12 C 244/2025

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce, bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A, bytem Adresa žalovaného A zastoupenému Jméno žalovaného B, advokátem sídlem Anonymizováno o určení výživného zletilého dítěte

I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobce částkou částka měsíčně, vždy do každého 15. dne v měsíci předem, počínaje dnem datum. Tím se mění výše výživného pro žalobce, stanovená žalovanému rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne datum, č. j. Anonymizováno.

II. Nedoplatek na výživném pro žalobce za dobu od datum do datum ve výši částka je žalovaný oprávněn splácet po částka měsíčně, spolu s běžným výživným, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce podal dne datum k soudu návrh na určení výživného s tím, že žalovaný je jeho otcem, a žalobce ještě není schopen sám se živit, protože studuje vysokou školu. Žalobce proto podal k soudu žalobu o určení výživného, které žalovaný neplní dobrovolně v dostatečné výši, přispěl pouze na školné. Navrhl, aby žalovaný jako jeho otec byl povinen platit výživné částkou částka měsíčně od počátku studia na vysoké škole, tedy od datum. Žalovaný souhlasil s tím, že je otcem žalobce, že pokud žalobce studuje vysokou školu, má k němu plnit vyživovací povinnost. S výší výživného, navrženou žalobcem, však nesouhlasil, navrhl částku částka měsíčně s tím, že vzniklý nedoplatek bude splácet v 10 splátkách. Uvedl, že skutečně přispěl na školné, pravidelné běžné výživné již neplatí. Neměl totiž žádné informace o dalším postupu žalobce po ukončení středoškolského studia. Výše výživného částka měsíčně pak odpovídá možnostem a poměrům žalovaného, který podniká v oboru montáže dveří a zárubní, jeho příjem po odvodu daně za rok 2024 činil částka, tedy částka měsíčně. Nevlastní hodnotnější majetek, byt má pronajatý, jiné příjmy nemá. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázané, že žalovaný je otcem žalobce, kromě žalobce nemá žádné další vyživovací povinnosti. Tyto skutečnosti nebyly mezi účastníky sporné, vyplynuly rovněž z rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne datum, č. j. Anonymizováno, (v právní moci dne datum), kterým bylo naposledy určena vyživovací povinnost žalovaného k žalobci, a to částkou částka měsíčně – poměry žalovaného byly v té době obdobné, žalobce byl studentem střední školy. Potvrzeními o studiu ze dne datum a datum žalobce prokázal, že je od datum do datum studentem prezenční formy bakalářského studia oboru Bezpečnostní managament na právnická osoba., sídlem v Brně. Z potvrzení o výdělku matky žalobce ze dne datum vyplynulo, že její příjem ze zaměstnaneckého poměru činil v průměru čistého částka za období od ledna do července Anonymizováno. Daňovým přiznáním za rok Anonymizováno žalovaný prokázal, že podniká v oboru truhlářské práce, za rok Anonymizováno vykázal příjmy částka, výdaje částka, rozdíl příjmů a výdajů ve výši částka jako základ daně. Daň byla stanovena z tohoto základu částkou částka, po uplatnění slevy na poplatníka částka činila daň částka . Rozdíl příjmů a výdajů po odečtení daně tak vychází na částka, tj. průměrně na částka měsíčně. Mezi účastníky nebyl spor o tom, že žalovaný přispěl na výživu žalobce za dobu od datum částkou 3x částka, označenou jako příspěvek na školné, protože na vysoké škole, kterou žalobce studuje, se platí školné. Tyto platby žalovaný doložil i screenshotem z internetového bankovnictví ohledně těchto tří plateb. Z evidenčního listu adresa k bytu 1+1 v 6. podlaží domu na adrese adresa. ze dne datum, a dokladu SIPO k tomuto bytu za leden Anonymizováno má soud za prokázané, že žalovaný je nájemcem citovaného bytu, předpis plateb za nájem bytu ke dni datum činil částka, dle dokladu SIPO hradí žalovaný tyto náklady, dále poplatky za rozhlas a televizi a z a odběr elektřiny aktuálně částkou částka měsíčně. Z nabídky úřadu práce ke dni datum, zjištěné soudem na webových stránkách Úřadu práce ČR ke dni datum vyplynulo, že zaměstnavatel Dřevokomplet B+právnická osoba. hledá od datum truhláře (kromě stavebních a pracovníky v příbuzných oborech, nabízí 2 volná pracovní místa s nabídkou mzdy 30 – částka měsíčně s požadavkem na vyučení, s místem výkonu práce v adresa. Z nabízeného hrubého výdělku částka měsíčně činí čistý příjem po zákonných odvodech cca částka měsíčně. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že v jeho trvalém bydliště v Benešově veškeré výdaje spojené s tímto bydlením hradí žalobcova matka. Žalobce se však fakticky převážně zdržuje v rodině přítelkyně u Mikulova, kde přispívá na náklady bydlení a spotřebu domácnosti částkou celkem částka měsíčně. Kromě obvyklých výdajů má žalobce náklady s dojížděním domů do Benešova, a se studiem. Dojíždění do Benešova bylo do listopadu Anonymizováno častější kvůli péči o nemocnou babičku (v listopadu Anonymizováno zemřela), náklady mohly dosahovat až částka měsíčně. Nyní žalobce domů také dojíždí, avšak méně často. Kromě školného jsou náklady ve škole spojeny s hrazením poplatku za užívání částka měsíčně, a nárazově za zpoplatněné studijní materiály – tyto výdaje žalobce odhaduje na Anonymizováno – částka měsíčně. Ve studiu žalobce řádně pokračuje, i po třetím semestru má všechny zkoušky řádně složené. Ke studiu využívá žalobce mobil, tablet, potřebuje internetové připojení, které mu hradí matka částkou částka měsíčně. adresa auta, pokud jde o pohonné hmoty, se snaží žalobce hradit sám, ale přispívá i matka, ta hradí i povinné ručení a potřebný servis. Část výdajů doposud žalobce hradil z úspor, které si tvořil od mala, např. pokud dostal finanční obnos k narozeninám a podobně. Žalobce je zdráv, v tomto směru nemá nutné výdaje. Soustředí se nyní především na školu, přivýdělek je omezený, stejně tak volnočasové aktivity, k těm sportovním pak využije vybavení, které už má. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že výživné po dobu studia žalobce na střední škole řádně hradil. Po jeho skončení však neměl informace o dalších žalobcových rozhodnutích. Kromě částky částka (3x částka) od datum na žalobcovu výživu nepřispěl. Jinou vyživovací povinnost nemá. Žalovaný stále samostatně podniká v oboru truhlářských prací, konkrétně montáž zárubní a dveří, jezdí po celé republice. Má na leasing dodávku, kterou takto využívá, dále vlastní osobní auto. Jiný hodnotný majetek nemá, nevlastní žádnou nemovitost. Má pronajatý městský byt v Příbrami, zdržuje se i u své přítelkyně v Benešově, která bydlí ve svém bytě. Náklady v bytě přítelkyně jsou cca částka měsíčně, žalovaný na ně přispívá asi polovinou, a podílí se i na hrazení chodu společné domácnosti. Příjem má pouze z podnikání. Je zdráv, v tomto směru výdaj nemá. Má dva výuční listy, obor strojař a obor truhlář. Pracoval i jako truhlář ve výrobě nábytku, avšak jen jako zaměstnanec. Výpověď žalobce i žalovaného soud hodnotí jako věrohodné, v souladu s provedenými listinnými důkazy, proto z těchto výpovědí také vycházel. Při právním posouzení soud postupoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – podle § 910 odst. 1 předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 922 odst. 2 lze výživné pro dítě přiznat až za dobu 3 let zpětně od podání návrhu. Podle § 913 odst. 1 pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění ve světle zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žalobce je zletilým synem žalovaného, který k němu má vyživovací povinnost, neboť žalobce není schopen sám se živit, a to z důvodu řádného, zatím tříletého bakalářského studia vysoké školy prezenční (denní) formou. Toto studium započalo prvním semestrem od září 2024, od tohoto měsíce má tak žalobce nárok na výživné od žalovaného. Soud vychází z předpokladu , že žalobce činí aktivní kroky k tomu, aby své vzdělání prohloubil, aby jeho uplatnění na trhu práce bylo lepší, aby dosáhl na kvalifikovanější a lépe placenou práci. Proto má žalovaný stále k žalobci vyživovací povinnost. Ten vysokoškolským studiem plynule navázal na střední školu, všechny studijní povinnosti má ke dni tohoto rozhodnutí soudu řádně splněné. Je zřejmé, že studium vysoké školy žalobci brání v dosahování výdělku. Proto vyživovací povinnost obou rodičů k žalobci trvá. Pokud jde o konkrétní výši vyživovací povinnosti, pak potřeby žalobce, i když je lze označit za zcela běžné a průměrné potřeby studenta vysoké školy, jsou nyní maximální. Pokud jde o obvyklé životní náklady (náklady na bydlení a domácnost, stravování, oblečení, obutí, volnočasové vyžití, atd.), které má každý dospělý, pak u studenta vysoké školy jsou takové náklady ještě navyšovány o výdaje na studium – kromě nákladů na dopravu, které může mít i pracující dospělý, jde především o výdaje na učební pomůcky a vybavení. Lze tedy uzavřít, že pokud jde o potřeby žalobce, které jsou jedním z kritérií pro posouzení výše výživného, jsou nyní maximální. Druhým kritériem při posouzení výše výživného jsou možnosti a schopnosti povinného žalovaného. Ten dosahuje výdělku z podnikání, po zohlednění odvodů vychází průměrný čistý příjem žalovaného z podnikání na částku částka. Žalovaný nemá hodnotnější majetek, ani jiný příjem, avšak nemá také žádnou jinou vyživovací povinnost. S přihlédnutím k doporučující tabulce ohledně výše výživného ve vztahu k příjmu povinného rodiče soud vycházel z rozsahu 20 % z příjmu při existenci jediné vyživovací povinnosti k dítěti studujícímu vysokou školu - to by v případě příjmu žalovaného byla částka částka. Soud tu ovšem hodnotil nejen zjištěný příjem žalovaného, ale i jeho možnosti a schopnosti. Proto zjišťoval situaci na trhu práce a pro účely stanovení konkrétní výše výživného vycházel ze zjištěné nabídky práce pro truhláře, poblíž místa bydliště žalovaného, až částka hrubého, tj. částka čistého. z takového příjmu 20 % představuje částka částka. Soud dále zohlednil, že žalovaný nepřispívá na výživu žalobce žádným jiným způsobem, pouze finančním výživným. Žádné pravidelné potřeby žalobce neplatí přímo, nezajišťuje žádné jeho náklady, osobně o něj nepečuje. Soud proto přihlédl i k výši tzv. nezabavitelného minima, které má žalovanému po odečtení všech případných vyživovacích povinností zbýt, tedy k částce částka – rezerva k možnému výdělku žalovaného pak činí částka. Soud proto přikročil ke stanovení výživného částkou částka měsíčně. Tato částka odráží vysoké oprávněné potřeby žalobce a na druhé straně možnosti žalovaného, který žádná jiná plnění žalobci neposkytuje a tato částka tak musí zahrnovat celou vyživovací povinnost žalovaného k žalobci. Vyživovací povinnost žalovaného k žalobci potrvá do doby, než bude žalobce schopen sám se živit (tedy, obecně, půjde o den, kdy žalobce ukončí své další vzdělávání splněním poslední studijní povinnosti, případně studia zanechá). V této souvislosti ještě soud zdůrazňuje, že ke školnému na straně žalobce jako nutnému pravidelnému výdaji nepřihlédl, protože studovaný obor lze nalézt i na veřejných školách vyššího typu (tedy bez školného). Dále soud vyčíslil nedoplatek na výživném, který vznikl za dobu od datum do datum (vzhledem ke stanovené splatnosti výživného k 15. dni v měsíci a rozhodování soudu dne datum). Výživné ve výši částka měsíčně za uplynulých 17 měsíců tak mělo dosáhnout částky částka, žalovaný však uhradil pouze částka. Výsledný nedoplatek ve výši částka soud l žádosti žalovaného umožnil splácet v 10 splátkách spolu s běžným výživným s tím, že nezaplatí-li žalovaný řádně a včas některou splátku, stane se již celý do té doby nesplacený nedoplatek splatným najednou, bez možnosti dalšího splácení (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud jde o náhradu nákladů řízení, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá takové právo vůči druhému účastníku, a to především s ohledem na vzájemný vztah, kdy jde o zletilého syna a jeho otce, a dále také s ohledem na to, že žádný z účastníků o náhradu nákladů řízení nepožádal. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze, Praha 5, Nám. Kinských 5, prostřednictvím Okresního soudu v Benešově, Benešov, Dukelská 999. Toto rozhodnutí je ve výroku I. ohledně běžného výživného předběžně vykonatelné (§ 162 odst. 1 o.s.ř.). Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).