4 C 214/2022

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Šimkem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátkou anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o žalobě z rušené držby

I. Žaloba, aby soud uložil žalovanému povinnost zdržet se rušení žalobců v jejich užívání dřevěné chaty s podezdívkou o velikosti 30 m², nacházející se na pozemku parc. číslo v katastrálním území Živohošť, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobci podali dne datum ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému z rušené držby podle ustanovení § 176 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). V odůvodnění uvedli, že kupní smlouvou ze dne datum koupili chatu bez č.p. a bez č.e. nezapsanou do katastru nemovitostí, která se měla nacházet na pozemku ve vlastnictví právnická osoba ČR s.p., parc. číslo k.ú. část obce, obec Křečovice. Prodávající prokázali žalobcům nájemní smlouvou uzavřenou se právnická osoba ČR s.p. své právo užívat část pozemku parc. číslo k.ú. část obce, a žalobci pokračovali v hrazení nájemného za pozemek právnická osoba ČR s.p. dle této nájemní smlouvy. Žalobci tímto způsobem užívají nerušeně chatu k rekreaci od roku 2015. Žalobci byli dne datum telefonicky kontaktováni sousedem, že od chaty odehnal člověka s pilou, který se chystal do chaty vniknout. Žalovaný měl údajně tomuto člověku tvrdit, že je majitelem chaty, neboť se nachází na jeho pozemku, a to parc. číslo k.ú. obec. Žalovaný se následně telefonicky obrátil na žalobce a sdělil jim, že nechal provést geodetické zaměření chaty a tato se nachází na jeho pozemku parc. číslo v k.ú. část obce, který žalovaný nabyl darovací smlouvou dne datum. Dále žalovaný uvedl, že lesní cesta, kterou žalobci užívají, se nachází taktéž na jeho pozemku parc. číslo v k.ú. část obce. Žalobci proto s žalovaným jednali o odkupu nebo pronájmu pozemku parc. číslo k.ú. část obce, ale k dohodě mezi nimi nedošlo. Dne datum žalovaný vyzval žalobce s tím, ať se nadále nepohybují na jeho pozemcích. Žalobci jsou však přesvědčeni, že jsou oprávněnými držiteli chaty a nikdo není oprávněn jejich držbu rušit. Žalovaný se měl dopustit svémocného jednání, když do chaty poslal muže s pilou, aby do chaty neoprávněně vniknul překonáním zámku. Z tohoto důvodu se domáhají, aby soud uložil žalovanému povinnost zdržet se svémocného jednání, které by rušilo žalobce v užívání dřevěné chaty s podezdívkou o velikosti cca anonymizováno m², nacházející se na pozemku parc. číslo k.ú. část obce, a to zdržet se pokusů o svémocné vniknutí do chaty a jakéhokoliv poškozování chaty.

2. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. a zjistil následující skutkový stav: Z kupní smlouvy ze dne datum včetně fotodokumentace soud zjistil, že si žalobci od prodávajících koupili srub bez č.p. a bez č.e., nacházející se na pozemku parc. číslo k.ú. část obce, který není zapsaný v evidenci katastru nemovitostí. Prodávajícím svědčilo právo nájmu k pozemku, na kterém se uvedený srub nachází, jehož vlastníkem je Česká republika a právo hospodařit s ním svědčí právnická osoba Česká republika s.p.

3. Z kupní smlouvy ze dne datum pak bylo zjištěno, že předmětná nemovitost byla předmětem dané kupní smlouvy mezi stranami již v této době.

4. Z nahlížení do katastru nemovitostí vyplynulo, že se chata nachází na pozemku parc. číslo ke kterému vede lesní cesta z obecní cesty přes pozemek parc. číslo.

5. Z vyjádření k zaměření chaty na pozemku v k.ú. část obce a k vrácení nájemného ze dne datum soud zjistil, že probíhala komunikace mezi žalovaným a právnická osoba Česká republika s.p. s tím, že předmětná nemovitost byla v evidenci chat vedena na žalobce a) a za užívání pozemku pod stavbou a jejího nezbytného okolí bylo vybíráno roční nájemné ve výši částka. S ohledem na přesné zaměření pozemků v dané lokalitě došlo k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce a), tedy dojde k vrácení nájemného za rok 2019, 2020 a 2021 v celkové výši částka.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že pozemky parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo v katastrálním území Živohošť, vedeném na LV číslo jsou ve vlastnictví žalovaného na základě darovací smlouvy ze dne datum.

7. Z odpovědi žalovaného ze dne datum vyplynulo, že žalobci nabídl možnost pozemek převést za částku částka za m² či uzavřít nájemní smlouvu na 2 roky za cenu částka za měsíc. Zároveň žalovaný vyzval žalobce a) k tomu, aby zanechal protiprávního jednání spočívající v nacházení se na předmětných pozemcích v jeho vlastnictví.

8. Z odpovědi žalovaného ze dne datum bylo zjištěno, že nabídku žalobce a) ohledně dělení pozemku žalovaného, žalovaný odmítá, neboť je to pro něj neúčelné a nereálné. Dále upozornil žalobce, aby se dále nepohyboval na jeho pozemcích.

9. Při právním posouzení skutkového stavu věci soud aplikoval zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř.“) a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“). Podle § 170 odst. 1 o.s.ř. soud je vázán usnesením, jakmile je vyhlásil; nedošlo-li k vyhlášení, jakmile bylo doručeno, a není-li třeba doručovat, jakmile bylo vyhotoveno. Podle § 171 odst. 1 o.s.ř. lhůta k plnění počíná běžet od doručení usnesení; jejím uplynutím je usnesení vykonatelné. Podle § 176 o.s.ř. ustanovení § 177 až 180 se použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Podle § 177 odst. 1 o.s.ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat. Podle § 178 o.s.ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Dle § 180 odst. 1 o.s.ř. ve věci samé soud rozhoduje usnesením.

10. Podle § 1003 o.z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. Podle § 1008 odst. 1 o.z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. Podle § 1043 odst. 1 o.z. na toho, kdo nabyl držby vlastnického práva poctivě, řádně a pravým způsobem, se hledí jako na vlastníka proti tomu, kdo mu věc zadržuje či ho jinak ruší, aniž k tomu má právní důvod, nebo pokud k tomu má právní důvod stejně silný či slabší.

11. V daném případě soud rozhodoval bez nařízeného jednání v souladu s § 177 odst. 1 o.s.ř., protože jinak by nedodržel 15 denní lhůtu pro rozhodnutí o žalobě dle Občanského soudního řádu a musel přitom vyjít z důkazů přiložených k žalobně. Prekluzivní lhůta pro podání žaloby na ochranu nebo na uchování držby byla zachována dle § 1008 odst. 1 o.z. Z předložených důkazů vzal soud za prokázané, že chata bez č.p. a bez č.e. nezapsaná do katastru nemovitostí, která se měla nacházet na pozemku ve vlastnictví právnická osoba Česká republika s.p., parc. číslo k.ú. část obce, obec Křečovice, byla předmětem kupní smlouvy ze dne datum, na základě které jí koupili žalobci od předchozích nájemníků. Z dané kupní smlouvy vyplynulo, že prodávajícím svědčilo právo nájmu k pozemku, na kterém se uvedený srub nachází, jehož vlastníkem je Česká republika a právo hospodařit s ním svědčí právnická osoba ČR s.p. Dále z listin bylo zjištěno, že žalovaný má vlastnické právo k pozemkům parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo v katastrálním území Živohošť, vedeném na list vlastnictví, jsou ve vlastnictví žalovaného na základě darovací smlouvy ze dne datum, které jsou v těsné blízkosti předmětné chaty, přičemž lesní cesta vede přes pozemek parc. číslo který je ve vlastnictví žalovaného, jak vyplynulo z nahlížení do katastru nemovitostí. Žalobci musí v řízení prokázat, že jsou držiteli věci a že jsou žalovaným ve své držbě věci svémocně rušeni. V zákonem stanovené patnáctidenní lhůtě není v silách soudu ústní jednání nařídit a zároveň předvolat účastníky řízení, u kterých musí být zachována 10ti denní lhůta pro přípravu k jednání. Důkazy k prokázání rušení držby tak musí být soudu předloženy již s žalobou, aby soud mohl přezkoumat, zda k rušení držby jednoznačně dochází. V daném případě jediným navrženým důkazem, který by mohl prokazovat zásah do držby, je svědecká výpověď souseda žalobců, který„ odháněl osobu, která se chystala upilovat zámek k chatě a zároveň tvrdící, že ho na dané místo poslal žalovaný“, což však nelze v 15tidenní lhůtě stihnout, a bylo tak na žalobcích, aby soudu předložili jiný důkaz, na základě kterého by mohl rozhodnout ihned. Protože žalobci neprokázali svémocné rušení jejich držby věci žalovaným, soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

12. Soud pro úplnost uvádí, že žalobce je povinen identifikovat žalobu tak, aby z ní bylo zcela nepochybné, že jde o žalobu z rušené držby ve smyslu § 176 a násl. (hmotněprávně podle § číslo a násl. ObčZ), a nikoliv o„ běžnou“ žalobu, která má být projednána mimo režim § 176 a násl. Tento požadavek není výjimkou ze zásady, že žalobce nemusí v žalobě tvrdit právo, ale výhradně skutek. Identifikace návrhu tak, aby bylo zřejmé, zda jde o žalobu v režimu § 176 a násl. je procesním požadavkem na určitost návrhu, který vyplývá z § 42 (viz Svoboda, K., příjmení, P., Levý, J., příjmení, J. a kol.: Občanský soudní řád, 3. vydání. obec C. H. Beck, 2021 837 - 842 s.).

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobci byli ve věci neúspěšní a žalovanému v souvislosti s tímto sporem žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto usnesení je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.