Okresní soud v Benešově · Rozsudek

12 C 309/2025

č. j. 12 C 309/2025-23

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-01-08 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSBN:2026:12.C.309.2025.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Benešově rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 1 510 Kč s příslušenstvím, včetně úroku z prodlení ve výši 15 % ročně. Soud uznal, že žalovaný bez platného jízdního dokladu využil veřejnou hromadnou dopravu a nesplnil povinnost zaplatit jízdné a smluvní pokutu. Dle § 2550 a násl. o.z. a § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb. byla pohledávka založena na smlouvě o přepravě a její postoupení bylo žalovanému oznámeno. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení včetně odměny za právní zastoupení podle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a vyhl. č. 177/1996 Sb.

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně, sídlem Adresa žalobkyně zastoupené: Jméno Zástupce, IČO IČO Zástupce, advokátka, sídlem Anonymizováno, Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 1 510 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku částka, k rukám zástupkyně žalobkyně Jméno Zástupce, advokátky se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou podanou k soudu dne datum se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu dluhu za přepravu. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaný cestoval dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozované právním předchůdcem žalobkyně. Při provedených přepravních kontrolách se neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil tak stanovené jízdné, proto byl na místě vyzván k zaplacení přirážky k jízdnému ve výši částka (tj. smluvní pokuty). Pohledávka (jízdné částka a smluvní pokuta) se stala splatnou vždy v den provedení přepravní kontroly. Na výzvu k úhradě dlužných částek žalovaný nereagoval. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce v návrhu uvedl, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), soud dle téhož ustanovení vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaný k výzvě soudu nevyjádřil, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. Soud ve věci vycházel z obsahu listinných důkazů, předložených žalobcem, ze kterých zjistil následující skutkový stav: Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne datum vzal soud za prokázané, že žalovaný cestoval uvedený den v Anonymizováno hodin hromadným dopravním prostředkem provozovaným právním předchůdcem žalobkyně, a to linkou Anonymizováno, a při kontrole pověřenou osobou v prostoru zastávky adresa se neprokázal platným jízdním dokladem. Totožnost cestujícího byla ověřena z občanského průkazu. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil uloženou přirážku ve výši částka, byl povinen částku zaplatit následně v doplatkové pokladně právního předchůdce žalobce, což neučinil. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek předžalobní upomínkou, žalovaný však na svůj dluh ničeho neuhradil. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že právnická osoba., postoupil touto smlouvou (mimo jiné) pohledávku za žalovaným, uplatněnou touto žalobou, na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Podle § 2550 o.z. se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné; dále z § 1879 a násl. o postoupení pohledávky, a pokud jde o prodlení žalovaného, a z § 1968 a násl. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Dle § 3 odst. 2 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu je přepravní smlouva uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Podle §18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Z § 18a odst. 3 téhož zákona plyne, že výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku částka. Podle nálezu Ústavního soudu ČR ze dne datum, č. 78/2001 Sb. má přirážka k jízdnému charakter smluvní pokuty. V daném případě žalobce prokázal, že je právním nástupcem původního věřitele, jehož dopravním prostředkem se žalovaný dne datum přepravoval bez jízdního dokladu; je tak povinen zaplatit jízdné částka za tuto jízdu včetně přirážky k jízdnému částka (smluvní pokuta) – a to nyní žalobci, který je ve sporu aktivně legitimována základě postoupení pohledávky. S úhradou je žalovaný v prodlení, je proto ode dne následujícího po vzniku dluhu povinen platit i úrok z prodlení z dlužných částek v zákonné výši. Přesto dosud, přes výzvu žalobce, svůj dluh neuhradil, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení žalobce ve výši částka představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši částka, a náklady právního zastoupení částka. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od datum. Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna částka za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou po datum, a to na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do částka a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení (dle bodu 1. do částka předmětu řízení jde o částka). Právní zástupce žalobce přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3x částka – částka za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 6 písm. a), tedy 3x částka – částka, a konečně DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy částka. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.