4 C 179/2021

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Šimkem ve věci manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa a manželky: osobní údaje manželky fakticky bytem adresa manželky o: rozvod manželství

I. Manželství manžela jméno celé jméno manžela a jméno příjmení příjmení, rozené příjmení, uzavřené dne datum ve anonymizována dvě slova v příjmení jméno ve anonymizováno příjmení, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Návrhem podaným dne datum se manžel domáhal rozvodu manželství. V odůvodnění uvedl, že manželství bylo uzavřeno dne datum v příjmení jméno v země. Dále uvedl, že mezi manželi došlo k odcizení. V současné době je manželství hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené a nelze očekávat jeho obnovení. Z manželství se nenarodily žádné děti. Manželka se k návrhu o rozvod manželství připojila. Vzhledem k tomu, že manžel je státním příslušníkem země, resp. má zde své bydliště, a jedná se tedy o věc s cizím prvkem, zkoumal zdejší soud především, zda je dána pravomoc soudů České republiky, a pokud ano, tak kterého právního řádu se má v řízení o věci použít. V daném případě jsou oba státy, jejímiž jsou účastníci příslušníky, tedy Česká republika a země, členy Evropské unie a pro tyto případy se pravomoc řídí Nařízením rady (příjmení) číslo ze dne datum. Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) tohoto Nařízení je dána pravomoc (příslušnost) soudu členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště, tedy v tomto případě soudů ČR, protože poslední společné bydliště účastníků bylo na adrese adresa manžela a manželky, ČR, a oba účastníci dosud v ČR žijí. Při aplikaci hmotného práva použil zdejší soud v souladu s ustanovení § 22 odst. 1 zákona č. 97/1963 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním, v platném znění, právo České republiky, protože manželé jsou příslušníky různých států, a na daný případ nedopadá žádná mnohostranná ani dvoustranná mezinárodní smlouva, jejímiž signatáři by byli ulice či Slovenská republika. Pokud jde o aplikaci procesního práva, podle § 48 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním české soudy postupují v řízení dle českých procesních předpisů. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a zjistil následující skutkový stav: Z oddacího listu anonymizována tři slova územní celek, obec, vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli manželství dne datum v příjmení jméno, příjmení, anonymizována dvě slova. U obou jde o druhé manželství. Manželka je občankou ČR, manžel je občanem země, poslední společné bydliště měli v obvodu Okresního soudu v Benešově na adrese adresa manžela a manželky. Z manželství se nenarodilo žádné dítě. Účastníci uzavřeli dne datum dohodu o vypořádání vzájemných vztahů a práva a povinnosti společného bydlení a vyživovací povinnost pro dobu po rozvodu manželství s úředně ověřenými podpisy. Oba manželé před soudem uvedli, že nemají zájem na obnově manželského soužití a trvali na rozvodu. Při právním hodnocení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník), z ustanovení § 755 odst. 1, podle kterého může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle ustanovení § 757 občanského zákoníku, připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé, a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu, přičemž podpisy na této dohodě musejí být úředně ověřeny. Soud v daném případě dospěl k závěru, že podmínky § 755 a § 757 občanského zákoníku byly splněny, proto soud nezjišťoval příčiny rozvratu manželství a manželství účastníků rozvedl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zvláštního řízení soudního (dále jen z.ř.s.) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze, příjmení příjmení 5, obec a číslo, prostřednictvím Okresního soudu v Benešově. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do 6 měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popř. první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení. Účastníci jsou povinni ve lhůtě 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku předložit své občanské průkazy i s tímto rozsudkem obecnímu úřadu svého trvalého pobytu k vyznačení nastalých změn.