12 C 88/2023

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, - k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej nemovitostí uvedených ve výroku I. ve veřejné dražbě s tím, že po odečtení nákladů dražby bude výtěžek rozdělen žalobkyni a žalovanému rovným dílem.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Náklady státu – České republiky – se určují částkou , částka, ; tyto náklady je žalobkyně povinna nést v rozsahu jedné poloviny částkou , částka, a žalovaný rovněž v rozsahu jedné poloviny částkou , částka, , tedya) žalobkyni se vrací ze složené zálohy , částka, částka , částka, ,b) zrušuje se co do částky , částka, usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ve výroku III. ohledně povinnosti žalovaného hradit zálohu – ve spojení s usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , o povolení splátek.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ohledně pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a parc. č. , Anonymizováno, (dále též „předmětné nemovité věci“), zapsaných v katastru nemovitostí pro obec a k. ú. , adresa, . V žalobě uvedla, že žalovaný je její bývalý manžel, přičemž jejich manželství bylo rozvedeno již , datum, (nabytím právní moci rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) s tím, že v následující tříleté lhůtě nedošlo k vypořádání jejich společného jmění manželů, a proto každý z nich má vlastnické právo k podílu id. ½ na předmětných nemovitých věcech. Žalobkyně se se žalovaným snažila opakovaně dohodnout na mimosoudním vypořádání předmětných nemovitých věcí, avšak bezúspěšně. Nemovité věci nelze reálně stavebně technicky rozdělit, a proto žalobkyně navrhovala v případě zájmu žalovaného a jeho osvědčení, že disponuje finančními prostředky k vypořádání, přikázat nemovité věci do jeho výlučného vlastnictví. Při nesplnění předešlých podmínek pak žalobkyně navrhla prodej nemovitých věcí v dražbě. Předžalobní výzvu žalobkyně žalovanému zaslala.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že se snažil rovněž se žalobkyní několikrát mimosoudně dohodnout na vypořádání předmětných nemovitých věcí, nicméně žalobkyně vždy odmítla podepsat dohodu o majetkovém vyrovnání.

3. Oba účastníci před zahájením jednání ve věci výslovně potvrdili, že se neshodli na ocenění nemovitých věcí a akceptovali postup soudu spočívající ve zpracování znaleckého posudku k ocenění nemovitých věcí soudem ustanoveným znalcem ještě před zahájením jednání ve věci. Ke smírnému vyřešení věci však před zahájením jednání nedošlo, proto bylo jednání zahájeno, a soud po proběhlém řízení na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav.

4. Rozsudkem o rozvodu manželství účastníků bylo prokázáno, že manželství žalobkyně a žalovaného bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jenž nabyl právní moci dne , datum, .

5. Informativními výpisy z katastru nemovitostí a aktuálním výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že předmětné nemovité věci, tj. pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. , Anonymizováno, , a parc. č. , Anonymizováno, (zapsané v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, ), byly ke dni , datum, a , datum, evidovány v katastru nemovitostí jako nemovité věci ve společném jmění manželů žalobkyně a žalovaného. Kromě toho ke dni , datum, bylo v katastru nemovitostí u předmětných nemovitých věcí evidováno vyrozumění soudního exekutora o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva.

6. Předžalobní výzvou s návrhem na smírné řešení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzývala k mimosoudní dohodě o vypořádání podílového spoluvlastnictví předmětných nemovitých věcí. Nepodepsanou dohodou na vypořádání společného jmění manželů po rozvodu bylo dále prokázáno, že se účastníci snažili mimosoudně dohodnout, avšak bezúspěšně.

7. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , č. , RČ, , soud zjistil, že tato znalkyně ke dni , datum, ocenila předmětné nemovité věci cenou zjištěnou (cenou podle cenového předpisu neboli administrativní cenou) ve výši , částka, a cenou obvyklou ve výši , částka, . Znalecký posudek byl zpracován dne , datum, , přičemž zadavatelem byl soud. , právnická osoba, , nacházející se na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , je dřevostavba, nepodsklepená, s jedním nadzemním podlažím a půdním prostorem pod valbovou střechou přístupným po stahovacích schodech, dispozičně se jedná o 4+kk s příslušenstvím. Oba účastníci se závěry písemně podaného znaleckého posudku souhlasili a výslech znalkyně nežádali.

8. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

9. Podle § 708 odst. 1 o. z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. Podle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. Z komentářové literatury k § , Anonymizováno, o. z. pak vyplývá, že „[z]ánik SJM je (při zániku manželství) vázán (nejpozději) na rozvod manželství (§ , Anonymizováno, an.) […]“ (§ , Anonymizováno, [Základní principy vypořádání SJM]. , Anonymizováno, . Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , marg. č. , hodnota, .).

10. Podle § 741 písm. b) o. z. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné.

11. Podle § 1115 odst. 1 o. z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Podle § 1121 o. z. každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu. Podle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 téhož ustanovení každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

12. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle odst. 2 téhož ustanovení rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

13. Ohledně vypořádávání spoluvlastnictví z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že „[…] spoluvlastníkovi lze přikázat společnou věc za náhradu, pokud o přikázání společné věci do jeho výlučného vlastnictví projeví zájem a pokud je spoluvlastník solventní, to znamená, že je schopen vyplatit ostatním spoluvlastníkům přiměřenou náhradu za odnětí jejich vlastnického práva […]“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

14. Soud předně konstatoval, že v posuzované věci sice ke vzniku společného jmění manželů došlo před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nicméně k jeho zániku došlo až po účinnosti občanského zákoníku, a proto (podle § 3028 odst. 2 věta před středníkem o. z.) bylo potřeba postupovat podle současné právní úpravy, jelikož se jedná o právní poměr týkající se věcných práv (vlastnických práv). Nemovitosti, které jsou předmětem tohoto řízení, jsou působením tzv. zákonné fikce v podílovém spoluvlastnictví účastníků, a to tak že jejich podíly jsou stejné – tedy každý účastník vlastní jednu polovinu. Zmíněná zákonná fikce záleží v tom, že nedojde-li do tří let od rozvodu (zániku) manželství k vypořádání společného jmění bývalých manželů, které právě v souvislosti s rozvodem manželství zaniklo, „mění“ se toto společné jmění v podílové spoluvlastnictví (bez dalšího, přímo ze zákona).

15. Následně soud podle výše citovaných ustanovení občanského zákoníku (podílové) spoluvlastnictví účastníků předmětných nemovitých věcí, tedy pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a parc. č. , Anonymizováno, , zapsaných v katastru nemovitostí pro obec a k. ú. , adresa, na LV č. , hodnota, , k návrhu žalobkyně zrušil (výrok I.), neboť o to shodně žádali oba účastníci a nebyli shledány – ani účastníky tvrzeny – žádné skutečnosti, které by vedly k opačnému závěru.

16. S ohledem na zrušení spoluvlastnictví bylo třeba jej vypořádat. Soud rozhodl o způsobu vypořádání spoluvlastníků nařízením prodeje společných věcí (nemovitých věcí) ve veřejné dražbě (výrok II.), neboť oba způsoby, které zákon preferuje, byly vyloučeny. Prvořadý způsob, tedy rozdělení společných věcí s ohledem na stavební řešení stavby rodinného domu č. p. , Anonymizováno, nebylo možné, z jednopatrového domku situovaného přibližně uprostřed zahrady o velikosti , Anonymizováno, m2, o funkčním řešení 4+kk, nelze žádným dělením vytvořit dvě, pokud možno rovnocenné a zároveň funkční nové celky. Reálné dělení je v tomto případě zcela nevhodné. Soud přihlédl k tomu, že žádný z účastníků ani takový způsob vypořádání nežádal.

17. Rovněž nebylo možné ani přikázat společné věci za přiměřenou náhradu jednomu ze spoluvlastníků, neboť žalobkyně společné věci výslovně do výlučného vlastnictví nechtěla a žalovaný sice o takový způsob řešení projevil zpočátku zájem, avšak v jeho případě nebyla splněna podmínka solventnosti, t. j. schopnost vyplatit žalobkyni přiměřenou náhradu za odnětí jejího vlastnického práva. tato skutečnost vyplývá z evidence podaného návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva v katastru nemovitostí u předmětných nemovitých věcí, zajišťující dluh, a to i ve spojení s neplacení splátek zálohy na znalecký posudek žalovaným (ke dni vyhlášení rozsudku nebyla na zálohu znaleckého posudku uhrazena ani jedna splátka).

18. Z uvedených důvodů soud přistoupil k vypořádání spoluvlastnictví prodejem nemovitých věcí účastníků, s tím, že účastníci mohou prodat nemovitosti sami, pokud si poskytnou spolupráci (tomu formulace výroku „…nařizuje se prodej ve veřejné dražbě…) nebrání; pokud nikoli, může kterýkoli z nich žádat výkon rozhodnutí (exekuci) prodejem v dražbě. Výtěžek prodeje je třeba snížit o náklady s prodejem )popř. dražbou) a zbytek si rozdělí účastníci rovných dílem, tedy každý obdrží jednu polovinu, což odpovídá velikosti jejich podílů.

19. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok III.), a to na základě principu iudicium duplex, který označuje řízení, ve kterém jsou všichni účastníci de facto v postavení žalobce i žalovaného současně bez ohledu na to, kdo žalobu podal. Soud v této souvislosti odkazuje na judikaturu Ústavního soudu, která se „[…] nyní přiklání k principu, že v případě iudicia duplex (např. řízení o vypořádání společného jmění manželů nebo o vypořádání spoluvlastnictví) má být pravidlem nepřiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků řízení podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdežto rozhodnutí podle § 142 odst. 3 téhož zákona bude podmíněno zvláštními okolnostmi případu, zejména pak např. šikanózním výkonem práva či zneužitím práva […]“ (nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ), Anonymizováno20. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalobkyni i žalovanému (výrok IV.), rovněž s ohledem na princip iudicium duplex, povinnost rovným dílem (každý jednou polovinou) nahradit státu náklady, které platil, a které souvisely s vypracováním soudem zadaného znaleckého posudku, tj. každý částku , částka, (celkové náklady státu činily částku , částka, ). S ohledem na žalobkyní složenou zálohou na znalecký posudek ve výši , částka, , rozhodl soud o vrácení její nevyužité části, tj. částky , částka, , žalobkyni. S ohledem na skutečnou výši nákladů státu, jež je žalovaný povinen státu nahradit, a neuhrazení žádné ze splátek zálohy na znalecký posudek žalovaným, rozhodl soud o částečném zrušení výroku III. usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a současně výroku usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ohledně povinnosti žalovaného hradit zálohu, a to co do částky , částka, . Žalovaný je tak nadále povinen uhradit státu zálohu na znalecký posudek (odpovídající výši příslušné náhrady nákladů státu) ve výši , částka, .