12 C 306/2023

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupené: anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokát, sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částky 4 293 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 293 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 664,85 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 4 293 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno, advokáta sídlem adresa, obec a číslo, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne datum domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalované uloženo zaplatit mu částku 4 293 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 664,85 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 4 293 Kč od datum do zaplacení; dále žádal náhradu nákladů řízení. Uváděl, že na základě písemné smlouvy právní předchůdce žalobce vedl pro žalovaného účet, žalovaný však nedodržoval dohodnuté podmínky a účet přečerpal, takto získané prostředky, dle smlouvy účastníků tedy úvěr, s dohodnutým úrokem nesplatil. S úhradou je, přes předžalobní výzvu, v prodlení, proto žalobce žádá i úrok z prodlení v zákonné výši. Aktivní legitimaci žalobce dovozuje ze smlouvy o postoupení pohledávky. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobce již v žalobě, žalovaný za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Z listinných důkazů předložených žalobcem a po jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce, právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ ČS“), uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o účtu číslo (dále jen„ Smlouva“), na základě které byl žalované zřízen sporožirový účet. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky ČS. Žalovaná byla dle Smlouvy povinna platit ČS ceny za služby a produkty poskytované ČS v souladu s platným sazebníkem ČS. Vzhledem k tomu, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, vznikla žalované povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat s tím, že ode dne vzniku tohoto nepovoleného debetního zůstatku (až do doby jeho vyrovnání) byla žalovaná povinna hradit ČS z částky nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení ve výši dle Oznámení ČS (tj. ve výši zákonné dle občanskoprávních předpisů). Debetní zůstatek přes upomínky učiněné ze strany ČS vyrovnán nebyl, a proto převedla ČS pohledávku dne datum na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K tomuto dni činil a úrok z prodlení 121,14 Kč. Žalovaná byla o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměna výzvou ze dne datum a zároveň byla upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy, byla ze strany banky postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností ke dni datum. Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení celkem 4.957,85 Kč a skládala se ze zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 4.293,00 Kč a z úroku z prodlení do datum ve výši 664,85 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne datum. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet do dne postoupení pohledávky nebylo na dlužnou částku zaplaceno ničeho. Žalovaná byla žalobcem písemně vyzvána k úhradě dlužné částky dne datum, ani přesto však nebyla dlužná částka uhrazena. Při právním hodnocení soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., a to především z ustanovení o vedení účtu, o úvěru, o postoupení pohledávky a o prodlení dlužníka. Podle § číslo smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle § číslo ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle § číslo smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § číslo odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Postoupení pohledávky soud posoudil podle ustanovení § číslo a násl. Konečně podle § 1968 věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V daném případě bylo v řízení prokázáno, že žalobce je právní nástupce původního věřitele, který se žalovaným jako dlužníkem platně sjednal smlouvu o účtu, na němž žalovaný přečerpal prostředky o žalovanou částku jistiny, která tak naplnila, podle dohody účastníků a v souladu s citovanými ustanoveními zákona, podstatu smlouvy o úvěru. Dluh žalovaný dosud žalobci nezaplatil. Žalobce prokázal smlouvou o postoupení pohledávky, že je právním nástupcem původního věřitele, a dále prokázal, že žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno. Oprávněný je i nárok žalobce na zákonný úrok z prodlení, stanovený právními předpisy, neboť dnem po zesplatnění úvěru se žalovaný ocitl v prodlení s vrácením úvěru, úhradou příslušenství. Nárok žalobce uplatněný žalobou je po právu a soud proto žalobě zcela vyhověl. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení žalobce ve výši 1 489 Kč představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, a náklady právního zastoupení 1 089 Kč. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.7.2014. Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna 200 Kč za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou po datum, a to na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do 50 000 Kč a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení (dle bodu 1. do 10 000 Kč předmětu řízení jde o 200 Kč). Právní zástupce žalobce přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3x 200 Kč – 600 Kč za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 5 písm. a), tedy 3x 100 Kč – 300 Kč, a konečně DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 21% dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy 189 Kč. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).