12 C 291/2021

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa, země zastoupeného: anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, IČO, advokátka, sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku částka k rukám právní zástupkyně žalobkyně, anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokátky sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne datum domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uloženo zaplatit mu částku částka s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) a nahradit náklady řízení. Uváděl, že se žalovaným uzavřel jeho právní předchůdce smlouvu o zápůjčce, kterou ale, v rozporu se smlouvou, nesplatil žalovaný tak, jak bylo dohodnuto, a dosud dluží žalovanou částku, a to přes upomínání o zaplacení. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobce již v žalobě, žalovaný za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Z listinných důkazů předložených žalobcem a po jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázané, že zahraniční právnická osoba příjmení p.l.c.,se sídlem: adresa, 14 příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, Malta (dále jen anonymizováno“), jakožto postupitel a žalobce, jakožto postupník, uzavřeli dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení splatných pohledávek anonymizováno za jejími dlužníky. Jednotlivé pohledávky jsou specifikovány v příloze této smlouvy, která je její nedílnou součástí. Jednou z postoupených pohledávek je i pohledávka, jejíhož zaplacení se žalobce domáhá v této věci. příjmení příjmení uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši částka v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky společnosti právnická osoba ke spotřebitelským úvěrům poskytovaných spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice, účinné od 10. 11. 2014, se všemi přílohami (dále jen„ VOP“). Smluvní strany si dohodly (přesné znění v čl. 3 VOP), že smlouva je považována za uzavřenou okamžikem, kdy anonymizováno poskytne žalovanému zápůjčku na základě žádosti žalovaného. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta po schválení poskytnutí zápůjčky anonymizováno Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách anonymizováno, resp. formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil s VOP a s informacemi v nich uvedených, které jsou zároveň k dispozici na internetových stránkách anonymizováno, a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. V žádosti žalovaný rovněž uvedl údaje o svém rodném čísle, o čísle svého dokladu totožnosti a o čísle svého bankovního účtu. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky (přesné znění v čl. 8 VOP) anonymizováno do datum. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením zápůjčky, když do dne datum zápůjčku anonymizováno nevrátil. Žalovaný nesplnil svou povinnost vrátit anonymizováno zápůjčku řádně a včas. Žalovaný nereagoval ani na výzvy anonymizováno k zaplacení pohledávky, ani na oznámení anonymizováno o postoupení pohledávky, ani na předžalobní upomínku právního zástupce žalobce ze dne datum. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině zápůjčky částku ve výši částka, dále žalobce požaduje po žalovaném zaplacení příslušenství pohledávky, a to zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky do zaplacení. Při právním hodnocení soud vycházel, vzhledem k datu vzniku závazkového právního vztahu mezi účastníky, z ustanovení občanského zákoníku účinného od 1.1.2014, zákona č. 89/2012 Sb., a to především z ustanovení o zápůjčce, o smluvní pokutě a o prodlení dlužníka. Podle § číslo při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při posouzení postoupení pohledávky vycházel soud z § číslo a násl. Konečně podle § 1968 věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V daném případě bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdce žalobce se žalovaným jako dlužníkem sjednal smlouvu o zápůjčce prostředky komunikace na dálku, právní předchůdce žalobce jako věřitel splnil podmínky vyplývající z těchto smluv, neboť poskytl žalovanému zápůjčku ve sjednané výši. Žalovaný však podmínky sjednané ve smlouvě neplnil - nehradil řádně dohodnuté splátky, na upomínky žalobce nereagoval úhradami vzniklého dluhu. I kdyby nebyla smlouva uzavřena platně, plnění bylo poskytnuto a v poskytnuté výši by se jednalo o bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vrátit. Žalobce pak prokázal obsahem smlouvy o postoupení pohledávek, že na něj přešla pohledávka za žalovaným, a je tak aktivně legitimován. Za této situace s ohledem na shora citovaná ustanovení občanského zákoníku, smluvní ujednání a podmínky sjednané mezi účastníky, vznikl žalobci nárok na zaplacení žalovaných částek (nevrácené jistiny), a to včetně úroku z prodlení v zákonné výši, které také soud přiznal tak, jak byly žalobcem požadovány. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení žalobce ve výši částka představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši částka, a náklady právního zastoupení částka. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.7.2014. Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna částka za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou po datum, a to na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do částka a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení (dle bodu 1. do částka předmětu řízení jde o částka). Právní zástupce žalobce přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3x částka – částka za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 5 písm. a), tedy 3x částka – částka, a konečně DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 21% dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy částka. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).