4 C 430/2024

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl soudcem Mgr. Petrem Šimkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 21 140 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s 7,5 % ročním úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi její právní předchůdkyní, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, . Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i úrok za půjčené peněžní prostředky – kapitalizovaný za dobu trvání smlouvy v částce , částka, , odměnu za administrativní činnost v částce , částka, a náklady za hotovostní inkaso splátek v částce , částka, . Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na den , datum, . Žalovaný řádně neplnil závazky vyplývající ze smlouvy, neboť na pohledávku uhradil pouze celkem částku , částka, . Pohledávku za žalovaným postoupila společnost , právnická osoba, žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, (s účinností ke dni , datum, ). Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou, na kterou však nereagoval. Žalobkyně tedy požadovala zaplacení dlužné částky ve výši , částka, (dlužná část jistiny + dlužná část poplatku), kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, a úroků při úrokové míře 21 % ročně a úroků z prodlení při zákonné úrokové míře 7,50 % ročně, když oba úroky se počítají z dlužné části jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce posoudila právní předchůdkyně žalobkyně na základě informací získaných od žalovaného a jejich ověření prostřednictvím příslušných dokladů zaškrtnutých v zákaznické kartě. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Výpisem žalobkyně z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobkyně je podnikatelkou s předmětem podnikání mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Smlouvou o půjčce a smluvními podmínkami bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem v částce , částka, a poplatky v částce , částka, (administrativní poplatek ve výši , částka, a poplatek za hotovostní inkaso v částce , částka, ) v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy se seznamem postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky písemně dopisem ze dne , datum, . Předžalobní výzvou s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti vyplynulo ze zákaznické karty, že v žádosti o půjčku byly zaškrtnuty jako ověřené dokumenty (doklady) – občanský průkaz, pracovní smlouva nebo živnostenský list, výplatní pásky a složenka. Výpisem zapsaných věcí Okresního soudu v Benešově vedených proti žalovanému nebylo prokázáno ničeho významného pro rozhodnutí v této věci.

4. Při právním posouzení věci soud vycházel podle § 3028 odst. 3 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ze zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), a ze zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.

5. Podle § 3028 odst. 3 věta první o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

6. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

8. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud odkazuje na judikaturu Ústavního soudu, ze které vyplývá, že „[n]icméně pro závěr, zda je úvěrová smlouva rozporná s dobrými mravy (a proto je neplatná i rozhodčí smlouva a není dána pravomoc rozhodce), je třeba zkoumat, za jakých konkrétních okolností byla úvěrová smlouva uzavřena. […] Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková.“ (nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ).

9. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.

10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, je neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jelikož při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 9 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný spotřebitelský úvěr splatit. Žalobkyně v žalobě uvedla, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o půjčce posoudila právní předchůdkyně žalobkyně na základě informací získaných od žalovaného a na základě jejich ověření prostřednictvím příslušných dokladů zaškrtnutých v zákaznické kartě. Příslušné doklady však žalobkyně k žalobě nepřiložila, nicméně ani ze zbylých nabídnutých a soudem provedených důkazních prostředků nevyplynulo, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného dostatečně prověřovala, zejména tedy, že by ověřovala žalovaným tvrzené výdaje, když ani z dokladů zmíněných v žádosti o úvěr by výdaje žalovaného ověřit nemohla. Nadto lze uvést, že žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila, čímž se vzdala práva na poučení soudem podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) o tom, že je povinna prokázat dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.

11. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu neplatnou podle § 39 obč. zák. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 451 odst. 1 obč. zák. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni (v řízení totiž bylo prokázáno, že právní předchůdkyně předmětnou pohledávku za žalovaným platně a účinně postoupila žalobkyni). V řízení žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, , na kterou žalovaný dosud uhradil celkem pouze částku , částka, . Žalovaný má tudíž povinnost vydat žalobkyni zbylou částku , částka, jako bezdůvodné obohacení. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni, resp. právní předchůdkyni žalobkyně plnil, případně aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a o. s. ř., a proto soud rozhodl, že k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného došlo. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky, a to ode dne následujícího po posledním dni lhůty stanovené pro zaplacení dluhu v předžalobní upomínce. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v řízení obdobný.