4 C 366/2025

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl soudcem Mgr. Petrem Šimkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení částky 5 896,34 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolus 11,75 % ročním úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ,s 11 % ročním úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ,s 10,5 % ročním úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a za dobu od , datum, do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá, na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla půjčku ve výši , částka, v hotovosti při podpisu smlouvy o půjčce. Žalovaná se ve smlouvě o půjčce zavázala půjčku vrátit spolu s poplatkem v týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky. Pohledávka byla dne , datum, postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Na dlužnou částku doposud nebylo ničeho žalobkyni uhrazeno, a to ani přes předžalobní upomínku jejího právního zástupce. Žalovaná tak žalobkyni dluží jistinu ve výši , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonný úrok z prodlení ve výši 11 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

2. Dále uvedla, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla půjčku ve výši , částka, v hotovosti při podpisu smlouvy o půjčce. Žalovaná se ve smlouvě o půjčce zavázala půjčku vrátit spolu s poplatkem v týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky. Pohledávka byla dne , datum, postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Na dlužnou částku doposud nebylo ničeho žalobkyni uhrazeno, a to ani přes předžalobní upomínku jejího právního zástupce. Žalovaná tak žalobkyni dluží jistinu ve výši , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonný úrok z prodlení ve výši 11 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím závěrům ohledně skutkového stavu věci: Žalobkyně je právnickou osobou, zapsanou v obchodním rejstříku (z výpisu z obchodního rejstříku). Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku , částka, , kterou se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, , a to ve 40 týdenních splátkách po , částka, s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy. Svým podpisem potvrdila převzetí půjčky ve výši , částka, v hotovosti. Nedílnou součástí byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře smlouvy (ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ). Dle článku 1 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 40 týdnů 294,10 %. V článku 5 smluvních podmínek bylo stanoveno, že splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na vlastní částku půjčky (ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce). Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely , datum, smlouvou o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalované uvedená v Příloze č. , hodnota, „Seznam postoupených pohledávek“ této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností ke dni , datum, , o čemž byla žalovaná informována (ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek). Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, (z dopisu ze dne , datum, a z poštovního archu z , datum, ).

5. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku , částka, , kterou se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, , a to ve 40 týdenních splátkách po , částka, s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy. Svým podpisem potvrdila převzetí půjčky ve výši , částka, v hotovosti. Nedílnou součástí byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře smlouvy (ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ). Dle článku 1 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 40 týdnů 294,10 %. V článku 5 smluvních podmínek bylo stanoveno, že splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na vlastní částku půjčky (ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce). Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely , datum, smlouvou o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalované uvedená v Příloze č. , hodnota, „Seznam postoupených pohledávek“ této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností ke dni , datum, , o čemž byla žalovaná informována (ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek). Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, (z dopisu ze dne , datum, a z poštovního archu z , datum, ).

6. Dále bylo zjištěno, že proti žalované je vedeno několik exekučních řízení s ohledem na neplnění uložených povinností (z výpisu věcí vedených Okresním soudem v Benešově proti žalované).

7. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná sjednala s právní předchůdkyní žalobkyně dne , datum, smlouvu o půjčce, podle níž při jejím podpisu převzala částku , částka, . Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti s půjčkou též souhrnný poplatek ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala půjčku vrátit ve 40 týdenních splátkách. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně zaplatila na úhradu poskytnuté půjčky pouze , částka, , následně již neuhradila ničeho. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně za žalovanou byla dne , datum, postoupena na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalované oznámila. Ani žalobkyni přes výzvu k plnění žalovaná již ničeho neuhradila.

8. Žalovaná sjednala s právní předchůdkyní žalobkyně taktéž dne , datum, smlouvu o půjčce, podle níž při jejím podpisu převzala částku , částka, . Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti s půjčkou též souhrnný poplatek ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala půjčku vrátit ve 40 týdenních splátkách. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně zaplatila na úhradu poskytnuté půjčky pouze , částka, . Předmětná pohledávka právní předchůdkyně za žalovanou byla dne , datum, postoupena na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalované oznámila. Ani žalobkyni přes výzvu k plnění žalovaná již ničeho neuhradila.

9. S ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do , datum, (dále jen „obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do , datum, (ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, čl. II bodu 2 zákona č. 43/2013 Sb.).

10. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

11. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je s ohledem na dobu prodlení žalovaného nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění platném a účinném do , datum, , a odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 7 procentních bodů (v souladu s čl. II bodu 1 nařízení vlády č. 180/2013 Sb. a § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2013 Sb.).

12. Podle ustanovení § 39 odst. 1 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

13. Podle ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

14. Podle ustanovení § 56 odst. 2 obč. zák. ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.

15. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny písemné smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. (které byly současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb.), na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku , částka, a , částka, a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smluv o půjčce je zřejmé, že „souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či , Anonymizováno, v komentáři k § 658 v , Anonymizováno, , M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, , adresa, , s. , Anonymizováno, ). O tom, že se jednalo o úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, a to ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby (případně vymezení, že se například jedná za poplatek za zpracování, případně správu půjčky a podobně). Nejedná se proto o ujednání o ceně služeb, na které by nedopadal požadavek přiměřenosti a které by nepodléhalo soudnímu přezkumu ve smyslu shora citovaného § 56 odst. 2 obč. zák. Na základě uvedeného je proto nutné konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. V této souvislosti lze pak odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (dostupný z www.nsoud.cz), dle něhož při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

16. Za shora popsané situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako „souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než pětinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 13/2005 či rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. , spisová značka, ze dne , datum, dostupné z , Anonymizováno, ). Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na www.nsoud.cz). Vzhledem k tomu, že ujednání o souhrnném poplatku bylo absolutně neplatné, je třeba jako neplatné vyhodnotit i ujednání na ně navazující, včetně ujednání článku 5 smluvních podmínek, podle něhož měly být splátky započítány nejprve na souhrnný poplatek, neboť v této části nelze ujednání oddělit (§ 41 obč. zák.). V této souvislosti je potřeba podotknout, že ujednání o úrocích je pouze fakultativní součástí smlouvy o půjčce, jeho absence pro jeho absolutní neplatnost tak dle názoru soudu nemá na existenci a platnost smlouvy samotné vliv. I pokud by však bylo možné dospět k jinému závěru (tedy že bez sjednání předmětného úroku by právní předchůdkyně smlouvu o půjčce vůbec s žalovaným neuzavřela a že ujednání o souhrnném poplatku je neoddělitelné od zbývající části smlouvy) bylo by nutné konstatovat absolutní neplatnost celé smlouvy (srov. již shora zmiňované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ), což by na rozhodnutí zdejšího soudu ohledně žalované jistiny nemělo vliv.

17. Z tohoto důvodu bylo třeba úhrady žalované započítat pouze na dlužnou jistinu půjčky ve výši , částka, a , částka, , žalovaná je tedy povinna na jistině půjček zaplatit částku , částka, . Vzhledem k tomu, že žalovaná povinnost vrátit půjčené peněžní prostředky řádně a včas nesplnila, vznikla jí dle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. též povinnost k úhradě úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně k uvedenému dni postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení předmětné pohledávky (zejm. pokud jde o způsobilost pohledávky být předmětem postoupení) vyhovovalo též předchozí právní úpravě obsažené v § 524 a násl. obč. zák. Žalobkyně byla tedy aktivně legitimována k uplatnění předmětné pohledávky, a proto soud výrokem I. rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu půjčky ve výši , částka, a současně přiznal žalobkyni i nárok na úrok z prodlení z této částky za dobu, za níž byl žalobou uplatněn.

18. Ve zbylé části, v níž se žalobkyně dále domáhala zaplacení, soud žalobu s ohledem na výše uvedené výrokem II. zamítl, jelikož smluvní ujednání o souhrnném poplatku, o které žalobkyně v tomto rozsahu své nároky opírala, shledal soud absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 3 odst. 1 a § 39 obč. zák. S ohledem na výše uvedené proto soud v odpovídajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.