4 C 48/2021

Plný text

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. jméno příjmení a soudců Mgr. Jany Kajzrové a Mgr. Jana Podaného ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce, okres anonymizováno zastoupeného advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa, proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupenému advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa, o nahrazení projevu vůle uzavřít kupní smlouvu, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Benešově č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že soud nahrazuje projev vůle žalovaného uzavřít se žalobcem kupní smlouvu tohoto znění: „ anonymizována dvě slova uzavřená mezi: celé jméno žalovaného, rodné číslo, bytem adresa, PSČ obec a číslo dále jen prodávající a celé jméno žalobce, rodné číslo, bytem adresa žalobce dále jen kupující

I. Prodávající prohlašuje, že se stal na základě kupní smlouvy ze dne datum výlučným vlastníkem těchto nemovitostí v k.ú. část obce u obec: - pozemek stavební parcela číslo zastavěná plocha a nádvoří o výměře 961 m2, na kterém stojí stavba bez čp/če, zemědělská stavba - pozemek stavební parcela číslo zastavěná plocha a nádvoří o výměře 1234 m2, na kterém stojí stavba bez čp/če, zemědělská stavba - pozemek stavební parcela číslo zastavěná plocha a nádvoří o výměře 18 m2, na kterém stojí stavba bez čp/če, jiná stavba. Nemovitosti jsou zapsány v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov na list vlastnictví pro obec Votice a k.ú. část obce u obec (dále jen nemovitosti).

II. Prodávající prodává touto smlouvou nemovitosti uvedené v čl. I. této kupní smlouvy se všemi součástmi a příslušenstvím a se všemi právy a povinnostmi kupujícímu za dohodnutou kupní cenu částka (slovy čtyřistapadesátjedna tisíc čtyřistapadesátdva korun českých), která se skládá z ceny za jeden metr čtvereční plochy zastavěné stavbami na pozemku parcela č. st. anonymizováno (961 m2), parcela č. st. anonymizováno (1234 m2), parcela č. st. anonymizováno (18 m2) ve výši anonymizováno spisová značka. Kupující nemovitosti za tuto cenu kupuje a přijímá do svého výlučného vlastnictví.

III. Kupující se zavazuje zaplatit sjednanou kupní cenu ve výši částka (slovy čtyřistapadesátjedna tisíc čtyřistapadesátdva korun českých) do 3 (tří) dnů ode dne právní moci rozsudku, kterým se nahrazuje projev vůle kupujícího uzavřít tuto kupní smlouvu na účet prodávajícího. Připsáním kupní ceny na účet prodávajícího je splněn závazek kupujícího vůči prodávajícímu zaplatit kupní cenu za nemovitosti uvedené v čl. I. této kupní smlouvy.

IV. Kupující výslovně prohlašuje, že je mu dobře znám stav kupovaných nemovitostí, že si je před uzavřením této smlouvy prohlédl a že nemovitosti kupuje v tom stavu, který při těchto prohlídkách zjistil.

V. Kupující nepřijímá s kupovanými nemovitostmi žádné dluhy, závady a nebo břemena a kdyby se snad takové závady dodatečně vyskytly, zavazuje se prodávající, že se sám na svůj vlastní náklad postará o jejich vypořádání ihned, jakmile budou zjištěny.

VI. Kupující nabude vlastnictví k převáděným nemovitostem vkladem do katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov, s právními účinky k okamžiku dojití návrhu na vklad katastrálnímu úřadu. Tímto dnem přejdou na kupujícího veškeré užitky, nebezpečí a povinnosti, zejména povinnost platit příslušné daně a poplatky, jakož i veškerá práva spojená s kupovanými nemovitostmi. Návrh na vklad je kupující oprávněn podat po zaplacení celé kupní ceny na účet prodávajícího podle čl. III. této kupní smlouvy.

VII. Smluvní strany smlouvu přečetly, s jejím obsahem souhlasí a prohlašují, že je projevem jejich svobodné vůle a byla sepsána bez jakéhokoliv nátlaku a tísně. Na důkaz toho připojují své vlastnoruční podpisy. V dne celé jméno žalovaného celé jméno žalobce“

II. Jinak se rozsudek soudu prvního stupně ve zbylém rozsahu výroku I., co do zamítnutí žaloby o nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít se žalobcem kupní smlouvu ohledně části pozemku parcely číslo v katastrálním území Martinice u Votic a obci obec o výměře 1 455 m², za kupní cenu částka, potvrzuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Okresní soud v Benešově rozsudkem č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí (dále též jen„ rozsudek soudu prvního stupně“) zamítl v celém rozsahu žalobu, jíž se žalobce domáhal vůči žalovanému nahrazení jeho projevu vůle uzavřít s ním kupní smlouvu ohledně převodu pozemků v katastrálním území Martinice u Votic a obci obec: stavební parcela číslo o výměře 961 m², stavební parcela číslo o výměře 1 234 m², stavební parcela číslo o výměře 18 m² a části pozemku parcela číslo o výměře 1 455 m² (tak, jak by byla geometrickým plánem z tohoto pozemku oddělena), za celkovou kupní cenu ve výši částka, jež činí ohledně pozemků stavební parcela číslo částku částka za m² výměry těchto pozemků (961 m², 1 234 m² a 18 m²) a ohledně části pozemku parcela číslo o výměře 1 455 m² částku částka za m². Obsah konkrétní kupní smlouvy je blíže specifikován ve výroku rozsudku soudu prvního stupně (výrok I.). Dále soud prvního stupně uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalovaného (výrok II.). Soud prvního stupně uzavřel, že na pozemcích stavební parcely číslo číslo číslo v katastrálním území Martinice u Votic a obci obec (dále též jen„ předmětné stavební parcely“) se nacházejí stavby ve spoluvlastnictví žalobce a celé jméno žalovaného staršího, narozeného datum (otce žalovaného), a to stavby: kravína na stavební parcele číslo seníku na stavební parcele číslo vodárny na stavební parcele číslo se spoluvlastnickým podílem každého z nich o velikosti ideální ½. Na části pozemku parcela číslo se dle závěru soudu prvního stupně (zde vycházel ze znaleckého posudku znalkyně příjmení jméno příjmení ze dne datum, opatřeného v souvisejícím řízení vedeném u Okresní soudu v Benešově pod sp. zn. spisová značka) nachází stavba silážního žlabu„ jako stavba pevně spojená se zemí o celkové ploše 1 455 m²“; rovněž v podílovém spoluvlastnictví žalobce a celé jméno žalovaného staršího se spoluvlastnickým podílem o velikosti ideální ½ každého z nich. Žalobce a celé jméno žalovaného starší tyto stavby nabyli na základě kupních smluv uzavřených s Pozemkovým fondem České republiky ze dne datum. Žalovaný pak všechny předmětné pozemky (předmětné stavební parcely i pozemek parcela číslo jenž tehdy představoval část pozemku parcela číslo) nabyl na základě kupní smlouvy uzavřené s předchozím vlastníkem jméno příjmení ze dne datum, za celkovou kupní cenu částka za celkovou výměru 9 452 m² převáděných pozemků; vlastnické právo žalovaného k předmětným pozemkům bylo podle této smlouvy vloženo do katastru nemovitostí, s právními účinky ke dni datum. Žalobce se domáhal ve vztahu k převodkyni jméno příjmení i žalovanému realizace tvrzeného zákonného předkupního práva k předmětným pozemkům svědčícím mu coby vlastníku staveb na nich, dopisem z datum, rovněž dopisem ze datum. Zbývající spoluvlastník těchto staveb celé jméno žalovaného starší uvedl, že oba spoluvlastníci staveb byli vyrozuměni o předkupním právu na předmětné pozemky, když jejich vlastnice jméno příjmení měla zájem tyto pozemky prodat žalovanému, přičemž„ tohoto předkupního práva jsme oba nevyužili“. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobci však tvrzené zákonné předkupní právo ve smyslu § 3056 a § 2140 a následujících občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. k předmětným pozemkům nesvědčí, když cílem tohoto zákona ohledně daného předkupního práva je„ sjednotit vlastnictví pozemku a stavby na něm zřízené“. Žalobce se však v dané věci domáhá nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s ním kupní smlouvu, na jejímž základě by nabyl vlastnické právo k předmětným pozemkům za situace, kdy je vlastníkem„ jen“ spoluvlastnického podílu o velikosti ideální ½ ke stavbám zřízeným na předmětných pozemcích. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí zde dovodil, že jestliže by žalobce nabyl vlastnictví k celku předmětných pozemků za situace, že je„ pouhým“ spoluvlastníkem staveb na nich umístěných, nevedlo by to bez dalšího ke sjednocení vlastnictví pozemku a stavby; pak však vlastníku stavby v takovém případě předkupní právo podle § 3056 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále též jen „občanský zákoník“) nenáleží. V důsledku nabytí vlastnictví k předmětným pozemkům, na němž jsou umístěny stavby v podílovém spoluvlastnictví žalobce a celé jméno žalovaného staršího, žalobcem by totiž nedošlo ke sjednocení vlastnictví pozemku a stavby, a stavba by se tak nestala bez dalšího součástí pozemku. Proto žalobci zákonné předkupní právo k předmětným pozemkům dle § 3056 občanského zákoníku nesvědčí. Jestliže se proto nedomáhají tohoto zákonného předkupního práva oba podíloví spoluvlastníci staveb, ale pouze jeden z nich – žalobce,„ bude třeba nejprve zrušit a vypořádat podílové spoluvlastnictví ke stavbám a teprve poté může případný nový vlastník uplatnit předkupní právo“. Z uvedených důvodů soud prvního stupně žalobu v celém rozsahu zamítl.

2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce včasné odvolání, kterým jej napadl v celém rozsahu. V odvolání namítá, že je nerozhodný poukaz žalovaného na neúspěšná jednání, která v minulosti probíhala o komplexním řešení celé situace v areálu, včetně otázky přístupových cest ke stavbám a zajištění jejich obsluhy; v tomto směru není právně významné, proč k dohodě nedošlo. Zákonné předkupní právo ve smyslu § 3056 občanského zákoníku nelze vyloučit ani omezit dohodou. jméno příjmení coby převodce předmětných pozemků je měla nabídnout spoluvlastníkům staveb; tento postup nesplnila. Jestliže celé jméno žalovaného starší nehodlal a nehodlá realizovat své zákonné předkupní právo, přirostl jeho rozsah žalobci, a žalobce se tak může domáhat převodu celku vlastnického práva k předmětným pozemkům z titulu zákonného předkupního práva, jak bylo i dovozeno v souvisejícím řízení v rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí. I tak je totiž naplněn úmysl zákonodárce, při konstrukci daného zákonného předkupního práva, sloučit vlastnické právo ke stavbě a pozemku nebo„ alespoň snížit celkový počet osob, které jsou vlastníky či spoluvlastníky pozemku a stavby na něm zřízené“. Žalovaný neprokázal, že by k nabídce realizace zákonného předkupního práva došlo. Na rozdíl od skutkového stavu řešeného v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí v dané věci nedochází ke kolizi zákonného předkupního práva dle § 3056 občanského zákoníku a zákonného předkupního práva spoluvlastníka stavby nebo pozemku dle § 1124 občanského zákoníku. Předmětem převodu mezi jméno příjmení a žalovaným totiž nebyl spoluvlastnický podíl k předmětným pozemkům, ale celek vlastnictví předmětných pozemků. celé jméno žalovaného starší se pak zcela jasně vyjádřil tak, že své zákonné předkupní právo nevyužije. Jeho předkupní právo tak přešlo na žalobce. I realizací daného předkupního práva dojde, přiblíží se možnost sloučení pozemku a stavby. Žalobce rovněž poukázal na svou změnu žaloby v tom směru, že je ochoten uhradit ve vztahu k jím žádané části pozemku parcela číslo o výměře 1 455 m² částku částka za m², a v tomto směru navýšit kupní cenu tak, že by ta za tuto část pozemku představovala částku částka a celková kupní cena za všechny žádané předmětné stavební parcely a uvedenou část parcely číslo by pak představovala částku částka (v tomto směru žalobce v průběhu odvolacího řízení změnil žalobu, změna žaloby byla odvolacím soudem připuštěna dle § 95, § 216 odst. 2 o.s.ř., neboť nejde o uplatnění nového nároku, ale„ jen“ o úpravy parametrů žádané kupní smlouvy, ohledně níž se žalobce domáhá nahrazení projevu vůle žalovaného k jejímu uzavření). Žádaná část pozemku parcela číslo o výměře 1 455 m² vychází ze žalobcovy představy, že představuje část zastavěnou stavbou silážního žlabu (jámy) - zde žalobce vychází ze znaleckého posudku znalkyně příjmení jméno příjmení opatřeného v souvisejícím řízení, vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. spisová značka. I kdyby uvedený silážní žlab nebyl stavbou v občanskoprávním slova smyslu, trvá žalobce na realizaci svého tvrzeného zákonného předkupního práva alespoň ve vztahu k předmětným stavebním parcelám. Žalobce proto navrhl změnit rozsudek soudu prvního stupně tak, aby jeho žalobnímu žádání v konečném znění bylo vyhověno.

3. Žalovaný navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného. Žalovaný sám nabídku využití předkupního práva vůči spoluvlastníkům staveb nepodával. celé jméno žalovaného starší ani žalobce neměli zájem svého zákonného předkupního práva využít. V řízení vedeném u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. spisová značka, jehož předmětem bylo žaloba o vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků, podaná původní vlastnicí předmětných pozemků jméno příjmení vůči spoluvlastníkům staveb, tedy žalobci a celé jméno žalovaného staršímu, byl„ nabízen odprodej“ předmětných pozemků; v tomto směru byly dle požadavků spoluvlastníků staveb pozemky zaměřovány, avšak zcela neúspěšně, neboť spoluvlastníci staveb o odkoupení zájem neměli. Jestliže pak má mít zákonné předkupní právo žalobce, musí jej mít i druhý spoluvlastník staveb celé jméno žalovaného starší. Žalovaný neví, zda jméno příjmení poslala žalobci přímý návrh kupní smlouvy na prodej předmětných pozemků za kupní cenu a podmínek shodných či výhodnějších, za nichž pak od ní pozemky sám koupil. Takový přímý„ dopis asi nebyl“. V řízením vedeném u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. spisová značka však„ byla snaha pozemky žalobci prodat, věc řešit komplexně“. V rámci tohoto řízení docházelo ke smírným jednáním, kdy v areálu byly odměřovány části pozemků přesně dle požadavků obou spoluvlastníků staveb, tedy včetně žalobce, které by oni chtěli, tak, aby mohli stavby řádně užívat, včetně přístupových cest a podobně. K dohodě však následně nedošlo. celé jméno žalovaného starší jako další spoluvlastník staveb sám rovněž v areálu podniká, má zájem nadále být spoluvlastníkem staveb z tohoto důvodu. Nelze proto předpokládat, že by někdy v budoucnu došlo ke sjednocení vlastnického režimu a uplatnění superficiární zásady. Závěr o opodstatněnosti zákonného předkupního práva dle § 3056 občanského zákoníku v dané věci proto není závěrem správným.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, který byl odvoláním žalobce napaden v celém rozsahu, jakož i řízení, které mu předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 občanského soudního řádu (dále též jen „o.s.ř.“) a shledal odvolání žalobce opodstatněným.

5. Namítá-li žalobce existenci překážky věci pravomocně rozhodnuté ve vztahu k řízení vedeném u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. spisová značka, jež skončilo pravomocným rozhodnutím Okresního soudu v Benešově č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, odvolací soud této námitce nepřisvědčil. Předmětem tohoto předcházejícího řízení byl žalobcem tvrzený uplatněný nárok na zákonné předkupní právo, z titulu jeho spoluvlastnictví ke stavbám na předmětných pozemcích, toliko ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideální ½ k těmto pozemkům (s ohledem na existenci dalšího spoluvlastníka staveb celé jméno žalovaného staršího); předmětem tedy nebylo uplatnění zákonného předkupního práva ve vztahu k celku předmětných pozemků (jež byl také mezi jméno příjmení a žalovaným kupní smlouvou převáděn). Žalobce tedy, jinými slovy řečeno, v uvedeném řízení uplatnil„ jiný nárok“; ostatně také z tohoto důvodu byla jeho žaloba zamítnuta (jak se podává z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu). V tomto řízení se žalobce domáhá zákonného předkupního práva ve vztahu k celku převáděných pozemků, s poukazem na to, že zbývající spoluvlastník staveb své zákonné předkupní právo nevyužil, a proto mu jeho rozsah„ přirostl“, v souladu s ustanovením § 2141 věta druhá občanského zákoníku.

6. Změna žaloby uplatněná žalobcem v odvolacím řízení a připuštěná odvolacím soudem při jednání dne datum nepředstavuje uplatnění nového nároku, ale pouze upřesnění„ parametrů“ navrhované kupní smlouvy, ohledně níž se domáhá nahrazení projevu vůle žalovaného k jejímu uzavření, co do navýšení kupní ceny, kterou je žalobce připraven za předmětné pozemky uhradit. Jde však stále o realizaci téhož předkupního práva k celku předmětných pozemků ve vztahu k témuž jejich převodu.

7. Odvolací soud (poté, co v podstatném rozsahu dle § 213 odst. 1, 2, 3 o.s.ř. zopakoval dokazování) uzavřel, že soud prvního stupně na základě provedených důkazů správně zjistil, že žalobce a otec žalovaného – celé jméno žalovaného starší, narozen 1952, jsou spoluvlastníky, se spoluvlastnickým podílem každého z nich o velikosti ideální ½, staveb: kravína na pozemku stavební parcele číslo seníku na pozemku stavební parcele číslo vodárny na pozemku stavební parcele číslo to vše v katastrálním území Martinice u Votic a obci obec, které nabyli kupními smlouvami uzavřenými s Pozemkovým fondem České republiky ze dne datum; jejich vlastnické právo k nim podle těchto smluv bylo vloženo do katastru nemovitostí. Jde o stavby v občanskoprávním slova smyslu, jak se podává i z obsahu jejich popisu obsaženého ve znaleckém posudku znalkyně příjmení jméno příjmení ze dne datum, opatřeném v předcházejícím řízení vedeném u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. spisová značka, z fotodokumentace těchto staveb v tomto posudku obsažené, také z fotodokumentace pořízené při místním šetření provedené v uvedeném řízení soudem dne datum; ohledně stavby vodárny rovněž z fotodokumentace na č.l. 139 až 143 spisu (jíž odvolací soud dle § 213 odst. 1, 4 o.s.ř. doplnil dokazování). Jde o stavby spojené se zemí pevným základem, jednoznačně vymezitelné, identifikovatelné v terénu, se samostatným účelovým určením, které mají materiální podstatu, jsou výsledkem stavební činnosti člověka. Jde také o stavby zapsané jako stavby na předmětných stavebních parcelách v katastru nemovitostí.

8. Správně soud prvního stupně zjistil, že žalovaný je zapsán jako výlučný vlastník předmětných pozemků, tedy předmětných stavebních parcel i pozemku parcela číslo na základě kupní smlouvy uzavřené dne datum mezi ním coby nabyvatelem a paní jméno příjmení, narozenou datum, coby převodkyní; vklad vlastnického práva žalovaného dle této kupní smlouvy do katastru nemovitostí byl povolen s právními účinky ke dni datum. Podle této kupní smlouvy žalovaný nabyl od jméno příjmení vlastnické právo k předmětným pozemkům (mimo jiné tak k celku předmětného pozemku parcela číslo o výměře 7 239 m²) za celkovou kupní cenu částka, která byla stanovena („ konstruována“) tak, že ohledně předmětných stavebních parcel číslo o výměře 961 m², číslo o výměře 1 234 m² a číslo o výměře 18 m² a části pozemku parcela číslo o výměře 1 060 m² činila částka za m², ohledně části pozemku parcela číslo o výměře 2 780 m² činila částku částka za m² a ohledně zbylé části pozemku parcela číslo o výměře 3 399 m² činila částku částka; celkem kupní cena částka. Část pozemku parcely číslo o výměře 1 060 m² za částku částka za 1 m² v této výměře byla identifikována a označena v kupní smlouvě jako část tohoto pozemku představující„ stavbu silážní jámy o zastavěné ploše 1 060 m²“.

9. Správně soud prvního stupně zjistil, že žalobce se domáhal realizace (výkonu) svého tvrzeného zákonného předkupního práva k předmětným pozemkům jak ve vztahu k jméno příjmení, tak ve vztahu k žalovanému dopisy ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum.

10. Oproti soudu prvního stupně odvolací soud zjistil (po zopakování dokazování dle § 213 odst. 1, 2, 3 o.s.ř.), že stavebně technická podoba„ stavby“ nacházející se na části pozemku parcela číslo označené jako„ silážní žlab“ či„ silážní jáma“ (dále též jen„ silážní žlab“) je taková, že již v roce 2016, na základě znaleckého posudku zpracovaného Ing. jméno příjmení v souvisejícím řízení vedeném u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. spisová značka (viz popis této stavby a příloha číslo daného znaleckého posudku ze dne datum), bylo zjištěno (místní šetření provedeno datum), že prostor silážního žlabu navazuje na jinou část areálu zpevněnou panelovou plochou, silážní žlab byl v minulosti po obvodu uzavřen svislými šikmými panely; v současnosti není obvod silážního žlabu v terénu patrný, protože je vše velice zarostlé a překryté odloženým materiálem. Prostor bývalého silážního žlabu nebyl v terénu jednoznačně definovatelný, protože vše bylo částečně zahrnuto hlínou, zarostlé křovím. V terénu byl postižitelný (zaměřitelný, identifikovatelný) pouze prostor vnitřní části. Boční hrazení bylo zřejmě zasypané a zarostlé. ulice část prostoru bývalého silážního žlabu byla v terénu zaměřena, bylo konstatováno, že se zde nachází odložený odpad. Obvod bývalého silážního žlabu byl ve znaleckém posudku v příloze číslo doplněn modrou linií a jeho prostor je zobrazen purpurovým šrafováním. Prostor bývalého silážního žlabu byl rozdělen na části v terénu patrné a na části odvozené od původního zákresu v mapě evidence nemovitostí. Části pozemků, které dle znalkyně náleží také k bývalému silážnímu žlabu odvozené od původního zaměření byly označeny a šrafovány purpurovou barvou odlišným směrem čar. příjmení pozemku bývalého silážního žlabu byla znalkyní stanovena ve výměře 1 455 m². Z přílohy číslo uvedeného znaleckého posudku se podává, že v terénu byla patrná pouze středová rovná plocha prostoru silážního žlabu, nebyly patrné krajové plochy, které původně měly představovat šikmé panely. Rovněž obvod silážního žlabu byl modrou linií zakreslen tak, že nezahrnuje celou plochu vyznačených šikmých panelů (tak jak je znalkyně zřejmě zaměřovala z původního zákresu v mapě evidence nemovitostí). Současně z fotodokumentace provedené v rámci místního ohledání v daném řízení soudem a z fotodokumentace obsažené na č. l. 138 spisu (jíž odvolací soud doplnil dokazování dle § 213 odst. 1, 4 o.s.ř.) odvolací soud zjistil, že střední rovná plocha daného prostoru silážního žlabu je prorostlá trávou; jde o panely zarostlé v zemi. Šikmé panely po bocích se nacházejí pouze v části obvodu, ve zbylé části jsou vytrhány a volně opřeny o stávající; nenacházejí se tak po obou stranách středové plochy silážního žlabu. Silážní žlab neslouží svým původním hospodářským účelům. Faktický stav silážního žlabu se podává i ze snímků ortofotomap na čísle listu 121 spisu.

11. O obtížné zjistitelnosti, zaměřitelnosti (identifikovatelnosti) silážního žlabu v terénu svědčí, že zatímco znalecký posudek znalkyně příjmení jméno příjmení opatřený v souvisejícím řízení vedeném u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. spisová značka stanovil jeho plochu na 1 455 m², v kupní smlouvě uzavřené mezi jméno příjmení a žalovaným je tato plocha definována výměrou 1 060 m².

12. Správně soud prvního stupně zjistil, že žalobce se domáhal realizace (výkonu) svého zákonného předkupního práva ve vztahu k předmětnému převodu předmětných pozemků dopisem ze dne datum, adresovaným tehdejší vlastnici jméno příjmení (tedy ještě před uzavřením předmětné kupní smlouvy); následně rovněž dopisem adresovaným jméno příjmení i žalovanému ze dne datum a dopisem adresovaným žalovanému ze dne datum.

13. Z obsahu spisu Okresního soudu v Benešově sp. zn. spisová značka pak nelze uzavřít, jak mylně dovozuje žalovaný, že v rámci tohoto řízení o vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků ze strany spoluvlastníků staveb, zahájeného žalobou podanou jméno příjmení vůči žalobci a celé jméno žalovaného staršímu, došlo k vzdání se předkupního práva žalobcem ve vztahu k předmětným pozemkům a jejich převodu kupní smlouvou ze dne datum. Je pravda, že v daném řízení se strany sporu pokoušely o smírné řešení, byl vyhotovován znalecký posudek stanovující užívanou plochu pozemků (areálu) spoluvlastníky staveb, mimo předmětných stavebních parcel a předmětné části parcely číslo však i včetně dalších přístupových částí a cest; docházelo k oceňování takto užívaných ploch dalším znaleckým posudkem, k dohodě však nedošlo. V rámci daného sporu však nedošlo k nabídce využití předkupního práva ve vztahu k předmětným pozemkům, tedy k nabídce jejich prodeje (nabídce uzavření kupní smlouvy) jméno příjmení vůči spoluvlastníkům staveb za podmínek shodných či výhodnějších pro spoluvlastníky staveb, než jaké jsou obsahem předmětné kupní smlouvy ze dne datum (tedy za v kupní smlouvě stanovenou kupní cenu, toliko předmětných pozemků) ve smyslu předložení návrhu (oferty) takové kupní smlouvy, v písemné formě (srov. § 2147 odst. 1 občanského zákoníku).

14. Soud prvního stupně správně uzavřel, že ve vztahu k předmětnému převodu pozemků kupní smlouvou ze dne datum se druhý spoluvlastník staveb celé jméno žalovaného starší, narozen 1952, svého zákonného předkupního práva ve smyslu § 3056 občanského zákoníku vzdal. To se podává ostatně z jeho čestného prohlášení založeného ve spise Okresního soudu v Benešově sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí (č.l. 104 uvedeného spisu), s úředně ověřeným podpisem jmenovaného, v němž prohlašuje a potvrzuje, že byl vyrozuměn o předkupním právu na předmětné pozemky s ohledem na to, že jejich vlastník jméno příjmení měla zájem je prodat žalovanému, přičemž tohoto předkupního práva nevyužil. Jestliže zde zároveň prohlašuje, že tohoto předkupního práva neměl využít i sám žalobce, odvolací soud zde učinil jiný skutkový závěr; zejména na základě shora citovaných dopisů (výzev) žalobce adresovaných jméno příjmení i žalovanému, v nichž se domáhá realizace svého zákonného předkupního práva bezprostředně před i po uzavření předmětné kupní smlouvy, kdy žalobu ve věci sp. zn. spisová značka také podal soudu již datum. Uvedené čestné prohlášení obsahuje nicméně jednoznačný projev vůle samotného celé jméno žalovaného staršího ohledně„ nevyužití“ (tedy jinými slovy„ vzdání se“) uplatnění svého zákonného předkupního práva k předmětným pozemkům ve vztahu k jejich převodu mezi jméno příjmení a žalovaným, tedy ve vztahu k předmětné kupní smlouvě z datum (čestné prohlášení z hlediska časového následuje tuto uzavřenou kupní smlouvu).

15. Žalovaný byl poučen dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby doplnil tvrzení a označil důkazy k jejich prokázání, zda jméno příjmení dala nabídku předkupního práva v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy ze dne datum žalobci, v kladném případě, jakým způsobem a jakého obsahu. Žalovaný sám potvrdil, že žádný„ přímý dopis“ (písemná nabídka) obsahující návrh smlouvy na prodej předmětných pozemků za kupní cenu stejnou či výhodnější„ asi nešel“.

16. Shora zjištěný skutkový stav je dostatečný pro právní posouzení věci.

17. Ve vztahu k právnímu posouzení věci soud prvního stupně správně aplikoval ustanovení § 3056 odst. 1,2 občanského zákoníku a § 2140 a následující občanského zákoníku (zejména § 2141 občanského zákoníku).

18. Zákonné (speciální) předkupní právo (odlišného vlastníka pozemku a stavby na něm postavené) upravené v ustanovení § 3056 občanského zákoníku se realizuje v souladu s obecnou úpravu předkupního práva obsaženou v ustanovení § 2140 a následujících občanského zákoníku. Smyslem a účelem ustanovení § 3056 občanského zákoníku je postupné sjednocení vlastnictví pozemku a stavby na něm zřízené tak, aby se mohla uplatnit zásada superficies solo cedit, a postupné uvedení (z doby minulé právní úpravy) přetrvávajících nežádoucích a často ke sporům vedoucích právních vztahů, kdy vlastníci pozemku a stavby na něm postavené se liší, do souladu s touto zásadou, na níž je současný občanský zákoník založen. V daném případě převáděla výlučná vlastnice pozemků jméno příjmení na nichž jsou umístěny stavby ve spoluvlastnictví dvou jiných osob - žalobce a celé jméno žalovaného staršího, své vlastnické právo k daným pozemkům v plném rozsahu (jako k celku, nikoliv pouze spoluvlastnický podíl o určité velikosti v situaci existujícího dalšího spoluvlastníka či spoluvlastníků). Nedochází zde tak ke kolizi s jiným zákonným předkupním právem - spoluvlastníků věci ke spoluvlastnickým podílům, ve smyslu § 1124 občanského zákoníku, za podmínek v něm uvedených. V tom se daná věc liší od skutkového stavu, jenž byl předmětem právního posouzení v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, v němž byla řešena kolize předkupního práva podle § 3056 odst. 1 občanského zákoníku s předkupním právem spoluvlastníka dle § 1124 občanského zákoníku, a to ve prospěch posléze uvedeného předkupního práva. Z následného rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí lze vyvodit závěr, že i v případě, kdy realizací předkupního práva dle § 3056 odst. 1 občanského zákoníku sice nedojde k úplnému vlastnickému sjednocení (a k naplnění zákonem privilegované superficiární zásady), je právně významnou hodnotou i skutečnost, zda (že) přiznání předkupního práva („ alespoň“) směřuje k dosažení uvedené obecně žádoucí zásady, aby stavba nestála na cizím pozemku. Jinými slovy, nedojde-li ke kolizi předkupních práv dle § 3056 odst. 1 občanského zákoníku a § 2141 občanského zákoníku, jak je tomu v dané věci - ve věci je dána toliko úvaha o uplatnění či neuplatnění předkupního práva dle § 3056 odst. 1 občanského zákoníku -, je pro závěr o aplikovatelnosti tohoto právního institutu významné i sama skutečnost, že při jeho realizaci dojde k „ pouhému“ přiblížení se k budoucímu možnému uplatnění superficiární zásady (kdy spoluvlastník stavby se stane výlučným vlastníkem pozemku, na němž je stavba umístěna), jako tomu bude při uplatnění předkupního práva v dané věci.

19. Je proto nesprávný závěr soudu prvního stupně, že nejprve by mělo v takovém případě dojít ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ohledně spoluvlastnictví staveb a až následně by bylo lze jediným vlastníkem stavby realizovat zákonné předkupní právo ve vztahu k převodu pozemků, na němž je stavba umístěna, dle § 3056 občanského zákoníku.

20. Za situace, kdy spoluvlastník staveb celé jméno žalovaného starší, jak shora uvedeno, své zákonné předkupní právo dle § 3056 občanského zákoníku ve vztahu k předmětnému převodu pozemků kupní smlouvou z datum nevyužil, platí, že v souladu s ustanovením § 2141 věta druhá občanského zákoníku přirostlo jeho předkupní právo k předkupnímu právu žalobce. Jak se podává z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, zákonné předkupní právo nelze spoluvlastníkům dle § 3056 odst. 1 občanského zákoníku upřít ani v případě, že spoluvlastník si nevykoupí pozemek (stavbu) způsobem, který bude ve shodě s jejich spoluvlastnickými podíly na stavbě (pozemku), protože například některému ze spoluvlastníků předkupní právo zanikne nebo ho některý z nich neuplatní. Platí tedy i pro zákonné předkupní právo dle § 3056 odst. 1 občanského zákoníku ustanovení § 2141 občanského zákoníku, jež počítá s možností, že předkupní právo může svědčit několika osobám společně, kdy v takovém případě své předkupní právo tyto osoby uplatní vcelku, tj. u každé z nich v rozsahu odpovídajícímu jejímu spoluvlastnickému podílu. Jestliže však v souladu s větou druhou citovaného ustanovení předkupní právo některé z těchto osob zanikne, nebo neuplatní-li je, mohou zbývající předkupníci předkupní právo uplatnit vcelku.

21. Obdobný závěr byl přijat rovněž v rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí (v předcházejícím řízení vedeném ve vztahu účastníků u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. spisová značka).

22. Platí tedy, že jestliže druhý spoluvlastník staveb celé jméno žalovaného starší nevyužil své zákonné předkupní právo (využil je, jak shora uvedeno, toliko žalobce), je žalobce oprávněným z předkupního práva dle § 3056 odst. 1 občanského zákoníku z titulu spoluvlastnictví staveb k celku převáděných pozemků, na němž se takové stavby nacházejí.

23. Podmínkou úspěšného uplatnění tohoto zákonného předkupního práva je skutečnost, že žalobce je spoluvlastníkem staveb na převáděných pozemcích. Tato podmínka je splněna ohledně staveb: kravína na pozemku stavební parcele číslo seníku na pozemku stavební parcele číslo vodárny na pozemku stavební parcele číslo jak shora uvedeno. Ve vztahu k těmto stavbám byly převáděny uvedené stavební parcely, jež jsou uvedenými stavbami zcela zastavěny.

24. Žalobní žádání tak je opodstatněné ve vztahu k předmětným pozemkům stavebním parcelám číslo číslo číslo.

25. Jiná situace však je, jak shora uvedeno, ohledně„ stavby“ silážního žlabu (silážní jámy) na části pozemku parcela číslo. Zatímco ohledně shora uvedených staveb platí, že jde o stavby v občanskoprávním slova smyslu, ohledně silážního žlabu o stavbu v občanskoprávním slova smyslu nejde. Pojem stavba ve smyslu občanskoprávním zahrnuje definiční znaky představované tím, že se musí jednat o výsledek stavební činnosti člověka, který má materiální podstatu, vyznačuje se relativní kompaktností materiálu, je vymezitelný vůči okolnímu pozemku a má samostatnou hospodářskou funkci (účel). Ve vztahu ke„ stavbě“ silážního žlabu není splněna podmínka vymezitelnosti vůči okolnímu pozemku a samostatnost hospodářské funkce (účelu), když jeho současný stavebnětechnický stav je (již nejméně od roku 2016) takový, že jeho obvodové hranice jsou nezřetelné v terénu, nejsou zidentifikovatelné a zaměřitelné; je zřejmá pouze středová část, která představuje panely zpevněný povrch pozemku prorůstající travou, boční šikmé panely již po celém obvodu nejsou (zčásti jsou vytrhány a volně opřeny o jiné, zčásti chybí úplně). Vše je zarostlé, neudržované, zasypané hlínou. příjmení šikmých panelů nebyla znalkyní příjmení jméno příjmení zidentifikovatelná v terénu již v roce 2016 (datum), znalkyně ji v příloze číslo znaleckého posudku musela zakreslit pomocí starého zákresu v mapách evidence nemovitostí (viz shora). I z fotodokumentace a ortofotomapy se podává, že silážní žlab nesplňuje shora uvedená definiční kritéria stavby, a nejde tak o stavbu v občanskoprávním slova smyslu.

26. Z toho se podává závěr, že ve vztahu k pozemku parcela číslo žalobci zákonné předkupní právo podle § 3056 občanského zákoníku nesvědčí, neboť není vlastníkem (ani spoluvlastníkem) stavby na něm umístěné.

27. Na základě shora uvedených závěrů proto odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že ve vztahu k předmětným stavebním parcelám uvedeným v žalobě (v tomto rozsahu nebyla žaloba dotčena změnou) žalobě vyhověl a nahradil projev vůle žalovaného uzavřít kupní smlouvu ohledně jejich převodu žalobci za kupní cenu částka za m² jejich výměry (odpovídající kupní ceně, za níž žalobce tyto předmětné stavební parcely nabyl), a to za podmínek odpovídajících kupní smlouvě uzavřené mezi jméno příjmení a žalovaným ze dne datum.

28. Ve zbylém rozsahu, co do zamítnutí žaloby na nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít se žalobcem kupní smlouvu ohledně pozemku parcela číslo odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný dle § 219 o.s.ř. potvrdil (se zohledněním změny žaloby v odvolacím řízení navyšující kupní cenu za požadovanou část pozemku parc. číslo o výměře 1 455 m² na částku částka za m²).

29. S ohledem na změnu rozsudku soudu prvního stupně rozhodl odvolací soud znovu o náhradě nákladů řízení ve vztahu účastníků před soudem prvního stupně, podle § 224 odst. 2, § 151 odst. 1, § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení převážně procesně úspěšný; při porovnání nabízené kupní ceny jednotlivých předmětných pozemků a jejich výměr je úspěch žalobce dán cca ze 60 %, jeho neúspěch ze 40 %. Žalobce má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení před soudem prvního stupně v rozsahu 20 %. Účelně vynaložené náklady řízení žalobce v řízení před soudem prvního stupně představují: soudní poplatek částka, odměna zástupce – advokáta za tři úkony právní služby (ze základu kupní ceny předmětných pozemků navrhované žalobcem, tedy ze základu částka) po částka + DPH 21 % (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, jednání před soudem prvního stupně datum), za jeden úkon právní služby po částka + DPH 21 % (předžalobní výzva z datum), dále čtyři náhrady hotových výdajů po částka + DPH 21 %, cestovné za cestu k jednání soudu dne datum ve výši částka + DPH 21%, osobním automobilem registrační značky 4 SK číslo, celkem 20 km, při průměrné spotřebě 6,5 l Natural 95 na 100 km, dle § 6, § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a), d), g), odst. 2 písm. h), § 13 odst. 4, 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., vyhlášky č. 589/2020 Sb., § 137 odst. 3 o.s.ř.; celkem účelně vynaložené náklady řízení před soudem prvního stupně žalobce ve výši částka. Z toho 20 % činí částka. Jejich zaplacení odvolací soud uložil žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Odvolací soud nepovažoval za účelný náklad dostavení se k jednání soudu prvního stupně dne datum, které se nekonalo, když důvodem odročení byla společná žádost zástupců účastníků, kteří takovou žádost mohli poslat v dostatečném předstihu; pokud tak neučinili a učinili tak až na jeho začátku, nejde o účelně vynaložený úkon; to platí včetně cestovného za cestu k tomuto jednání.

30. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 o.s.ř., § 151 odst. 1 o.s.ř., § 142 odst. 2 o.s.ř. I v odvolacím řízení – s ohledem na jeho předmět a výsledky – je procesní úspěch žalobce dán v rozsahu 60 % a jeho neúspěch v rozsahu 40 %; žalobce tak má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení v rozsahu 20 %. Účelně vynaložené náklady odvolacího řízení žalobce představuje: soudní poplatek za odvolání částka, odměna zástupce – advokáta za dva úkony právní služby (ze základu částka) po částka + DPH 21 % (odvolání a účast u jednání odvolacího soudu dne datum), dvě náhrady hotových výdajů po částka + DPH 21 %, cestovné za cestu k uvedenému jednání odvolacího soudu datum ve výši částka + DPH 21 %, osobním automobilem registrační značky 4 SK číslo, celkem 80 km, při průměrné spotřebě 6,5 l Natural 95 na 100 km, náhrada promeškaného času za cestu k uvedenému jednání 4,5 hodiny po částka + DPH 21 %, to vše dle § 6, § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. g), k ), § 13 odst. 4, 5, § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., vyhlášky č. 589/2020 Sb., § 137 odst. 3 o.s.ř.; celkem účelně vynaložené náklady odvolacího řízení žalobce činí částka; z toho 20 % představuje částka částka. Jejich zaplacení odvolací soud uložil žalovanému rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání je možno podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozsudku k Nejvyššímu soudu České republiky, prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.