5 C 16/2023

Plný text

Okresní soud v Benešově se sídlem adresa , rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou v právní věci: žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizována dvě slova sídlem adresa o ochranu osobnosti

I. Žaloba, aby soud uložil žalovanému povinnost poskytnout žalobci písemnou omluvu a tuto nechal uveřejnit na své náklady, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 20 410 Kč, k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], advokáta, se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Dne [datum] podal žalobce k [název soudu] proti žalovanému žalobu o ochranu osobnosti. Navrhnul, aby soud žalovaného uznal povinným se žalobci písemně omluvit a dále, aby na své náklady omluvu uveřejnil ve znění a způsobem, které uvedl v petitu žaloby. Svůj nárok odůvodnil tak, že byl donedávna vlastníkem společností a uskupení společností, dosahující v ČR miliardové roční obraty a zaměstnávající několik tisíc zaměstnanců, mezi které patřila i společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], kterou žalobce ovládal prostřednictvím jediného akcionáře - [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] inc. jako její konečný vlastník. Dne [datum] bylo u [název soudu] zahájeno ve věci dlužníka [právnická osoba] insolvenční řízení, které bylo vedeno žalovaným v senátě [číslo]. V důsledku chování žalovaného došlo k nespravedlivému a nenávratnému poškození žalobce, když byl v důsledku nezákonného nátlaku žalovaného jako podjatého soudce donucen přistoupit sám k insolvenčnímu návrhu. Žalovaný je soudcem u [název soudu] na insolvenčním úseku od roku 2011. Z důvodu pochybností o nepodjatosti žalovaného jako soudce vzneslo několik věřitelů v insolvenčním řízení námitku podjatosti. [název soudu] žalovaného pro jeho podjatost z projednávání a rozhodování vyloučil usnesením ze dne [datum]. Dne [datum] bylo v insolvenčním rejstříku pod č. l. [anonymizováno] [číslo] zveřejněno vyjádření žalovaného k námitce podjatosti, vznesené dne [datum] věřitelem [anonymizována dvě slova], a. s., ve kterém se žalovaný na místo poskytnutí relevantních informací vyjadřuje ke své soukromé kauze ve věci ochrany osobnosti. Připomíná údajnou mediální kampaň proti své osobě, kterou měl žalobce proti žalovanému vést, čímž účelově zneužívá ke zveřejnění nepravdivých informací o žalobci veřejnou počítačovou síť v insolvenčním rejstříku, a tyto informace činí neomezeně veřejně přístupnými, byť žalobce není účastníkem předmětného insolvenčního řízení, ani v insolvenčním řízení nijak nefiguruje. Tímto jednáním žalovaný sleduje vlastní zájmy a snaží se poškodit osobu žalobce a donutit ho určitým způsobem jednat. Žalobce v žalobě označil konkrétní části vyjádření, kterými se cítí dehonestován. Uvádí, která tvrzení považuje za nepravdivá, vedená za účelem znevážení a poškození žalobce, snažící se odvést pozornost od vlastních pochybení ve vedení řízení. Výroky žalovaného znamenají pro žalobce citelný neoprávněný zásah do jeho práva na ochranu osobnosti. Čtenář má nabýt dojmu, že žalobce maří žalovaným perfektně vedené insolvenční řízení. Později byl žalovaný pro svoji podjatost z projednávání a rozhodování dané věci vyloučen a jím vydané rozhodnutí o konkurzu bylo zrušeno, z důvodu nezákonného postupu se musela znovu konat schůze věřitelů. Ve zveřejněném textu žalovaný samolibě prezentuje sám sebe. Žalobce poukázal na článek, ve kterém žalovaný publikuje, že mají soudci hodně práce, i když dle zpravodajského serveru strávil velkou část roku na cestách a má se věnovat několika činnostem souběžně. Žalobce napadl způsob insolvenčního jednání, které se dne [datum] konalo nepřiměřeně dlouho, a to až do ranních hodin dne [datum] a poukázal na obsah odůvodnění usnesení [název soudu], který popsal vedení jednání jako zmatečné a nerespektující základní lidské potřeby. Žalobce má tedy za to, že žalovaný jako soudce používal insolvenční řízení pro zveřejnění svých nepravdivých osobních sdělení a jeho vyjádření má pro žalobce neblahé následky spočívající v poškození žalobcova jména, pověsti, vytvoření zdání nekorektnosti a nepoctivosti žalobce jako podnikatele. Odkázal při tom na Listinu základních práv a svobod, podle které má zaručeno právo na ochranu osobnosti, a občanský zákoník navazující na ústavně právní zakotvení ochrany osobnosti. Zásah žalovaného je dle žalobce objektivně způsobilý vyvolat nemajetkovou újmu žalobce, neboť porušuje či ohrožuje osobnost žalobce v jeho fyzické a morální integritě, je neoprávněný a protiprávní a rovněž je dána příčinná souvislost mezi zásahem a nemajetkovou újmou.

2. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – 109, byla věc vedená původně u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], z důvodu vyloučení všech soudců v obvodu [název soudu] přikázána k projednání a rozhodnutí [název soudu].

3. Žalovaný se ve věci vyjádřil prostřednictvím právního zástupce v podání ze dne [datum], navrhl, aby soud žalobu zamítl pro nedostatek pasivní věcné legitimace žalovaného. V písemném vyjádření učinil nesporným, že je od roku 2012 soudcem [název soudu], a že byl v rozhodné době zařazen v rámci insolvenčního úseku do senátu [číslo]. Dále učinil nesporným, že mu bylo v souladu s rozvrhem práce přiděleno k vyřízení insolvenční řízení, vedené proti dlužníkovi [právnická osoba], a to pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Připustil, že v průběhu insolvenčního řízení vznesli někteří věřitelé námitku podjatosti žalovaného, a proto se v rámci výkonu veřejné moci podrobně vyjádřil k uplatněným námitkám, čímž splnil svoji zákonnou povinnost dle ustanovení § 15 b) odst. 1 o. s. ř., poté věc předložil se svým vyjádřením příslušnému nadřízenému soudu. Kromě toho, že se žalovaný neztotožňuje s domnělými nároky žalobce ohledně nemajetkové újmy ve formě omluvy pro uvedení nepravdivých informací ve vyjádření, uvádí, že přímá odpovědnost jako soudce nemůže být dána s ohledem na skutečnost, že se jedná o postup soudu jako takového a za případnou škodu odpovídá stát, a to včetně nemajetkové újmy vzniklé z důvodu porušení práva na ochranu osobnosti. Objektivní odpovědnost státu za nesprávný úředním postup je dána za jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami. Dle žalovaného je při zásahu do osobnostních práv fyzické osoby způsobeného výkonem soudní moci nutné vycházet ze zákona [číslo] stejně jako v případě uplatnění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Za stát v takovém případě jedná ministerstvo spravedlnosti ČR, což vylučuje aplikovatelnost zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout pro nedostatek pasivní legitimace žalovaného být účastníkem řízení s tím, že je nadbytečné věcně hodnotit, zda do osobnostních práv žalobce bylo jím uváděným způsobem zasaženo či nikoliv.

4. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o. s. ř. a zjistil následující skutkový stav: Mezi účastníky je nesporné, že je žalovaný soudcem [název soudu] na insolvenčním úseku, a že mu byla rozvrhem práce přidělena k vyřízení insolvenční věc proti dlužníku - společnosti [právnická osoba], vedené pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Dále je mezi účastníky nesporné, že věřitelé v rámci insolvenčního řízení vznesli proti žalovanému jako soudci námitku podjatosti. Žalovaný nezpochybnil, že se ve věci k uplatněným námitkám podjatosti podrobně vyjádřil, a to ve znění, na které odkazuje žalobce ve své žalobě, a jímž mělo být údajně zasaženo do osobnostních práv žalobce. Z předkládací zprávy [anonymizována dvě slova] [obec], ze dne [datum] [název soudu], ve věci č. j. [insolvenční spisová značka] – B – 234 bylo zjištěno, že žalovaný předložil jako samosoudce předmětný spis s odvoláním Vrchnímu soudu v Praze, ke kterému předložil vyjádření se k námitce podjatosti, které tvořilo přílohu předkládací zprávy, a proto bylo vyjádření ze dne [datum] uveřejněno v insolvenčním rejstříku. Soud provedl důkaz vyjádřením žalovaného k námitce podjatosti, vznesené dne [datum] věřitelem [anonymizována dvě slova], a. s., ve kterém žalovaný uvedl, že se necítí být jakkoliv podjatý. Obsah vyjádření je mezi účastníky rovněž nesporný a část vyjádření zmiňující žalobce [celé jméno žalobce] je předmětem omluvy. Dále soud provedl důkaz článkem nazvaným„ Máme hodně práce, stěžoval si soudce, sám strávil velkou část na cestách“, ve kterém [anonymizována dvě slova] popisují činnost„ [anonymizováno] soudce [celé jméno žalovaného]“. Dále bylo zjištěno, že dne [datum] podal dlužník [právnická osoba] ke [název soudu] insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení reorganizace, a to ke sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Z usnesení [název soudu], č. j. [insolvenční spisová značka], [spisová značka] ve věci dlužníka [právnická osoba], o odvolání dlužníka a věřitelů, bylo zjištěno, že [název soudu] rozhodl dle § 14 odst. 1 o. s. ř. tak, že je soudce [název soudu] [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], [anonymizována dvě slova] vyloučen z projednávání a rozhodování ve věci, vedené u tohoto soudu pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], a to od počátku řízení. Další listinné důkazy, které byly předloženy žalobcem - oznámení o dosažení konečného dne splatnosti úvěru, dopis ve věci blokace peněžních prostředků ze dne [datum] artesy, spotřebního družstva, výzva k poskytnutí přiměřené jistoty, odstoupení od smlouvy ze dne [datum], výpis z obchodního rejstříku obchodní firmy [právnická osoba], prohlášení o změnách oproti předloženému seznamu závazků, předběžné opatření [název soudu], č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], usnesení [název soudu], č. j. [insolvenční spisová značka], ze dne [datum], usnesení [název soudu], č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], jsou irelevantní, a proto z nich soud při posouzení věci nevycházel.

5. Obecně lze uzavřít, že ochrana lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a jména spadají jako základní práva a tedy pod ústavní ochranu, přičemž jsou hmotně právní podmínky svěřeny právní normě nižší síly - občanskému zákoníku č. 89/2012 Sb., jehož výklad a aplikace přísluší především obecným soudům podle článku 90 Ústavy České republiky. Z hlediska ochrany těchto ústavně zaručených základních práv podle článku 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nelze slučovat fyzickou osobu s orgánem veřejné moci, byť by k nemajetkové újmě došlo při výkonu veřejné moci - v tomto případě soudní moci.

6. V předmětném případu se žalovaný jako soudce krajského soudu na insolvenčním úseku vyjadřoval k námitkám podjatosti účastníků insolvenčního řízení a věc předložil společně se svým vyjádřením nadřízenému soudu.

7. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 81 odst. 1 a 2 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen OZ), podle kterého je chráněna osobnost člověka, včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostřední, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

8. Podle § 82 odst. 1 OZ, člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo, aby byl odstraněn jeho následek.

9. Podle § 15b odst. 1 z. č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, soud předloží věc k rozhodnutí o námitce podjatosti s vyjádřením dotčených soudců svému nadřízenému soudu.

10. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 tohoto zákona odpovídá stát za škodu, která byla způsobena mimo jiné za rozhodnutí, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, nebo nesprávným úředním postupem. Podle § 31 a) odst. 1 tohoto zákona, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vznik nemajetkové újmy. Z výše uvedeného vyplývá, že do osobnosti člověka a jeho jednotlivých složek, které jsou demonstrativně vypočteny v § 81 odst. 2 OZ, může být neoprávněně zasaženo nejen subjektem jednajícím v oblasti soukromého práva, ale také subjektem při výkonu veřejné moci jednajícího ve sféře veřejného práva. Vztah zákona č. 82/1998 Sb. a občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. jsou v poměru speciality k občanskému zákoníku a občanský zákoník se použije jen podpůrně v otázkách, které nejsou zvláštním předpisem upraveny. Přitom z. č. 82/1998 Sb. definuje podmínky vzniku odpovědnosti státu v případech zásahu do osobnostních práv poškozeného, zejména do jeho cti, vážnosti, důstojnosti, projevu osobní povahy a soukromí. Ze shora uvedeného lze dovodit, že nárok na náhradu tvrzené nemajetkové újmy, která měla být způsobena výkonem veřejné moci (v tomto případě soudní moci), musí být uplatněn proti státu a nikoliv proti osobě, která vyvolala nepříznivý zásah do tvrzené osobnostní sféry žalobce jako poškozeného, neboť žalovaný plnil své povinnosti v souvislosti s výkonem funkce soudce. S ohledem na charakter písemného vyjádření žalovaného k námitce podjatosti podané v průběhu insolvenčního řízení tedy soud uzavřel, že žalovaný jako soudce krajského soudu splnil svoji zákonnou povinnost stanovenou mu ustanovením § 15 b) odst. 1 o. s. ř. a v jeho jednání nebyl zjištěn exces z výkonu veřejné moci. O exces by se jednalo pouze, pokud by jeho jednání vybočovalo z plnění úkolů soudce natolik, že by jím vůbec nebyl sledován výkon veřejné moci.

11. Je-li podána civilní žaloba, musí se soud vždy zaobírat nejprve otázkou, zda mají účastníci ve věci dánu aktivní a pasivní věcnou legitimaci. V tomto případě je žalobce aktivně legitimován, neboť tvrdí, že je poškozený a že mu vznikla nemajetková újma v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného. Žalovaný se však tvrzeného protiprávního jednání, v jehož příčinné souvislosti měl vzniknout škodní následek (nemajetková újma) dopustil, rovněž dle tvrzení žalobce, jako soudce, a proto soud uzavřel, že žalovaný není ve věci pasivně věcně legitimován, nejedná se o exces, který by mohl založit nárok žalobce z titulu ochrany jeho osobnosti přímo proti žalovanému. Subjektem, který by případně odpovídal za vznik nemajetkové újmy, je tak stát, jehož jménem jedná Ministerstvo spravedlnosti. Z důvodu nedostatku pasivní věcné legitimace žalovaného soud žalobu zamítl, aniž by se musel zaobírat případem věcně tedy, zda bylo do osobnostních práv žalobce tvrzeným způsobem zasaženo či nikoliv.

12. Vzhledem k tomu, že byla žaloba zamítnuta, nárok na náhradu nákladů řízení vznikl žalovanému, který měl ve věci plný úspěch podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náhrada nákladů řízení sestává z odměny právního zástupce, a to za 5 úkonů právní pomoci (příprava a převzetí právního zastoupení, dvě porady s klientem, které byly doloženy, písemné vyjádření ze dne [datum] a účast při ústním jednání dne [datum]), podle § 7 bod 5 a § 9 odst. 3 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve výši 12 500 Kč. Dále jde o náhradu hotových výdajů, a to podle § 13 odst. 1 a 4 vyhl. za 5 úkonů právní pomoci po 300 Kč, celkem 1 500 Kč. Žalovanému náleží náhrada cestovného jeho právního zástupce ze sídla advokátní kanceláře z [obec] a zpět, k ústnímu jednání dne [datum], celkem 280 km, vykonané vozidlem zn. Hyundai, RZ 8 C [číslo], při průměrné spotřebě benzinu 5,46 l [číslo] km, podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. ve výši 2 502 Kč, včetně DPH, které vyúčtoval žalovaný. Dále žalovanému náleží náhrada za promeškaný čas, a to celkem za 8 půl hodin po 100 Kč, podle § 14 odst. 1 vyhl., celkem 800 Kč s tím, že odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, jehož je právní zástupce žalovaného plátcem. Celkem je žalobce povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 20 410 Kč, ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.