4 C 21/2023

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Šimkem ve věci manželky: osobní údaje manželky trvale bytem adresa manžela a manželky zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela trvale bytem adresa manžela a manželky o rozvod manželství

I. Manželství [celé jméno manželky], rozené [příjmení], dříve [příjmení], a [celé jméno manžela], uzavřené dne [datum] před [stát. instituce], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Návrhem podaným dne [datum] se manželka domáhala rozvodu manželství. V odůvodnění uvedla, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před [stát. instituce]. Dále uvedla, že manželství bylo uzavřeno z citových důvodů, postupně však začalo docházet k ochlazení jejich vztahu a později došlo k citovému odcizení. Začaly vznikat neshody, které se negativně promítly do vztahu. Manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Od července 2022 účastníci nevedou společnou domácnost. Z manželství se narodila nezletilá dcera [jméno] dne [datum]. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil. Okresní soud v Benešově, vzhledem k tomu, že posuzovaná věc je věcí s mezinárodním prvkem, když manžel je občanem Slovenské republiky, zkoumal, zda je podle předpisů o mezinárodním právu soukromém a procesním dána pravomoc soudu České republiky a pokud ano, jakého právního předpisu je třeba použít. Na danou věc se vztahuje Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. 11. 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti (čl. 1 bod 1a)). Příslušnost, tedy pravomoc, zdejšího soudu je dána dle odd. 1, č.l. 3 bod 1a) jako soudu členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a zjistil následující skutkový stav: Z oddacího listu [stát. instituce] vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum]. U manželky jde o manželství druhé, u manžela o manželství první, manželka je občankou ČR, manžel je občanem Slovenska, poslední společné bydliště v České republice měli v obvodu Okresního soudu v Benešově na adrese [obec] [anonymizováno] [adresa]. Z manželství se narodila nezletilá [jméno] dne [datum]. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla schválena dohoda účastníků, podle které byla nezletilá dcera svěřena do péče matky a otec se zavázal platit měsíčně na její výživu částku [částka], rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. V průběhu řízení oba manželé učinili nesporným, že spolu v současné době nežijí jako manželé, manželka se v dubnu 2023 odstěhovala. Společnou domácnost však nesdílí od července 2022. Oba manželé mají rozdílný názor na společný život, trávení volného času a pro nesoulad povah si přestali vzájemně rozumět. Ani jeden z manželů nemá zájem na obnově manželského soužití. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) z ustanovení § 755 odst. 1, podle kterého může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny. V daném případě vzal soud za prokázané, že manželství účastníků je rozvráceno trvale a hluboce, nelze očekávat obnovení manželského soužití. Hlavní příčinu rozvratu soud spatřuje v rozdílném názoru účastníků na společný život. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zvláštního řízení soudního (dále jen z.ř.s.) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.