Okresní soud v Benešově · Rozsudek

12 C 214/2025

č. j. 12 C 214/2025-37

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-10-07 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSBN:2025:12.C.214.2025.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Benešově zamítl žalobu o náhradu škody způsobené výpovědí smlouvy o podnikatelském nájmu movitých věcí. Soud uznal, že nájemce měl podle § 2320 odst. 1 občanského zákoníku právo smlouvu kdykoli vypovědět, i když byla sjednána na dobu určitou. Výpověď byla zákonná, protože byla doručena a uplynula desetidenní výpovědní doba. Soud proto rozhodl, že žalovaný nezakázal protiprávní jednání, které by mohlo způsobit škodu. Žalovaný byl proto oprávněn k náhradě nákladů řízení, která byla určena podle advokátního tarifu a náhrad za cestu a čas.

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupen advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupen advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 480 668 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky částka, s úrokem z prodlení v zákonné výši od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení částkou částka, k rukám právního zástupce žalovaného tituly před jménem jméno FO, advokáta sídlem Jméno advokáta C adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se svou žalobou podanou k soudu dne datum domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku částka s ročním úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne datum do zaplacení. Uváděl, že dne datum uzavřel jako pronajímatel se žalovaným jako nájemcem smlouvu o podnikatelském nájmu věcí movitých podle § 2316 občanského zákoníku, jejímž předmětem byl úplatný dlouhodobý pronájem prádla a poskytování souvisejících služeb. Nájem byl sjednán na tři roky s automatickou prolongací vždy o rok. Takto se nájemní smlouva prodlužovala, až dne datum dal žalovaný žalobci z této smlouvy výpověď. S touto výpovědí žalobce nesouhlasil, což žalovanému sdělil, a trval na dalším plnění smlouvy nejméně do datum. Jelikož však žalovaný smlouvu neplnil, způsobil žalobci škodu v podobě ušlého zisku, který za dobu od května Anonymizováno do srpna Anonymizováno činí částka. Přes výzvy žalobce však žalovaný tuto částku nezaplatil. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Uváděl, že výpověď smlouvy dal zcela v souladu s ustanovením § 2320 občanského zákoníku, s tím, že i smlouvu na dobu určitou měl právo kdykoli vypovědět. Výpověď tak byla zákonná a neexistují žádné důvody její neplatnosti. Žalovaná se tak nedopustila žádného protiprávního jednání, na jehož základě by žalobci mohla vzniknout škoda. Žalovaný dále uvedl i výhrady proti žalobcovu výpočtu výše škody. Žalovaný souhlasil s tvrzeními žalobce, že ten dne datum uzavřel jako pronajímatel se žalovaným jako nájemcem smlouvu o podnikatelském nájmu věcí movitých a že žalovaný tuto smlouvu dne datum vypověděl. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů dle § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázané, že dne datum uzavřel žalobce jako pronajímatel se žalovaným jako nájemcem smlouvu o podnikatelském nájmu věcí movitých, kterou se zavázal pronajímat žalovanému za sjednanou cenu prádlo (ložní, froté, stolní a další) a poskytovat související servis. Smlouva byla uzavřena v souvislosti s podnikáním obou smluvních stran, a to na dobu určitou 3 let a v bodě VI. – 6 kromě toho obsahovala ujednání o automatickém prodloužení její platnosti vždy o další 1 rok, pokud do tří měsíců před ukončením uplynutím sjednané lhůty platnosti nedojde k jiné dohodě nebo pokud některá ze smluvních stran neoznámí druhé smluvní straně, že nemá zájem na dalším pokračování smluvního vztahu; výpovědní doba začíná běžet od prvního měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně. Smlouva dále podřídila smluvní vztah českému právnímu řádu (VI. – 4) a občanskému zákoníku v bodech, které sama neupravuje (VI. – 3). Smlouva obsahovala přílohu 1 – seznam prádla a ceník, a přílohu 2 – všeobecné dodací podmínky pro poskytován služeb praní a pronájmu prádla. Tato skutečnost nebyla mezi účastníky sporná a vyplývá z obsahu citované smlouvy, kterou předložili (shodného znění) soudu oba účastníci. Dne datum zaslal žalobce žalovanému nesouhlas s výpovědí ze smlouvy, kterou žalobce obdržel dne datum, tento nesouhlas s odkazem na neplatnost výpovědi zaslal žalobce žalovanému i e-mailem (z dopisu ze dne datum, z e-mailu ze dne datum). Žalobce zaslal žalovanému dne datum předžalobní upomínku ze dne datum, kterou vyzval žalovaného k zaplacení částky částka, tedy ušlého zisku, když smlouva účastníků byla žalovaným neoprávněně ukončena (z předžalobní upomínky s dodejkou). Dne datum sdělil žalovaný žalobci, že byl oprávněn dát ze smlouvy výpověď, a to podle § 2320 občanského zákoníku, a nájemní vztah po doručení výpovědi datum tak skončí uplynutím desetidenní výpovědní lhůty dne datum; žalovaný zdůraznil, že od datum již nebude využívat služeb žalobce (z dopisu ze dne datum). Z výpovědi ze dne datum vyplývá, že ji dává žalovaný žalobci ze smlouvy o podnikatelském pronájmu movitých věcí ze dne datum, s odkazem na § 2320 odst. 1 občanského zákoníku s tím, že výpovědní doba činí 10 dnů a počíná běžet dnem následujícím poté, co byla výpověď doručena (z výpovědi ze dne datum). Z provedeného dokazování vyplývá, že skutkové okolnosti uzavření smlouvy a její výpovědi nebyly mezi účastníky sporné, a vyplynuly i z provedeného dokazování. Spor účastníků se týká právního hodnocení, zda byl žalovaný oprávněn smlouvu vypovědět či nikoli (a měla tak trvat nejméně až do skončení prolongované doby). Tato okolnost je zásadní pro úvahu, zda se žalovaný vypovězením smlouvy dopustil jednání, které by bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody (ušlý zisk) na straně žalobce (ten právě v tomto jednání takový základ spatřuje). Soud tu vycházel především z obsahu smlouvy účastníků. Ta ohledně výpovědi smlouvy obsahuje pouze jediné ustanovení, a to větu: „Výpovědní doba začíná běžet od prvního měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně“. K otázce výpovědi smlouva žádná další ustanovení neobsahuje. Smlouva výslovně řeší automatickou prolongaci smlouvy po uplynutí první doby určité tří let, na kterou byla sjednána, a určuje stranám smlouvy postup, pokud by chtěli této automatické prolongaci, vždy o jeden rok, zamezit. Tato ujednání však nemají žádný vliv ani vztah k případné výpovědi smlouvy. Z těchto ujednání vyplývá jen závěr, že jde o smlouvu na dobu určitou (nejprve tří let, poté vždy na jeden rok). Soud proto při právním posouzení otázky výpovědi vycházel z ustanovení § 2320 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle něhož nájemce má právo nájem kdykoli vypovědět; výpovědní doba je desetidenní (odst. 1), ustanovení o obnovení nájemní smlouvy po uplynutí doby nájmu za předpokladu, že pronajímatel o vrácení nepožádá, se nepoužije (odst. 2). Již ze znění citovaného ustanovení, které účastníci svou smlouvou nevyloučili ani nenahradili jiným ujednáním, vyplývá, že nájemce, tedy žalovaný, byl smlouvu oprávněn kdykoli vypovědět, s desetidenní výpovědní dobou. Tedy byl oprávněn tak učinit kdykoli, a bez uvedení důvodu. Naopak úpravu podle odstavce 2 účastníci svou smlouvou vyloučili, když si prolongaci smlouvy dohodli – to dispozitivní charakter citovaného zákonného ustanovení umožňuje. Rovněž podle komentářů tohoto ustanovení je třeba dospět k závěru, že žalovaný byl oprávněn smlouvu kdykoli vypovědět. Např. Anonymizováno. Občanský zákoník. 2. vydání adresa: právnická osoba. Anonymizováno, Anonymizováno, uvádí následující: „Na rozdíl od obecné úpravy (§ 2229) má nájemce možnost vypovědět nájem kdykoliv, a to jak nájem na dobu neurčitou, tak na dobu určitou. Jde o vyjádření vyšší flexibility podnikatelských nájmů věcí movitých, kdy jsou nájmy zpravidla sjednávány na kratší dobu (zpravidla v řádech dnů či týdnů).“ a dále „Úprava je dispozitivní. Strany mohou sjednat odlišnou výpovědní dobu, mohou rovněž omezit výpovědní důvody nájemce. Stejně tak lze ujednat automatické obnovení či prodlužování nájmu.“ Podobně také Anonymizováno. § Anonymizováno [Výpověď nájemce]. In: Anonymizováno. Občanský zákoník

VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. adresa: právnická osoba. Anonymizováno, Anonymizováno: „Oproti obecné úpravě nájmu má nájemce právo kdykoliv nájem vypovědět, a to přestože jde o nájem na dobu určitou.“ a dále: „Právní úprava je dispozitivní. Strany mohou vyloučit či omezit právo na výpověď, mohou stanovit kratší či delší výpovědní dobu, připustit obnovení nájmu. V případě nájmu na kratší dobu než deset dnů má smysl zejména kratší výpovědní doba.“ Soud v tomto případě dospěl k závěru, že žalovaný se vypovězením smlouvy účastníků o podnikatelském nájmu věcí movitých, uzavřené na dobu určitou do datum, výpovědí doručenou žalobci dne datum nedopustil žádného protiprávního („neoprávněného“) jednání, které mohlo způsobit žalobci škodu v podobě ušlého zisku. Žalovaný jako nájemce z uvedené smlouvy byl oprávněn tuto smlouvu vypovědět kdykoliv, a to s desetidenní výpovědní dobou, což učinil. V tomto případě vyhoví doručení a plynutí výpovědní doby i smlouvě účastníků, která stanoví, že výpovědní doba počne běžet měsícem následujícím po měsíci, v němž je výpověď doručena. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud vycházel z ustanovení § 142 o.s.ř., podle něhož má účastník, který byl ve věci úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému účastníku. V dané věci byl zcela úspěšný žalovaný, kterému náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyt náklady spočívají v nákladech na právní zastoupení. Soud vycházel z advokátního tarifu – vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění do datum pro úkony poskytnuté do datum a ve znění účinném od datum pro úkony poskytnuté po datum. Do datum byly poskytnuty dva úkony právní služby, a to převzetí s přípravou zastoupení a vyjádření ve věci samé, s odměnou ve výši částka za úkon, tedy celkem částka (§ 7 odst. 6). K těmto úkonem náleží režijní paušály 2x částka, tj. částka, dle § 13 odst.

4. Poslední úkon byl poskytnut po datum, a to účast ujednání soudu dne 7. 10 2025, zde náleží odměna dle § 7 odst. 6 ve výši částka a režijní paušál dle § 13 odst. 4 ve výši částka. Dále náležejí náklady na cestu právního zástupce žalovaného k jednání soudu dne datum z místa sídla (adresa) a zpět, v délce 2x 55 km, při spotřebě užitého vozu 6,2 litru benzinu na 100 km, ceně benzinu částka za litr a náhradě částka za 1 km jde o částka (§ 13 odst. 1 ve spojení s vyhl. č. 475/2024 Sb. S touto cestou souvisí i náhrada zmeškaného času v rozsahu 6 půlhodin po částka, celkem částka, podle § 14 odst. 1 písm. a), odst.

3. Konečně náleží DPH 21 % z nákladů právního zastoupení, tedy částka, dle § 137 o.s.ř. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Benešově. Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.