4 C 194/2021

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Šimkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalovaného a žalované o popření přihlášení pohledávky

I. Pohledávka žalovaných 1) celé jméno žalovaného, narozeného datum a 2) celé jméno žalované, narozené datum, obou bytem adresa žalovaného a žalované, ve výši částka ze smlouvy o půjčce ze dne datum se vylučuje z uspokojení z rozvrhu výtěžku z dražby majetku povinné provedené v exekučním řízení soudního exekutora Exekutorského úřadu v obec anonymizováno jméno příjmení, se sídlem adresa, vedeném pod sp. zn. spisová značka.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši částka k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala popření přihlášené pohledávky ve věci rozvržení výtěžku dražby. V odůvodnění uvedla, že ve prospěch oprávněného byla Okresním soudem v Benešově, sp. zn. spisová značka, pravomocně nařízena exekuce proti povinnému, tedy žalobkyni, kdy v rámci této exekuce byl nařízen prodej nemovitých věcí. K prodeji předmětných nemovitostí došlo dne datum dražbou soudního exekutora, kdy poté bylo vydáno usnesení soudního exekutora Exekutorského úřadu v obec ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, ve věci rozvržení dražby. Proti usnesení o rozvržení výtěžku dražby podala žalobkyně odvolání, přičemž tomuto odvolání Krajský soud v Praze vyhověl usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, tak, že usnesení soudního exekutora zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. V odvolání žalobkyně namítala neplatnost pohledávky žalovaných ve výši částka a pohledávky jméno příjmení v celkové přihlášené výši částka. Dne datum proběhlo rozvrhové jednání o rozvržení výtěžku dražby nemovitostí. Na tomto jednání popřela žalobkyně pohledávky přihlášených žalovaných. Důvodem popření pohledávky byl takový, že pohledávky nikdy nevznikly a přihlášení věřitelé, tedy žalovaní, nikdy žalobkyni neposkytli žádné plnění. Dále byla uplatněna námitka promlčení pohledávek, námitka neplatnosti zástavního práva z důvodu neexistence zajištěné pohledávky a námitka případného promlčení zástavního práva. Popřená pohledávka žalovaných nevznikla, neexistuje, pozbyla platnosti, nemá příslušné pořadí, a proto se žalobkyně domáhá určení, že popřená pohledávka žalovaných vůbec neexistuje. Ze zástavní smlouvy nevyplývá existence zajištěné pohledávky, ani právo na plnění takové pohledávky. Žalobkyně popírá, že by byla mezi ní a žalovanými uzavřena nějaká smlouva o půjčce nebo že by žalovaní poskytli žalobkyni zapůjčenou peněžní částku ve výši částka. Žalobkyně uplatňuje námitku promlčení, kdy exekutor ve svém rozvrhovém usnesení uvádí, že pořadí pohledávky je dáno dnem vzniku zástavního práva, v tomto případě dnem datum. Tím je dán okamžik vzniku zajištěné pohledávky, nikoli právo věřitele na plnění. V zástavní smlouvě je dáno, že splatnost údajné pohledávky žalovaných nastává dne datum. Žalobkyně proto popírá pravost a existenci pohledávky žalovaných a navrhuje, aby soud rozhodl tak, že se k přihlášce pohledávky žalovaných nepřihlíží. Žalobkyně se tak domáhá vyloučení pohledávky žalovaných z uspokojení, neboť jde o pohledávku promlčenou.

2. Žalovaní se ve věci nevyjádřili, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavili, ani z důležitého důvodu nepožádali o odročení jednání, ačkoliv byli soudem řádně v dostatečném předstihu předvoláni, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (jejich omluva a vyjádření se do ruky soudci dostala až po skončení jednání).

3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. a zjistil následující skutkový stav: Ze zástavní smlouvy ze dne datum, soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako zástavcem a žalovanými jako zástavními věřiteli, byla uzavřena zástavní smlouva, jejímž předmětem jsou nemovitosti žalobkyně. Podle této smlouvy strany mezi sebou uzavřely smlouvu o půjčce dne datum, na základě které zástavní věřitel půjčil zástavci částku ve výši částka, přičemž zástavce se zavázal vrátit tuto částku nejpozději do datum. V čl. III. si strany ujednaly, že k zajištění pohledávky zástavce zastavuje předmětné nemovitosti a zřizují tím zástavní právo zástavního věřitele k zástavě.

4. Z odvolání žalobkyně ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně podala odvolání proti usnesení soudního exekutora ve věci rozvržení výtěžku dražby. V odvolání žalobkyně především uvádí, že zajištěná pohledávka neexistuje a případně uplatňuje námitku jejího promlčení. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, soud vzal za prokázané, že soud druhého stupně usnesení soudního exekutora Mgr. jméno příjmení, Exekutorský úřad Rakovník, ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

5. Z protokolu o rozvrhovém jednání ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, vzal soud za prokázané, že přihlášenými věřiteli jsou žalovaní. Přihláška žalovaných byla doručena dne datum a výše pohledávky činí částku částka. Žalovaní byli zařazeni do třetí skupiny a den vzniku zástavního práva je datum. Jednání se účastnil právní zástupce žalobkyně s tím, že popřel pohledávku žalovaných a to z důvodu neexistence pohledávky zajištěné zástavním právem k vydražené nemovité věci a rovněž vznesl námitku promlčení, která se vztahuje k samotné pohledávce a k existenci zástavního práva. Soudní exekutor vyzval žalobkyni v souladu s § 337e odst. 2 o.s.ř., aby podala ohledně popřených pohledávek návrh k soudu podle § 267a odst. 1 o.s.ř.

6. Při právním posouzení dané věci soud vycházel ze zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř.“), a to především z ustanovení o odporové žalobě a dále pak ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to především z ustanovení o promlčení.

7. Podle § 267a odst. 1 o.s.ř. návrhem podle třetí části je třeba uplatnit vůči věřiteli popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí některé z pohledávek přihlášených k rozvrhu výtěžku nebo jinak uspokojovaných při výkonu rozhodnutí tam, kde byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo jiných práv anebo prodejem movitých věcí, správou nemovité věci, prodejem nemovitých věcí nebo postižením závodu. Nejde-li o věc patřící do pravomoci soudu (§ 7 odst. 1), rozhodne o pravosti nebo výši pohledávky příslušný správní nebo jiný orgán. Podle odst. 2 stejného ustanovení platí, že rozhodnutí o návrhu podle odstavce 1 je účinné proti všem oprávněným, proti jiným věřitelům povinného, kteří se účastní řízení o výkon rozhodnutí, a proti povinnému. Podle § 101 odst. 1 písm. a), b) o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, plnit důkazní povinnost (§ 120odst. 1 o.s.ř.) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 120 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.

8. Podle § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

9. Podle § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

10. Podle § 611 o.z. se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

11. Podle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

12. Podle § 640 o.z. Právo přiznané rozhodnutím orgánu veřejné moci se promlčí za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.

13. V daném případě žalobkyně, která má v exekučním řízení postavení povinné strany, popírá pravost pohledávky přihlášené k rozvrhu výtěžku. K tomu jí dává zákon oprávnění, neboť povinná má zájem na tom, aby z výtěžku byli uspokojeni pouze ti, kdo mají podle zákona na uspokojení právo. Jde o pohledávku, pro kterou výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti nebyl soudem nařízen. Žalobkyně je tedy oprávněna k tomu, aby uplatnila popření její pravosti ve smyslu ustanovení § 267a o.s.ř. Jako důvod, který vylučuje pohledávku žalovaných z uspokojení, uplatňuje žalobkyně neexistenci pohledávky, případně její promlčení. Žalovaní se k ústnímu jednání nedostavil a nedali tak soudu možnost, aby je poučil a vyzval k prokázání existence jejich pohledávky za žalobkyní s tím, že samotná zástavní smlouva sice dokládá, že byla uzavřena jako subsidiární závazek ke smlouvě o půjče ze dne datum, ovšem nedokládá existenci samotného hlavního závazku – existenci půjčky žalovaných žalobci. Navíc lhůta k plnění ze smlouvy o půjčce byla údajně sjednána do datum, což vede soud k závěru, aniž by se tím detailněji zabýval, že právo žalovaných na uspokojení jejich údajné pohledávky je již dávno promlčeno, a protože dlužník se promlčení dovolal, nelze žalované při rozvrhu výtěžku z dražby majetku žalobkyně uspokojit ani částečně. Žalobkyně tedy důvodně namítá, že pohledávka žalovaných ve výši částka má být vyloučena z uspokojení při rozvrhu výtěžku z dražby majetku žalobkyně provedené v exekučním řízení soudního exekutora Exekutorského úřadu v obec Mgr. jméno příjmení, se sídlem adresa, vedeném pod sp. zn. spisová značka. Soud proto jejímu návrhu vyhověl.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) tak, že tyto byly přiznány žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Soud tak žalovaným uložil zákonnou povinnost uhradit žalobkyni společně a nerozdílně částku ve výši částka. Tato částka pak sestává z odměny za advokáta ve výši částka za tři úkony právních služeb po částka podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) spolu s § 8 odst. 1 a s § 7 bod 6 (příprava a převzetí právního zastoupení, žaloba, účast na soudním jednání dne datum) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytnutí právních služeb (advokátní tarif), kdy se za tarifní hodnotu považuje částka částka. K uvedené částce dále soud připočetl hotové výdaje za tyto úkony ve výši částka za každý úkon dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. celkem částka. K těmto nákladům pak náleží cestovné v celkové výši částka za cestu z obec do obec a zpět vypočítanou dle vlakové jízdy, kdy jednosměrná jízdenka stojí částka, neboť žalobkyně soudu nepředložila kopii velkého technického průkazu ani výši cestovného nijak nevyčíslila. Dále žalobkyni náleží náhrada za ztrátu času v počtu čtyř půlhodin po částka, celkem částka, podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu. To vše je navýšeno o zaplacený soudní poplatek ve výši částka. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná. Celkem jsou žalovaní povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku částka. Náklady řízení jsou žalovaní povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů dle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.