12 C 197/2021

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec a číslo , zastoupeného: anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno , advokát, sídlem adresa , obec a číslo , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného anonymizována tři slova bytem adresa žalovaného zastoupená opatrovníkem územní celek , IČO sídlem adresa , o částka s přísl.,

I. Žaloba o zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,50 % ročně a úrokem 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou k soudu dne [datum] se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (sjednaným úrokem a zákonným úrokem z prodlení) a žádal, aby žalovaný byla uznána povinnou zaplatit žalobci též náklady řízení.

2. Opatrovník žalovaného navrhl zamítnutí žaloby, protože v době uzavření smlouvy nebyl žalovaný plně svéprávný, a dále namítl, že nárok žalobce je promlčen.

3. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů podle § 132 o.s.ř., když soud provedl důkaz obsahem listin, předložených žalobcem – smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] se smluvními podmínkami, smlouvou o postoupení pohledávek s přílohou, oznámením o postoupení pohledávky s dokladem o odeslání a předžalobní výzvou s dokladem o odeslání - vzal soud za prokázané, že žalovaný sjednal s právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba], [IČO]) dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, podle níž při jejím podpisu převzal žalovaný částku [částka]. Tuto částku měl žalovaný vrátit spolu s úrokem za dobu trvání smlouvy ve výši [částka], administrativním poplatkem ve výši [částka] a platbou za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], to vše v 58 týdenních splátkách po [částka] počínaje [datum], a s poslední splátkou dne [datum]. Žalovaný však vrátil pouze [částka]. Právní předchůdce žalobce jako postupitel a žalobce jako postupník uzavřeli dne [datum] smlouvou o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným uvedená v příloze této smlouvy postoupena na žalobci s účinností k témuž dni. Oznámení o postoupení pohledávky právního předchůdce žalobce ze dne [datum] bylo žalovanému zasláno. Před podáním žaloby dne [datum] žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky řádnou předžalobní upomínkou.

4. Z rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 29. 6. 2018, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] vyplývá, že posuzovaný [celé jméno žalovaného], [datum narození] (tedy žalovaný) se omezuje ve svéprávnosti tak, že není způsobilý – mimo jiné - činit právní úkony spočívající v uzavírání smluv o půjčce a úvěru a smlouvy se závazkem k finančnímu plnění nikoliv jednorázovému. Rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne 26. 7. 2021, č. j. [spisová značka] - 123, který nabyl právní moci dne [datum], bylo prodlouženo citované omezení posuzovaného [celé jméno žalovaného] na dobu pěti let.

5. V daném případě bylo v řízení prokázáno, že žalovaný podepsal s žalobcem (jeho právním předchůdcem) dne [datum] smlouvy o úvěru, bez zastoupení opatrovnéíkem, a to v době, kdy byly dány důvody jeho omezené svéprávnosti k takovému právnímu jednání; tato svéprávnost byla omezena pravomocným soudním rozhodnutím. Takto uzavřená smlouva je ovšem absolutně neplatná. Jelikož však bylo prokázáno, že na základě této neplatné smlouvy žalovaný obdržel plnění ve výši [částka], dospěl soud k závěru, že se na jeho straně ohledně této částky jedná o bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobci vydat. Jelikož svou pohledávku za žalovanou původní úvěrující (věřitel) platně postoupil písemnou smlouvou na žalobce, je žalobce aktivně legitimován k přijetí plnění – vydání bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci již částku [částka] vrátil, činí dosud nevydané bezdůvodné obohacení na straně žalovaného [částka].

6. Opatrovník žalovaného vznesl k nároku žalobce námitku promlčení, kterou soud považuje za důvodnou. K předání částky [částka] žalovanému došlo dne [datum], na základě od počátku neplatné smlouvy o úvěru. Den [datum] tak byl prvním dnem běhu tříleté promlčecí lhůty (žalobce věděl ode dne [datum], kdo a v jaké výši se na jeho úkor bezdůvodně obohatil), ve které se měl žalobce domáhat vrácení tohoto plnění. Žalobu o toto plnění však žalobce podal k soudu až [datum], tedy zcela zjevně až po uplynutí promlčecí lhůty.

7. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 581 není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Podle § [číslo] odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud jde o posouzení promlčení, podle § 609 nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle § 610 odst. 1 k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Podle § 621 okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Podle § 629 odst. 1 promlčení lhůta trvá tři roky. Postoupení pohledávky soud posoudil podle ustanovení § [číslo] a násl. Konečně podle § 1968 věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. Vzhledem k tomu, že v daném sporu jde o nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalovanému, neboť úvěr byl žalovanému poskytnut na základě absolutně neplatné smlouvy; a nárok z bezdůvodného obohacení žalobce je promlčen (žalovaný, resp. jeho opatrovník důvodně namítl promlčení), nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalobci již nelze přiznat. Z těchto důvodů soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

9. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 s tím, že nárok na náhradu nákladů řízení by náležel žalovanému, který byl ve sporu plně úspěšný; jelikož však náklady řízení nežádal, soud rozhodl, že žádný z účastníků toto právo nemá.

10. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.