12 C 246/2021
č. j. 12 C 246/2021-201
V PLATNOSTICitované zákony (3)
Plný text
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupen advokátem anonymizováno jméno jméno , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného & právnická osoba , IČO sídlem adresa 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa všichni zastoupeni advokátem anonymizováno et anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 1 400 000 Kč s příslušenstvím Žalovaní 1), 2, a 3) jsou povinni zaplatit žalobci částku 1 400 000 Kč, a to ve 12 měsíčních splátkách po 116 666 Kč s tím, že poslední 12. splátka bude ve výši 116 674 Kč, a to vždy ke každému 25. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek a s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zanikne v tomto rozsahu povinnost k plnění ostatním žalovaným. Žalovaná 1), 2, a 3) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení částkou 167 132 Kč, ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [jméno], advokáta sídlem [adresa].
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] navrhoval žalobce vydání rozsudku, kterým bude žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 1 200 000 Kč. Uvedl, že mezi žalobcem a žalovanou [číslo] byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobce poskytl 1. žalované úvěr ve výši 1 000 000 Kč splatný do dvou let od jeho poskytnutí, tedy do [datum]. Žalovaní [číslo] [číslo] převzali za poskytnutý úvěr ručení. Žalovaná [číslo] úvěr ve smluvené lhůtě nesplatila a žalobci tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty sjednané v čl. X. odst. 1) písm. b) smlouvy o úvěru ve výši 100 000 Kč za každý měsíc prodlení s úhradou dlužné částky trvající déle než jeden měsíc, počínaje dnem [datum] Celkem se tedy jedná o smluvní pokutu za 9 měsíců (leden až září 2021) prodlení ve výši 900 000 Kč. Dále žalobci vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty dle čl. X. odst. 1) písm. e) smlouvy o úvěru v důsledku toho, že žalovaná upřednostnila ostatní své věřitele, a to ve výši 300 000 Kč. Žalobce žalované vyzval k úhradě dlužné částky ve výši 1 200 000 Kč předžalobními výzvami ze dne [datum] a [datum], žalovaní však na výzvy nereagovali a dlužnou částku neuhradili.
2. Ve věci byl dne [datum] vydán platební rozkaz, č.j. 12 C 246/2021-35, proti kterému podali žalovaní odpor. K věci samé žalovaní uvedli, že vznik nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 300 000 Kč žalobkyně neprokázala. Co se týče nároku na zaplacení smluvních pokut ve výši 100 000 Kč za jednotlivé měsíce, kdy byli žalovaní v prodlení s úhradou pohledávky, žalovaní uvedli, že to byl žalobce, kdo svým jednáním vyvolal stav, kdy pohledávka nebyla uhrazena a nárok na zaplacení smluvní pokuty mu proto nevznikl. Žalovaní dále podrobně popsali, jakým způsobem probíhala mezi účastníky jednání o formě uhrazení pohledávky, tedy zda dojde k jejímu postoupení nebo zda dojde k prodeji zástavy s tím, že jednání vyústila k přípravě smlouvy o budoucí kupní smlouvě, která však ve finální fázi nakonec uzavřena nebyla. Žalovaná [číslo] navrhovala, aby součástí smlouvy bylo i ujednání, že by se část pohledávky před podpisem kupní smlouvy splatila, s jehož vtělením do smlouvy však žalobce nesouhlasil a znemožnil tak žalovaným, aby pohledávku v průběhu probíhajících jednání hradili. Žalovaní zároveň uvedli, že ze strany žalobce jim bylo sděleno, že do doby uzavření kupní smlouvy nebude požadovat úroky z prodlení ani smluvní pokutu, jejichž zaplacení se však po té, kdy k uzavření kupní smlouvy nedošlo, opět dožadoval. Žalovaní dále doložili doklad o zaplacení částky 100 000 Kč dne [datum]. Samotné ujednání o smluvní pokutě považovali žalovaní za rozporné s dobrými mravy a smluvní pokutu za nepřiměřenou z důvodu postavení žalované v pozici slabší smluvní strany a vznesli proto námitku neplatnosti takového ujednání.
3. Podáním ze dne [datum] žalobce navrhl rozšíření žaloby o zaplacení částky ve výši 300 000 Kč, neboť od podání žaloby mu vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty za další tři měsíce (říjen až prosinec 2021). Rozšíření žaloby o částku 300 000 Kč soud připustil usnesením ze dne 14. 1. 2022, č.j. 12 C 246/2021-67.
4. V reakci na tvrzení žalovaných, že žalovaná částka byla částečně uhrazena, za leden 2021, vzal žalobce žalobu co do částky 100 000 Kč částečně zpět a usnesením ze dne 25. 1. 2022, č.j. 12 C 246/2021-97, bylo řízení co do částky 100 000 Kč zastaveno.
5. Na vyjádření žalovaných ve věci samé reagoval žalobce replikou, v níž uvedl, že mezi účastníky skutečně probíhala jednání o možnostech splacení dluhu, nicméně ze strany žalobce se jednalo o snahu žalovaným pomoci jejich situaci řešit a rozhodně nebylo jeho povinností jakékoliv smlouvy s žalovanými uzavírat. Povinností žalovaných bylo řádně a včas uhradit svůj splatný závazek vůči žalobci, a pokud pak probíhala jednání o alternativním splácení úvěru, nejednalo se o žádnou smluvní ani zákonnou povinnost žalobce.
6. Podáním ze dne [datum] navrhl žalobce změnu žalobu tak, že zaplacení smluvní pokuty ve výši 300 000 Kč nově požaduje z titulu porušení článku X. odst. 1) písm. e) smlouvy o úvěru nikoli proto, že žalovaní upřednostnili jiného věřitele, ale proto, že 1. žalovaná převedla část svého majetku na třetí osobu bez předchozí písemné dohody s žalobcem. Takto navržená změna žaloby byla připuštěna usnesením ze dne 25. 4. 2022, č.j. 12 C 246/2021-135.
7. Soud ve věci provedl následující listinné důkazy a z nich učinil tato zjištění:
8. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že 1. žalovaná je společností podnikající v oboru pekařství, cukrářství, hostinská činnost, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin a jejími jednateli a společníky jsou 2. žalovaný a 3. žalovaná.
9. Dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovanou [číslo] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout 1. žalované úvěr ve výši 7 000 000 Kč za účelem refinancování koupě pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zapsaných v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a [katastrální uzemí] na listu vlastnictví [číslo] (dále jen„ Pozemky“). Mezi smluvními stranami bylo sjednáno, že peněžní prostředky budou žalobcem 1. žalované poskytnuty prostřednictvím advokátní úschovy a současně se smlouvou o úvěru proto dne [datum] smluvní strany uzavřely spolu s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem, jakožto schovatelem, smlouvu o úschově peněžních prostředků. 1. žalovaná se zavázala úvěr spolu se sjednanými úroky splatit nejpozději do dvou let ode dne jeho poskytnutí, přičemž úvěr je žalobcem poskytnut již okamžikem složení peněžních prostředků na účet schovatele. Dle čl. VII. smlouvy o úvěru byl úvěr zajištěn ručitelským prohlášením 2. žalovaného a 3. žalované, zřízením zástavního práva k Pozemkům ve prospěch žalobce a zákazem zcizení nebo dalšího zatížení. V čl. VIII žalobce souhlasil s prodejem Pozemků třetí osobě za kupní cenu nejméně 7 000 000 Kč za podmínky, že kupní smlouva bude ujednána tak, že část kupní ceny rovnající se do té doby nesplacené části úvěru bude plněna přímo žalobci (plněním do úschovy schovatele). V článku IX. smlouvy o úvěru se 1. žalovaná zavázala, že mimo běžné obchodní činnosti nepřevede bez předchozí písemné dohody obou účastníků svůj majetek nebo jeho části na třetí osoby a ani ke svému majetku nezřídí ve prospěch třetích osob zástavní právo, jiné věcné právo nebo jiné věcné omezení vlastnického práva. V čl. X. smlouvy si smluvní strany sjednaly, co se rozumí porušením smlouvy, přičemž pod bodem b) se jedná o prodlení se splacením jakékoliv dlužné a splatné částky vyplývající z této smlouvy anebo z jakýchkoli jiných smluv uzavřených s žalobcem po dobu delší než jeden měsíc po lhůtě jejich splatnosti. Pod bodem e) se jedná o případ, kdy úvěrovaný bez předchozí písemné dohody s úvěrujícím převede svůj majetek nebo jeho část na třetí osobu. V čl. XII. si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 300 000 Kč pro případ porušení povinnosti uvedené v čl. X. e) a dále smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč za každý jeden celý uplynuvší měsíc prodlení úvěrovaného. Splatnost smluvní pokuty byla sjednána do pěti dnů ode dne doručení písemné výzvy úvěrujícího k zaplacení smluvní pokuty.
10. Z ručitelského prohlášení ze dne [datum] bylo zjištěno, že 2. žalovaný a 3. žalovaná převzali za závazek 1. žalovanou vůči žalobci z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] ručení.
11. Dle výpisu z transakční historie byla na účet [anonymizováno] [jméno] [příjmení] č. [anonymizováno] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] dne [datum] připsána částka 7 000 000 Kč. Předmětná částka byla zaslána žalobcem s uvedením poznámky„ Smlouva o úvěru [celé jméno žalovaného] [datum], Smlouva úschova [celé jméno žalovaného] [datum]“.
12. Dne [datum] vystavil [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokát, potvrzení, že dne [datum] byla na jeho účet advokátní úschovy převedena žalobcem částka 7 000 000 K, která představuje peněžní prostředky pro čerpání úvěru podle úvěrové smlouvy ze dne [datum].
13. Dne [datum] byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec] sepsán notářský zápis č. [spisová značka] (NZ [číslo]), jehož obsahem byla dohoda o splnění pohledávky se svolením k vykonatelnosti dle § 71b Notářského řádu uzavřená mezi žalobcem, jakožto osobou oprávněnou, 1. žalovanou, jakožto povinnou a 2. žalovaným a 3. žalovanou, jakožto ručiteli 1. žalované (povinné) . 1. žalovaná se zavázala touto dohodou uhradit žalobci řádně a včas peněžitou pohledávku vyplývající ze závazkového právního vztahu vzniklého na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum], na základě které byly žalobcem 1. žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 7 000 000 Kč Částku 7 000 000 Kč se 1. žalovaná zavázala vrátit nejpozději dne [datum]. Žalovaní [číslo] [číslo] prohlásili, že nesplní-li žalovaná [číslo] svůj závazek vůči žalobci, zavazují se uspokojit pohledávku žalobce v plné výši.
14. Výzvou ze dne [datum] vyzval žalobce žalované k okamžité úhradě částky 7 000 000 Kč splatné dne [datum]. Žalobce žalované touto výzvou zároveň upozornil na smluvní pokutu, na níž mu vzniká nárok uplynutím každého jednoho měsíce od splatnosti úvěru, tedy od [datum] ve výši 100 000 Kč.
15. Z e-mailu zaslaného [anonymizováno] [příjmení], právním zástupcem žalobce, právnímu zástupci žalované, soud zjistil, že mezi účastníky probíhala jednání o způsobu umoření dluhu, kdy byla navrhována kupní smlouva, na základě které dojde k převodu vlastnického práva k Pozemkům na žalobce. Účastníci spolu řešili obsah smlouvy o smlouvě budoucí, právní zástupce žalobce navrhoval, že až do doby uzavření kupní smlouvy nebudou k dlužné částce přirůstat ani úroky z prodlení ani smluvní pokuta.
16. Dne [datum] byla mezi žalobcem a 1. žalovanou uzavřena smlouva o budoucí kupní smlouvě, ve které si smluvní strany smluvily, že nejpozději do [datum] uzavřou kupní smlouvu, kterou se budoucí prodávající (1. žalovaná) zavazuje prodat budoucímu kupujícímu (žalobce) Pozemky za kupní cenu 9 750 000 Kč.
17. Dále bylo zjištěno, že mezi žalobcem a 1. žalovanou probíhala jednání, jejichž výsledkem byl návrh znění kupní smlouvy, kterou mělo dojít k prodeji Pozemků žalovanou [číslo] žalobci. K podpisu této smlouvy však nedošlo.
18. Pokud byly předkládány důkazy k exekučnímu řízení vedenému [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod spisovou značkou [spisová značka] a [spisová značka], ty se v průběhu řízení staly bezpředmětnými, neboť byly předkládány k prokázání nároku žalobce na zaplacení smluvní pokuty z důvodu upřednostnění věřitele, kterou však žalobce z důvodu změny svých skutkových tvrzení v průběhu soudního řízení již nepožadoval a nadále požadoval zaplacení smluvní pokuty z důvodu porušení zákazu 1. žalované převést svůj majetek na třetí osobu bez předchozího písemného souhlasu žalobce.
19. Ze zápisu valné hromady 1. žalované konané dne [datum] soud zjistil, že zde došlo ke schválení prodeje pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [obec], [adresa], výroba, pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí] u [obec], [územní celek] (dále jen„ Pozemky II“) za částku v minimální výši 8 400 000 Kč + DPH [právnická osoba] s.r.o.
20. Dle kupní smlouvy uzavřené mezi 1. žalovanou, jakožto prodávající a [právnická osoba] s.r.o., jakožto kupujícím, dne [datum], došlo k prodeji Pozemků II [právnická osoba] s.r.o. Dle výpisů z katastru nemovitostí byla vlastníkem Pozemků II před uzavřením kupní smlouvy 1. žalovaná a ke dni [datum] již [právnická osoba] s.r.o.
21. Po provedení uvedených důkazů byli žalovaní podle §118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) poučeni o tom, že jsou povinni doplnit tvrzení k tomu, že žalobce byl s prodejem nemovitostí původně ve vlastnictví první žalované v KÚ [obec] u [obec] (Pozemky II) srozuměn, případně že k nim dal souhlas a dále že tento prodej byl pro první žalovanou běžnou záležitostí, běžnou součástí obchodování a provozu žalované.
22. Na poučení soudu reagovala 1. žalovaná tvrzením, že předmětná transakce, roz. prodej Pozemků II, byla prováděna s vědomím žalobce. O transakci byl telefonicky žalovanou [číslo] informován právní zástupce žalobce [příjmení] [příjmení] a dále probíhala jednání mezi žalobcem a právním zástupcem [právnická osoba] s.r.o. Zároveň uvedla, že předmětný prodej je třeba považovat za běžnou obchodní činnost, přičemž prodej přirovnala k tomu, že zcela běžně uzavírá za účelem provozování několika svých různých poboček nájemní smlouvy, v případě potřeby přesunu provozu na jiné místo tyto smlouvy vypovídá a uzavírá nové. Stejně tak je za běžnou obchodní činnost, nutnou k dosažení účelu podnikání – provozování řetězce cukráren, třeba považovat i případný prodej nemovitostí, ve kterých se nachází provozovny či výrobny 1. žalované. Žalovaná uvedla, že tedy s nemovitostmi běžně nakládá. Účelem transakce navíc bylo zlepšení finanční kondice žalované, aby byla schopná dostát svým závazkům vůči žalobkyni.
23. Soud neprováděl další navrhované důkazy, neboť jejich provedení považoval za nadbytečné a neekonomické. Veškeré rozhodné skutečnosti byly dostatečně zjištěny důkazy, které již byly provedeny. Důkazy označené žalobcem v podání ze dne [datum] jsou navíc důkazy označenými po koncentraci řízení a proto k nim soud nepřihlížel.
24. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 1. žalovaná podniká v oboru pekařství, cukrářství, hostinská činnost, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin a jejími jednateli a společníky jsou 2. žalovaný a 3. žalovaná (z výpisu 1. žalované z obchodního rejstříku). Mezi žalobcem a 1. žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytl žalobce žalované dne [datum] úvěr ve výši 7 000 000 Kč 1. žalovaná se úvěr zavázala splatit ve lhůtě dvou let od jeho poskytnutí, tzn. do [datum] (ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], výpisu z transakční historie z účtu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a potvrzení [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]) . 2. žalovaný a 3. žalovaná převzali za poskytnutý úvěr ručení (z ručitelských prohlášení ze dne [datum]) . 1. žalovaná úvěr ve lhůtě splatnosti neuhradila, a proto se žalobce zaplacení dlužné částky domáhal v exekučním řízení (z notářského zápisu č. N 1305/2018 (NZ [číslo] a tvrzení žalobce). Součástí smlouvy o úvěru bylo i ujednání o smluvní pokutě, kterou se 1. žalovaná zavázala uhradit ve výši 100 000 Kč v případě prodlení trvajícího déle než 1 měsíc, a to za každý uplynuvší měsíc prodlení a dále ve výši 300 000 Kč v případě převodu svého majetku na třetí osobu bez předchozího písemného souhlasu žalobce, pokud se nejedná o běžnou obchodní činnost 1. žalované (ze smlouvy o úvěru). Žalovaná ve lhůtě splatnosti úvěr žalobci neuhradila a dostala se tak do prodlení přesahující délku 1 měsíc, pročež se žalobce domáhal za každý měsíc prodlení zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč (z úvěrové smlouvy, z předžalobní upomínky a ze žaloby). Dne [datum] 1. žalovaná prodala Pozemky II [právnická osoba] s.r.o., což žalobce považoval za porušení zákazu převodu majetku na třetí osobu a požadoval po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 300 000 Kč (z kupní smlouvy ze dne [datum], zápisu z valné hromady 1. žalované a výpisů z katastru nemovitostí). Všichni žalovaní byli žalobcem předžalobní výzvou vyzváni k úhradě smluvní pokuty, přesto však uhrazena nebyla (z předžalobní výzvy ze dne [datum]).
25. Při právním posouzení věci postupoval soud podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“).
26. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
27. Podle § 2018 občanského zákoníku kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem (odst. 1). Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu (odst. 2).
28. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
29. Po aplikaci citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a 1. žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobce 1. žalované poskytl úvěr ve výši 7 000 000 Kč 1. žalovaná se úvěr zavázala splatit ve lhůtě dvou let od jeho čerpání, tedy do [datum]. Žalovaní [číslo] [číslo] převzali za poskytnutý úvěr ručení, tzn. zavázali se dlužnou částku za žalovanou uhradit, pokud tak ona sama ve lhůtě splatnosti neučiní. V předmětné smlouvě o úvěru byla mezi žalobcem a první žalovanou sjednána smluvní pokuta, a to jednak ve výši 100 000 Kč za každý měsíc prodlení s úhradou dlužné částky a jednak ve výši 300 000 Kč za porušení dalších povinností, mimo jiné i prodej majetku bez souhlasu věřitele (žalobce). Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že 1. žalovaná svůj závazek řádně a včas neuhradila, žalovaní však nepovažovali smluvní pokutu za platně sjednanou a dále namítali, že jim byla smluvní pokuta, resp. její část odpuštěna a že to byl žalobce, kdo se dostal do prodlení, neboť stále měnil způsob, kterým mělo být prodlení žalovaných vyřešeno. Soud se s názorem žalovaných neztotožnil a dospěl k závěru, že smluvní pokuta byla sjednána platně. Mezi účastníky byla platně sjednána smlouva o úvěru, která obsahovala rovněž ujednání o smluvní pokutě, kterou bude 1. žalovaná (a potažmo i 2. a 3. žalovaní jakožto její ručitelé) povinna uhradit v případě porušení smluvních povinností. Ve věci nelze uvažovat o nepřiměřenosti smluvní pokuty z důvodu ochrany slabší smluvní strany, neboť úvěr byl poskytován fyzickou osobou právnické osobě, společnosti s ručením omezeným a nejedná se tedy o smluvní vztah, ve kterém by 1. žalovaná byla v pozici slabší smluvní strany. Smluvní pokutu shledal soud přiměřenou výši zajišťovaného závazku (7 000 000 Kč) a vzhledem k tomu, že se jednalo o úvěr poskytovaný právnické osobě, je sjednání smluvní pokuty pro případ porušení smluvních povinností zcela adekvátní a v souladu s dobrými mravy. Z provedeného dokazování nevyplynulo ani to, že by žalobce, jakožto věřitel a oprávněný ze smluvní pokuty, předmětnou smluvní pokutu žalovaným prominul. Co se týká e-mailové korespondence, ze které žalovaní usuzují, že jim byla smluvní pokuta prominuta, nelze ji za prominutí považovat, neboť z ní plyne pouze to, že mezi účastníky probíhala jednání o možných formách umoření dluhu a navíc je z této korespondence zřejmé, že se mělo jednat o pozastavení narůstání smluvní pokuty do doby uzavření kupní smlouvy, k jejímuž uzavření však následně nedošlo. Skutečnost, že by žalobce žalovaným smluvní pokutu prominul, žalovaní neprokázali. Soud nepovažoval za důvodná ani tvrzení žalovaných o tom, že žalobce neustále měnil navrhované způsoby úhrady dluhu žalovaných, a de facto jim tak znemožnil dluh řádně a včas uhradit, neboť bylo pouze na žalovaných, jakým způsobem řádné a včasné uhrazení svého závazku vůči žalobci zajistí. Jimi popsaným jednáním jim žalobce v žádném okamžiku nebránil zaslat dlužnou úvěrovou částku na jeho účet. Pokud tedy žalovaní neuhradili poskytnutý úvěr ve smluvené lhůtě splatnosti, domáhá se žalobce důvodně zaplacení smluvní pokuty, na níž mu v důsledku prodlení žalovaných vznikl nárok, a to ve výši sjednaných 100 000 Kč za každý měsíc prodlení za dobu jedenácti měsíců únor až prosinec [rok] po 100 000 Kč, celkem 1 100 000 Kč.
30. Co se týče nároku žalobce na zaplacení smluvní pokuty ve výši 300 000 Kč za převod nemovitostí první žalované bez předchozího souhlasu žalobce, i ten shledal soud důvodným. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že 1. žalovaná [příjmení] [jméno] prodala dne [datum] [právnická osoba] s.r.o. 1. žalovaná však řádně netvrdila a tedy ani neprokazovala, že by žalobce s předmětným prodejem nemovitosti souhlasil, uváděla jen, že žalobce byl o prodeji informován a byl s ním srozuměn, z čehož však nelze dovozovat srozumění žalobce s tímto prodejem, které by odpovídalo souhlasu, nebo že by žalobce s takovým prodejem výslovně souhlasil. Ohledně toho, že žalobce s prodejem souhlasil, 1. žalovaná ničeho netvrdila a žádné důkazy k tomu nenabídla. Nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty proto nevyvrátila. Z tvrzení 1. žalované zároveň soud dospěl k názoru, že ač běžně v rámci své podnikatelské činnosti uzavírala smlouvy o nájmu či o franšíze, v žádném případě nebyl běžnou obchodní a provozní činností 1. žalované prodej nemovitého majetku. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že žalovaná vlastnila pouze 2 soubory nemovitostí a rozhodně proto prodej nemovitostí nelze považovat za běžnou obchodní činnost, na kterou by se ustanovení o zákazu prodeje majetku bez souhlasu žalobce nevztahovalo. Vzhledem k uvedenému již soud ani neprováděl další navrhované důkazy, protože k obraně žalovaných nepovažoval za dostatečná ani tvrzení (včetně doplněných tvrzení po poučení soudu) a uzavřel, že i v částce 300 000 Kč je nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty důvodný.
31. Na základě výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu jí proto vyhověl. Žalovaní 2. a 3. jsou povinni k plnění z titulu svého ručitelského závazku, který poskytli 1. žalované, a zaručený dluh neuhradili k výzvě žalobce poté, kdy tento dluh neuhradila 1. žalovaná. Vzhledem k celkové výši dlužné částky a okolnostem, za jakých nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty vznikl, kdy žalovaní se po celou dobu snažili umoření dluhu zajistit a s věřitelem dohodnout, a je zároveň z provedeného dokazování zřejmé, že žalovaní se ocitli ve finanční tísni, soud vyhověl žádosti žalovaných a v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. jim uložil povinnost dlužnou částku uhradit ve dvanácti splátkách po 116 666 Kč s tím, že poslední 12. splátka bude činit 116 674 Kč. Nebude-li však jediná splátka uhrazena řádně a včas, stává se splatným celý dosud neuhrazený zbytek dluhu.
32. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že náhrada nákladů řízení byla přiznána žalobci, který byl ve věci plně úspěšný s výjimkou částky 100 000 Kč, jejíhož zaplacení se domáhal přesto, že byla ještě před podáním žaloby žalovanými uhrazena a pro kterou vzal žalobu částečně zpět. V této části žaloby vyšel tedy soud z ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř., dle kterého jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. V případě plného úspěchu ve věci by žalobci náležela náhrada nákladů řízení v celkové výši 192 993 Kč. Jedná se o částku složenou z uhrazeného a nevráceného soudního poplatku ve výši 70 000 Kč, odměny advokáta ve výši 96 100 Kč za 7 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. b), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) – příprava a převzetí právního zastoupení, žaloba, vyjádření ze dne [datum] a ze dne [datum], účast na jednání před soudem ve dnech [datum], [datum] a [datum], přičemž odměna za 1 úkon činí podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 advokátního tarifu částku 13 100 Kč za úkon příprava a převzetí právního zastoupení a sepis žaloby, částku 14 300 Kč za úkon sepis vyjádření ze dne [datum] a částku 13 900 Kč za ostatní učiněné úkony. Výše odměny je odvislá od aktuální částky, jenž byla v době učinění úkonu předmětem řízení v závislosti na učiněná rozšíření a zpětvzetí žaloby. K uvedené částce dále soud připočetl hotové výdaje za uvedených 7 úkonů ve výši 300 Kč za každý úkon dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. celkem 2 100 Kč. Žalobci dále náleží náhrada za cestovné za cestu právního zástupce z [obec] do [obec] na soudní jednání a zpět, tedy na každé jednání a zpět 100 km. Na jednání konané dne [datum] právní zástupce žalobce cestoval vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] s průměrnou spotřebou dle technického průkazu vozidla 5,7l [číslo] km. Na jednání konaná dne [datum] a dne [datum] cestoval právní zástupce žalobce vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] s průměrnou spotřebou dle technického průkazu vozidla 6,7 l [číslo] km. Základní náhrada dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb. činí přitom tj. 4,7 Kč km a průměrná cena pohonných hmot dle § 4 písm. c) znění vyhlášky účinného do 14. 5. 2022 36,10 Kč a ve znění vyhlášky účinném od 14. 5. 2022 47,10 Kč. Cestovné za cestu právního zástupce žalobce na jednání dne [datum] činí tedy 675,76 Kč a na jednání konaná dne [datum] a dne [datum] vždy částku 785,57 Kč. Dále žalobci náleží náhrada nákladů za čas advokáta strávený cestou z [obec] do [obec] na soudní jednání a zpět v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu, tzn. za vyúčtovaných 12 půlhodin náhrada ve výši 1 200 Kč. Právní zástupce žalobce je plátcem DPH, k uvedeným nákladům je tedy proto třeba připočíst DPH ve výši 21 %, tj. 21 345,85 Kč a celkové náklady žalobce tedy činí 192 993 Kč. Žalobci přitom náleží 86,6 % z částky 192 993 Kč, protože byl úspěšný ohledně částky 1 400 000 Kč (93,3 %) a neúspěšný ohledně částky 100 000 Kč (6,7 %).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.