13 C 61/2024

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní JUDr. Veronikou Najmanovou ve věci žalobců: A) Jméno žalobce A , narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A B) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 23 800 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradu nákladů řízení částku ve výši , částka, , k rukám zástupce žalobců , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se domáhali vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jim částku , částka, představující zákonnou pokutu za prodlení žalované při řádném a včasném doručení vyúčtování skutečné výše nákladů a záloh za služby za zúčtovací období od , datum, do , Anonymizováno, a od , datum, do , datum, , resp. , datum, . Uvedli, že dne , datum, uzavřeli jako nájemci s žalovanou jako pronajímatelem smlouvu o nájmu bytu č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , ve znění jejích dodatků ze dne , datum, a , datum, , přičemž nájemní vztah skončil dne , datum, uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Předmětný byt byl žalované vrácen, i když o 3 dny později, a bez výhrad převzat. Po celou dobu trvání nájmu žalobci hradili žalované zálohu ve výši , částka, měsíčně na plnění spojená s užíváním bytu, na zálohách neexistuje žádný dluh. Ačkoli bylo ve smlouvě ujednáno, že jednou za kalendářní rok provedou mezi sebou smluvní strany vzájemné vyúčtování zálohových plateb za služby spojené s užíváním bytu, když roční zúčtování je vždy začátkem roku, tudíž skutečné náklady lze vyčíslit až po ročním zúčtování, uvedené zálohy nebyly ze strany žalované řádně vypořádány a žalovaná žalobcům předmětné vyúčtování dosud nedoručila. V případě zúčtovacího období od , datum, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, bylo povinností žalované jako poskytovatele služeb doručit žalovaným jako příjemcům služeb vyúčtování za toto zúčtovací období nejpozději do , datum, , což neučinila, tj. ke dni podání žaloby je žalovaná v prodlení od , datum, do , datum, včetně (den podání žaloby), a žalobci vyčíslili pokutu na částku , částka, . V případě zúčtovacího období od , datum, do , datum, , resp. , datum, , kdy nájem skončil, bylo povinností žalované jako poskytovatele služeb doručit žalovaným jako příjemcům služeb vyúčtování za toto zúčtovací období nejpozději do , datum, , což opět neučinila, tj. žalovaná je v prodlení od , datum, do , datum, včetně, a žalobci vyčíslili pokutu na částku , částka, . Přes výzvu žalovaná částku v celkové výši , částka, neuhradila a vyúčtování žalobcům nedoručila. Žalobci doplnili, že žalovaná jednak nevypořádala případné přeplatky či nedoplatky na předmětných zálohách za daná období, jednak odmítla vrátit žalobcům zbylou část kauce uhrazené při sjednání nájemní smlouvy, tudíž se tohoto nároku museli domáhat soudní cestou.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobci neuznala a navrhovala zamítnutí žaloby. Nárok na předmětnou pokutu sice vzniká podle zákona, který však současně připouští zánik odpovědnosti za její úhradu v případech, kdy by splnění povinnosti nebylo možné požadovat. Současně žalovaná namítala, že nárok je v rozporu s dobrými mravy. , jméno FO, svoji obranu uváděla, že ačkoli nájem skončil dne , datum, , byt jí nebyl k tomuto datu vrácen. , adresa, od bytu měly být žalované předány před jejím bytem v Benešově, avšak žalobci jí sdělili, že neměli k dispozici stěhovací auto, čekala na ně do večera a poté jí bylo sděleno, že tento den se neodstěhují. , adresa, jí předali osobně až dne , datum, , kdy byl podepsán předávací protokol, nicméně ze strany žalované nebyl byt převzat bez výhrad, když z předávacího protokolu vyplývá, že byt nebyl z její strany zkontrolován, což měla žalovaná učinit. Dne , datum, tak byt nebyl vyklizen, navíc byl poškozen a žalobci z něj odvezli nějaké věci. Dne , datum, obdržela telefonát od souseda , jméno FO, , že celá zeď v koupelně je mokrá, prosáklá až na venkovní zeď. Do , datum, tedy v bytě tekla voda, což evidentně zavinili žalobci a způsobili žalované škodu. Fakturu za opravu vodovodního kohoutku na částku , částka, žalobci také neuhradili. Žalobci ponechali byt ve zdevastovaném stavu. Žalovaná byla v bytě dne , datum, přítomna a pořídila si fotografie, dle kterých se v bytě nacházel sporný nábytek, tj. manželská postel a sedací souprava, které posléze v bytě chyběly a o jejichž vydání žalovaná bezvýsledně žádala. Pokud sedačku žalobci vyhodili, bylo tak bez souhlasu žalované. Žalobci žádný nový gauč nekupovali, neboť modrý gauč tam již byl, stejně tak i postel, tyto věci si bez domluvy s žalovanou odvezli. Tyto věci se v bytě při jejich nastěhování nacházely, když žalobci byt převzali po předchozí nájemkyni , jméno FO, , která byt předala dne , datum, , když ukončení smlouvy bylo ke dni , datum, , a byt převzali žalobci i s tímto vybavením již dne , datum, . Rovněž žalobci neplatili za 4 roky poplatky za komunální odpad, které hradila přímo žalovaná, žalobci tudíž dluží úhrady za poplatky za rok , Anonymizováno, ve výši , částka, , za rok , Anonymizováno, ve výši , částka, a za roky , Anonymizováno, až , Anonymizováno, ve výši , částka, . Pakliže žalobci požadují pokutu, měli sami nejdřív splnit své povinnosti. Pokud jde o tvrzené nedodržení lhůty ohledně doručení vyúčtování, žalovaná namítala, že se s žalobci ústně dohodla, že vzájemné vyúčtování provedou až v červnu , Anonymizováno, , tedy zpětně za dva roky , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, přičemž toto vyúčtování však dosud ze strany žalované doručeno žalobcům nebylo. Přeplatek žalovaných za rok , Anonymizováno, činil , částka, a za rok , Anonymizováno, činil v poměrné části za sedm měsíců , částka, , kdy jej započetla do kauce, což mohlo být započteno do způsobené škody a toto již bylo mezi nimi vyřešeno soudně. Žalobci taktéž dluží polovinu nájemného za měsíce květen, červen a červenec , Anonymizováno, , dále jim nabíhá nájem za srpen , Anonymizováno, v důsledku zpožděného předání bytu, a ani v minulosti nedodržovali termín splatnosti nájemného. Z uvedeného vyplývá, že pokud se žalobci domáhají dodržení zákona a přitom mají sami dluhy, nelze toto považovat za souladné s dobrými mravy.

3. Žalobci doplnili, že žádná taková ústní dohoda o doručení vyúčtování až v červnu , Anonymizováno, , Anonymizováno, mezi účastníky řízení uzavřena nebyla. I pakliže by taková dohoda byla uzavřena, což vylučují, byla by neplatná pro nedostatek formy, jelikož nájemní smlouva byla učiněna v písemné formě a její změny by musely být učiněny rovněž písemně, tudíž taková ústní dohoda by byla minimálně relativně neplatná, kdy neplatnost žalobci tímto namítají. Stejně tak by byla neplatná i s ohledem na § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., které je ustanovením kogentním. Žalobci současně oponovali, že by byl žalobní nárok v rozporu s dobrými mravy a že by splnění povinnosti žalovanou podle § 13 odst. 1 tohoto zákona ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat, a to z těchto důvodů: Skutečnost, že k předání bytu došlo o 3 dny později, je marginální prodlení a není v rozporu s dobrými mravy, když klíče od bytu byly předány až , datum, , v porovnání s délkou prodlení, ke kterému na straně žalované došlo v důsledku nedoručení vyúčtování. Pozdní předání klíčů bylo způsobeno tím, že žalobci měli v bytě stále pár věcí, a dohodli se proto s žalovanou, že jí klíče předají o 3 dny později v Benešově, jak se i stalo. Pakliže žalovaná tvrdí, že žalobci měli byt opustit ve stavu, kdy zde měla údajně téct 14 dní voda, čímž měla vzniknout tvrzená škoda, žalovaná sama připustila, že si měla byt při převzetí či bezprostředně poté zkontrolovat, tudíž k údajné škodě nemuselo dojít, nehledě k tomu, že škoda mohla vzniknut i jinak, a to v průběhu doby od předání bytu do , datum, . V den předání bytu , datum, a v den předání klíčů , datum, byl byt v naprostém pořádku, voda nikde netekla, o čemž se žalovaná mohla osobně přesvědčit, což neučinila. Pokud došlo k vytečení vody, což žalobci rozporují, stalo se tak až po vrácení bytu, jelikož pokud by k vytečení vody došlo dříve, jistě by to soused zjistil dříve, nikoli až , datum, . Není též pravdou, že by si měli žalobci z bytu odvézt nějaké věci – pakliže má žalovaná na mysli manželskou postel a gauč, v době jejich nastěhování se do bytu byl v bytě starý rozbitý šedivý gauč, který byl po dohodě s žalovanou vyhozen, a dále červená válenda, která v bytě po odstěhování žalobců zůstala, žádný nábytek, jenž by jim nepatřil, si tak z bytu neodvezli. Není ani pravdou to, že žalobci neplatili poplatky za komunální odpad, jelikož na tento poplatek žalobci hradili zálohu v souladu s nájemní smlouvou. Rovněž není pravdou, že byt byl ve špatném stavu, jelikož byl vrácen zcela v pořádku a uklizený. V e-mailové korespondenci žalovaná vyčítala žalobcům: poškození lišty v obývacím pokoji, avšak na tomto místě stála knihovna, která musela být připevněna ke zdi, když žalovaná lištu nechtěla vrátit na místo; opadanou omítku na chodbě u stoupaček, což vzniklo v důsledku prasknutí stoupaček, za které nenesou žalobci žádnou odpovědnost, naopak oprava byla vyřešena, oprava omítky není v režii nájemců; otlačení podlahy, které vzniklo umístněním gauče v tomto místě; malou dírku ve zdi po skobě na pověšení dekorace (podkovy); dvířka od kuchyňské linky, která však žalobci nikdy neužívali, neboť byla poškozená již při předání bytu žalobcům; poškozený vypínač, když žalovaná odmítla jeho opravu žalobci, neboť nechtěla vrtat do zdi. Tvrzení žalované o údajném poškození bytu nejsou pravdivá, navíc všechny tyto domnělé škody žalovaná vyřešila započtením částky , částka, na žalobci uhrazenou kauci, byť s tím žalobci nesouhlasili. Navíc je běžné, že v důsledku užívání bytu dochází k jeho opotřebení – všechna však byla vyřešena i mimo jiné úhradou částky , částka, na žalovanou tvrzené škody (zápočet na kauci provedený žalovanou). Pokud jde o tvrzené dluhy na nájemném, kdy dle žalované měli žalobci na nájemném dlužit , částka, , je sice pravdou, že se občas stalo, že došlo k prodlení s úhradou poloviny nájemného, veškeré platby však žalobci řádně uhradili. Ani případná existence dluhu však neznamená rozpor požadované pokuty s dobrými mravy. Žalobci byt nepoškodili, byt byl pouze běžně opotřeben v souvislosti s jeho běžným užíváním, naopak to byla žalovaná, kdo odmítl žalobcům vrátit jednu polovinu jimi uhrazené kauce, proto se o ni museli žalobci soudit, je to tedy žalovaná, kdo se nechoval řádně, ačkoli jí nic nebránilo v tom, aby žalobcům řádně a včas vyúčtování doručila. Žalobci se tedy vždy chovali řádně, nikoli v rozporu s dobrými mravy, stejně tak podmínka, že by splnění předmětné povinnosti žalovanou doručit vyúčtování ve stanovené lhůtě nebylo po žalované spravedlivé požadovat, není splněna.4. , jméno FO, základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Dne , datum, uzavřeli žalovaná jako pronajímatel na straně jedné a žalobci jako nájemci na straně druhé smlouvu o nájmu bytové jednotky č. , hodnota, na adrese , adresa, , a to na dobu určitou od , datum, do , datum, , přičemž byt byl nájemcům zpřístupněn již od , datum, . Měsíční nájemné bylo sjednáno ve výši , částka, měsíčně, splatné vždy do 20. dne měsíce předcházejícího. Současně byla sjednána vratná kauce, tj. jistina ve výši , částka, . Žalobci se dále zavázali spolu s platbami nájemného hradit částku , částka, měsíčně jako zálohu na služby spojené s užíváním předmětu nájmu, která nebyla zahrnuta v nájemném, konkrétně pokrývala odběr vody, dodávky tepla, komunální odpad, osvětlení a správu domu. Tyto služby pro žalobce zajišťovala žalovaná. Měsíční záloha na služby ani nájemné nezahrnovaly platbu za dodávky elektřiny. Podle čl. III. odst. 5 nájemní smlouvy se smluvní strany dohodly, že jednou za kalendářní rok provedou mezi sebou vzájemné vyúčtování zálohových plateb za služby spojené s užíváním bytu. Roční zúčtování je vždy začátkem roku. Skutečné náklady lze vyčíslit až po ročním zúčtování. Nájemci v případě nedoplatků souhlasí s jejich započtením ze složené části jistoty a dlužnou částku ze služeb spojených s užíváním bytu, která převyšuje jistotu, se nájemci zavazují zaplatit do 7 dnů ode dne předložení vyúčtování. V případě, že nájemci tento závazek nesplní řádně a včas, je pronajímatel oprávněn použít k pokrytí nedoplatků složenou jistotu. Pronajímatel se v případě přeplatků zavazuje zaplatit nájemcům příslušnou peněžní částku nejpozději do půl roku ode dne provedení vyúčtování. Dle čl. IV smlouvy se nájemci zavazují zaplatit pronajímateli k zajištění veškerých nároků pronajímatele vyplývajících z tohoto nájemního vztahu jistotu , částka, ke dni podpisu smlouvy, kterou je pronajímatel oprávněn použít na úhradu nezaplaceného nájemného nebo též na úhradu pohledávek za plnění poskytovaná v souvislosti s nájmem, jakož i pohledávek z titulu náhrady škody způsobené na bytu či jeho vybavení, za níž odpovídají nájemci, na něž pronajímateli dle této smlouvy vznikne nárok, jakož i jiných závazků nájemců vzniklých v souvislosti s nájmem dle této smlouvy. Stav bytu a jeho vybavení jsou uvedeny v protokolu o odevzdání a převzetí bytu, který tvoří přílohu č. , hodnota, této smlouvy. Dle čl. VII. odst. 3 smlouvy veškeré změny či doplnění této smlouvy lze provést jen formou písemných vzestupně číslovaných dodatků podepsaných oběma smluvními stranami, které budou nedílnou součásti této smlouvy. Nájemní vztah byl poté dvakrát prodloužen do , datum, dodatkem ke smlouvě ze dne , datum, a následně do , datum, dodatkem ke smlouvě ze dne , datum, , jímž byla současně zvýšena výše nájemného na částku , částka, měsíčně od září , Anonymizováno, (z nájemní smlouvy včetně obou dodatků, z nesporných prohlášení účastníků řízení).

5. Naposledy žalovaná doručila žalobcům vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním bytu za zúčtovací období od , datum, do , datum, , ve kterém byl vyčíslen přeplatek na částku , částka, (z vyúčtování zálohových plateb za rok , Anonymizováno, ).

6. Při ústním jednání konaném dne , datum, žalovaná i žalobci učinili nesporným, že žalovaná vyúčtování za zúčtovací období od , datum, do , datum, a dále od , datum, do , datum, , resp. poměrnou část do , datum, , dosud žalobcům skutečně nedoručila.

7. Podle těchto vyúčtování zálohových plateb za plnění poskytovaná s užíváním bytu vznikl žalobcům za zúčtovací období od , datum, do , datum, přeplatek na zálohách ve výši , částka, a za zúčtovací období od , datum, do , datum, pak vznikl přeplatek ve výši , částka, .

8. Žalovaná vypověděla, že v červenci 2023 se s žalobci v ústní formě dohodla, že jim vyúčtování za předchozí dvě zúčtovací období předloží až v červnu , Anonymizováno, , přičemž oba žalobci existenci takové dohody, uzavřené v jakékoli formě, výslovně popřeli (z účastnického výslechu žalované a žalobců).

9. Žalobci vyzývali žalovanou k doručení vyúčtování a vypořádání uhrazených záloh na služby, jakož i k zaplacení pokuty (z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně dodejky – při jednání zástupce žalobců opravil původně nesprávně uvedený rok 2023), na což žalovaná reagovala přípisem z , datum, , ve kterém uváděla stejné důvody na svoji obranu jako v tomto soudním řízení.

10. Po skončení nájemního vztahu podepsaly obě smluvní strany předávací protokol, přičemž na prvním protokolu datovaném dne , datum, je uveden toliko stav elektroměru a vodoměru, jinak se zde nenachází údaj o předání klíčů, ani informace o stavu bytu při jeho převzetí. , jméno FO, druhém předávacím protokolu k ukončení nájmu je toto datum přeškrtnuto a uvedeno „v Týnci dne , datum, “, jsou doplněny údaje o předání klíčů a je dopsána poznámka v části Pronajímatel – vlastník nemovitosti přebírá Nemovitost v tomto stavu: „Byt nebyl zkontrolován, klíče předány , datum, .“11. Žalovaná v rámci své účastnické výpovědi popsala, že celý smluvní vztah chtěla vypořádat až 2 roky zpětně z důvodu, že byt byl ve špatném stavu a současně jí žalobci dlužili na nájemném částku , částka, , tudíž chtěla posléze dle vyúčtování služeb za předchozí dvě zúčtovací období vypořádat své pohledávky. Žalobci byli problémovými nájemci, také v roce 2021 jí dlužili polovinu nájemného asi za březen , Anonymizováno, , který byl vyrovnán z přeplatku z vyúčtování za rok , Anonymizováno, , kdy byla část přeplatku započtena na jejich dluh. Při sjednání nájmu žalobci uhradili kauci , částka, , avšak po skončení nájmu nebyl byt v pořádku, byl zdevastován, a tak jim z kauce vrátila toliko , částka, , zbylou část si ponechala, nicméně rozsudkem zdejšího soudu jí bylo uloženo i tuto část vrátit.

12. Pokud jde o stav bytu, z žalobci předložených fotografií datovaných dne , datum, a , datum, a dále ostatních bez data, soudem nebyla zjištěna žádná viditelná zásadní poškození či zásadní znečištění místností/věcí, které jsou na fotografiích zachyceny. , jméno FO, fotografii datované dne , datum, není v koupelně viditelné, že by zde vytékala voda, pračka je vysunutá ze svého místa pod umyvadlem. Podle fotografie datované , datum, se v bytě nachází válenda/postel vínové barvy, žádná sedací souprava ani jiná postel zde nejsou. Fotografie předložené žalovanou datované dne , datum, zachycují snímek podlahové dlažební lišty, podlahy a přechodové lišty a rozmazané fotografie vypínače, jemuž chybí kryt.

13. V rámci e-mailové korespondence vedené mezi žalovanou a žalobkyní žalovaná ve zprávě ze dne , datum, uvádí, že posílá na účet žalobkyně kauci po odečtení nákladů na poškození bytu a odkazuje na přiložené fotografie, na což reaguje žalobkyně téhož dne tak, že s vytýkanými vadami nesouhlasí a vznik škody popírá. Současně žádá o doručení vyúčtování hrazených záloh za služby a vrácení kauce v plné výši. K jednotlivým vytýkaným vadám žalobkyně namítá, že žádná voda v bytě netekla, což bylo žalobcem po odpojení pračky zkontrolováno; ve stoupačkách patrně praskla trubka, skvrnu na zdi řešil žalobce se sousedem Váňou, který zajistil opravu, zeď prý nešla opravit; na podlaze v obývacím pokoji stála rohová pohovka, což může zanechat stopy na podlaze; zeď nad vchodovými dveřmi – po celém bytě měli žalobci zavěšené dekorace, nehledě k tomu, že po nastěhování museli žalobci obývací pokoj kvůli špatnému vzhledu vymalovat na své náklady a stěny byly špinavé; o dvířkách v kuchyni žalobcům říkala sama žalovaná, když se nastěhovali, dvířka měla patřit pod umyvadlo v kuchyni, kam nešla nasadit, když předchozím nájemcům dřevo zvlhlo; vypínač v ložnici byl poškozen, o čemž žalobci žalovanou vyrozuměli, ale žalovaná si nepřála do zdi sekat, je však pravdou, že vypínač zpět nezakryli; chybějící lišta v obývacím pokoji - na tomto místě stála knihovna, která musela být připevněna ke zdi, proto se dala pryč. Tyto skutečnosti nepředstavují důvod pro strhnutí kauce, když i podle předávacího protokolu v bytě žádné vady a škody nebyly. , jméno FO, toto žalovaná reagovala tak, že pozdní předání klíčů způsobuje vznik nároku na uhrazení nájmu na další měsíc, nájem byl placen nikoli včas, v bytě nebylo uklizeno, voda tekla 14 dní. O vyúčtování žalovaná žádala, ale není možné vyúčtovat v půli roku. K e-mailu od žalované bylo přiloženo 8 fotografií datovaných , datum, , jedná se o chybějící lištu, dlažbu, podlahu, díru ve zdi, dvířka od skříňky, vypínač (fotografie jsou ve špatném rozlišení, jsou rozmazané).

14. Z výpisu z elektronické komunikace (Whatsapp) mezi žalobkyní a žalovanou v rozmezí od března , Anonymizováno, do května , Anonymizováno, vyplynulo, že žalovaná požadovala přeposlat poštovní zásilku, která přišla na její jméno, patrně se jednalo o poplatky za komunální odpad. Žalobci opravili na svůj náklad jistič. Dále vyplynulo, že opakovaně docházelo na straně žalobců ke zpoždění s hrazením poloviny nájemného, přičemž žalobci hradili nájemné každý jednou polovinou, a to v červnu , Anonymizováno, , v říjnu , Anonymizováno, , v listopadu , Anonymizováno, , v únoru , Anonymizováno, , v březnu , Anonymizováno, , v květnu , Anonymizováno, i v červenci , Anonymizováno, , kdy žalobkyně ve své zprávě z , datum, uvádí, že se budou s žalobcem snažit nájemné doplatit do konce měsíce. Dle zprávy od žalované z , datum, nepřišla půlka nájemného, a že tedy bude doplacena do konce měsíce. Bylo zde zmíněno, že podle vyúčtování za rok 2021 měli žalobci přeplatek přes , částka, , který navrhli započíst na nájemné, žalovaná navrhla vyřešit to při jednání o prodloužení nájemní smlouvy. Toto vyúčtování zálohových služeb bylo žalobkyni doručeno dne , datum, . Ve zprávě z , datum, žalobkyně požaduje vrácení kauce a dotazuje se na vyúčtování služeb, na což žalovaná reaguje, že peníze zatím nemá, kdy žalobci jí způsobili další finanční náklady, jelikož odpojením pračky tekla voda 14 dní z přívodu vody, musela hradit náklady na opravu a instalatéra a vytýkala též zdevastování bytu. Ve zprávě ze září , Anonymizováno, žalovaná uvedla, že kauci použila na poplatky, když žalobci neplatili nájem. Kdyby žalobci platili včas, kauce by byla po ruce. Problémy se táhly rok. Teď to dorovnali, ale taková je pravda. Následně ve zprávě z května , Anonymizováno, žalovaná konstatuje, že byt byl předán až , datum, , žalobkyně si připravila svůj protokol a žalovaná také svůj. Byt nebyl zkontrolován. Žalobci si odvezli postel a sedačku bez jejího vědomí, je to tedy krádež. Vyúčtování ještě není za rok , Anonymizováno, , až to bude, tak se to bude řešit.

15. Žalovaná předložila fakturu vystavenou dne , datum, na částku , částka, za opravu pračkového kohoutu a materiálu a pohotovostní výjezd na místo dne , datum, .

16. Ohledně nábytku, jenž se měl nacházet v bytě při nastěhování žalobců, byl doložen předávací protokol datovaný dne , datum, , na kterém není vyplněna strana nájemce, s odkazem na nájemní smlouvu ze dne , datum, , kdy nájemci převzali tohoto dne bytovou jednotku č. , Anonymizováno, včetně klíčů a součástí vybavení bytu je mimo jiné „sedačka“ a „postel“ (bez bližší specifikace značky barvy či materiálu).

17. Podle e-mailové zprávy z , datum, bývalá nájemkyně žalované , jméno FO, potvrzuje, že v bytě při svém odchodu nechávala manželskou postel a modrou sedací pohovku.

18. Obě procesní strany předložily částečné výpisy z účtů ohledně hrazení nájemného a záloh na služby, a to výpisy z účtu žalobkyně za období od listopadu 2022 do , datum, , včetně potvrzení o dvou provedených platbách, a výpisy z účtu žalované za období od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, (tj. výpis za duben 2023 nebyl žalovanou předložen), ze kterých bylo zjištěno, že nájemné a zálohy (dále jen „platby“) byly v tomto konkrétním období řádně hrazeny vyjma těchto pozdních plateb: v dubnu 2021 byla odeslána jen polovina platby, v květnu , Anonymizováno, přišla část nájemného s tím, že následně měli žalobci přeplatek na vyúčtování služeb za předchozí účetní období, takže byl přeplatek dle elektronické komunikace účastníků započten na nájemné; dále šlo o pozdní úhradu poloviny platby v červnu , Anonymizováno, , v listopadu , Anonymizováno, , v únoru , Anonymizováno, (zpoždění v řádu dní), v březnu , Anonymizováno, (zpoždění o 13 dní), v květnu , Anonymizováno, (zpoždění o měsíc) a v červnu , Anonymizováno, (prodlení s úhradou poloviny platby o více než měsíc a druhé poloviny o více než měsíc a půl), a to za předpokladu splatnosti do 20. dne předcházejícího měsíce, za který je hrazeno. Nedoplatky však byly za toto období zjevně uhrazeny. Dne , datum, byl žalované vyplacen přeplatek z vyúčtování služeb od SVJ ve výši , částka, .

19. Žalobci v rámci svého účastnického výslechu potvrdili, že protokol o předání bytu byl sice podepsán dne , datum, přímo na místě samém, klíče od bytu však byly žalované předány o 3 dny později. Žalobkyně byla naposledy v bytě dne , datum, , žalobce pak , datum, , kdy si odvezli zbytek věcí, byt byl uklizený, vyklizený, elektřinu vypnuli, žádná voda nikde netekla, ani z kohoutu od pračky. Při nastěhování se v bytě nacházela vínová válenda, která po jejich odchodu v bytě zůstala, a šedivý gauč, který po dohodě s žalovanou vyhodili, a koupili za své peníze nový gauč, který si poté odvezli. , jméno FO, nájemném a zálohách nejsou žádné dluhy, měli sice několik zpoždění s platbami, ale vše je uhrazeno. Kauce činila , částka, , z toho po skončení nájmu žalovaná žalobcům vrátila toliko , částka, , a proto se o zbylou část , částka, museli soudit, na kauci tedy nebylo ze strany žalované ničeho započteno. Pokud jde o přeplatky dle vyúčtování za zúčtovací období za roky , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , žalovaná se s nimi dosud nijak finančně nevyrovnala.

20. Jak bylo uvedeno shora, podle nájemní smlouvy žalobci uhradili částku , částka, jako vratnou kauci (jistotu), přičemž jedna polovina jim byla žalovanou po skončení nájmu vrácena, avšak zbylých , částka, si žalovaná ponechala, pročež vrácení těchto zbylých , částka, se žalobci po žalované domáhali soudní cestou. Dne , datum, vydal Okresní soud v Benešově pod č.j. , spisová značka, rozsudek, jímž žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost tuto částku s příslušenstvím žalobcům zaplatit a jenž nabyl právní moci dne , datum, . Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se nedostavila (z žaloby a rozsudku z tohoto spisu, z účastnických výslechů žalobců a žalované).

21. Podle potvrzení , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, žalovaná hradila místní poplatky za odpady za roky , Anonymizováno, až , Anonymizováno, .

22. Soud naopak zamítl návrh žalované na doplnění dokazování svědeckým výslechem bývalé nájemnice paní , jméno FO, ohledně toho, že žalovaní měli odcizit předmětnou sedačku a postel, a potvrzeními o úhradě nájemného k prokázání neexistence dluhů, a to pro nadbytečnost, jelikož stav věci byl již prokázán jinak (viz dále).

23. Při právním posouzení věci soud vycházel z následující právní úpravy. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2225 odst. 1 o.z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu. Podle § 2235 odst. 1 o.z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. Podle § 2237 o.z. smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. Podle § 2247 odst. 1 o.z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle odst. 2 pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Podle odst. 3 způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Podle § 2251 odst. 1 o.z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. Podle § 2252 odst. 1 o.z. požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů. Podle odst. 2 nedoplatek i přeplatek záloh na poskytnuté služby jsou splatné k témuž dni; není-li ujednána jiná doba, jsou splatné do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1. Podle § 2254 odst. 1 o.z. ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Podle odst. 2 při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby. Podle § 2264 odst. 1 o.z. zjistí-li nájemce v bytě poškození nebo vadu, které je třeba bez prodlení odstranit, oznámí to ihned pronajímateli; jinou vadu nebo poškození, které brání obvyklému bydlení, oznámí pronajímateli bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 nájemce učiní podle svých možností to, co lze očekávat, aby poškozením nebo vadou, které je třeba bez prodlení odstranit, nevznikla další škoda. Nájemce má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených při zabránění vzniku další škody, ledaže poškození nebo vada byly způsobeny okolnostmi, za které nájemce odpovídá. Podle § 2292 o.z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. Podle § 2293 odst. 1 o.z. nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. Podle § 2295 o.z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

24. Dále podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 67/2013“ nebo „zákon“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „služby“) a postup při určování záloh za služby, rozúčtování, vyúčtování a vypořádání nákladů na služby. Podle odst. 4 téhož ustanovení veškerá ujednání podle tohoto zákona musí mít písemnou formu.

25. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bod 1. tohoto zákona pro účely tohoto zákona se poskytovatelem služeb rozumí vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) bod 1. tohoto zákona pro účely tohoto zákona se příjemcem služeb rozumí nájemce bytu. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) tohoto zákona pro účely tohoto zákona se zúčtovacím obdobím rozumí období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů; zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. f) tohoto zákona pro účely tohoto zákona se vyúčtováním rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období.

26. Podle ustanovení § 3 tohoto zákona službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu (odst. 1). Rozsah poskytovaných služeb si poskytovatel služeb a příjemce služeb ujednají (odst. 2).

27. Podle ustanovení § 4 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.

28. Podle ustanovení § 7 odst. 1 tohoto zákona není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle odst. 2 poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Podle odst. 3 finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku. Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku.

29. Podle ustanovení § 13 odst. 1 tohoto zákona jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Podle odst. 2 výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout , částka, za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty , částka, za každý započatý den prodlení.

30. Podle ustanovení § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke , podezřelý výraz, nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

31. Podle ustanovení § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

32. Podle § 2052 o.z. ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále). Podle ustanovení § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 2049 o.z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 2051 o.z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

33. Podle § 559 o.z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Podle ustanovení § 561 odst. 1 věty první o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podle ustanovení § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 564 o.z. vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě; vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje.

34. V daném případě soud po provedeném dokazování dospěl s ohledem na výše uvedené skutečnosti a na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že mezi žalovanou jako pronajímatelem a žalobci jako nájemci byla dne , datum, platně uzavřena smlouva o nájmu bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, , ve znění jejích dodatků, na dobu určitou od , datum, do , datum, . Měsíční nájemné bylo sjednáno ve výši , částka, měsíčně, s účinností od září , Anonymizováno, došlo k jeho zvýšení na částku , částka, měsíčně, splatné vždy do 20. dne měsíce předcházejícího. Žalobci se dále zavázali spolu s platbami nájemného hradit částku , částka, měsíčně jako zálohu na služby spojené s užíváním bytu, která nebyla zahrnuta v nájemném, konkrétně pokrývala odběr vody, dodávky tepla, komunální odpad, osvětlení a správu domu. Tyto služby zajišťovala pro žalobce žalovaná. Smluvní strany se dohodly, že jednou za kalendářní rok provedou mezi sebou vzájemné vyúčtování zálohových plateb za služby spojené s užíváním bytu s tím, že roční zúčtování je vždy začátkem roku, přičemž skutečné náklady lze vyčíslit až po ročním zúčtování. Shora citované ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. ukládá vlastníku bytové jednotky v postavení poskytovatele služeb povinnost vyúčtovat nájemci jako příjemci služeb skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vždy za zúčtovací období a doručit vyúčtování nájemci nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Z uvedeného vyplývá, že žalované vznikla povinnost doručit žalobcům vyúčtování za zúčtovací období od , datum, do , datum, nejpozději do , datum, a vyúčtování za zúčtovací období od , datum, do , datum, nejpozději do , datum, , což – jak bylo prokázáno – neučinila, a to ani přes opakované výzvy žalobců. Vzhledem k porušení této zákonné povinnosti vznikl žalobcům nárok na zaplacení pokuty zakotvené v § 13 odst. 1 tohoto zákona, jejíž výše činí , částka, za každý započatý den prodlení. Žalobci vyčíslili pokutu za období od , datum, do , datum, včetně na částku , částka, a od , datum, do , datum, včetně na částku , částka, , tedy celkem ve výši , částka, , kterou žalovaná přes výzvy neuhradila.35. , jméno FO, tuto pokutu se použijí obecná ustanovení o smluvní pokutě obsažená v § 2048 až 2051 o.z. Jde o jeden z případů pokuty stanovené pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem, tzv. penále ve smyslu § 2052 o.z., jejímž důsledkem je mimo jiné skutečnost, že ani zaplacení penále nezbavuje dlužníka povinnosti splnit hlavní povinnost (§ 2049 o.z.). Nárok na zaplacení této pokuty vzniká již samotným uplynutím lhůty stanovené pro splnění předepsané povinnosti. Doručí-li proto poskytovatel služeb vyúčtování po lhůtě, je příjemce služeb oprávněn požadovat pokutu za každý den prodlení.

36. Povinnost k úhradě pokuty nevzniká ve dvou případech: pokud by splnění povinnosti ve stanovené lhůtě nebylo možné spravedlivě požadovat (korektiv spravedlnosti) a pokud k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Současně není vyloučena též aplikace korektivu dobrých mravů ve smyslu § 2 odst. 3 a § 8 o.z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu , spisová značka, ).

37. Korektiv spravedlnosti se použije v životních situacích, kdy existují objektivní okolnosti (překážky), které povinné straně bránily povinnost splnit. Jedná se například o , podezřelý výraz, , přírodní katastrofu apod. To neznamená, že by odpadl právní nárok na splnění předepsané povinnosti, jelikož povinná osoba má i nadále povinnost k jejímu splnění, nicméně se na její splnění nevtahuje předepsaná lhůta. Povinná osoba musí existenci překážek doložit.

38. Korektiv dobrých mravů, jimiž se obecně rozumí souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních a jsou tedy měřítkem hodnocení konkrétních situací, odpovídajícím obecně uznávaným pravidlům slušnosti v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti, představuje určité řešení pro případy, že by formální právo (tedy výkon subjektivního práva formálně v souladu s objektivním právem) vedlo ke zřejmé materiálně křivdě. Má tedy zabránit vymáhání čistě formálních práv, pokud jsou ve zjevném rozporu s elementárními etickými požadavky, resp. výkonu práva, který sice formálně odpovídá zákonu či obsahu existujícího právního vztahu, avšak jenž je vzhledem k okolnostem případu nepřijatelný. , adresa, -li se výkon určitého práva dobrým mravům, musí to být soudem ve vzájemném jednání subjektů občanskoprávních vztahů vždy zjištěno podle objektivního kritéria s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu, včetně doby, místa, jednání, jakož i postavení subjektů.

39. Žalovaná v rámci své procesní obrany vznesla řadu námitek a žádala, aby soud uplatnil korektiv spravedlnosti a korektiv dobrých mravů (nesplnění lhůty zaviněním druhé strany nebylo namítáno).

40. V prvé řadě uváděla, že se s žalobci měla ústně dohodnout na tom, že vzájemné vyúčtování služeb provedou až v červnu 2024, tedy zpětně za dva roky 2022 a 2023, přičemž současně připustila, že tato vyúčtování nebyla žalobcům dosud doručena. Existence, případně platnost takové dohody, nebyla v řízení prokázána; žalobci jednak uzavření jakékoli dohody o odchylce při doručení vyúčtování popřeli, jednak vznesli námitku neplatnosti takové dohody pro vady formy. Citované ustanovení § 1 odst. 4 zákona č. 67/2013 Sb. praví, že veškerá ujednání podle tohoto zákona musí mít písemnou formu; současně § 2237 o.z. (ve spojení s § 564 o.z.) vyžaduje pro smlouvu o nájmu bytu (včetně případných změn formou dodatků) písemnou formu; stejně tak samotná smlouva mezi účastníky řízení vyžadovala písemnou formu pro případně změny a dodatky, pročež i nadále platí, že vyúčtování mělo být žalovanou doručeno do konce měsíce dubna po skončení zúčtovacího období, k čemuž nedošlo.

41. Žalovaná předně spatřovala rozpor jednání žalobců s dobrými mravy v pozdním předání bytu po skončení nájemního vztahu. Bylo prokázáno, že ačkoli nájem skončil dne , datum, , byt nebyl žalované k tomuto datu vrácen, resp. klíče od bytu jí byly odevzdány až dne , datum, . Žalobci sdělili žalované, že se dne , datum, neodstěhují, jelikož v bytě měli stále nějaké věci. Žalovaná byla tohoto dne v bytě přítomna. Dne , datum, byl vyplněn a podepsán předávací protokol, doplněny údaje o předání klíčů a žalovaná potvrdila, že byt přebírá, nicméně že byt nebyl z její strany zkontrolován. Předání bytu, resp. vrácení klíčů od bytu s třídenním zpožděním je sice porušením povinností žalobců, avšak soud takové porušení nepovažuje za flagrantní zásah do práv žalované, která vzhledem k okolnostem a ke zjištěnému stavu věci s bytem bezprostředně po skončení nájemního vztahu s žalobci nenakládala (například jej dále nepronajala novým nájemcům), o čemž svědčí fakt, že jej při předání nepřišla osobně zkontrolovat, a navštívila jej až v souvislosti s tvrzenou havárií vody dne , datum, (resp. , datum, – den vystavení faktury za opravu vodovodního kohoutu). Toto prodlení na straně žalovaných tedy samo o sobě nepředstavuje rozpor s dobrými mravy (přičemž v závěru se soud bude věnovat hodnocení všech případných pochybení ve vzájemné souvislosti).

42. S tímto souvisí další námitka žalované, podle které žalobci měli byt opustit údajně ve zdevastovaném stavu, měla zde téct voda, čímž měla být žalované způsobena škoda, a žalobci si z bytu měli odvézt nějaké věci. Soud zdůrazňuje, že žalovaná si byt při jeho předání či bezprostředně poté nezkontrolovala, jak ostatně připustila v rámci podání své výpovědi, i jak je zachyceno v protokolu ze dne , datum, , a ze strany žalované nebyly uplatněny žádné výhrady.

43. Pokud v bytě začala téct voda, mohlo k této závadě dojít kdykoli po předání bytu (z fotografií datovaných , datum, a , datum, není viditelné, že by zde byla havárie vody), pročež kdyby byl žalovanou byt zkontrolován, k údajnému vzniku škody nemuselo dojít. Žalobci vypověděli, že v den předání bytu , datum, a v den předání klíčů , datum, byl byt v pořádku, voda nikde netekla, což bylo žalobcem po odpojení pračky zkontrolováno, o čemž se žalovaná mohla osobně přesvědčit, což neučinila.

44. Pokud žalovaná tvrdila, že žalobci ponechali byt ve zdevastovaném stavu, z fotografických záznamů provedených jako důkaz nebyla soudem zjištěna žádná zásadní poškození vyjma běžného opotřebení bytu v souvislosti s jeho běžným užíváním (náhrada za běžné užívání je zahrnuta v nájemném), jako je lišta v obývacím pokoji, opadaná omítka na chodbě u stoupaček v důsledku prasknutí stoupaček, jejichž oprava byla vyřešena, otlačení podlahy po umístnění gauče, malá dírka ve zdi po skobě na pověšení dekorace (podkovy), dvířka od kuchyňské linky, která však žalobci nikdy neužívali, poškozený vypínač, což jsou vady/škody, které žalovaná žalobcům vyčítala. Není však pravdou, jak tvrdí žalobci, že všechny tyto domnělé škody žalovaná vyřešila započtením částky , částka, na jimi uhrazenou kauci (byť s tím žalobci nesouhlasili). Žalovaná sice dle e-mailové korespondence s žalobkyní ve zprávě ze dne , datum, uvádí, že posílá na účet žalobkyně polovinu kauce po odečtení nákladů na poškození bytu a odkazuje na přiložené fotografie, nicméně z provedeného dokazování vyplynulo, že polovinu kauce , částka, žalovaná žalobcům vrátila a druhou polovinu byla žalovaná povinna žalobcům zaplatit dle pravomocného rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, (v tomto soudním řízení se žalovaná ve věci nevyjádřila a k ústnímu jednání se nedostavila), tudíž žalovaná ničeho oproti kauci nezapočetla.

45. Pokud jde o sporný nábytek, tj. manželskou postel a sedací soupravu, dle protokolu datovaného dne , datum, o předání bytu při jeho převzetí žalobci, se v bytě se měly nacházet „sedačka“ a „postel“, aniž by byly blíže specifikovány. Žalobci vypověděli, že v době jejich nastěhování se v bytě nacházel starý rozbitý gauč, který byl po dohodě s žalovanou vyhozen, a červená/vínová válenda/postel, která v bytě po odstěhování žalobců zůstala. Žalobci popřeli, že by z bytu odvezli nějaké věci, které by jim nepatřily. Gauč kupovali nový za své peníze. Podle fotografie datované , datum, se v bytě nachází válenda/postel vínové barvy, žádná sedací souprava ani jiná postel zde nejsou. Žalovaná naopak tvrdila, že si žalobci bez jejího svolení odvezli manželskou postel a sedací souprava nebyla jejich, pokud původní sedací soupravu vyhodili, učinili tak bez jejího souhlasu. V tomto ohledu je ovšem opět významné, že žalovaná si byt po jeho převzetí nezkontrolovala a do protokolu o předání bytu nebyly její případné výtky zaznamenány.

46. K výtce žalované, že žalobci neplatili za 4 roky poplatky za komunální odpad, které hradila přímo žalovaná, tudíž že žalobci dluží na úhradách za poplatky za rok 2019 částku ve výši , částka, , za rok 2020 částku ve výši , částka, a za roky 2021 až 2023 částku ve výši , částka, , soud připomíná, že dle smlouvy o nájmu bytu byly v měsíční záloze , částka, na služby spojené s užíváním bytu zahrnuty i poplatky za komunální odpad, kdy tuto službu (mimo jiné) zajišťovala pro žalobce jako nájemce žalovaná jako pronajímatel.

47. V neposlední řadě žalovaná rozpor jednání žalobců s dobrými mravy spatřovala též v tom, že polovina nájemného byla opakovaně hrazena opožděně. V řízení bylo prokázáno, že na straně žalobců nepochybně k opakovanému prodlení s hrazením části nájemného včetně záloh docházelo (minimálně v dubnu 2021, v červnu 2021, v listopadu 2022, v únoru 2023, v březnu 2023, v květnu 2023 a v červnu 2023), nicméně podle výpisů z účtů byly úhrady – i když opět po termínu splatnosti - doplaceny a na těchto platbách neexistuje v současné době žádný dluh, jak ostatně žalovaná potvrzuje ve zprávě z elektronické komunikace Whatsapp ze září 2023, kdy uvedla, že platby byly dorovnány. Bylo tedy vyvráceno tvrzení žalované, že by žalobci dlužili polovinu nájemného za měsíce květen, červen a červenec 2023. Jinou otázkou je pak samozřejmě prodlení žalovaných s předáním bytu o 3 dny, tedy za dobu od , datum, do , datum, .

48. Sama žalovaná pak porušila zákonnou povinnost doručit žalobcům řádně a včas vyúčtování za roky 2022 a 2023, přičemž tato vyúčtování byla žalobcům doručena až v průběhu tohoto soudního řízení, přičemž prodlení s doručením vyúčtování počalo od , datum, a od , datum, . Žalovaná vypověděla, že vyúčtování nedoručila ve stanovené lhůtě záměrně, jelikož celý smluvní vztah chtěla vypořádat až 2 roky zpětně z důvodu, že hodlala tímto způsobem vypořádat své pohledávky vůči žalobcům. Dle výsledků vyúčtování zálohových plateb za plnění poskytovaná s užíváním bytu vznikl žalobcům za zúčtovací období od , datum, do , datum, přeplatek na zálohách ve výši , částka, (který byl žalované poukázán na účet dne , datum, ) a za zúčtovací období od , datum, do , datum, pak vznikl přeplatek ve výši , částka, (resp. jeho poměrná část na tomto přeplatku do , datum, , kdy nájem skončil), přičemž žalovaná tyto přeplatky dosud s žalobci nikterak nevypořádala, ačkoli dle smlouvy o nájmu bytu se žalovaná v případě přeplatků zavázala zaplatit žalobcům příslušnou peněžní částku nejpozději do půl roku ode dne provedení vyúčtování (dle § 7odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb.). Nelze též pominout soudní řízení o zaplacení zbylé části kauce žalobcům vedené u zdejšího soudu, ve kterém žalovaná na svoji obranu neuvedla žádné okolnosti, které by se týkaly vzniku případné škody způsobené žalobci v předmětném bytě.

49. Prokazatelná pochybení žalobců spočívající v pozdním předání bytu po skončení nájemního vztahu a s tím spojeného užívání bytu od , datum, do , datum, bez právního důvodu a bez úhrady poměrné části nájmu a dále v opakujícím se prodlení s hrazením nájemného včetně záloh na služby po dobu trvání smluvního vztahu soud následně poměřil s prokazatelnými pochybeními, jichž se dopustila žalovaná, která spočívala v záměrném porušení povinnosti řádného a včasného doručení vyúčtování za roky 2022 a 2023 a tím vzniklého prodlení od , datum, do , datum, (ke dni podání žaloby) v případě zúčtovacího období od , datum, do , datum, a prodlení od , datum, do , datum, (ke dni podání žaloby) v případě zúčtovacího období od , datum, do , datum, , a dále v porušení povinnosti žalované vypořádat přeplatky dle těchto vyúčtování zálohových plateb, přičemž dospěl k závěru, s přihlédnutím ke všem okolnostem tohoto případu a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, že jednání/chování žalobců, kteří uplatňují nárok na zaplacení zákonné pokuty, při současném zohlednění jednání/chování žalované, nedosahuje takové intenzity, že by je bylo možno považovat za rozporné s dobrými mravy. Současně bylo zjištěno, že na straně žalované nebyly žádné důvody, které by jí bránily v tom, aby žalobcům řádně a včas vyúčtování doručila, naopak výslovně připustila, že vyúčtování nedoručila žalobcům záměrně, pročež existence objektivních překážek, které by žalované bránily splnit předmětnou povinnost, byla vyvrácena. Z těchto důvodů soud shledal nárok žalobců uplatněný touto žalobou jako důvodný a žalobě v plném rozsahu vyhověl, kdy uložil žalované povinnost k zaplacení pokuty v požadované výši , částka, , přičemž lhůtu k plnění soud určil obecnou dle ustanovení § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), neboť neshledal důvody pro jiný postup.

50. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobcům, kteří měli ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu za 2x šest úkonů právní služby v základní sazbě po , částka, za jednu zastupovanou osobu minus 20 %, resp. za úkon učiněný po , datum, v sazbě po , částka, za první zastupovanou osobu a v sazbě , částka, minus 20 % za druhou zastupovanou osobu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, podání žaloby, 2x účast při jednání soudu dne , datum, a dne , datum, , písemné podání ve věci samé) podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném do , datum, , a dále ve znění účinném od , datum, při zohlednění vyhlášky č. 258/2024 Sb., kterou se mění advokátní tarif, dle jejíchž přechodných ustanovení v čl. II. za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky přísluší advokátovi odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky (tj. před , datum, ), tedy celkem , částka, , dále náhradu hotových výdajů za pět úkonů právní služby po , částka, učiněných dle podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve znění účinném do , datum, , a za jeden úkon právní služby po , částka, učiněný podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve znění účinném od , datum, , se zohledněním § 12 odst. 4, celkem , částka, , zvýšené o náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o.s.ř., jíž je zástupce žalobců plátcem, a též žalobci uhrazený soudní poplatek ve výši , částka, . Celkem je tak žalovaná povinna zaplatit žalobcům na náhradu nákladů řízení částku po zaokrouhlení ve výši , částka, , a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobců.