4 C 219/2021

Plný text

Okresní soud v Benešově, PSČ okres, příjmení nám. 223, rozhodl Mgr. Petrem Šimkem, jako samosoudcem, ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o žalobě proti neoprávněnému rušení držby

I. Žalovaný je od doručení tohoto usnesení povinen zdržet se rušení žalobkyně v její držbě vlastnického práva k pozemku - parc. číslo v katastrální uzemí, zapsaném na list vlastnictví, vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov, a to zejména, jakéhokoliv jednání, kterým by žalobkyni znemožnil vstup a vjezd na pozemek parc. číslo v katastrální uzemí, zapsaném na list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov, přes pozemek parc. číslo v katastrální uzemí, z veřejné komunikace, a aby do 3 dnů od doručení tohoto usnesení odstranil oplocení, umístěné na hranici mezi pozemky parc. číslo parc. číslo v katastrální uzemí, čímž uvede držbu vlastnického práva žalobkyně pozemku parc. číslo v katastrální uzemí, v původní stav.

II. Žaloba, aby soud uložil žalovanému povinnost zdržet se rušení žalobkyně v její držbě vlastnického práva k pozemku parc. číslo v katastrální uzemí, vedeném na list vlastnictví, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zdržet se rušení žalobkyně v držbě jejího vlastnického práva k pozemku parc. číslo pozemku parc. číslo v katastrální uzemí, zejména aby se zdržel jakéhokoliv jednání, kterým by žalobkyni znemožnil vstup anebo výstup na pozemek parc. číslo v katastrální uzemí, a zároveň aby odstranil oplocení mezi pozemky parc. číslo parc. číslo v katastrální uzemí. Svou žalobu odůvodnila tím, že již od roku 1993 je vlastníkem pozemku parc. číslo v katastrální uzemí, který nabyla kupní smlouvou od svého právního předchůdce anonymizováno jméno příjmení, na základě kupní smlouvy ze dne datum. Tehdy jí byl předán předmětný pozemek parc. číslo spolu s pozemkem parc. číslo s nímž měl v té době tvořit jeden funkční a oplocený celek (jediný pozemek). Od té doby oba pozemky užívala v domnění, že jsou její vlastní a měla je užívat nerušeně až do roku 2021, konkrétně do datum, kdy se při návštěvě své chaty dozvěděla, že nemá k chatě přístup, neboť na hranicích mezi pozemky parc. číslo parc. číslo je vybudováno oplocení drátěným pletivem se sloupky a vstupní brána na pozemek parc. číslo z veřejné komunikace je opatřen zámkem, a že se tudíž na svůj pozemek parc. číslo nemůže dostat. Tuto skutečnost též nahlásila Policii ČR. Má za to, že předmětný pozemek parc. číslo vydržela, neboť jej nerušeně užívala v dobře víře, že ji patří od roku 1993 a stejně tak před ní její právní předchůdce anonymizováno jméno příjmení, který takto pozemek užíval již od roku 1948, jak vyplývá ze smlouvy trhové ze dne datum a k ní přiloženého geometrického plánu ze dne datum. Vzhledem k tomu, že žalovaný výstavbou oplocení a uzamčení vstupní brány svémocně vypudil žalobkyni z držby vlastnického práva k pozemku parc. číslo v katastrálním území Mrač, podala u soudu žalobu proti neoprávněnému rušení držby. Žalovaný se až do rozhodnutí soudu ve věci nevyjádřil. Soud z provedených důkazů, jež hodnotil jednotlivě i jejich vzájemné souvislosti podle § 130 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) vzal za prokázané, že v současné době je jako vlastník pozemku parc. číslo v katastrální uzemí, vedeném na list vlastnictví zapsán žalovaný celé jméno žalovaného a žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastnice k pozemku parc. číslo v katastrální uzemí, vedeném na list vlastnictví o výměře výměra. Z náčrtu katastrálních map a informativních výpisů z katastru nemovitostí vyplývá též umístnění pozemku v terénu, a to tak, že pozemek ve vlastnictví žalovaného bezprostředně sousedí s místní komunikací, která zároveň slouží jako přístup a zároveň v celé šíři pozemku odděluje pozemek žalobkyně parc. číslo právě od této místní komunikace, čímž žalobkyně nemá přístup na veřejnou komunikaci. Z notářského zápisu ze dne datum vzal soud za prokázané, že prodávající anonymizováno jméno příjmení prodal kupující celé jméno žalobkyně za cenu částka pozemek parc. číslo o výměře výměra v katastrální uzemí, zapsaný na list vlastnictví v katastru nemovitostí pro okres okres. Zároveň s prodejem bylo zřízeno věcné břemeno doživotního bezplatného užívání nemovitostí pro jméno příjmení, datum narození. Z geometrického plánu číslo jednací z datum rozhodnutí vzal za prokázané, že pozemek parc. číslo vznikl rozdělením původního pozemku parc. číslo v geometrickém plánu je zakreslen tak, že hraničí s místní komunikací s tím, že rozloha pozemku je výměra. Obdobný zákres pozemku parc. číslo je zanesen též jako součást stavební dokumentace rodinné chaty příjmení. příjmení a souhlasu s novým označením pozemku z datum. Z čestných prohlášení jméno příjmení, který je synem právního předchůdce žalobkyně příjmení jméno příjmení a jméno příjmení a jméno příjmení, kteří jsou vlastníky sousedních pozemků soud zjistil, že žalobkyně užívala pozemek parc. číslo v katastrálním území Mrač spolu se svým pozemkem parc. číslo jako jeden celek, a to od doby, kdy předmětnou nemovitost koupila od svého právního předchůdce JUDr. jméno příjmení. Z úředního záznamu o podání vysvětlení Policie ČR ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně poté, co se dne datum dostavila ke své chatě a zjistila, že se nedostane na svůj pozemek, se na radu svého právního zástupce obrátila na Policii ČR, kde popsala celou situaci. Kromě toho uvedla, že na předmětném pozemku parc. číslo v minulosti zbudovala nové oplocení, neboť to staré dosloužilo, a to v domnění, že jí pozemek patří. Dále zmínila, že před cca 12 lety byla oslovena jistým panem příjmení, který ji informoval, že získal pozemek parc. číslo sousedící s jejím pozemkem parc. číslo. Pozemek parc. číslo koupil v listopadu roku 2020 pan celé jméno žalovaného O zbudování plotu oddělující pozemek pana celé jméno žalovaného a pozemek žalobkyně nebyla dopředu informována. Pokusila-li se pana celé jméno žalovaného kontaktovat, aby se s ním dohodla ohledně přístupu na svůj pozemek přes jeho pozemek a projevila zájem o odkoupení jeho pozemku, pan celé jméno žalovaného nijak nereagoval. Z přiložených fotografií je pak patrná stavba drátěného oplocení a zamčená dřevěná brána opatřená petlicí a zámkem. Při právním posouzení skutkového stavu věci soud aplikoval zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř.“) a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“). Podle § 170 odst. 1 o.s.ř. soud je vázán usnesením, jakmile je vyhlásil; nedošlo-li k vyhlášení, jakmile bylo doručeno, a není-li třeba doručovat, jakmile bylo vyhotoveno. Podle § 171 odst. 1 o.s.ř. lhůta k plnění počíná běžet od doručení usnesení; jejím uplynutím je usnesení vykonatelné. Podle § 176 o.s.ř. ustanovení § 177 až 180 se použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Podle § 177 odst. 1 o.s.ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat. Podle § 178 o.s.ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Dle § 180 odst. 1 o.s.ř. ve věci samé soud rozhoduje usnesením. Podle § 1003 o.z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. Podle § 1008 odst. 1 o.z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. Podle § 1043 odst. 1 o.z. na toho, kdo nabyl držby vlastnického práva poctivě, řádně a pravým způsobem, se hledí jako na vlastníka proti tomu, kdo mu věc zadržuje či ho jinak ruší, aniž k tomu má právní důvod, nebo pokud k tomu má právní důvod stejně silný či slabší. Soud vyšel ze shora uvedených zjištění a v souladu s ust. § 177 odst. 1 o.s.ř. rozhodl bez nařízeného jednání. Po zjištění, že žaloba byla podána v prekluzivní lhůtě 6 týdnů dle ust. § 1008 odst. 1 o.z., neboť byla podána dne datum, přičemž o rušení držby se dozvěděla dne datum, posuzoval soud, zda jsou podmínky pro vyhovění žalobě. Z listinných důkazů popsaných shora vzal za prokázané, že žalovaná je vlastnicí pozemku parc. číslo v katastrální uzemí, který je od veřejné komunikace oddělen pozemkem parc. číslo ve vlastnictví žalovaného. Oba pozemky byly v minulosti užívány jako jeden celek právním předchůdcem žalobkyně příjmení jméno příjmení, od kterého žalobkyně pozemek parc. číslo zakoupila v roce 1993 a převzala jej od svého právního předchůdce právě v této podobě, dané jednotným oplocením obou pozemků, a to patrně bez toho, aby se podívala do katastrální mapy a zjistila tak, co vlastně kupuje. Od roku 1993 pak oba pozemky, oplocené v jeden jediný celek, užívala stejně jako její právní předchůdce až do současnosti, aniž by byla nějakým významným způsobem ve své držbě vlastnického práva k pozemku parc. číslo rušena. Ovšem minimálně před 12 lety byla upozorněna patrně právním předchůdcem žalovaného na to, že užívá cizí pozemek parc. číslo to jistým panem příjmení. Není tedy pravdou, že by pozemek parc. číslo užívala zcela nerušeně od roku 1993 až do roku 2021, jak tvrdí ve své žalobě. Nicméně pozemek parc. číslo nějakým způsobem trpěna ze strany jeho vlastníka, fakticky užívala skutečně až do roku 2021, kdy vlastník pozemku parc. číslo svůj pozemek oplotil, což žalobkyně zjistila dne datum, kdy se po dlouhé době vypravila na svou rekreační chatu. Z daných okolností je zřejmé, že nikdo jiný než vlastník pozemku parc. číslo v katastrálním území Mrač, nemohl oplocení mezi pozemky parc. číslo parc. číslo zbudovat a opatřit vjezdovou bránu na pozemek parc. číslo petlicí a zámkem. Tím žalovaný svémocně zamezil možnost užívání předmětného pozemku žalobkyni, čímž jí vypudil z držby vlastnického práva k tomuto pozemku a znemožnil tak výkon práv žalobkyně. Žalobkyně prokázala existenci své řádné a pravé držby (dle názoru soudu však nikoli držby poctivé) vlastnického práva k pozemku parc. číslo zároveň její svémocné rušení žalovaným, a proto soud žalobě z neoprávněně rušené držby vyhověl, a to aniž by dal možnost žalovanému se k žalobě vyjádřit. Dle ustanovení § 1007 odst. 1 věta druhá o.z. se totiž žalovaný může proti žalobě bránit toliko námitkou, že žalobkyně získala proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudila. K jiným námitkám o právu k držbě a o povaze držby nelze v tomto řízení přihlédnout a žalovaný je může uplatit až v následném vskutku komplexním řízení o definitivním osudu držby dle ustanovení § 1043 o.z. Řízení o žalobě proti neoprávněnému rušení držby je tak řízením, majícím jen relativní podstatu, podobně jako je tomu u nařízení předběžného opatření, poskytující provizorní ochranu právu na uchování držby dle ustanovení § 1003 a násl. o.z. Rozhodnutí uskutečněné v tomto řízení podle ust. § 176 a násl. o.s.ř. lze tak později přemoci meritorní žalobou napadající držbu a její poctivost (§ 995 o.z.). Soud žalobu zamítl ve vztahu k ochraně nerušené držby vlastnického práva k pozemku parc. číslo v katastrálním úřadu obec, neboť žalobkyně žádným způsobem netvrdila ani neprokazovala, že by byla v držbě svého vlastnického práva, které jí i náleží, k pozemku parc. číslo v katastrálním území Mrač, jakýmkoliv způsobem omezována. Omezován je současným stavem pouze přístup žalobkyně k tomuto jejímu pozemku přes pozemek parc. číslo což si však žalobkyně zapříčinila sama svou neopatrností, či liknavostí. Pokud by totiž při koupi pozemku parc. číslo v katastrálním území Mrač postupovala tak, jako každý jiný běžně opatrný nabyvatel, a před koupí nahlédla do katastru nemovitostí a do katastrální mapy, muselo by jí být jasné, že si kupuje nemovitost bez zajištěného přístupu z veřejné komunikace. Žalobkyně sice argumentuje tím, že vycházela ze sdělení prodávajícího a dále z geometrických plánů z roku 1948 či nějakých náčrtků z roku 1954, ovšem toto její neopatrnost neomlouvá. Tyto náčrty či plány byly v době, kdy nemovitost pořizovala, staré cca 40 let a vzhledem k tomu z jaké pocházely doby a vzhledem ke společenským změnám v České republice po roce 1989 se měla o to více o faktický stav zajímat. To vše tím spíše, byly-li v geometrickém plánu z roku 1948 a zápisu z katastru nemovitostí patrné nesrovnalosti, neboť zatímco geometrický plán uvádí výměru pozemku 2 774 m2, výpis z katastru nemovitostí a výměra uvedená v kupní smlouvě je 2 909 m2. Z tohoto důvodu má soud za to, že držba vlastnického práva k pozemku parc. číslo v katastrálním území Mrač ze strany žalobkyně nemůže být poctivá, ovšem touto skutečností se při rozhodnutí o žalobě proti neoprávněnému rušení držby soud nezaobírá. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se totiž domáhala ochrany před neoprávněným zasahováním do poklidné držby, jednak k pozemku parc. číslo jednak k pozemku parc. číslo přičemž v prvním případě jí bylo vyhověno a ve druhém pak byla žaloba zamítnuta. Její úspěšnost ve sporu tak byla 50 %, a proto soud nepřiznal náklady žádnému z účastníků. Žalovanému navíc prozatím žádné náklady nevznikly. Pokud se pak žalobkyně domáhala ve své žalobě též odstranění oplocení na hranici mezi pozemky parc. číslo parc. číslo pak uložení takové povinnosti je implicitně stanoveno již v uložení povinnosti zdržet se rušení, žalobkyně v držbě vlastnického práva k pozemku parc. číslo respektive je pouze jeho zpřesněním. Proto tento nárok uplatnění v žalobě soud při náhradě nákladů řízení nějak nezohledňoval. Proti tomuto usnesení je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li rozhodnutí plnění dobrovolně, lze jej vymáhat výkonem rozhodnutí.