4 C 225/2024

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl soudcem Mgr. Petrem Šimkem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A trvale bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B trvale bytem Adresa žalované B obě zastoupené advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení dědice I. Určuje se, že žalobce , Jméno žalobce, , narozen , Datum narození žalobce, , je závětním dědicem po zůstaviteli , jméno FO, , Anonymizováno, , narozeném , datum, , zemřelém dne , datum, , posledním bytem , adresa, .II. Žalované jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku , částka, k rukám právního zástupce žalobce , Jméno advokáta A, , advokáta se sídlem , adresa, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal určení, že je dědicem ze závěti. Uvedl, že u Okresního soudu v Benešově je vedeno pozůstalostní řízení po zůstaviteli , jméno FO, , Anonymizováno, , zemřelém , datum, (dále jen „zůstavitel“). Účastníky tohoto řízení jsou žalobce, obě žalované a dále pozůstalá manželka zůstavitele a pozůstalá dcera , jméno FO, . Zůstavitel před svou smrtí sepsal závěť, která byla v pozůstalostním řízení předložena pouze fotokopií, datum na fotokopii není čitelný, proto se domnívá, že k sepsání došlo v období od , Anonymizováno, . do , datum, , kdy právě dne , datum, zůstavitel po žalobci požadoval vytvoření fotokopie. Obsahem předmětné závěti je, že veškerý majetek zůstavitele je odkázán právě žalobci s tím, že se zřizuje věcné břemeno pro pozůstalou manželku a dojde k finančnímu vyrovnání žalovaných. Žalobce v pozůstalostním řízení uplatnil své dědické právo, které žalované popřely, a proto po poučení notářky uplatnil své právo žalobou na určení, že je dědicem po zůstaviteli. Žalované předmětnou závěť neuznávají co do pravosti a platnosti, čímž mezi účastníky řízení vznikl spor o tom, zda je předložená fotokopie závěti poslední vůlí zůstavitele či nikoliv. Z uvedených důvodů navrhuje, aby soud určil, že je na základě závěti dědicem po zůstaviteli.

2. Žalované s žalobou nesouhlasily. Uvedly, že žalobce není dědicem ze závěti. Kopii závěti popírají co do pravosti, neboť listina není sepsána rukou zůstavitele a podpis na této listině není vlastnoručním pravým podpisem zůstavitele, nejedná se o pravou a svobodnou poslední vůli zůstavitele. Zůstavitel žalované č. 2 a jejímu manželovi krátce před svou smrtí sdělil, že žádná závěť neexistuje a děděný majetek si mají spravedlivě rozdělit žalované společně s jejich sestrou , jméno FO, a matkou , jméno FO, . Navrhují, aby žaloba byla zamítnuta.

3. V průběhu řízení se strany mezi sebou dohodly a uzavřely dohodu o narovnání tak, že je předmětný spor vyřešen. Žalované tak uznávají dědické právo žalobce a dále účastníci řízení upravily další vzájemná práva a povinnosti, včetně nákladů řízení.

4. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. a zjistil následující skutkový stav:

5. Z protokolu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , sepsaný notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , vzal soud za prokázané, že účastníci v řízení o pozůstalosti po zůstaviteli , jméno FO, , Anonymizováno, , zemřelém , datum, , jsou žalovaná , Jméno žalované A, , žalovaná , Jméno žalované B, , paní , jméno FO, a paní , jméno FO, . N předmětném jednání byla předložena listina, a to kopie listiny označená jako závěť zůstavitele.

6. Z protokolu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , sepsaný notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , bylo zjištěno, že na jednání byl pozván taktéž vnuk zůstavitele – , Jméno žalobce, , neboť je uveden ve fotokopii závěti jako dědic veškerého majetku. Z protokolu vyplynulo, že žalované neuznávají závěť co do pravosti a platnosti. Žalobce a dědičky , jméno FO, a , jméno FO, naopak prohlásili, že kopie závěti je poslední vůlí zůstavitele. K datu úmrtí zůstavitele nebyla zůstavitelem odvolána či zrušena.

7. Z fotokopie závěti neurčitého data vyplynulo, že zůstavitel , jméno FO, zůstavuje veškerý majetek, a to rodinný dům, zahradu a garáž na pozemku č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , a to , jméno FO, , narozenému , Datum narození žalobce, . Dále ho zavázal tím, aby se finančně vyrovnal s dcerami , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, po vzájemné dohodě. Svou závětí dále zavázal dědice, aby poskytl bydlení sobě a své manželce , jméno FO, do jejich smrti a pečoval o jejich hrob.

8. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti ze dne , datum, soud zjistil, že mezi zůstavitelem , jméno FO, a , jméno FO, jako dárci a žalobcem , jméno FO, jako obdarovaným byla uzavřena předmětná smlouva, na základě které dárci darují nemovitost, a to pozemek parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , a garáž č. , hodnota, , to vše zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , právě žalobci, přičemž tímto byla zároveň zřízena ve prospěch dárců služebnost bytu v předmětné nemovitosti.

9. Ze smlouvy o finančním vypořádání mezi žalobcem a dcerami , jméno FO, a , jméno FO, , a to , Jméno žalované A, , , jméno FO, a , jméno FO, , ze dne , datum, , vyplynulo, že žalobce každou z uvedených dcer zůstavitele finančně vypořádá částkou , částka, pro každou s tím, že finanční vypořádání provede do , datum, .

10. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady vyplynulo, že dne , datum, bylo doplaceno 100 % na insolvenci žalobce částkou , částka, , a to z účtu paní , jméno FO, (manželka žalobce).

11. Z potvrzení insolvenčního správce ze dne , datum, bylo zjištěno, že na účet majetkové podstaty žalobce insolvenční správce přijal částku ve výši , částka, určenou k plné úhradě zjištěných pohledávek, čímž dojde ke splnění oddlužení uspokojením pohledávek věřitelů ve 100 %.

12. Fotografií zůstavitele ze dne , datum, byl objasněn jeho zdravotní stav.

13. Z komunikace mezi žalobcem a jeho manželkou vyplynulo, že žalovaná č. 2 byla v předmětné nemovitosti, kde uklízela pokoj po zůstaviteli, a žalobce projevoval určitou obavu, že by žalovaná mohla odcizit určité papíry.

14. Ze zprávy adresované žalobci vyplynulo, že jiný vnuk zůstavitele chtěl situaci ohledně předmětné nemovitosti řešit jiným způsobem a nelíbilo se mu, že nemovitost má získat pouze žalobce.

15. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, právnická osoba, , byl zjištěn úpadek dlužníka – žalobce s tím, že se povoluje řešení úpadku dlužníka oddlužením.

16. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka – žalobce. Žalobce tak byl osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Právní mocí tohoto usnesení insolvenční řízení končí.

17. K nahrávce rozhovoru mezi žalobcem a zůstavitelem se žalované vyjádřily tak, že z předmětného rozhovoru se nemůže potvrdit jeho autentičnost. Potvrdily, že se jedná o hlas zůstavitele, ale nevyplývá z toho, k čemu se vyjadřuje, není zřejmé, zda-li se vyjadřuje k závěti či k darovací smlouvě.

18. Žalobce v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že se k dědovi přestěhoval na jeho žádost a i z důvodu probíhající insolvence. Ukázal mu listinu nazvanou jako závěť, kterou sepsal sám v ruce. Přítomni sepsání byla jeho manželka a babička. Jeho manželka si závěť ofotila s tím, že originál zůstane u dědy. Děda si přál nemovitosti převést a zároveň si přál, aby v nemovitosti babička mohla dožít. Bylo mu doporučeno, aby sepsal darovací smlouvu, v níž se zřídí věcné břemeno. Darovací smlouvu donesl na katastr až v den smrti dědy. Všechny listiny týkající se převodu nemovitosti od dědy získal až 7-14 dní před jeho smrtí, tj. darovací smlouvu, smlouvu o vypořádání s dcerami, projektovou dokumentaci k domu a smlouvy od energií. Mezi dokumenty závěť nebyla. Byly mu předány hnědé kožené desky, kde tyto listiny byly. Když mu byla ukázána závěť, tak jí z těchto desek děda vyndával. Prioritně si chtěl vyřešit svou insolvenci, aby ji doplatil. S dědou natočil instrukce s nakládáním s nemovitostmi, o čemž věděla celá rodina. O závěti byla informována i jeho matka a soused , jméno FO, . , jméno FO, nemovitosti v době stěhování byl takový, že se tam nacházela děravá střecha, okna se otevírala, byly zde špatné rozvody vody, apod. Měnili vodovodní baterie, topení, kotel, měnila se okna, parapety, opravovala se střecha. Dědeček byl schopný psát na počítači. Neví, kdo by druhou závěť sepisoval. Děda mu nevysvětloval, proč sepisoval závěť a zároveň darovací smlouvu. S dědou nic nevyřizoval, neboť byl schopný si vše vyřídit sám.

19. Žalovaná č. 2 v rámci své účastnické výpovědi uvedla, že je nejmladší dcerou zůstavitele, se kterým měla blízký vztah. O své rodiče se starala, obstarávala nákupy. Žalobce u nich kdysi bydlel, ale protože měl na svědomí nějaké podvody a krádeže, tak ho vystěhovali. Pak se do nemovitosti znovu nastěhoval i s manželkou. Otce v době, kdy byl nemocný, téměř denně navštěvovala. Dne , datum, při návštěvě v nemocnici jí prosil, aby vyřídila pozemky po dědovi, také hovořil o nějakém spoření, o domě se zahradou. O závěti jí nic neříkal. Říkal jí o tom, že dům se zahradou si mají spravedlivě rozdělit. Po dobu jejích návštěv o žádné závěti nemluvil, ani neříkal, jakým způsobem má uspořádat svůj majetek. O existenci závěti se dozvěděla až v lednu , Anonymizováno, u notářky. Její otec nebyl schopen psát na počítači. Myslí si, že závěť je padělaná, protože je na ní stejný podpis jako na tištěné verzi, a podpisy na darovací smlouvě jsou jiné. Zůstavitel byl kronikář, dal si záležet na úpravě dokumentů, proto by rozhodně nedopustil, aby dokument, který by měl mít nějaký úřední charakter, vypadal takovým způsobem jako předložená závěť. Proto se domnívá, že je to pouze nějaký mustr nebo poznámky, ale nikoliv samotná závěť. Matka jí sama říkala, že o žádné závěti neví. Po smrti otce se však vztah s matkou z nějakého důvodu dramaticky změnil. Někdy v roce , Anonymizováno, chtěl zůstavitel převést majetek na žalobce, ale nakonec z toho sešlo, protože žalobce měl nějaké dluhy a insolvenci.

20. Svědkyně , jméno FO, , pozůstalá manželka zůstavitele, k věci uvedla, že zůstavitel chtěl majetek věnovat vnukovi, protože se o vše stará. Ona s tím souhlasila, protože nikdo jiný se o dům nestaral. Zůstavitel napsal závěť. Písmo na závěti je jeho. S manželem bydleli v domě ve , Anonymizováno, , kde bydleli v přízemí o velikosti 3+1. Všechny dokumenty měl v dětském pokoji, které se nacházelo v přízemí. Při sepisování závěti nebyla přítomna, ale byla jí dávána k přečtení. Ví, že obsahem té závěti bylo, že nemovitost má připadnout vnukovi , jméno FO, , nechává se mu hrobové místo a také tam bylo napsáno, že se má o ní postarat. Chtěl, aby dům dostal vnuk, protože tam s nimi bydlel, staral se o to a měl o něj zájem. Dcery si postavily dům každá někde a o tento dům nejevily zájem, ani žádné z vnoučat, kromě , jméno FO, . Zůstavitel tehdy chtěl, aby se , jméno FO, k nim přestěhoval. Také ví, že měl nějaké maléry a insolvenci, kterou splácel. Tyhle záležitosti vyřizoval zůstavitel, ona se starala pouze o chod domácnosti. , jméno FO, se v domě cítí jako doma, vše dal do pořádku a rozbité věci opravil. O závěti se s příbuznými nebavila. Neví o tom, že by zůstavitel závěť zrušil či vyhodil. Chtěl dát dům , jméno FO, . Neví, kam závěť uložil. Nějaké listiny ohledně domu dával žalobci. Zůstavitel si přál, aby dům zůstal v rodině.

21. Svědkyně , jméno FO, , dcera zůstavitele a matka žalobce, vypověděla, že zůstavitel požadoval, aby se žalobce nastěhoval, protože dům už sám nezvládá. , jméno FO, k domu měl nejbližší vztah, sám o to měl zájem. Žalobce s rodinou tam začínali jezdit na víkendy a připravovat si patro k bydlení, nastěhovali se asi po roce. Informoval jí o tom, že sepsal závěť, viděla jí. Věděla o tom, že se to sestrám nebude líbit. Zároveň byla sepsána i smlouva o vypořádání, ve které se říkalo, že má sestry vyplatit. V závěti bylo napsáno, že se veškerý majetek odkazuje , jméno FO, . Závěť měl v černých deskách, ve kterých byla i druhá závěť napsaná strojově, to sepisovala se zůstavitelem , Anonymizováno, . V závěti bylo také napsáno, že se má , jméno FO, postarat o babičku. Závěť byla v deskách, které dal do sekretáře, kde měl všechny důležité listiny. O darování uvažoval i dříve několik let zpět. Rozmlouvala mu to kvůli insolvenci , jméno FO, , proto si ponechal závěť u sebe s tím, že mu jí dá až si vyřeší insolvenci. O darovací smlouvě neví, zůstavitel jí zřejmě sepsal pro jistotu, aby dům získal žalobce. Za svými rodiči jezdila každý druhý víkend, její sestry a jejich děti za nimi jezdili spíše sporadicky. Její rodina za nimi jezdila nejčastěji. Zůstavitel si tyhle věci řešil vždy sám, vypořádání si také spočítal sám tak, aby to , jméno FO, zvládl zaplatit, neboť měl vysoké náklady s režií a opravami domu. Zůstavitel si přál, aby tam zůstal , jméno FO, a ten s tím souhlasil, včetně vypořádání sester. , jméno FO, předával celou složku k domu, kde byly výkresy, plány domu apod. Už dříve chtěl dům předat , jméno FO, , ale sestrám se to nelíbilo. Z tohoto důvodu také sestrám o závěti neřekl. Smlouvu o vypořádání viděla, protože se jí ta částka vypořádání zdála malá.

22. Svědek , jméno FO, , manžel žalované č. , hodnota, , před soudem uvedl, že se o závěti něco dozvěděl v roce 2023. Tehdy v nemocnici navštívili zůstavitele, který po nich chtěl vyřídit něco ohledně pozemků, které měl získat od státu. Bližší informace jim nedal, tak se toho zjistit moc nepodařilo. Při tom jim sdělil, že žádnou závěť nesepisoval a dům si mají rozdělit mezi sebe. Ví o tom, že se dříve řešilo, komu připadne dům, ale u toho nebyl přítomen, zřejmě u toho byly pouze dcery zůstavitele. Neví o tom, že by dům měl připadnout žalobci. Zůstavitel se jich ptal, jestli by měli zájem bydlet v tom domě, ale oni měli čerstvě postavenou novostavbu ve , Anonymizováno, , tak zájem nebyl. S rodinou zůstavitele se běžně navštěvovali, vzájemně si pomáhali. Návštěvy probíhali o svátcích, někdy se viděli 2x do měsíce, pak se zase dva měsíce neviděli. Se zůstavitelem měli nadstandartní vztah. S počítačem zůstavitel neuměl.

23. Z dohody o narovnání ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že mezi žalobcem na jedné straně a žalovanou , Jméno žalované A, a žalovanou , jméno FO, na straně druhé byla uzavřena předmětná dohoda, na základě které žalované uznávají, že , Jméno žalobce, je dědicem ze závěti po zůstaviteli , jméno FO, , Anonymizováno, . , Jméno žalobce, se zároveň zavázal dle přání zůstavitele, zaplatit žalované č. 1 , Anonymizováno, , částka, nejpozději do 14 dnů ode dne pravomocného ukončení dědického řízení vedeného u notářky , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, . Dále se , Jméno žalobce, zavázal dle přání zůstavitele zaplatit žalované č. , hodnota, částku , částka, nejpozději do 14 dnů ode dne pravomocného ukončení daného dědického řízení. Zároveň se obě žalované vzdávají veškerých práv plynoucí z postavení neopomenutelného dědice. Dále se žalované zavázaly k tomu, že společně a nerozdílně uhradí žalobci náhradu nákladů řízení vedeného u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. , spisová značka, , sestávající se zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů právního zastoupení ve výši , částka, včetně DPH, celkem , částka, , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

24. Při právním posouzení skutkového stavu soud aplikoval především zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“).

25. Podle § 1494 odst. 1 o.z. je závěť odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná. Dle odst. 2 stejného ustanovení platí, že závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Slova použitá v závěti se vykládají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spojovat s určitými výrazy zvláštní, sobě vlastní smysl.

26. Podle § 1499 o.z. dědici připadne celá pozůstalost, je-li povolán jako dědic jediný. Je-li povolanému dědici zůstaven jen podíl, připadne zbylá část pozůstalosti zákonným dědicům.

27. Podle § 1533 o.z. kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše.

28. Podle § 1903 odst. 1 o.z. dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu. Dle odst. 2 stejného ustanovení narovnání nelze odporovat jen proto, že jím vznikl nepoměr mezi vzájemným plněním stran.

29. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobcem je vnukem zůstavitele , jméno FO, , zemřelého , datum, , a žalované jsou dcery zůstavitele. V rámci dědického řízení vznikl spor o dědické právo, když byla žalobcem předložena kopie poslední vůle zůstavitele (závěť), kterou žalované popřely co do pravosti a platnosti a o existenci závěti dle tvrzení žalované č. , hodnota, nevěděly. Obsahem předmětné závěti bylo, že veškerý majetek dědí právě žalobce se závazkem, že se zřizuje věcné břemeno pro pozůstalou manželku a zároveň dojde k finančnímu vyrovnání žalovaných dcer zůstavitele. V průběhu řízení došlo k nálezu originálu poslední vůle zůstavitele, čímž došlo k uzavření dohody o narovnání mezi účastníky řízení, na základě které obě žalované uznávají, že , Jméno žalobce, je dědicem ze závěti po zůstaviteli , jméno FO, , Anonymizováno, . Žalobce se zároveň zavázal dle přání zůstavitele, zaplatit žalované č. , hodnota, částku , částka, nejpozději do 14 dnů ode dne pravomocného ukončení dědického řízení vedeného u notářky , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, . Dále se , Jméno žalobce, zavázal dle přání zůstavitele zaplatit žalované č. , hodnota, částku , částka, nejpozději do 14 dnů ode dne pravomocného ukončení daného dědického řízení. Zároveň se obě žalované vzdávají veškerých práv plynoucí z postavení neopomenutelného dědice. Tím byl vyřešen komplexně celý spor mezi účastníky. S ohledem na uzavřenou dohodu o narovnání, na originál poslední vůle zůstavitele a taktéž s ohledem na průběh celého dokazování soud určil, že žalobce , Jméno žalobce, , narozený , Datum narození žalobce, , je závětním dědicem po zůstaviteli , jméno FO, , Anonymizováno, , narozeném , datum, , zemřelém dne , datum, , posledně bytem , adresa, .

30. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle uzavřené dohody o narovnání, na základě které se žalované zavázaly k tomu, že společně a nerozdílně uhradí žalobci náhradu nákladů řízení vedeného u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. , spisová značka, , sestávající se zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů právního zastoupení ve výši , částka, včetně DPH, celkem , částka, , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.