4 C 219/2021

Plný text

Okresní soud v Benešově, PSČ okres , příjmení nám. 223, rozhodl Mgr. Petrem Šimkem, jako samosoudcem, ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o žalobě proti neoprávněnému rušení držby <b>I. </b> Žalovaný je od doručení tohoto usnesení povinen zdržet se rušení žalobkyně v její držbě vlastnického práva k pozemku - parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaném na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov, a to zejména, jakéhokoliv jednání, kterým by žalobkyni znemožnil vstup a vjezd na pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaném na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov, přes pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], z veřejné komunikace, a aby do 3 dnů od doručení tohoto usnesení odstranil oplocení, umístěné na hranici mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], čímž uvede držbu vlastnického práva žalobkyně pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], v původní stav. <b>II. </b> Žaloba, aby soud uložil žalovanému povinnost zdržet se rušení žalobkyně v její držbě vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], vedeném na [list vlastnictví], u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov, se zamítá. <b>III. </b> Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zdržet se rušení žalobkyně v držbě jejího vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zejména aby se zdržel jakéhokoliv jednání, kterým by žalobkyni znemožnil vstup anebo výstup na pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a zároveň aby odstranil oplocení mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Svou žalobu odůvodnila tím, že již od roku 1993 je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], který nabyla kupní smlouvou od svého právního předchůdce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Tehdy jí byl předán předmětný pozemek parc. [číslo] spolu s pozemkem parc. [číslo] s nímž měl v té době tvořit jeden funkční a oplocený celek (jediný pozemek). Od té doby oba pozemky užívala v domnění, že jsou její vlastní a měla je užívat nerušeně až do roku 2021, konkrétně do [datum], kdy se při návštěvě své chaty dozvěděla, že nemá k chatě přístup, neboť na hranicích mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] je vybudováno oplocení drátěným pletivem se sloupky a vstupní brána na pozemek parc. [číslo] z veřejné komunikace je opatřen zámkem, a že se tudíž na svůj pozemek parc. [číslo] nemůže dostat. Tuto skutečnost též nahlásila Policii ČR. Má za to, že předmětný pozemek parc. [číslo] vydržela, neboť jej nerušeně užívala v dobře víře, že ji patří od roku 1993 a stejně tak před ní její právní předchůdce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který takto pozemek užíval již od roku 1948, jak vyplývá ze smlouvy trhové ze dne [datum] a k ní přiloženého geometrického plánu ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný výstavbou oplocení a uzamčení vstupní brány svémocně vypudil žalobkyni z držby vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Mrač, podala u soudu žalobu proti neoprávněnému rušení držby. Žalovaný se až do rozhodnutí soudu ve věci nevyjádřil. Soud z provedených důkazů, jež hodnotil jednotlivě i jejich vzájemné souvislosti podle § 130 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) vzal za prokázané, že v současné době je jako vlastník pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], vedeném na [list vlastnictví] zapsán žalovaný [celé jméno žalovaného] a žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastnice k pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], vedeném na [list vlastnictví] o výměře [výměra]. Z náčrtu katastrálních map a informativních výpisů z katastru nemovitostí vyplývá též umístnění pozemku v terénu, a to tak, že pozemek ve vlastnictví žalovaného bezprostředně sousedí s místní komunikací, která zároveň slouží jako přístup a zároveň v celé šíři pozemku odděluje pozemek žalobkyně parc. [číslo] právě od této místní komunikace, čímž žalobkyně nemá přístup na veřejnou komunikaci. Z notářského zápisu ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že prodávající [anonymizováno] [jméno] [příjmení] prodal kupující [celé jméno žalobkyně] za cenu [částka] pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] v [katastrální uzemí], zapsaný na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí pro okres [okres]. Zároveň s prodejem bylo zřízeno věcné břemeno doživotního bezplatného užívání nemovitostí pro [jméno] [příjmení], [datum narození]. Z geometrického plánu [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] vzal za prokázané, že pozemek parc. [číslo] vznikl rozdělením původního pozemku parc. [číslo] v geometrickém plánu je zakreslen tak, že hraničí s místní komunikací s tím, že rozloha pozemku je [výměra]. Obdobný zákres pozemku parc. [číslo] je zanesen též jako součást stavební dokumentace rodinné chaty [příjmení]. [příjmení] a souhlasu s novým označením pozemku z [datum]. Z čestných prohlášení [jméno] [příjmení], který je synem právního předchůdce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří jsou vlastníky sousedních pozemků soud zjistil, že žalobkyně užívala pozemek parc. [číslo] v katastrálním území Mrač spolu se svým pozemkem parc. [číslo] jako jeden celek, a to od doby, kdy předmětnou nemovitost koupila od svého právního předchůdce JUDr. [jméno] [příjmení]. Z úředního záznamu o podání vysvětlení Policie ČR ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně poté, co se dne [datum] dostavila ke své chatě a zjistila, že se nedostane na svůj pozemek, se na radu svého právního zástupce obrátila na Policii ČR, kde popsala celou situaci. Kromě toho uvedla, že na předmětném pozemku parc. [číslo] v minulosti zbudovala nové oplocení, neboť to staré dosloužilo, a to v domnění, že jí pozemek patří. Dále zmínila, že před cca 12 lety byla oslovena jistým panem [příjmení], který ji informoval, že získal pozemek parc. [číslo] sousedící s jejím pozemkem parc. [číslo]. Pozemek parc. [číslo] koupil v listopadu roku 2020 pan [celé jméno žalovaného] O zbudování plotu oddělující pozemek pana [celé jméno žalovaného] a pozemek žalobkyně nebyla dopředu informována. Pokusila-li se pana [celé jméno žalovaného] kontaktovat, aby se s ním dohodla ohledně přístupu na svůj pozemek přes jeho pozemek a projevila zájem o odkoupení jeho pozemku, pan [celé jméno žalovaného] nijak nereagoval. Z přiložených fotografií je pak patrná stavba drátěného oplocení a zamčená dřevěná brána opatřená petlicí a zámkem. Při právním posouzení skutkového stavu věci soud aplikoval zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř.“) a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“). Podle § 170 odst. 1 o.s.ř. soud je vázán usnesením, jakmile je vyhlásil; nedošlo-li k vyhlášení, jakmile bylo doručeno, a není-li třeba doručovat, jakmile bylo vyhotoveno. Podle § 171 odst. 1 o.s.ř. lhůta k plnění počíná běžet od doručení usnesení; jejím uplynutím je usnesení vykonatelné. Podle § 176 o.s.ř. ustanovení § 177 až 180 se použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Podle § 177 odst. 1 o.s.ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat. Podle § 178 o.s.ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Dle § 180 odst. 1 o.s.ř. ve věci samé soud rozhoduje usnesením. Podle § 1003 o.z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. Podle § 1008 odst. 1 o.z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. Podle § 1043 odst. 1 o.z. na toho, kdo nabyl držby vlastnického práva poctivě, řádně a pravým způsobem, se hledí jako na vlastníka proti tomu, kdo mu věc zadržuje či ho jinak ruší, aniž k tomu má právní důvod, nebo pokud k tomu má právní důvod stejně silný či slabší. Soud vyšel ze shora uvedených zjištění a v souladu s ust. § 177 odst. 1 o.s.ř. rozhodl bez nařízeného jednání. Po zjištění, že žaloba byla podána v prekluzivní lhůtě 6 týdnů dle ust. § 1008 odst. 1 o.z., neboť byla podána dne [datum], přičemž o rušení držby se dozvěděla dne [datum], posuzoval soud, zda jsou podmínky pro vyhovění žalobě. Z listinných důkazů popsaných shora vzal za prokázané, že žalovaná je vlastnicí pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], který je od veřejné komunikace oddělen pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného. Oba pozemky byly v minulosti užívány jako jeden celek právním předchůdcem žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], od kterého žalobkyně pozemek parc. [číslo] zakoupila v roce 1993 a převzala jej od svého právního předchůdce právě v této podobě, dané jednotným oplocením obou pozemků, a to patrně bez toho, aby se podívala do katastrální mapy a zjistila tak, co vlastně kupuje. Od roku 1993 pak oba pozemky, oplocené v jeden jediný celek, užívala stejně jako její právní předchůdce až do současnosti, aniž by byla nějakým významným způsobem ve své držbě vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] rušena. Ovšem minimálně před 12 lety byla upozorněna patrně právním předchůdcem žalovaného na to, že užívá cizí pozemek parc. [číslo] to jistým panem [příjmení]. Není tedy pravdou, že by pozemek parc. [číslo] užívala zcela nerušeně od roku 1993 až do roku 2021, jak tvrdí ve své žalobě. Nicméně pozemek parc. [číslo] nějakým způsobem trpěna ze strany jeho vlastníka, fakticky užívala skutečně až do roku 2021, kdy vlastník pozemku parc. [číslo] svůj pozemek oplotil, což žalobkyně zjistila dne [datum], kdy se po dlouhé době vypravila na svou rekreační chatu. Z daných okolností je zřejmé, že nikdo jiný než vlastník pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Mrač, nemohl oplocení mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] zbudovat a opatřit vjezdovou bránu na pozemek parc. [číslo] petlicí a zámkem. Tím žalovaný svémocně zamezil možnost užívání předmětného pozemku žalobkyni, čímž jí vypudil z držby vlastnického práva k tomuto pozemku a znemožnil tak výkon práv žalobkyně. Žalobkyně prokázala existenci své řádné a pravé držby (dle názoru soudu však nikoli držby poctivé) vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] zároveň její svémocné rušení žalovaným, a proto soud žalobě z neoprávněně rušené držby vyhověl, a to aniž by dal možnost žalovanému se k žalobě vyjádřit. Dle ustanovení § 1007 odst. 1 věta druhá o.z. se totiž žalovaný může proti žalobě bránit toliko námitkou, že žalobkyně získala proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudila. K jiným námitkám o právu k držbě a o povaze držby nelze v tomto řízení přihlédnout a žalovaný je může uplatit až v následném vskutku komplexním řízení o definitivním osudu držby dle ustanovení § 1043 o.z. Řízení o žalobě proti neoprávněnému rušení držby je tak řízením, majícím jen relativní podstatu, podobně jako je tomu u nařízení předběžného opatření, poskytující provizorní ochranu právu na uchování držby dle ustanovení § 1003 a násl. o.z. Rozhodnutí uskutečněné v tomto řízení podle ust. § 176 a násl. o.s.ř. lze tak později přemoci meritorní žalobou napadající držbu a její poctivost (§ 995 o.z.). Soud žalobu zamítl ve vztahu k ochraně nerušené držby vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] v katastrálním úřadu [obec], neboť žalobkyně žádným způsobem netvrdila ani neprokazovala, že by byla v držbě svého vlastnického práva, které jí i náleží, k pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Mrač, jakýmkoliv způsobem omezována. Omezován je současným stavem pouze přístup žalobkyně k tomuto jejímu pozemku přes pozemek parc. [číslo] což si však žalobkyně zapříčinila sama svou neopatrností, či liknavostí. Pokud by totiž při koupi pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Mrač postupovala tak, jako každý jiný běžně opatrný nabyvatel, a před koupí nahlédla do katastru nemovitostí a do katastrální mapy, muselo by jí být jasné, že si kupuje nemovitost bez zajištěného přístupu z veřejné komunikace. Žalobkyně sice argumentuje tím, že vycházela ze sdělení prodávajícího a dále z geometrických plánů z roku 1948 či nějakých náčrtků z roku 1954, ovšem toto její neopatrnost neomlouvá. Tyto náčrty či plány byly v době, kdy nemovitost pořizovala, staré cca 40 let a vzhledem k tomu z jaké pocházely doby a vzhledem ke společenským změnám v České republice po roce 1989 se měla o to více o faktický stav zajímat. To vše tím spíše, byly-li v geometrickém plánu z roku 1948 a zápisu z katastru nemovitostí patrné nesrovnalosti, neboť zatímco geometrický plán uvádí výměru pozemku 2 774 m2, výpis z katastru nemovitostí a výměra uvedená v kupní smlouvě je 2 909 m2. Z tohoto důvodu má soud za to, že držba vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Mrač ze strany žalobkyně nemůže být poctivá, ovšem touto skutečností se při rozhodnutí o žalobě proti neoprávněnému rušení držby soud nezaobírá. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se totiž domáhala ochrany před neoprávněným zasahováním do poklidné držby, jednak k pozemku parc. [číslo] jednak k pozemku parc. [číslo] přičemž v prvním případě jí bylo vyhověno a ve druhém pak byla žaloba zamítnuta. Její úspěšnost ve sporu tak byla 50 %, a proto soud nepřiznal náklady žádnému z účastníků. Žalovanému navíc prozatím žádné náklady nevznikly. Pokud se pak žalobkyně domáhala ve své žalobě též odstranění oplocení na hranici mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] pak uložení takové povinnosti je implicitně stanoveno již v uložení povinnosti zdržet se rušení, žalobkyně v držbě vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] respektive je pouze jeho zpřesněním. Proto tento nárok uplatnění v žalobě soud při náhradě nákladů řízení nějak nezohledňoval.