4 C 190/2019

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Šimkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: Česká republika – Institut pro veřejnou správu Praha, IČO 70890293 sídlem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o zřízení služebnosti nezbytné cesty I) Žaloba, aby soud zřídil služebnost cesty k pozemkům parc. [číslo] p. [číslo] zapsaným na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek], a to ve prospěch žalobce a každého dalšího vlastníka pozemku par. [číslo] zapsaného na [anonymizováno] č. [rok] pro katastrální území a obec Benešov u Prahy, všech vedených u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], a to za náhradu ve výši [částka], splatnou k rukám žalovaného ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá. II) Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta se sídlem [adresa]. 1 Žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 ze dne [datum] se společnost [právnická osoba] (dále jen„ společnost“) domáhala zřízení služebnosti nezbytné cesty. V odůvodnění uvedla, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaného na [anonymizováno] č. [rok] v obci [okres], [katastrální uzemí] (dále jen„ předmětný pozemek“), který nabyla na základě kupní smlouvy ze dne [datum] od původních vlastníků [jméno] a [jméno] [příjmení], vůči nimž měla společnost vykonatelnou pohledávku z titulu smlouvy o úvěru. Žalovaná vykonává správu majetku státu, který zahrnuje pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] v obci [okres], katastrální území Benešov u Prahy. Předmětný pozemek ve vlastnictví žalobce je bez řádného přístupu, který je možný pouze přes pozemky spravované žalovanou. Dne [datum] vydal [stát. instituce] rozhodnutí č.j. [spisová značka], v němž rozhodl o tom, že pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] nesplňují zákonné znaky veřejné přístupné účelové komunikace. Společnost se obrátila na žalovanou za účelem zřízení nezbytné cesty přes její pozemky, ale ta odmítla. Dále uvedla, že předmětný pozemek není dostatečně spojen s veřejnou cestou a jedná se tedy o pozemek, na kterém nelze hospodařit a který nelze řádně užívat. Společnost žalobu doplnila, že vstupní brána k předmětnému pozemku, navazující na účelovou komunikaci na pozemku žalované, byla vybudována před desítkou let a po stejnou dobu sloužila účelová komunikace vlastníkům k přístupu. Společnost byla v dobré víře, že přístup k předmětnému pozemku přes pozemky žalované jsou legitimní. Žalobce se obrátil na [právnická osoba] se žádostí o sdělení stanoviska zřízení přístupu po vrcholku valu, kde má věcné břemeno [právnická osoba], neboť zde vedou dráty vysokého napětí a jsou zde umístěny stožáry. Jiné kroky k zajištění přístupu žalobce nečinil. Z těchto důvodů společnost navrhovala zřízení služebnosti za jednorázovou finanční náhradu ve výši [částka]. 2 Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že dne [datum] jí bylo sděleno s odkazem na rozhodnutí Městského úřadu Benešov, pod č.j. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], kterým byla žádost ve věci vydání deklaratorního rozhodnutí o existenci veřejně přístupné účelové komunikace zamítnuta, že žalovaná nabídku na odkoupení pozemku učiněnou společností neakceptuje. Toto řízení bylo vedeno z podnětu předchozích vlastníků předmětného pozemku ve věci vydání deklaratorního rozhodnutí o existenci veřejně přístupné účelové komunikace na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] vše v katastrálním území Benešov u Prahy, kde bylo zjištěno, že cesta nesplňuje všechny zákonné znaky podle zákona o pozemních komunikacích. Komunikace na parc. [číslo] ve vlastnictví České republiky s právem hospodaření pro žalovanou byla vybudována na základě stavebního povolení [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] jako součást výstavby vzdělávacího střediska a tato stavba pozemní komunikace byla povolena obecným stavebním úřadem, tudíž se jedná o účelovou komunikaci v uzavřeném objektu, končící daleko před hranicí pozemku parc. [číslo]. Na této komunikaci je umístěna dodatková tabulka„ Vjezd s povolením Institutu pro veřejnou správu“ a slouží pro potřeby zaměstnanců a frekventantů vzdělávacích kurzů, které žalovaná pořádá a slouží i jako parkoviště pro jejich vozidla. Účelová komunikace vybudována v uzavřeném areálu na pozemku parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] je travnatou plochou určenou pro relaxaci účastníků žalované pořádaných vzdělávacích kurzů. Užíváním tohoto pozemku pro účely nezbytné cesty by došlo k devastaci zeleně a znečišťování účelové komunikace na pozemku parc. [číslo]. Dále uvedla, že Ministerstvo vnitra v roce 2012 v souladu s ustanovením zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, v souladu s ustanovením zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., stavebním zákonem, vymezil a oznámil území, v němž lze v zájmu zajištění bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě závazného stanoviska Ministerstva vnitra. Závazné území se nachází v okolí objektů žalované a zahrnuje mimo jiné i pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek]. Žalovaná obdržela dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] od [právnická osoba] s.r.o.„ žádost o souhlas“, která informovala a seznamovala žalovanou s nově připravovanou trasou komunikace v souvislosti se zpracovaným záměrem na umístění stavby„ I/3 v úseku mezi křižovatkami [ulice] – [anonymizována tři slova]“. [právnická osoba] se na žalovanou obrátila jako na vlastníka pozemků, které budou dotčeny touto stavbou a požádala ji o písemné vyjádření souhlasu se stavbou. Pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] budou dotčeny trvalým nebo dočasným záborem při optimalizaci stávající stopy silnice a bude na nich zřízeno věcné břemeno. Dále uvedla, že je zde výrazný nepoměr mezi výhodou, kterou má nezbytná cesta společnosti poskytovat a újmou, která by zřízením služebnosti nezbytné cesty vlastníku zatížené nemovitosti vznikla. Žalovaná má za to, že společnost koupila předmětný pozemek bez přístupu k veřejné komunikaci ze spekulativních důvodů a zřízením služebnosti cesty pouze zamýšlí zvýšení hodnoty své investice. Dále upozornila na skutečnost, že Ministerstvo vnitra zahrnulo pozemek společnosti do území, v němž lze v zájmu zajištění bezpečnosti státu umístit a povolit stavbu jen na základě závazného stanoviska Ministerstva vnitra. Z těchto důvodů navrhuje zamítnutí žaloby. 3 Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], vyslovil svou místní nepříslušnost a danou věc postoupil Okresnímu soudu v Benešově jako soudu místně příslušnému. Usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], soud rozhodl o změně účastníka řízení na straně žalobce a připustil, aby na místo společnosti [právnická osoba], vstoupil do řízení nabyvatel práva [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce] (dále jen„ žalobce“), neboť předmětný pozemek v průběhu řízení koupil od společnosti [právnická osoba] a byly tak splněny zákonné podmínky pro změnu v osobě žalobce. 4 Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. a zjistil následující skutkový stav: Z výpisu z katastru nemovitostí na listu vlastnictví [anonymizováno] [rok] vyplynulo, že pozemek parc. [číslo] jbyl až do nedávna ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], která toto vlastnické právo nabyla na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Z výpisu z katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pak vyplynulo, že kromě jiných pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] jsou ve vlastnictví žalované, která je nabyla na základě zřizovací listiny rozpočtové či příspěvkové organizace IMS [číslo] ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] a dodatku [číslo] ze dne [datum]. 5 Ze smlouvy o koupi nemovité věci ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a panem [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení] byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl pozemek parc. [číslo] zapsaný na listu vlastnictví [anonymizováno] [rok] pro [katastrální uzemí], [územní celek], vedený Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov. V té době na předmětném pozemku vázla právní vada, neboť pozemek byl postižen exekučním příkazem vydaným soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Trutnov, v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] ve prospěch společnosti. Kupní cena předmětného pozemku činila částku [částka]. Z dohody o vypořádání kupní ceny ze dne [datum] soud zjistil, že mezi společností a manžely [jméno] a [jméno] [příjmení] došlo k uzavření dané dohody s tím, že se strany dohodly na tom, že kupní cena [částka] bude v plném rozsahu započtena na závazek prodávajících vůči kupujícímu. Tímto byly všechny vzájemné závazky prodávajících a kupujícího v celém rozsahu vypořádány. Z dodatku ke kupní smlouvě ze dne [datum], bylo soudem zjištěno, že se kupní smlouva ze dne [datum] doplnila o bod, ve kterém se strany dohodly na tom, že se kupující, tedy společnost, zavazuje uhradit prodávajícím, tedy manželům [příjmení], 50 % daně z nabytí nemovitých věcí, a to do data [datum]. 6 Z mapy a fotografií bylo zjištěno vzájemné postavení dotčeného pozemku a pozemku žalobce se vstupní bránou v terénu, včetně umístění areálů firem sousedících s předmětnými pozemky a jejich návaznost na okolní veřejné komunikace. 7 Z inzerátu společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že společnost vykupuje zadlužené nemovitosti a zabývá se přímým výkupem nemovitostí. V inzerátu je taktéž uvedeno, že společnost nabízí pomoc ohledně vyplacení dluhů a následným prodejem nemovitostí. Jinak žalovaná má aktuálně dle veřejného rejstříku podnikatelské oprávnění k silniční motorové dopravě, hostinské činnosti, prodeji kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin. 8 Z vymezení a oznámení území Ministerstvem vnitra v zájmu zajištění bezpečnosti státu dle ustanovení § 175 stavebního zákona v [katastrální uzemí] ze dne [datum], bylo zjištěno, že Ministerstvo vnitra vymezilo a oznámilo území, v němž lze v zájmu zajištění bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě závazného stanoviska Ministerstva vnitra. Zájmové území se nachází v okolí objektů žalované a zahrnuje mimo jiné i pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obec a okres [okres]. Z vymezení a oznámení území Ministerstva vnitra v zájmu bezpečnosti státu dle ustanovení § 175 stavebního zákona v [katastrální uzemí] ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že bylo Ministerstvem vnitra vymezeno a oznámeno území, v němž lze v zájmu zajištění bezpečnosti státu umístit a povolit stavbu jen na základě závazného stanoviska Ministerstva vnitra. Ministerstvo vnitra je také dotčeným orgánem při projednávání územně plánovací dokumentace, která řeší toto vymezené území. Zájmové území se nachází v okolí vzdělávacího střediska žalované a zahrnuje mimo jiné i pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obec a okres [okres]. Dále je zde uvedeno, že Ministerstvo vnitra v případě jakékoliv nové výstavby bude vyhodnocovat, zda je možné v tomto zájmovém území realizovat stavbu tak, aby nebyl navýšen pohyb osob v blízkosti areálu, aby byla zajištěna dostatečná ochrana staveb v areálu, a to za účelem zajištění bezpečnosti státu. 9 Z informace o prodeji pozemku přímo sousedícího se Vzdělávacím střediskem [okres] ze dne [datum], bylo zjištěno, že společnost nabídla žalované k prodeji pozemek parc. [číslo] který přímo sousedí se Vzdělávacím střediskem [okres], za kupní cenu [částka]. Z dopisu ze dne [datum] společnosti adresované žalované bylo zjištěno, že proběhl pokus o smírné řešení sporu. Společnost se na žalovanou obrátila se žádostí o možnost zřízení pozemkové služebnosti (práva cesty). Z e-mailové komunikace ze dne [datum] vyplynulo, že mezi žalovanou a jednatelem společnosti došlo k jednání ohledně koupě předmětné nemovitosti, kdy žalovaná neměla zájem koupit tuto nemovitost za stanovenou cenu a byla ochotna jednat ohledně výše kupní ceny, která by odpovídala obvyklé ceně v místě a čase za obdobný pozemek. Na to společnost odpověděla tak, že předmětný pozemek nabízí k prodeji prostřednictvím realitní kanceláře a předmětný pozemek zobchodují, až k němu bude zajištěn právní přístup. 10 Ze žádosti o souhlas – vyjádření s umístěním stavby na pozemcích ze dne [datum] společnosti [právnická osoba] včetně projektu, adresované žalované, bylo zjištěno, že žalovaná byla seznámena se zpracovaným záměrem na umístění stavby„ [anonymizováno] v úseku mezi křižovatkami [ulice] – [anonymizováno] U [anonymizováno]“. Zároveň byla žalovaná požádána o písemné vyjádření souhlasu se stavbou. Ze stanoviska vlastníka pozemku včetně přílohy [číslo] ze dne [datum], tedy žalované, vyplynulo, že souhlasí s umístěním stavby„ I/3 [ulice] – [anonymizována dvě slova], uspořádání 2+1“ ve smyslu § 86 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, s dělením a scelováním pozemků a s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu ve smyslu ustanovení § 9 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, jedná-li se o pozemek ZPF, s odnětím pozemku plnění funkcí lesa podle § 13 odst. 1 zákona č. 289/95 Sb., o lesích, jedná-li se o pozemek s funkcí lesa, s příp. kácení dřevin rostoucích mimo les ve smyslu ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a současně zplnomocňuje investora k podání žádosti o kácení dřevin. 11 Ze sdělení [stát. instituce], odbor výstavby a územního plánování, ze dne [datum], soud zjistil, že rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [spisová značka] bylo rozhodnutím Odboru dopravy Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne [datum] pod č.j. [číslo] 2016 [spisová značka] zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání, ve kterém správní orgán vydal rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [spisová značka], kterým byla žádost zamítnuta. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Z rozhodnutí [stát. instituce], Odbor výstavby a územního plánování, ze dne [datum], včetně příloh, soud zjistil, že [stát. instituce] rozhodl v řízení o žádosti, kterou podali manželé [příjmení], ve věci vydání deklaratorního rozhodnutí o existenci veřejně přístupné účelové komunikace na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], tak, že pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] slouží jako účelová komunikace veřejně přístupná, a to v rozsahu stavby komunikace, dané kolaudačním rozhodnutím pod [číslo jednací] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], které vydal Městský národní výbor [okres] – odbor výstavby, a dále pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] slouží jako účelová komunikace veřejně přístupná, a to v rozsahu daném vyježděným pruhem. Proti tomuto rozhodnutí podala žalovaná odvolání, o kterém rozhodoval Krajský úřad Středočeského kraje dne [datum]. Ten rozhodl tak, že napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil prvoinstančnímu orgánu k novému projednání. Z rozhodnutí [stát. instituce], Odbor výstavby a územního plánování, ze dne [datum], bylo zjištěno, že [stát. instituce] podanou žádost manželi [příjmení] ve věci vydání deklaratorního rozhodnutí o existenci veřejně přístupné účelové komunikace zamítl. 12 [celé jméno žalobce], [datum narození], který je jednatelem společnosti [právnická osoba], k věci vypověděl, že před uzavřením kupní smlouvy společnost poskytla manželům [příjmení] úvěr na základě smlouvy o úvěru s výší úvěru [částka] až [částka], o čemž byl sepsán i notářský zápis. Úvěr byl zajištěn zástavní smlouvou k předmětným nemovitostem. Manželé [příjmení] úvěr použili k úhradě svých předchozích závazků. Společnost měla za manželi [příjmení] pohledávku ve výši [částka], neboť nehradili řádně a včas své závazky, tak došlo k podání návrhu na zahájení exekuce. S manželi [příjmení] se dohodli na koupi předmětné nemovitosti. Co se týče kupní ceny, tak se dohodli na tom, že cena bude řešena zápočtem jejich pohledávek. Společnost měla informaci, že přístup k předmětným nemovitostem je přes pozemek žalované a že se zde nachází veřejná přístupná účelová komunikace. To bylo ověřeno na odboru územního plánování Městského úřadu v Benešově, kde společnosti řekli, že lze na pozemku stavět a že se jedná o stavební pozemek. Předmětem podnikatelské činnosti společnosti je koupě a prodej nemovitostí jakožto realitní společnost a do roku 2016 poskytovala nebankovní úvěry. Není si vědom toho, že by u pozemku byla nějaká cedule se zákazem vjezdu. Přes pozemek žalované se mohlo jít až k předmětnému pozemku, nachází se tam asfaltová cesta, která nevede až k předmětnému pozemku, ale končí v nějaké vzdálenosti od předmětného pozemku, ale k vratům vedla vyježděná cesta přes louku. Pozemek byl kupován za účelem jeho prodeje a uhrazení dluhu, který vznikl manželům [příjmení]. Další variantou bylo, že společnost s tímto pozemkem bude dál nakládat. Svědek věděl, že přístupové pozemky patří žalované. 13 Svědek [jméno] [příjmení], původní vlastník předmětného pozemku, k věci uvedl, že předmětný pozemek dostali s manželkou od jejích příbuzných. K pozemku jezdili po asfaltové cestě a poté po polní cestě. Cestu považoval za veřejně přístupnou. [příjmení] sousedního pozemku od předmětného pozemku projížděl stejnou cestou jako oni. Svědek kontaktoval společnost z důvodů své finanční tísně, která svědkovi půjčila přibližně [částka]. Finanční prostředky si půjčil za účelem uhrazení svých dluhů, které nedokázal splatit všechny, a proto vznikla exekuce. S manželkou se dohodli, že společnosti nabídnou předmětný pozemek ke koupi s tím, že jim bude smazán dluh vůči společnosti. Kupní smlouva byla dohodnutá kolem [částka] až [částka]. Úvěrová smlouva byla uzavřena přibližně rok a půl před kupní smlouvou. Hodnota předmětného pozemku byla vyšší, a proto společnost manželům vyplatila [částka] v hotovosti. Daň z nabytí nemovitosti platili rovným dílem se společností. Svědek nadále užívá předmětný pozemek, neboť má povolení od jednatele společnosti. Dále má pronajatý sousední pozemek, který vlastní římskokatolická církev. Svědek ví o tom, že je tam zákaz vjezdu, přesto si myslel, že se na něj tento zákaz nevztahuje, když je to jediná přístupová cesta na předmětný pozemek. 14 Svědkyně [jméno] [příjmení], původní vlastník předmětného pozemku, k věci vypovídala téměř totožně jako její manžel. Doplnila, že po této cestě jezdili původní vlastníci předmětného pozemku. Pak uvedla, že podél státní silnice byla také vyjetá cesta, po které se jezdilo až na předmětný pozemek. Žalovaná v tom místě udělala val, přes který už k předmětnému pozemku není přístup. Poté se udělala vrata směrem k pozemkům žalované. 15 Soud provedl místní šetření na místě samém, kde zjistil, že se zde nachází cedule zákazu vjezdu. [obec] se nachází mezi pozemkem ČR ve správě žalované a hlavní silnicí směr [obec] – [obec]. Soud se zaměřil na asfaltovou cestu a navazující polní cestu vedoucí k pozemku žalobce a dále pozemky žalobce k valu a od hlavní komunikace směr [obec] – [obec]. Pozemek ve vlastnictví žalobce byl zajištěn řetězem s visacím zámkem a na pozemku byl volně puštěn pes. Dále bylo zjištěno, že v rohu pozemku žalobce je umístěn stožár vysokého napětí a dráty vysokého napětí vedou nad krajní části pozemku žalobce, nejblíže k silnici na [obec]. Cesta vedoucí mezi silnicí na [obec] a pozemkem žalobce a pozemkem církve, který navazuje na pozemek žalobce je posekaná a končí u vrat pozemku s domem, který je obydlen. Soud provedl místní šetření také z jiné ulice, a to z ulice [ulice], aby zjistil, zda je možné z této strany na pozemek žalobce nějakým způsobem vstupovat. Tato ulice je lemována areály firem s tím, že nikde není zřetelný viditelný přístup k pozemkům žalobce. 16 Při právním posouzení skutkového stavu soud aplikoval především zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), především ustanovení o nezbytné cestě. Podle § 1029 odst. 1 o.z. platí, že vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Podle odst. 2 stejného ustanovení pak nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty. 17 Podle § 1030 odst. 1 o.z. za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu. Podle odst. 2 stejného ustanovení vlastník nemovité věci, v jehož prospěch byla nezbytná cesta povolena, poskytne jistotu přiměřenou případné škodě způsobené na dotčeném pozemku; to neplatí, je-li zjevné, že patrná škoda na dotčeném pozemku nevznikne. 18 Podle § 1032 odst. 1 o.z. soud nepovolí nezbytnou cestu, za a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, za b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo za c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. Podle odst. 2 stejného ustanovení platí, že nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit. 19 Podle § 1033 odst. 1 o.z. platí, že obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup za současného zřetele k okolnostem stanoveným v § [číslo] odst. 2. 20 V daném případě vzal soud za prokázané, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaného na LV č. 1913 pro katastrální území a obec Benešov u Prahy, všech vedených u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov, je v současné době žalobce. [příjmení] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] zapsaným na [list vlastnictví] pro katastrální území a obec Benešov u Prahy, je žalovaná. Žalobce nemá zajištěn přístup na svůj pozemek z veřejné komunikace a s tímto vědomím pozemek koupil, aniž by se před jeho koupí snažil zajistit si přístup dohodou s některým z vlastníků sousedních pozemků, kromě toho, že údajně emailem oslovil [právnická osoba] ohledně možnosti přístupu po cestě na valu oddělujícího silnici pod sloupy vysokého napětí (avšak toto ani neprokázal). Pozemky žalované parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] které žalobce, či spíše jeho právní předchůdci, užívali k přístupu na pozemek jsou v uzavřeném areálu žalované a navíc jsou kryty vymezením Ministerstva vnitra ČR dle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, v souladu s ustanovením zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., stavebním zákonem, území, v němž lze v zájmu zajištění bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě závazného stanoviska Ministerstva vnitra. Řídí se tudíž speciálním režimem. Soud může povolit nezbytnou cestu podle platného zákonného ustanovení pouze v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka předmětné nemovitosti, žalovaná by pak zřízením a užíváním nezbytné cesty měla být co nejméně obtěžována a její pozemek by měl být co nejméně zasažen. Soud přitom nezbytnou cestu nepovolí, způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá. V daném případě se žalobce před zakoupením nemovitosti bez přístupu ani neobtěžoval oslovit některého z vlastníků sousedních pozemků včetně žalované a pokusil se tak sjednat si přístup dohodou, ačkoliv mu byla neexistence přístupu dobře známa. Jednatel právního předchůdce žalobce je otcem žalobce. V tomto směru žalobce přes výzvu soudu nic netvrdil, ani nic neprokazoval. Soud má za to, že si nedostatek přístupu žalobce způsobil minimálně svou hrubou nedbalostí, přičemž poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí] sp.zn. [spisová značka]. 21 Navíc soud upozorňuje na existenci ustanovení § 1032 odst. 2 o.z., dle kterého nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit. Jak je již výše uvedeno, před pozemky žalované je umístěna značka a cedule se zákazem vjezdu. Areál je zřízen pro potřeby zaměstnanců a frekventantů vzdělávacích kurzů, které žalovaná pořádá a slouží i jako parkoviště pro jejich vozidla a daná účelová komunikace vybudována v uzavřeném areálu na pozemku parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] je travnatou plochou určenou pro relaxaci účastníků žalované pořádaných vzdělávacích kurzů, přičemž mají dle vymezení Ministerstva vnitra ČR zvláštní režim. Podle § 4 zákona č. 140/1896 ř. z. platilo:„ Vyloučeno jest propůjčit nezbytnou cestu staveními, uzavřenými dvory a zahradami, při obytných staveních ležícími a obsazenými (oplocenými) za tím účelem, aby přístup cizím osobám byl zabráněn, rovněž přes takové pozemky, kterých se z veřejných ohledů nemůže užívat za nezbytnou cestu.“ Z tohoto ustanovení vychází i odkázané komentované ustanovení. Uzavřenými prostorami rozumí judikatura budovy, uzavřený dvůr či prostor u obytného domu, který je uzavřen oplocením před vstupem cizích osob ([spisová značka]); není jím však samotné oplocení pozemku (viz. [příjmení] [jméno], Králík M., [příjmení] [jméno] a kol., Občanský zákoník III. Věcná práva. Komentář. 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2021 208 – 213 s.). Tudíž i z tohoto důvodu by mohlo být povolení nezbytné cesty přes pozemky žalované problematické, avšak soud se tímto nijak detailně nezabýval, protože shledal již zmíněný důvod nepovolení nezbytné cesty. Dalším důvodem vedoucím k zamítnutí žaloby, kterým se soud rovněž blíže nezabýval, je pravděpodobná existence přístupu z pozemku, na němž leží val oddělující přilehlou silnici I. třídy na [obec] či Prahu pod sloupy a vedením drátů vysokého napětí, který by byl pro jeho vlastníka nejméně zatěžujícím ve srovnání se zatížením povolením nezbytné cesty přes jakýkoli jiný sousední pozemek. Zřízení nezbytné cesty je výjimečným institutem, který soud povolí pouze za splnění zákonných podmínek, proto soud žalobu zamítl. 22 O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) tak, že tyto byly přiznány žalované, která měla ve věci plný úspěch. Soud tak žalobci uložil zákonnou povinnost uhradit žalované částku ve výši [částka]. Tato částka pak sestává z odměny za advokáta ve výši [částka] za jedenáct úkonů právních služeb po [částka] podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) spolu s § 9 odst. 3 písm. c) a s § 7 bod 5 (příprava a převzetí právního zastoupení, vyjádření k žalobě, replika ze dne [datum], účast na soudním jednání dne [datum], účast na soudním jednání dne [datum], účast na soudním jednání dne [datum], účast na soudním jednání dne [datum] přesahující dvě hodiny, účast na místním šetření dne [datum], účast na soudním jednání dne [datum] a účast na soudním jednání dne [datum]) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytnutí právních služeb (advokátní tarif). K uvedené částce dále soud připočetl hotové výdaje za tyto úkony ve výši [částka] za každý úkon dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. celkem [částka]. K těmto nákladům pak náleží náhrada cestovních výdajů za cesty k ústnímu jednání dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a cestu na místní šetření dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši [částka] za jednu cestu, a v celkové výši [částka] (celkem cesta 94 km vykonaná osobním automobilem tovární značky BMW X3, [registrační značka], při průměrné spotřebě nafty 5,3 l na 100 km, ceně nafty [částka], sazbě 4,20 [spisová značka]), dále náhrada cestovních výdajů za cesty k ústnímu jednání dne [datum] a dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši [částka] za jednu cestu, celkem ve výši [částka] (celkem cesta 94 km vykonaná osobním automobilem tovární značky BMW X3, [registrační značka], při průměrné spotřebě nafty 5,3 l na 100 km, ceně nafty [částka], sazbě 4,40 [spisová značka]). Dále žalobkyni náleží náhrada za ztrátu času v počtu 28 půlhodin po [částka], celkem [částka], podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu. Odměna, náhrada hotových výdajů, cestovné a náhrada za promeškaný čas jsou pak zvýšeny o 21 % DPH, kterého je zástupce žalované plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem ve výši [částka]. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná. Celkem je žalobce povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku [částka]. Náklady řízení je žalobce povinen zaplatit žalované ve lhůtě tří dnů dle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř.