4 C 378/2021
č. j. 4 C 378/2021-19
V PLATNOSTIOkresní soud v Benešově zamítl žalobu o zaplacení částky za přepravu, protože žalobkyně neprokázala, že by žalovaný cestoval bez platné jízdenky. Soud se opřel o § 37 odst. 5 písm. b) zákona o drahách, podle něhož je cestující povinen se prokázat platným jízdním dokladem. Závěr o neprokázané skutečnosti porušení povinností byl potvrzen i vzhledem k námitce promlčení podle § 610 odst. 1 občanského zákoníku. Soud rozhodl, že žalovaný nemá povinnost zaplatit částku, protože žalobkyně nevyhověla důkaznímu břemenu. Náhrada nákladů řízení byla odmítnuta pro převážnou neúspěšnost žalobkyně.
Plný text
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Šimkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, anonymizováno, Spojené království příjmení jméno a anonymizováno země zastoupené advokátkou anonymizováno jméno příjmení příjmení sídlem Národní číslo, PSČ obec a číslo, zn.: anonymizováno číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky částka s příslušenstvím
I. Žaloba, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka spolu s 8,05 % ročním úrokem z prodlení od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dne datum podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu dluhu za přepravu. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil dne datum přepravních služeb společnosti právnická osoba, ve anonymizována dvě slova mezi stanicemi obec obec a obec u obec, čímž se bezdůvodně obohatil o jízdné stanovené dle platného tarifu v částce částka. Za porušení přepravních podmínek byla žalovanému vyměřena přirážka ve výši částka právnická osoba, postoupila dne datum pohledávku včetně příslušenství právnická osoba anonymizována dvě slova, reg. číslo. Tato společnost postoupila pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek dne datum na žalobkyni. Po nabytí pohledávky zaslala žalobkyně žalovanému dne datum předžalobní výzvu včetně oznámení o postoupení pohledávky, na kterou žalovaný nereagoval. Žalovaný k věci uvedl, že v obec ani v obec část obce nikdy nebyl, nejmenuje se jméno příjmení ani jméno příjmení. Pokud měl být kontrolován dne datum, tak má za to, že tento nárok je již promlčen. Navrhuje proto, aby žaloba byla zamítnuta, neboť žalobkyně neprokázala, že by žalovaný cestoval osobním vlakem a bez platného jízdního dokladu. Vzhledem k tomu, že žalobce je právnickou osobou se sídlem ve anonymizováno království příjmení jméno a anonymizováno země, jde o věc s cizím prvkem, je třeba zkoumat, zda je ve věci dána pravomoc soudu České republiky, a pokud ano, podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Na tuto věc se vztahuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU číslo Sb. ze dne datum, podle kterého je dána příslušnost soudu České republiky dle článku 4 odst.
1. Místně příslušný Okresní soud v Benešově postupoval dle českého procesního předpisu (o.s.ř.). Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a zjistil následující skutkový stav: Z oznámení o závadách sepsaného dne datum bylo zjištěno, že při kontrole cestujících ve anonymizována dvě slova byl zjištěn cestující (jméno anonymizováno) bez platné jízdenky. Bylo s ním sepsáno potvrzení o nedodržení SPPO s tím, že jízdné činí částka, přirážka částka, a to za jízdu anonymizována dvě slova. Dále soud zjistil, že při kontrole cestujících ve vlaku byl zjištěn cestující (jméno anonymizováno) bez platné jízdenky. Bylo s ním sepsáno potvrzení o nedodržení SPPO s tím, že jízdné činí v prvém případě částka, přirážka částka a ve druhém případě částka, přirážka částka, a to za jízdu vlakem číslo právnická osoba, postoupily pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne datum na právnická osoba anonymizována dvě slova, reg. číslo. Následně tato společnost postoupila smlouvou o postoupení pohledávek dne datum pohledávku na žalobkyni jako postupníka. Žalobkyně zaslala žalovanému dne datum předžalobní upomínku spolu s oznámením o postoupení pohledávky. Tyto skutečnosti má soud za prokázané z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, smlouvy o postoupení pohledávek, smlouvy o postoupení souboru pohledávek, tarifů Českých drah, potvrzení o nedodržení SPPO, oznámení o závadách, předžalobní výzvy včetně podacího archu. Podle § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, se musí cestující na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice a přirážku k jízdnému, která činí nejvýše částka. Cestující je tedy od nástupu do vozidla zatížen břemenem prokázat úhradu jízdného. Podle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), platí, že nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Soud dospěl jednoznačně k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by žalovaný porušil povinnosti při cestování veřejným dopravním prostředkem právnická osoba, bez platné jízdenky, resp. že by vůbec dopravním prostředkem cestoval. Žalobkyně soudu předložila důkazy, které se však k tvrzenému porušení smluvní povinnosti žalovaným vůbec nevztahují. Není tedy prokázáno, že by zrovna žalovaný porušil povinnosti přepravních podmínek. Žalovaný při ústním jednání uvedl, že v obec ani v obec část obce nikdy nebyl a neví o tom, že by byl toho dne kontrolován. Dále vznesl námitku promlčení, přičemž z tvrzených skutečností vyplývá, že kdyby byl nárok žalobce důkazy prokázán, nebylo by lze žalobě vyhovět pro vznesenou námitku promlčení, neboť tříletá lhůta již uplynula. Z uvedených důvodů (především z prvně uvedeného) soud žalobu v celém rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalovanému v souvislosti s tímto sporem žádné náklady řízení nevznikly, ani je nepožadoval. Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.