4 C 160/2025

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl soudcem Mgr. Petrem Šimkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, státní příslušník Anonymizováno trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 6 549,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s 15 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, s 15 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum, s 15 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, s 14,75 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a s 14,75 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka spolu s 15 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, s 15 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum, s 15 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, s 14,75 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a s 14,75 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Svůj návrh odůvodnila tím, že spolu s žalovaným uzavřela smlouvu o telekomunikačních službách, na základě které využil žalovaný služby a jiná plnění, které byly následně žalovanému vyúčtovány prostřednictvím faktur, avšak žalovaný za poskytnuté služby plateb – splátky za koncové zařízení modem pro bezdrátový internet, částky za doručení zařízení a za doplňkovou službu Anonymizováno žalobkyni ničeho neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním příslušníkem Anonymizováno a jedná se tak o věc s cizím prvkem, zjišťoval soud, zda má ve věci dánu pravomoc a příslušnost jednat a rozhodovat, a pokud ano, zjišťoval dále, podle jakého právního řádu je třeba v řízení postupovat a jaké právo je třeba na věc aplikovat. jméno FO Českou republikou a Anonymizováno je sice uzavřena dvoustranná mezinárodní úmluva, která upravuje pravomoc a příslušnost pro závazkové vztahy, ale žalovaný má rovněž bydliště na území členského státu EU, v ČR, a proto je třeba na věc aplikovat nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 Sb. ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutích v občanských a obchodních věcech, podle kterého je příslušnost Okresního soudu v Benešově dána ustanovením článku 4 odst. 1, dle kterého mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu bez ohledu na svou státní příslušnost, žalovány u soudu tohoto členského státu. V daném případě má žalovaný bydliště na území ČR v obvodu Okresního soudu v Benešově, jehož příslušnost je v této věci tedy dána. Podle § 87 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, se smlouvy řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud strany nezvolily rozhodné právo, což je v daném případě právo České republiky, neboť zde byla smlouva uzavřena. Podle § 8 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním české soudy postupují v řízení podle českých procesních předpisů s tím, že strany mají rovné postavení při uplatňování svých práv. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila již tím, že podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, a jelikož žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání. Soud ve věci vycházel z obsahu spisového materiálu, ze kterého zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne datum dodatek ke smlouvě Anonymizováno o poskytování služeb elektronických komunikacích, na základě kterého byly žalovanému poskytnuty jednak modem pro bezdrátový internet, který se žalovaný zavázal splatit formou 60 měsíčních splátek po částka, a jednak služba v podobě tzv. Anonymizováno na doma. Žalovaný, přestože si tyto služby objednal a využil, neuhradil jejich vyúčtování ve výši částka za období od datum do datum, následně ve výši částka za období od datum do datum, následně částka za období od datum do datum, následně částka za období od datum do datum a následně částka za období od datum do datum. Žalobkyně žalovaného před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyzývala k úhradě dluhu, avšak bezúspěšně. Při právním posouzení věci soud vycházel zejména ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytovala žalovanému na základě platně sjednané smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, resp. dodatku k ní a v souladu se všeobecnými podmínkami služby, které si žalovaný objednal prostřednictvím mobilního telefonu. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že žalovaný měl žalobkyni uhradit za uvedené služby celkem částku částka, avšak neuhradil ji, bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. Soud přiznal i zákonný úrok z prodlení, a to z příslušných nezaplacených částek (ode dne následujícího po příslušném dni jejich splatnosti uvedeném v konkrétním vyúčtování až do úplného zaplacení). Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni plnil, případně, aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky. Žalovaný se však svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen ve smyslu § 118a o.s.ř. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhrada náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují paušální náhradu za dva úkony (výzva k plnění a podání žaloby) po částka (celkem částka) podle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., v platném znění, o stanovení výše paušální náhrady, a soudní poplatek ve výši částka. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení celkem částku částka ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).