12 C 35/2026

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně, sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 7 600 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou podanou k soudu dne datum se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu dluhu za přepravu. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaný cestoval v pěti případech dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní. Při provedené přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil tak stanovené jízdné, proto byl na místě vyzván k zaplacení přirážky k jízdnému ve snížené výši do pěti dnů, anebo později již v plné výši částka (tj. smluvní pokuty). Pohledávka (jízdné a smluvní pokuta) se stala splatnou v den provedení přepravní kontroly. Na výzvu k úhradě dlužné částky žalovaný nereagoval, přirážku k jízdnému ani ve snížené výši neuhradil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce v návrhu uvedl, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), soud dle téhož ustanovení vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaný k výzvě soudu nevyjádřil, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. Soud ve věci vycházel z obsahu listinných důkazů, předložených žalobcem, ze kterých zjistil následující skutkový stav: Dle zápisů o provedených přepravních kontrolách žalovaný cestoval dne datum ve Anonymizováno hodin trolejbusem, linka č. hodnota, aniž by se prokázal jízdním dokladem (jízdné částka); dne datum v Anonymizováno hodin trolejbusem linka č. hodnota, aniž by se prokázal platným jízdním dokladem (jízdné částka); dne datum ve Anonymizováno hodin trolejbusem linka č. hodnota, aniž by se prokázal platným jízdním dokladem (jízdné částka); dne datum ve Anonymizováno hodin trolejbusem linka č. hodnota, aniž by se prokázal platným jízdním dokladem (jízdné částka) a dne datum ve Anonymizováno hodin autobusem linka č. hodnota, aniž by se prokázal platným jízdním dokladem (jízdné částka). Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil v žádném z uvedených případů uloženou přirážku ve výši částka, byl povinen částku zaplatit následně v doplatkové pokladně žalobce, což neučinil. Neuhradil ani dlužné jízdné. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, žalovaný však na svůj dluh ničeho neuhradil. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Podle § 2550 o.z. se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dle § 3 odst. 2 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu je přepravní smlouva uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Podle §18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Z §18a odst. 3 téhož zákona plyne, že výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku částka. Podle nálezu Ústavního soudu ČR ze dne datum, č. 78/2001 Sb. má přirážka k jízdnému charakter smluvní pokuty. V daném případě soud uzavřel, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne datum, dne datum, dne datum, dne datum i dne datum konkludentně uzavřena smlouva o přepravě, a to tím, že žalovaný tohoto dne nastoupil do prostředku hromadné dopravy provozovaného žalobcem. Žalovaný však porušil přepravní podmínky, jelikož se při přepravní kontrole na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem. Vzhledem k tomu, že částku jízdného neuhradil na místě ani v doplatkové pokladně, představuje částka částka ve dvou případech a částka částka ve třech případech (2x jízdné částka, 3x jízdné částka, 5x přirážka částka – smluvní pokuta) dluh žalovaného vůči žalobkyni a soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Příslušenství představuje úrok z prodlení v zákonné výši, neboť žalovaný je s úhradou svého dluhu žalobci vždy ode následujícího po poskytnuté lhůtě k zaplacení dluhu v prodlení. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. tak, že ji přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení ve výši částka představuje hodnota soudního poplatku částka a částka za režijní paušály po částka za dva úkony ve věci, které žalobce provedl, aniž by byl zastoupen pro řízení právním zástupcem (předžalobní výzva, podání žaloby) dle § 1 odst. 1 a 3, § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).