5 C 154/2024

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci žalobce: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 634 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka, s 15,00 % ročním úrokem z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Benešově soudní poplatek ve výši částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne datum domáhal na žalované zaplacení částky částka spolu se zákonným úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 15 % a náhradu nákladů řízení. Uvedl, že žalovaná byla žalobcem převezena dne datum do Anonymizováno Anonymizováno stanice v adresa. Při převozu za asistence příslušníků Policie České republiky bylo najeto služebním vozidlem celkem hodnota km. Náklady na převoz, spočívající v náhradě za použití služebního dopravního prostředku, byly vyúčtovány v celkové výši částka. Žalované vznikla podle ust. § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, povinnost uhradit náklady spojené s dopravou žalovaného do zdravotnického zařízení v adresa.

2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů soud dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaná k výzvě soudu nevyjádřila, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

3. Soud ve věci vycházel z obsahu spisového materiálu, ze kterého zjistil následující skutkový stav: Žalovaná v opilosti budila veřejné pohoršení před vstupem do haly ČD, proto byla žalobcem převezena dne datum do Anonymizováno Anonymizováno stanice v adresa, aby se podrobila lékařskému vyšetření a pobytu, kde byla žalované dechovou zkouškou prokázána přítomnost alkoholu. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši částka, ale do dnešního dne dlužnou částku neuhradila.

4. Při právním posouzením věci vycházel soud z ust. § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, dle kterého prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalovaná byla pod vlivem alkoholu zadržena a na příkaz policie převezena na záchytnou službu, kde bylo prokázáno, že byla pod vlivem alkoholu, a proto jí soud uložil povinnost uhradit náklady na dopravu do záchytné stanice vyčíslené částkou částka. Soud shledal žalobu důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci požadovanou částku včetně úroku z prodlení, jehož nárok a výše jsou odůvodněny ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném ke dni počátku prodlení.

6. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že je přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch. Náklady řízení žalobce představuje paušální náhrada za dva úkony po částka, celkem částka, podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., ust. § 2 vyhl.č. 254/2015 Sb. Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku částka v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

7. Soud rozhodl také o povinnosti žalované uhradit soudní poplatek za řízení v souladu s ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobce je od placení soudního poplatku podle ust. § 11 odst. 2 citovaného zákona osvobozen, a tudíž poplatková povinnost přešla na žalovanou. Žalovaná je proto povinna zaplatit soudní poplatek ve výši částka ve prospěch České republiky – Okresního soudu v Benešově, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný toto rozhodnutí dobrovolně, lze se domáhat jeho výkonu podle části šesté o. s. ř. nebo návrhem na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).