4 C 430/2024

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl soudcem Mgr. Petrem Šimkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 21 140 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s 7,5 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne datum domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku částka s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi její právní předchůdkyní, společností právnická osoba, IČO: IČO, a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce č. hodnota. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i úrok za půjčené peněžní prostředky – kapitalizovaný za dobu trvání smlouvy v částce částka, odměnu za administrativní činnost v částce částka a náklady za hotovostní inkaso splátek v částce částka. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný řádně neplnil závazky vyplývající ze smlouvy, neboť na pohledávku uhradil pouze celkem částku částka. Pohledávku za žalovaným postoupila společnost právnická osoba žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (s účinností ke dni datum). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou, na kterou však nereagoval. Žalobkyně tedy požadovala zaplacení dlužné částky ve výši částka (dlužná část jistiny + dlužná část poplatku), kapitalizovaných úroků ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka a úroků při úrokové míře 21 % ročně a úroků z prodlení při zákonné úrokové míře 7,50 % ročně, když oba úroky se počítají z dlužné části jistiny ve výši částka od datum do zaplacení. Úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce posoudila právní předchůdkyně žalobkyně na základě informací získaných od žalovaného a jejich ověření prostřednictvím příslušných dokladů zaškrtnutých v zákaznické kartě. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Výpisem žalobkyně z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobkyně je podnikatelkou s předmětem podnikání mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Smlouvou o půjčce a smluvními podmínkami bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČ: IČO, a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce částka, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem v částce částka a poplatky v částce částka (administrativní poplatek ve výši částka a poplatek za hotovostní inkaso v částce částka) v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po částka. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy se seznamem postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky písemně dopisem ze dne datum. Předžalobní výzvou s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti vyplynulo ze zákaznické karty, že v žádosti o půjčku byly zaškrtnuty jako ověřené dokumenty (doklady) – občanský průkaz, pracovní smlouva nebo živnostenský list, výplatní pásky a složenka. Výpisem zapsaných věcí Okresního soudu v Benešově vedených proti žalovanému nebylo prokázáno ničeho významného pro rozhodnutí v této věci.

4. Při právním posouzení věci soud vycházel podle § 3028 odst. 3 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ze zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), a ze zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.

5. Podle § 3028 odst. 3 věta první o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

6. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

8. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud odkazuje na judikaturu Ústavního soudu, ze které vyplývá, že „[n]icméně pro závěr, zda je úvěrová smlouva rozporná s dobrými mravy (a proto je neplatná i rozhodčí smlouva a není dána pravomoc rozhodce), je třeba zkoumat, za jakých konkrétních okolností byla úvěrová smlouva uzavřena. […] Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková.“ (nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno).

9. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.

10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce č. hodnota ze dne datum je neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jelikož při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 9 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný spotřebitelský úvěr splatit. Žalobkyně v žalobě uvedla, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o půjčce posoudila právní předchůdkyně žalobkyně na základě informací získaných od žalovaného a na základě jejich ověření prostřednictvím příslušných dokladů zaškrtnutých v zákaznické kartě. Příslušné doklady však žalobkyně k žalobě nepřiložila, nicméně ani ze zbylých nabídnutých a soudem provedených důkazních prostředků nevyplynulo, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného dostatečně prověřovala, zejména tedy, že by ověřovala žalovaným tvrzené výdaje, když ani z dokladů zmíněných v žádosti o úvěr by výdaje žalovaného ověřit nemohla. Nadto lze uvést, že žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila, čímž se vzdala práva na poučení soudem podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) o tom, že je povinna prokázat dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.

11. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu neplatnou podle § 39 obč. zák. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 451 odst. 1 obč. zák. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni (v řízení totiž bylo prokázáno, že právní předchůdkyně předmětnou pohledávku za žalovaným platně a účinně postoupila žalobkyni). V řízení žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku částka, na kterou žalovaný dosud uhradil celkem pouze částku částka. Žalovaný má tudíž povinnost vydat žalobkyni zbylou částku částka jako bezdůvodné obohacení. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni, resp. právní předchůdkyni žalobkyně plnil, případně aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a o. s. ř., a proto soud rozhodl, že k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného došlo. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky, a to ode dne následujícího po posledním dni lhůty stanovené pro zaplacení dluhu v předžalobní upomínce. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v řízení obdobný. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově. Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).