4 C 236/2021

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Šimkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem právnická osoba, anonymizováno, příjmení jméno, země zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa, zn.: anonymizováno číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s 7,05 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum, 7,5 % roční úrok z částky částka od datum do datum, s 8 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum, s 8,75 % ročním úrokem z prodlení od datum do datum, s 9 % ročním úrokem z prodlení od datum do datum, se 7,25 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum, se 8,5 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a dále datum až do úplného zaplacení s ročním úrokem z prodlení z částky částka ve výši, odpovídající v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení výši limitní sazby pro dvoutýdenní repo anonymizováno obec národní banky, vyhlášené ve Věstníku ČNB a platné vždy k 1. dni příslušného kalendářního pololetí, zvýšené o 7 procentních bodů, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Dne datum podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky částka s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, IČO, a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce číslo jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky. Právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, které si převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit s půjčkou souhrnný poplatek ve výši částka ve 40 týdenních hotovostních splátkách po částka. Žalovaný svůj smluvní závazek nehradil řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy ke dni datum Celkem žalovaný uhradil na půjčku částku částka. Pohledávka za žalovaným byla nejprve postoupena ze společnosti právnická osoba, IČO, na právnická osoba S. à.r.l. smlouvou o postoupení ze dne datum a účinností ke dni datum, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne datum. Následně byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a s účinností ke dni datum postoupena pohledávka na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne datum. Ke dni postoupení činila dlužná částka částka, která tvořila jistinu, když dle smlouvy byla plnění žalovaného nejprve alokována na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Po postoupení pohledávky nebylo na dlužnou částku již ničeho hrazeno. Žalovaný byl žalobkyní písemně vyzván předžalobní upomínkou k úhradě dlužné částky, ale na výzvu nijak nereagoval. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně má sídlo zapsané na anonymizováno a jde o věc s cizím prvkem, soud zjišťoval, zda má zdejší soud ve věci dánu pravomoc a příslušnost jednat. Pokud ano, podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Mezi anonymizováno republikou a země není uzavřena dvoustranná mezinárodní smlouva, která by upravovala závazkové vztahy, ale žalovaný má bydliště na území členského státu Evropské unie – v České republice, a proto je na věc třeba aplikovat nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 Sb. ze dne datum, podle kterého je příslušnost Okresního soudu v Benešově dána podle článku 17 a 18. Použití právních předpisů České republiky vyplývá z ustanovení § 87 zákona č. 91/2012 Sb., v platném znění, o mezinárodním právu soukromém.

4. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o půjčce číslo vzal za prokázané, že společnost právnická osoba, IČO, uzavřela dne datum smlouvu o půjčce s žalovaným na částku částka s tím, že se žalovaný zavázal zaplatit rovněž souhrnný poplatek v částce částka, celkem tedy vrátit částku částka ve 40 týdenních splátkách po částka s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy. Svým podpisem žalovaný potvrdil převzetí půjčky ve výši částka, a to v hotovosti. Nedílnou součástí této smlouvy byly dle ujednání stran též smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře smlouvy.

5. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky na právnická osoba S. à.r.l. smlouvou o postoupení ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne datum. Následně byly pohledávky smlouvou o postoupení ze dne datum postoupeny na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní upomínkou ze dne datum k úhradě dluhu včetně příslušenství. Žalovaný uhradil dle tvrzení žalobkyně na půjčku pod číslo celkem částku částka, kterou žalobkyně započetla na jistinu i souhrnný poplatek. Právní předchůdce žalobkyně neuhrazený dluh zesplatnil po marném uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky v souladu se smluvními podmínkami. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvami o postoupení ze dne datum a ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum a dopisem ze dne datum. Žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní upomínkou ze dne datum k úhradě dluhu včetně příslušenství. Ani přes výzvy k plnění žalovaný již ničeho neuhradil.

6. Při právním posouzení věci soud vycházel s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), zejména z příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do datum (dále jen obč. zák.), a dále z ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle ustanovení § 56 odst. 2 obč. zák. ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je s ohledem na dobu prodlení žalovaného nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Dále podle ustanovení § 39 odst. 1 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle ustanovení § 56 odst. 2 obč. zák. ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.

7. Na základě provedeného dokazování, které soud podřadil shora uvedeným ustanovení obč. zák. dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb.), na jejichž základě přenechal právní předchůdce žalobkyně žalovanému půjčku v částce částka, a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že„ souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, či M. příjmení v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, obec a číslo, s. číslo). O tom, že se jednalo o úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, a to ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby (případně vymezení, že se například jedná za poplatek za zpracování, případně správu půjčky a podobně). Nejedná se proto o ujednání o ceně služeb, na které by nedopadal požadavek přiměřenosti a které by nepodléhalo soudnímu přezkumu ve smyslu shora citovaného § 56 odst. 2 obč. zák. Na základě uvedeného je proto nutné konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný smluvní úrok. V této souvislosti lze pak odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka (dostupný z webová adresa), dle něhož při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, který podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil požadovaný kapitalizovaný úrok částku částka za poskytnutí jistiny částka, která měla být vracena ve splátkách po dobu 40 týdnů, tedy téměř 65 % jistiny ročně. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 40 týdnů), procentní roční úrok byl ještě vyšší. Na základě shora uvedeného lze uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok označovaný jako„ souhrnný poplatek“ byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než pětinásobek míry obvyklé v bankovním sektoru (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, publikované v časopise Soudní judikatura pod číslo či rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí dostupné z webová adresa). Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatnými dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na webová adresa). Vzhledem k tomu, že ujednání o souhrnném poplatku bylo absolutně neplatné, je třeba jako neplatné vyhodnotit i ujednání na ně navazující, včetně ujednání článku 5 smluvních podmínek, podle něhož měly být splátky započítány nejprve na souhrnný poplatek, neboť v této části nelze ujednání oddělit (§ 41 obč. zák.). V této souvislosti je potřeba podotknout, že ujednání o úrocích je pouze fakultativní součástí smlouvy o půjčce, jeho absence pro jeho absolutní neplatnost tak dle názoru soudu nemá na existenci a platnost smlouvy samotné vliv.

8. Z tohoto důvodu bylo třeba úhrady žalovaného v celkové výši částka započítat pouze na dlužnou jistinu půjčky v původní výši částka (výrok I.).

9. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil zbývající dluh na jistině, je povinen zaplatit na jistině částku částka (jistina snížená o platbu započtenou i na souhrnný poplatek). Vzhledem k tomu, že žalovaný povinnost vrátit část půjčených peněžních prostředků řádně a včas nesplnil, vznikla mu dle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. též povinnost k úhradě úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Žalobkyně požadovala zákonné úroky z prodlení ode dne následujícího po dni účinnosti postoupení pohledávek, tedy od datum Smlouvou o postoupení pohledávek mezi společností právnická osoba a právnická osoba S. à.r.l. ze dne datum byla dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. pohledávka právního předchůdce žalobkyně s účinností ke dni datum postoupena na právnická osoba S. à.r.l., a dále smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni, přičemž postoupení předmětné pohledávky (zejm. pokud jde o způsobilost pohledávky být předmětem postoupení) vyhovovalo též předchozí právní úpravě obsažené v § 524 a násl. obč. zák. a žalobkyně byla tedy aktivně legitimována k uplatnění předmětné pohledávky. Požadované kapitalizované úroky z prodlení vypočítané z jednotlivých splátek za období od roku 2008 soud nepřiznal jako nepřezkoumatelné, neboť žalobkyně neuvedla, z čeho je vypočetla a nedala svou neúčastí u jednání soudu možnost, aby jej poučil a vyzval k doplnění tvrzení.

10. V části, v níž se žalobkyně dále domáhala zaplacení souhrnných poplatků, soud žalobu zamítl včetně požadovaného příslušenství, protože smluvní ujednání o souhrnném poplatku shledal absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 3 odst. 1 a § 39 obč. zák.

11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesní úspěch obou účastníků byl pouze částečný a téměř shodný. Proti tomuto rozsudku není možné podat odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).