4 C 315/2020

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Šimkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupené advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 1 950 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 950 Kč s 10 % ročním úrokem z prodlení od 8. 10. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 1 489 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa]. Dne 6. 10. 2020 podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky 1 950 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný byl dne 7. 9. 2019 ošetřen a následně pobýval v Protialkoholní záchytné stanici [ulice], [obec a číslo], která je provozována žalobkyní. Žalovanému byl za ošetření a pobyt vystaven daňový doklad č. 193847 na částku 1 950 Kč a splatností dne 7. 10. 2019. Žalovaný uvedený dluh uznal co do důvodu a výše uznáním dluhu. Pohledávku však v termínu splatnosti neuhradil a na následnou výzvu zaslanou žalobkyní prostřednictvím právního zástupce nereagoval. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a zjistil následující skutkový stav: Dne 7. 9. 2019 byl žalovaný ošetřen a pobýval v Protialkoholní záchytné stanici [ulice], [obec a číslo]. Za ošetření a pobyt mu byl dne 7. 9. 2019 vystaven žalobkyní daňový doklad č. 193847 na částku 1 950 Kč se splatností 7. 10. 2019. Podpisem uznání dluhu ze dne 7. 9. 2019 žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše uznal, ale pohledávku neuhradil. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní upomínku ze dne 23. 6. 2020. Při právním hodnocení soud vycházel z ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v platném znění. Podle § 89b odst. 1 citovaného zákona osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek, a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Podle odstavce třetího téhož ustanovení osobu lze umístit do záchytné stanice pouze se souhlasem lékaře určeného poskytovatelem záchytné služby a za splnění podmínek podle odstavců 1 a 2. Podle § 89e odst. 1 citovaného zákona, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalovaný byl dne 7. 9. 2019 ošetřen a pobýval v Protialkoholní záchytné stanici [ulice], [obec a číslo]. Za ošetření a pobyt mu bylo dne 7. 9. 2019 vystaveno vyúčtování úhrady za záchyt v záchytné stanici s uznáním dluhu co do důvodu výše v částce 1 950 Kč se splatností do 30 dnů. Žalobkyně současně požaduje zákonný úrok z prodlení od 8. 10. 2019 do zaplacení dluhu. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení je odůvodněn ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 1a, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Na základě shora uvedeného soud žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby po 200 Kč, celkem 600 Kč, podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč, celkem 300 Kč, podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky, soudní poplatek ve výši 400 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.