4 C 401/2022

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Šimkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s 15 % ročním úrokem z prodlení od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum na žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Uváděla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba s.r.o., IČO, (dále jen„ právní předchůdce“) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši částka, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem výdajového pokladního dokladu. Žalovaný se v souvislosti s poskytnutou půjčkou zavázal uhradit obchodní úrok ve výši částka. Celkovou částku půjčky spolu s obchodním úrokem se žalovaný zavázal uhradit v celkem 12 měsíčních splátkách po částka. Žalovaný poskytnutou půjčku řádně nesplácel a právnímu předchůdci žalobkyně uhradil pouze částku částka. Pohledávku za žalovaným postoupil právní předchůdce žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému oznámeno.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím závěrům ohledně skutkového stavu věci. Žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně uzavřel dne datum smlouvu o půjčce číslo na základě které mu právní předchůdce žalobkyně poskytl půjčku ve výši částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úrokem ve výši částka ve 12 pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka (ze smlouvy o půjčce číslo). Svým podpisem žalovaný potvrdil převzetí částky částka v hotovosti (z dokladu o vyplacení půjčky). Právní předchůdce žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla postoupena pohledávka za žalovaným (ze smlouvy o postoupení pohledávek). Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky a současně ho informovala o postoupení pohledávky (z předžalobní upomínky, včetně podacího lístku).

4. Při právním posouzení věci soud vycházel s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), zejména z příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do datum (dále jen obč. zák.). Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle ustanovení § 56 odst. 2 obč. zák. ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je s ohledem na dobu prodlení žalovaného nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Dále podle ustanovení § 39 odst. 1 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle ustanovení § 56 odst. 2 obč. zák. ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.

5. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle odst. 2 stejného ustanovení je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

6. V daném případě má soud za to, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně s žalovaným jako dlužníkem (úvěrovaným) platně sjednala smlouvu o půjčce, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši částka a splnila tak svoje povinnosti z předmětné smlouvy. Jelikož žalovaný na tuto částku žalobkyni uhradil pouze částku částka, má povinnost vydat žalobkyni ještě částku ve výši částka jako bezdůvodné obohacení. Za této situace vznikl žalobkyni nárok na zaplacení žalované dlužné částky, přičemž soud žalobkyni zároveň přiznal i uvedené příslušenství žalované pohledávky jistiny vyplývající ze smlouvy a ze zákona. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší nežli zákonné, ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby po částka, celkem částka, podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po částka, celkem částka, podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky, soudní poplatek ve výši částka. Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši částka Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku částka ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).