12 C 61/2021

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní titul Petrou Jun Liškovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupeného advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 2. 3. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, titul. jméno příjmení, advokáta sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Dne 18. 1. 2021 podal žalobce ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaný byl dne 31. 1. 2020 ošetřen a následně pobýval v anonymizována tři slova ulice, obec a číslo, která je provozována žalobcem. Žalovanému byl za ošetření a pobyt vystaven daňový doklad číslo na částku 3 000 Kč a splatností dne 1. 3. 2020. Žalovaný uvedený dluh uznal co do důvodu a výše uznáním dluhu dne 31. 1. 2020. Pohledávku však v termínu splatnosti neuhradil a na následnou výzvu zaslanou žalobcem prostřednictvím právního zástupce nereagoval. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobce již v žalobě, žalovaný za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Soud na základě listin, předložených žalobcem, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a zjistil následující skutkový stav: Žalovaný byl dne 31. 1. 2020 ošetřen a pobýval v anonymizována tři slova ulice, obec a číslo. Za ošetření a pobyt mu byl dne 31. 1. 2020 vystaven žalobcem daňový doklad číslo na částku 3 000 Kč se splatností 1. 3. 2020. Podpisem uznání dluhu ze dne 31. 1. 2020 žalovaný svůj dluh vůči žalobci co do důvodu i výše uznal, ale pohledávku neuhradil. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní upomínku ze dne 30. 9. 2020. Při právním hodnocení soud vycházel z ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v platném znění. Podle § 89b odst. 1 citovaného zákona osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Podle odstavce třetího téhož ustanovení osobu lze umístit do záchytné stanice pouze se souhlasem lékaře určeného poskytovatelem záchytné služby a za splnění podmínek podle odstavců 1 a 2. Podle § 89e odst. 1 citovaného zákona, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalovaný byl ošetřen a pobýval v anonymizována tři slova ulice, obec a číslo, za ošetření a pobyt mu byl vystaven daňový doklad na částku 3 000 Kč, kterou přes upomínky žalobce neuhradil. Žalobce proto požaduje úhradu částky 3 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 2. 3. 2020 (den po splatnosti dluhu) do zaplacení. Žaloba byla podána po právu, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. výrokem III. tak, že náleží žalobci, který měl ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby po 200 Kč, celkem 600 Kč, podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč, celkem 300 Kč, podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, a náhrada soudního poplatku ve výši 400 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupce žalobce plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce. Soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení vycházel ze zásady účelnosti těchto nákladů. Žalobce podal dvě žaloby, které soud spojil ke společnému projednání, zásadě účelných nákladů a hospodárnosti řízení by tedy odpovídalo podání žaloby jediné. Soud stanovil náhradu nákladů žalobce tak, jako by byla podána jediná žaloba o částku 4 950 Kč, kterou by stíhala poplatková povinnost 400 Kč (za žalobu v podobě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu prostřednictvím příslušného elektronického formuláře). Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).