4 C 373/2024

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl soudcem Mgr. Petrem Šimkem ve věci žalobkyně: Anonymizováno sídlem Anonymizováno, zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 9 350 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu s 7,05 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum 7,05 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum 7,05 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum 7,05 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum 7,05 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum 7,50 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum 8,00 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum 8,75 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum 9,00 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum 9,00 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum 7,25 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum 7,25 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum 7,50 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum 10,75 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum 14,00 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum 14,00 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum 14,00 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum 13,75 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum 11,75 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a za dobu od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalované požadovala zaplacení částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne datum domáhala toho, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku částka s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uváděla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČ: IČO, a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce č. tel. číslo, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka. Společnost právnická osoba poskytla žalované uvedené peněžní prostředky v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i souhrnný poplatek ve výši částka. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když ani ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni datum svůj dluh nesplatila. Žalovaná na úvěr uhradila celkem částku částka. Pohledávka za žalovanou byla nejprve postoupena společnosti Anonymizováno, a až následně žalobkyni. Ke dni postoupení činila dlužná částka částka, která byla tvořena jistinou ve výši částka a zůstatkem souhrnného poplatku ve výši částka, když dle smlouvy byla plnění žalované nejprve alokována na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Po postoupení pohledávky za žalovanou nebylo na dlužnou částku uhrazeno ničeho. Žalobkyně požadovala zaplacení dlužné částky ve výši částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou, na kterou však nereagovala. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně má sídlo zapsané na Maltě, jde o věc s cizím prvkem, a proto zdejší soud zjišťoval, zda má ve věci dánu pravomoc a příslušnost jednat, případně podle jakého právního řádu je třeba postupovat. S ohledem na to, že žalobkyně má sídlo a žalovaná bydliště na území členských států Evropské unie, je třeba na věc aplikovat nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 Sb. ze dne datum, podle kterého je příslušnost Okresního soudu v Benešově dána podle článku 17 a 18, konkrétně podle článku 18 bod 2., jelikož žalovaná má bydliště v České republice.

4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

5. Ze smlouvy o půjčce č. tel. číslo vzal za prokázané, že společnost právnická osoba, IČ: IČO, uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu o půjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně poskytla žalované částku částka, tu se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši částka v 52 týdenních splátkách po částka. Nedílnou součástí této smlouvy byly dle ujednání stran též smluvní podmínky.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy se seznamem postoupených pohledávek ze dne datum postoupila společnost právnická osoba pohledávku za žalovanou společnosti Anonymizováno, toto bylo podle oznámení o postoupení pohledávky s poštovním archem žalované oznámeno přípisem ze dne datum. Následně byla pohledávka za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum.

7. Žalovaná uhradila dle tvrzení žalobkyně na půjčku celkem částku částka, kterou žalobkyně započetla na souhrnný poplatek. Před podání žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu včetně příslušenství, což vyplynulo z předžalobní upomínky ze dne datum a dokladu o jejím odeslání, avšak ani přes výzvu k plnění žalovaná již ničeho neuhradila.

8. Při právním posouzení věci soud vycházel s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ze zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od datum do datum (dále jen obč. zák.).

9. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

10. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

11. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

12. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle odst. 2 téhož ustanovení, ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.

13. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 téhož ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je s ohledem na dobu prodlení žalovaného nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

14. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

15. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 321/2001 Sb.), na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku částka a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že „souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je podle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, či Anonymizováno. Anonymizováno v komentáři k § 658 v Anonymizováno, J. Anonymizováno, Anonymizováno. Anonymizováno, Anonymizováno. Anonymizováno a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, adresa, s. Anonymizováno). O tom, že se jednalo o úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, a to ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby (případně vymezení, že se například jedná za poplatek za zpracování, případně správu půjčky a podobně). Nejedná se proto o ujednání o ceně služeb, na které by nedopadal požadavek přiměřenosti a které by nepodléhalo soudnímu přezkumu ve smyslu shora citovaného § 56 odst. 2 obč. zák. Na základě uvedeného je proto nutné konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný smluvní úrok. V této souvislosti lze pak odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dle něhož při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil požadovaný kapitalizovaný úrok částku částka za poskytnutí jistiny částka, která měla být vracena ve splátkách po dobu 52 týdnů, tedy téměř 70 % jistiny ročně. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 52 týdnů), procentní roční úrok byl ještě vyšší. Na základě shora uvedeného lze uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok označovaný jako „souhrnný poplatek“ byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, či rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným podle § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Vzhledem k tomu, že ujednání o souhrnném poplatku bylo absolutně neplatné, je třeba jako neplatné vyhodnotit i ujednání na ně navazující, včetně ujednání článku 5 smluvních podmínek, podle něhož měly být splátky započítány nejprve na souhrnný poplatek, neboť v této části nelze ujednání oddělit (§ 41 obč. zák.). V této souvislosti je potřeba podotknout, že ujednání o úrocích je pouze fakultativní součástí smlouvy o půjčce, jeho absence pro jeho absolutní neplatnost tak dle názoru soudu nemá na existenci a platnost smlouvy samotné vliv.

17. Z tohoto důvodu bylo třeba úhrady žalované v celkové výši částka započítat pouze na dlužnou jistinu půjčky v původní výši částka. Žalovaná je tedy povinna zaplatit na jistině částku částka (jistina snížená o platbu započtenou na souhrnný poplatek). Vzhledem k tomu, že žalovaná povinnost vrátit část půjčených peněžních prostředků řádně a včas nesplnila, vznikla jí podle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. též povinnost k úhradě úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Žalobkyni soud přiznal i požadované zákonné úroky z prodlení ode dne následujícího po dni účinnosti postoupení pohledávek, tedy od datum. Naopak v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení souhrnného poplatku, soud žalobu zamítl, protože smluvní ujednání o souhrnném poplatku shledal absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 a § 39 obč. zák.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl obdobný. Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).