nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě byly v průběhu soudního řízení vypracovány celkem 3 znalecké posudky a jeden dodatek ke znaleckému posudku. V souvislosti s vypracovanými znaleckými posudky byly učiněny i výslechy znalkyně [titul] [celé jméno znalkyně] a znalce [titul] [celé jméno znalce] u soudu, kterým bylo vyplaceno znalečné. Celkem byla na znalcům vyplacena částka [částka], z toho dle usnesení ze dne [datum] částka [částka], dle usnesení ze dne [datum] částka [částka], dle usnesení ze dne [datum] ve znění usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum] částka [částka], dle usnesení ze dne [datum] částka [částka], dle usnesení ze dne [datum] částka [částka] a dle usnesení ze dne [datum] částka [částka]. Proto soud uložil žalobci povinnost zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Benešově na náhradu 50 % nákladů řízení státu, tedy částku [částka] s tím, že v částce [částka] již byly náhrady státu uhrazeny ze zaplacené zálohy a v této části proto nebyla žalobci stanovena lhůta k plnění.

44. Taktéž soud rozhodl i o povinnosti žalované zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Benešově na náhradu 50 % nákladů státu, tedy částku [částka] s tím, že v částce [částka] již byly náklady státu uhrazeny ze zaplacené zálohy a v této části proto nebyla žalované stanovena lhůta k plnění. I v tomto případě náhrada nákladů řízení spočívá ve vypracování 3 znaleckých posudků a jednoho dodatku ke znaleckému posudku a výslechu znalkyně [titul] [celé jméno znalkyně] a znalce [titul] [celé jméno znalce] při ústním jednání. Soud postupoval dle § 148 odst. 1 o. s. ř.