4 C 262/2025

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl soudcem Mgr. Petrem Šimkem ve věci navrhovatele: Jméno navrhovatele A, narozený Datum narození navrhovatele A bytem Adresa navrhovatele A osvojovaná: Jméno navrhovatele B, narozená Datum narození navrhovatele B bytem Adresa navrhovatele B za účasti: nezletilý Jméno nezletilého A, narozený Datum narození nezletilého A bytem Adresa nezletilého A nezletilý Jméno nezletilého B, narozený Datum narození nezletilého B bytem Adresa nezletilého B oba zastoupeni opatrovníkem Anonymizováno sídlem Anonymizováno o osvojení zletilé

I. Osvojovaná Jméno navrhovatele B, rozená jméno FO, narozena Datum narození navrhovatele B, dcera jméno FO, narozeného datum v adresa jméno FO, rozené rodné přijmení, narozené datum v Anonymizováno, se právní mocí tohoto rozsudku stává osvojenkyní Jméno navrhovatele A, narozeného Datum narození navrhovatele A, rodné číslo RČ.

II. Osvojitel Jméno navrhovatele A, narozen Datum narození navrhovatele A, rodné číslo RČ se zapíše v knize narození Anonymizováno úřadu městské části adresa ve svazku Anonymizováno, ročník Anonymizováno, strana Anonymizováno, pořadové číslo hodnota, na místo otce osvojenkyně.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dne datum podal osvojitel ke zdejšímu soudu návrh na osvojení zletilé Jméno navrhovatele B, narozené Datum narození navrhovatele B, že dne datum uzavřel manželství s její matkou jméno FO. O zletilou pečoval od jejích dvou let, kdy začali žít ve společné domácnosti jako rodina, staral se o ni jako o vlastní dítě. Zletilá ho považuje za svého skutečného otce, čímž mezi nimi vzniklo silné citové pouto. Biologický otec o zletilou neprojevoval žádný zájem. Matka zletilé dne datum zemřela, otec taktéž již nežije. Osvojovaná Jméno navrhovatele B s osvojením souhlasí, neboť osvojitel je manželem jejím matky, který jí vychovával od dvou let. Osvojením dojde k posílení rodinné sounáležitosti, které je v zájmu obou účastníků. Manžel osvojované s osvojením jeho manželky souhlasí. Opatrovník nezletilých dětí s návrhem osvojitele souhlasí a navrhuje, aby soud návrhu na osvojení Jméno navrhovatele B vyhověl. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o. s. ř. a zjistil následující skutkový stav: Osvojovaná Jméno navrhovatele B, rozená jméno FO, se narodila dne Datum narození navrhovatele B z matky jméno FO a otce jméno FO (z rodného listu osvojované). Dne datum osvojitel a paní jméno FO uzavřeli manželství před Úřadem městského části adresa (z oddacího listu). Osvojovaná Jméno navrhovatele B čestně prohlásila, že souhlasí s osvojením manželem zesnulé matky panem Jméno navrhovatele A, který jí od jejích dvou let vychovával. Osvojení je v zájmu obou, neboť dojde k oboustrannému posílení rodinné sounáležitosti (z čestného prohlášení). jméno FO, manžel osvojované, s osvojením jeho manželky taktéž souhlasil (z čestného prohlášení manžela osvojované). Nezletilé děti osvojované o daném osvojení nic neví s ohledem na jejich nízký věk, nicméně osvojitele považují za svého biologického dědečka, rozumí si a mají ho rády (ze zprávy opatrovníka). Při právním posouzení věci soud vycházel zejména z ustanovení § 846 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) a ustanovení § 794 o. z., dle kterých lze osvojit zletilého, není-li to v rozporu s dobrými mravy a osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. V dalším je osvojení zletilého obdobou osvojení nezletilého, tedy dle § 847 odst. 1 o. z. lze zletilého osvojit, jestliže: a) přirozený rodné přijmení osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti, nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Dle odst. 2 téhož ustanovení zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Dle odst. 3 téhož ustanovení, ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně. Dle ustanovení § 795 věty první o. z. je předpokladem osvojení takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. Dle ustanovení § 796 odst. 2 o. z. o osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen. Dle ustanovení § 797 o. z. na základě rozhodnutí soudu o osvojení se osvojitel, popřípadě osvojitelé, zapíší do matriky jako rodič, popřípadě rodiče dítěte. Dle ustanovení § 799 o. z. se osvojitelem může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které ji vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem (odst. 1). Zdravotní stav osvojitele nebo obou osvojitelů nesmí omezovat péči o osvojené dítě ve značné míře (odst. 2). Dle ustanovení § 800 odst. 1 o. z. se osvojiteli mohou stát manželé nebo jeden z manželů. Výjimečně může osvojit i jiná osoba; v tom případě soud též rozhodne o tom, že se z matriky vypouští zápis o druhém rodiči. Dle ustanovení § 801 o. z. osvojuje-li osoba, která je rodičem, soud zhodnotí, není-li osvojení v zásadním rozporu se zájmy dětí osvojitele; majetkové zájmy nejsou pro posouzení rozhodující. Dle ustanovení § 803 o. z. mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem musí být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let; jen souhlasí-li s osvojením opatrovník zastupující dítě v řízení a je-li osvojení v souladu se zájmy dítěte, může být věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem výjimečně menší než šestnáct let. Dle ustanovení § 848 o. z., podle kterého, není-li to na újmu důležitý zájmů potomků osvojitele, nebo potomků osvojovaného, lze osvojit zletilého výjimečně také z důvodu hodných zvláštního zřetele, pokud to je přínosné pro osvojitele či osvojence navzájem nebo v odůvodněných případech alespoň pro jednoho z nich. Podle § 849 o. z. osvojenci a jeho potomkům nevzniká osvojením příbuzenský poměr vůči členům rodiny osvojitele a nenabývají vůči nim žádných majetkových práv. Osvojitel nenabývá osvojením žádných majetkových práv vůči osvojenci a jeho potomkům. Osvojenec a jeho potomci nepozbývají osvojením práv ve vlastní rodině. Podle § 851 odst. 1 o. z. osvojení zletilého nemá vliv na jeho příjmení. Podle § 852 o. z. osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené rodné přijmení osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas. V daném případě vzal soud na základě provedeného dokazování za prokázané, že byly splněny všechny zákonné předpoklady osvojení zletilé uvedeného shora, když soud shledal existenci takového vztahu mezi osvojitelem a osvojovanou, jaký je dán mezi rodičem a dítětem. Vztahy mezi budoucím osvojitelem a osvojovanou jsou velmi blízké, když osvojovaná jméno FO s osvojitelem žila ve společné domácnosti od jejích dvou let a od této doby se osvojitel o osvojovanou staral jako o vlastní dceru, přičemž ona ho tak i vnímá. Osvojitel si následně vzal za manželku její matku. Účastníci tak navázali blízký vztah jako otec a dcera, vzájemně si pomáhají a vnímají se jako rodina. Biologický otec osvojované o ni neprojevoval zájem, nebyl s ní v žádném kontaktu. V současné době rodiče osvojovaná již nežijí. Splněny byly též formální předpoklady osvojení, neboť se osvojovaná k návrhu bez výhrad připojila a manžel osvojované s osvojením rovněž souhlasil. Za této situace soud uzavřel, že jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele a rozhodl, že od právní moci rozsudku je Jméno navrhovatele B osvojenkyní osvojitele Jméno navrhovatele A, narozeného Datum narození navrhovatele A, že je osvojení dle názoru soudu přínosné pro oba účastníky řízení za předpokladu, že si budou v budoucnu i nadále vzájemně pomáhat, když fungují jako rodina již od roku 1989. Osvojitel Jméno navrhovatele A bude v příslušné matrice zapsán jako její otec, na místo otce jméno FO, jehož zápis bude z matriky vypuštěn. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, když pro mimořádné přiznání náhrady nákladů řízení neshledal žádné důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.