4 C 366/2021
č. j. 4 C 366/2021-205
V PLATNOSTIOkresní soud v Benešově opravil rozsudek, ve kterém došlo k chybě při psaní, a nahradil nesprávnou částku správnou. Opraven byl i odstavec odůvodnění, který upravuje povinnost žalobců společně a nerozdílně uhradit náklady státu na znaleckém posudku a účasti znalce. Soud se odvolal k § 148 odst. 1 o.s.ř. při určování výše náhrady nákladů státu. Vykonatelnost rozhodnutí byla odkládána do doby, kdy bude toto usnesení právně moci.
Plný text
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Šimkem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem xanon číslo oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení, anonymizována dvě slova. sídlem adresa o určení vlastnického práva
I. Žaloba, aby soud určil, že zůstavitel celé jméno žalobce, narozen datum, zemřelý datum, byl ke dni smrti vlastníkem pozemku st.p. číslo jehož součástí je stavba adresa, pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku číslo, nemovitostí evidovaných na list vlastnictví pro katastrální území Zahrádka u Benešova, obec Maršovice, vedené u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov, se zamítá.
II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši částka k rukám právního zástupce žalované příjmení jméno příjmení, anonymizována dvě slova, advokáta se sídlem adresa.
III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Benešově na náhradu nákladů řízení státu částku částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou ze dne datum se žalobci domáhali určení vlastnického práva k nemovitostem, a to k pozemku st.p. číslo jehož součástí je stavba adresa, pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku číslo, nemovitostí evidovaných na list vlastnictví pro katastrální území Zahrádka u Benešova, obec Maršovice, vedené u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Uvedli, že dne datum pan celé jméno žalobce (dále jen„ zůstavitel“) bezúplatně převedl na žalovanou darovací smlouvou výše uvedené předmětné nemovitosti. Návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí byl podán dne datum. Dne datum zůstavitel zemřel. U Okresního soudu v Benešově bylo zahájeno dědické řízení, které bylo zastaveno z důvodu nepatrného majetku. Žalobci mají za to, že právní jednání ve věci uzavření darovací smlouvy je neplatné, neboť osoba jednala v duševní poruše, která jí činila neschopnou právně jednat. Zůstavitel v době podpisu darovací smlouvy pobíral velké množství silných léků tlumící bolest, které mohly ovlivnit dárcovu psychiku a schopnost vnímat realitu. Zůstavitel trpěl několika onemocněními, na která bral zmíněné silné léky. Žalobci jsou děti zůstavitele, a proto mají naléhavý právní zájem na určení neplatnosti dané darovací smlouvy pro duševní poruchu zůstavitele. Předmětné nemovitosti byly darovány žalované, přičemž kdyby k tomuto nedošlo, spadaly by do pozůstalosti zůstavitele jako aktivum, které by bylo řešeno v rámci dědického řízení, a následně by toto aktivum nabyli dědicové. Mezi dědice by žalobci patřili společně s žalovanou. Žalobci by tak měli nabýt každý z nich jednu třetinu pozůstalosti. Nezahrnutí předmětných pozemků do pozůstalosti způsobilo žalobcům znatelnou majetkovou újmu. Doplnili, že v den uzavření dané darovací smlouvy zůstavitel užil předepsaný lék anonymizováno, který měl schopnost ovlivnit jeho duševní stav. Z těchto důvodů navrhují určení, že ke dni datum je zůstavitel vlastníkem předmětných nemovitostí.
2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Uvedla, že se zůstavitelem žila již od roku 1989 a sdílela s ním společnou domácnost. Žalobci se se zůstavitelem v posledních letech jeho života stýkali sporadicky, nestarali se o něj a neměli o něm žádné informace. Předmětné nemovitosti mají pro žalovanou citový význam, když je se zůstavitelem užívala jako rekreační objekt. Převod nemovitostí byl plánován delší dobu, ale k uskutečňování došlo až začátkem roku 2019. V průběhu roku 2018 zůstavitel začal trpět bolestmi zad, které byly nárazově léčeny léky na bolest. Jeho duševní stav byl v pořádku, byl schopen se o sebe postarat v běžném životě, neměl žádné omezení v každodenním životě. V uvedeném období byl schopen se plně postarat o své potřeby, potřeby žalované, běžně hospodařil se svými finančními prostředky. Nádorové onemocnění zůstavitele bylo potvrzeno až datum, když žalované bylo sděleno, že zůstavitel do tří měsíců zemře. Zůstavitel při podpisu darovací smlouvy neprojevoval žádné známky duševní poruchy, věděl co a proč podepisuje.
3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. a zjistil následující skutkový stav: Z rodného listu žalobkyně a) vzal soud za prokázané, že je dcerou zůstavitele celé jméno žalobce, narozeného datum, a jméno celé jméno žalované, narozené datum.
4. Z e-mailu ze dne datum soud zjistil, že byl žalované zaslán vzor darovací smlouvy a návrh do katastru nemovitostí.
5. Z darovací smlouvy ze dne datum vzal soud za prokázané, že zůstavitel jako dárce daroval žalované jako obdarované nemovitosti, a to konkrétně pozemek st.p. číslo jehož součástí je stavba adresa, pozemek p. číslo pozemek p. číslo pozemek p. číslo pozemek p. číslo pozemek p. číslo pozemek p. číslo pozemek p. číslo pozemek p. číslo pozemek p. číslo pozemek p. číslo pozemek p. číslo pozemek p. číslo pozemek p. číslo pozemek p. číslo pozemek p. číslo pozemek p. číslo pozemek p. číslo pozemek p. číslo pozemek p. číslo pozemek p. číslo pozemek p. číslo pozemek p. číslo pozemek p. číslo pozemek p. číslo pozemek p. číslo pozemek číslo, nemovitostí evidovaných na list vlastnictví pro katastrální území Zahrádka u Benešova, obec Maršovice, vedené u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov. Podpisy obou stran byly úředně uvěřeny.
6. Z návrhu na vklad do katastru nemovitostí vedené pod sp. zn. V číslo 2019 číslo ze dne datum soud zjistil, že žalovaná podala tento návrh společně se zůstavitelem k převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem ze zůstavitele na žalovanou.
7. Usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, bylo rozhodnuto soudním komisařem anonymizováno jméno jméno o pozůstalosti tak, že byl vydán majetek nepatrné hodnoty zanechaný zůstavitelem, a to žalované, která se postarala o pohřeb. Řízení o pozůstalosti bylo zastaveno dle § 154 odst. 1 z.ř.s., neboť bylo zjištěno, že zůstavitel zanechal pouze majetek nepatrné hodnoty.
8. Z výpisu z katastru nemovitostí vzal soud za prokázané, že vlastníkem nemovitostí, a to pozemku st.p. číslo jehož součástí je stavba adresa, pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku p. číslo pozemku číslo, nemovitostí evidovaných na list vlastnictví pro katastrální území Zahrádka u Benešova, obec Maršovice, vedené u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov, je žalovaná. Nabývacím titulem byla darovací smlouva ze dne datum s právními účinky zápisu k okamžiku datum.
9. Z jednotlivých lékařských zpráv zůstavitele bylo zjištěno, že zůstavitel trpěl bolestmi zad a kyčlí, docházel k doktorům na různá vyšetření, kteří mu předepisovali léky. Dne datum lékař vystavil doporučení k hospitalizaci. Zůstavitel zemřel dne datum. V posledních měsících, tedy od počátku roku 2019, docházel do nemocnice anonymizováno a jméno v obec na vyšetření v souvislosti s bolestmi zad. Ze zprávy ze dne datum pak bylo soudem zjištěno, že byl přijat k hospitalizaci ve anonymizováno nemocnici anonymizováno část obce. Ze zprávy ze dne datum soud zjistil, že zůstavitel trpěl generalizovaným nádorovým onemocněním nejasného origa – metastatického postižení skeletu, jater, plic, peritonea a susp. ledviny.
10. Ze zprávy označené jako„ Medikace včetně kazuistiky – celé jméno žalobce“, jejíž autorkou je Mgr. jméno příjmení – vysokoškolské vzdělání v oboru farmacie, vyplynulo, že zůstavitel užíval různé léky v různých časových obdobích popsaných v dané zprávě včetně uvedených nežádoucích účinků těchto léků a jejich doporučené užívání. Autorka textu dospěla k závěru, že zůstavitel nebyl při podpisu darovací listiny plně příčetný, byl vystaven vysoké míře stresu a z důvodu akutní i změněné chronické medikace lékově a psychiatricky destabilizován. Některé z užívaných léků mohou mít vliv na psychiatrický profil zůstavitele.
11. Z čestného prohlášení ze dne datum vyplynulo, že Mgr. jméno celé jméno žalobkyně sepsala zprávu označenou jako„ Medikace včetně kazuistiky – celé jméno žalobce“.
12. Z univerzitního diplomu bylo zjištěno, že anonymizováno jméno celé jméno žalobkyně získala magisterský titul v oboru farmacie na anonymizováno obec.
13. Z výpisu anonymizováno zdravotní pojišťovny České republiky ze dne datum soud zjistil, že za období od datum do datum zůstavitel docházel na různá vyšetření v oblasti kardiologie, dermatovenerologie, urologie, oftalmologie, urgentní medicíny, klinické biochemie, diabetologie, včetně návštěv praktického lékaře a různých nemocničních zařízení, kde mu byly předepsány léky, docházel také na očkování, k fyzioterapeutovi, na ortopedii, neurologii a rehabilitace.
14. Ze znaleckého posudku číslo ze dne datum vypracovaného soudním znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace psychiatrie, MUDr. jméno Šimkem, vzal soud za prokázané, že zůstavitel netrpěl žádnou duševní chorobou, která by snižovala rozpoznávací a ovládací schopnosti ke dni datum, a které by mu bránily posoudit následky právního jednání při uzavření darovací smlouvy o převodu předmětných nemovitostí, nebo by snižovaly schopnost toto jednání ovládnout. V dokumentaci nejsou žádné informace o deterioraci kognitivních nebo mnestických funkcí ve smyslu demence, deliria nebo jejich rozvoje a nebyla popsána symptomatika opravňující k závěru psychotického onemocnění, těžké afektivní nebo neurotické poruchy, či intoxikace. U zůstavitele nebylo popsáno žádné onemocnění, které by u něj trvale či přechodně snižovalo rozpoznávací nebo ovládací schopnosti. Znalec v rámci svého výslechu doplnil vypracovaný znalecký posudek tak, že vycházel ze zdravotní dokumentace, ze které nevyplývala žádná informace o negativních změnách chování či vnímání zůstavitele. Není žádný záznam o duševní poruše, která by nasvědčovala tomu, že v den podepsání smlouvy by nebyl schopen posoudit dosah svého jednání. V tento den tak zůstavitel věděl, co činí. Jeho vnímací schopnosti nebyly ovlivněny žádným lékem, u zůstavitele se žádné negativní účinky u léku neprojevovaly, pokud by nějaký negativní účinek byl, napsal by se o tom záznam pro potřebu další léčby. Samotná bolest zůstavitele neovlivňuje rozpoznávací schopnost. Zůstavitel měl spoustu onemocnění, která ho limitovala v běžném životě a na které užíval různé léky, mimo jiné i opiáty, které mají za následek, že uživatel je unavený, malátný a často spí. Může to mít vliv na jeho kognitivní schopnosti, ale ve zdravotnické dokumentaci není zmínka o tom, že by kognitivní schopnosti byly nějakým způsobem ovlivněny.
15. Žalobkyně a) ve své účastnické výpovědi uvedla, že se zůstavitelem v posledních dnech jeho života telefonovala a několikrát ho navštěvovala, naposledy se viděli u ní v práci v pizzerii v únoru. V té době si stěžoval na bolesti zad a byl unavený. V telefonech si pak stěžoval, že mu neustále mění léky a bolí ho z toho žaludek. Naposledy ho viděla někdy po datum, kdy v průběhu rozhovoru usínal. Od té doby působil unaveně a zmateně. Žalovaná tvrdila, že takto působí kvůli lékům, které bral. Zůstavitele v nemocnici navštívila 4x, v jeho poslední den u něj taktéž byla. O jeho onemocnění nevěděla, dozvěděla se to 5 dní před smrtí od svého bratra. Zůstavitelovi běžné záležitosti mu nepomáhala vyřizovat, neboť ji o to nikdy nežádal.
16. Žalobce b) v rámci svého výslechu uvedl, že se se zůstavitelem viděl na konci února 2019 před pracovním odjezdem do Portugalska. Navštívil ho u něj doma, stěžoval si na bolesti zad, těžce se zvedal a těžce chodil. Vypadal hodně unavený, usínal. Z Portugalska mu jednou telefonoval. Poté mu volala sestra, že je zůstavitel v nemocnici. Chystal se za ním přijet, ale toho dne už zemřel. O jeho onemocnění se dozvěděl v neděli před jeho smrtí od žalované, pak to hned volal žalobkyni a). Osobně zůstaviteli pomáhal s bydlení v obec a číslo, kde měl byt. Také mu pomáhal s převozem k doktorce, ale vzhledem k jeho stavu raději zavolal záchrannou službu. Navštěvovali se jednou za měsíc. Dále uvedl, že je v insolvenčním řízení od roku 2021, kdy mu schválili oddlužení.
17. Žalovaná ve své účastnické výpovědi k věci uvedla, že zůstavitel si léta stěžoval na bolesti zad, doktory a rehabilitace si objížděl sám městskou hromadnou dopravou nebo autem. Žalobce b) zůstavitele navštívil dne datum. Začátkem dubna 2019 byli se zůstavitelem ve příjmení servisu, kam řídil auto a vše vyřizoval. příjmení příjmení jim dne datum dal doporučení na neurologické vyšetření, protože měl nějaké podezření. Z neurologického vyšetření je poslali na CT někdy v polovině dubna 2019, kde našli nějaký nález na páteři. Po Velikonocích v dubnu již nastupoval do nemocnice, kde jí bylo řečeno, že se jedná o rakovinu a že už jsou tam metastáze. Lékaři jim doporučili sociální pracovnici, aby si vyjednali dlouhodobou léčbu. Zůstavitel bral spoustu léků, ale vždy je bral chvíli a poté je zase vysadil. V nemocnici už byl unavenější a čas spíš prospával. V březnu k notáři jeli městskou hromadnou dopravou. Zůstavitel kvůli bolestem zad nemohl sedět a spíše polehával. Na návštěvě v pizzerii u žalobkyně a) byla s ním, kdy jí předával nějaké peníze pro vnučku. Několik let byl v invalidním důchodu, ale dělal všechno, tedy sekal trávu, štípal dříví. Bral léky na cholesterol, srdce, vitamíny na játra, apod. Běžné záležitosti mu začala vyřizovat až v únoru 2019, pomáhala mu například s hygienou. Psychickou změnu nepozorovala. V den jeho smrti v nemocnici byla žalobkyně a) s manželem a ještě jeden člověk, kterého ona sice nepoznala, ale zůstavitel ano. Zůstavitel si nepřál, aby jeho zdravotní stav byl oznamován žalobcům, ale ona byla toho názoru je o tomto informovat. Zavolala to tedy žalobci b). O převodu nemovitostí se bavili již před 5-7 lety před zrealizováním. Zůstavitel věděl o finančních problémech žalobce b), proto také chtěl, aby nemovitost zůstala pohromadě a nesebrali ji exekutoři. Také nechtěl dělat rozdíly mezi dětmi, a proto nemovitost převedl na žalovanou. Vzor smlouvy obstarala její dcera dne datum. Nemovitosti dostala k narozeninám. U podpisu smlouvy byla ona, zůstavitel a notář. Návrh na zápis do katastru nemovitostí podali až v tu chvíli, kdy věděli, že je to se zůstavitelem vážné. S žalobci měla normální vztah, moc se nestýkali, ale koncem života zůstavitele jejich vztahy ochably. U nich doma je žalobce b) navštívil, o návštěvě žalobkyně a) neví. Zůstavitel byl s doktorem příjmení v telefonickém kontaktu a vše, včetně e-receptů, řešili po telefonu.
18. Při právním posouzení skutkového stavu soud aplikoval především zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), především ustanovení o darovací smlouvě a právním jednání. Podle § 2055 odst. 1 o.z. platí, že darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Podle § 2057 odst. 1 o.z. při darování věci zapsané do veřejného seznamu vyžaduje smlouva písemnou formu. Podle § 1099 o.z. se vlastnické právo k věci určené jednotlivě převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. Podle § 1105 o.z. převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.
19. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem 20. Podle § 581 o.z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.
21. Žalobci měli naléhavý právní zájem na požadovaném určení, že zůstavitel je ke dni své smrti vlastníkem předmětným nemovitostí, neboť zůstavitel nebyl ke dni úmrtí zapsán jako vlastník nemovitostí v katastru, a proto také nebyly součástí pozůstalosti, k niž by žalobcům, jakožto dědicům, na základě zákona náleželo dědické právo.
22. V daném případě soud dospěl k závěru, že zůstavitel při podpisu darovací smlouvy dne datum, jejímž předmětem bylo darování předmětných sporných nemovitostí žalované, byl schopen posoudit dosah svého jednání, a proto je jeho právní jednání - uzavření darovací smlouvy platné. Duševní porucha zůstavitele nebyla prokázána, ze zdravotní dokumentace nevyplynulo a nebylo prokázáno, že by zůstavitel nějakou duševní poruchu prodělával. Naopak bylo zjištěno, že zůstavitel trpěl řadou onemocnění, na které sice užíval různé léky, docházel na různá vyšetření a absolvoval různé léčebné metody, ale nic z toho nemělo tak závažný dopad, aby ovlivnilo jeho právní jednání a svobodnou vůli darovat nemovitosti žalované. Do posledních měsíců jeho života dokázal fungovat téměř bez omezení. Jak bylo v rámci dokazování zjištěno, od počátku roku 2019 trpěl bolestmi zad, které se stupňovaly, přičemž poté bylo zjištěno, že se jedná o rakovinu, která měla strmý spád. Za stěžejní důkaz soud považuje vypracovaný znalecký posudek a následný výslech soudního znalce příjmení jméno Šimka, který uvedl, že zůstavitel netrpěl žádnou duševní chorobou, která by snižovala rozpoznávací a ovládací schopnosti v době podpisu darovací smlouvy, tedy ke dni datum, a které by mu tak bránily posoudit následky právního jednání při uzavření darovací smlouvy o převodu předmětných nemovitostí, nebo by snižovaly schopnost toto jednání ovládnout. U zůstavitele nebylo popsáno žádné onemocnění, které by u něj trvale či přechodně snižovalo rozpoznávací nebo ovládací schopnosti. Znalec se vyjádřil i k jednotlivým lékům užívajícím zůstavitelem, přičemž dospěl k závěru, že tyto léky mohou mít vedlejší účinky oslabující schopnost rozpoznávací a ovládací, nicméně takové nežádoucí účinky se u zůstavitele neprojevovaly, neboť tato skutečnost by byla jinak zaznamenána do jeho zdravotní dokumentace a bylo to tak zohledněno při jeho následné léčbě. Ze zdravotní dokumentace a ze závěrů znalce nevyplývala žádná informace o negativních změnách chování či vnímání zůstavitele. Není žádný záznam o duševní poruše, která by nasvědčovala tomu, že v den podepsání smlouvy by nebyl schopen posoudit dosah svého jednání. Lze mít za to, že dne datum zůstavitel věděl, co činí, co podepisuje, s kým a jaké budou následky. Jeho vnímací schopnosti nebyly ovlivněny žádným lékem, u zůstavitele se žádné negativní účinky u léku neprojevovaly. Dále bylo zjištěno, že ani bolest zad či jiná bolest zůstavitele neovlivňuje rozpoznávací schopnost. Posuzovaný tak dokázal plně rozpoznat a ovládnout své jednání v době podpisu předmětné darovací smlouvy. Znalecký posudek tak koresponduje s ostatními soudem provedenými důkazy a soud proto nemá důvod o závěrech znaleckého posudku pochybovat. U zůstavitele nebyla zjištěna žádná duševní porucha, která by měla vliv na rozpoznávací i ovládací schopnosti zůstavitele, a to především narušením kognitivních funkcí, narušením krátkodobé a pracovní paměti a celkové schopnosti soustředit se, což velmi výrazně ovlivňuje schopnosti se rozhodovat, třídit a zpracovávat nové informace. Soud naopak nepřikládal důkazní váhu k vypracované zprávě Mgr. jméno příjmení, která zpracovala důkladný a detailní rozbor jednotlivých léků předepsaných zůstaviteli, přičemž došla k závěru, že zůstavitel nebyl při podpisu darovací listiny plně příčetný, byl vystaven vysoké míře stresu a z důvodu akutní i změněné chronické medikace lékově a psychiatricky destabilizován. Soud má za to, že závěr vychází pouze z uvedených léků a jejich vedlejších a nežádoucích účinků, když není postavené na jisto, zda zůstavitel skutečně tyto léky užíval, jak dlouho a zda se právě u něj projevily nežádoucí účinky, které by mohly ovlivnit jeho právní jednání vyvolávající neplatnost. Právě naopak má soud za to, že k těmto důsledkům nedošlo, jak je již uvedeno výše s ohledem na závěr znaleckého posudku a ustanoveného znalce. Proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. daného rozhodnutí.
23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) tak, že tyto byly přiznány žalované, která měla ve věci plný úspěch. Soud tak žalobcům uložil povinnost uhradit žalované společně a nerozdílně částku ve výši částka. Tato částka pak sestává z odměny za advokáta ve výši částka za sedm úkonů právní služby po částka (příprava a převzetí právního zastoupení, žaloba, vyjádření ze dne datum a ze dne datum, 3x účast na soudním jednání dne datum, dne datum přesahující délku trvání soudního jednání dvě hodiny a dne datum) podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) spolu s § 9 odst. 4 a s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytnutí právních služeb (advokátní tarif), a dále z paušální náhrady hotových výdajů za 7 úkonů právní služby po částka dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. celkem částka. K těmto nákladům pak náleží náhrada cestovních výdajů za cestu k ústnímu jednání dne datum z obec do obec a zpět podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši částka (celkem cesta 94 km vykonaná osobním automobilem tovární značky Škoda Octavia, registrační značka, při průměrné spotřebě benzínu 5,4 l na 100 km, ceně benzínu částka, sazbě 4,40 spisová značka), za cestu k ústnímu jednání dne datum z obec do obec a zpět podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši částka (celkem cesta 94 km vykonaná osobním automobilem tovární značky Škoda Octavia, registrační značka, při průměrné spotřebě benzínu 5,4 l na 100 km, ceně benzínu částka, sazbě 4,70 spisová značka) a za cestu k ústnímu jednání dne datum z obec do obec a zpět podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši částka (celkem cesta 94 km vykonaná osobním automobilem tovární značky Škoda Octavia, registrační značka, při průměrné spotřebě benzínu 5,4 l na 100 km, ceně benzínu částka, sazbě 4,70 spisová značka), a dále náhrada za ztrátu času v počtu dvanácti půlhodin po částka, celkem částka, podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu. Odměna, náhrada hotových výdajů, cestovné a náhrada za promeškaný čas jsou pak zvýšeny o 21 % DPH, kterého je zástupce žalované plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náklady řízení jsou žalobci povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně ve lhůtě tří dnů dle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř.
24. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně Okresnímu soudu v Benešově na náhradě nákladů státu částku ve výši částka, spočívající v nákladech na vypracování znaleckého posudku a účasti znalce na jednání dne datum, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Při rozhodování o náhradě nákladů státu soud postupoval dle § 148 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově. Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 10/2001 Sb. (exekučního řádu).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.