5 C 217/2019

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou v právní věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození trvale bytem adresa žalobce a žalobkyně fakticky bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození trvale bytem adresa žalobce a žalobkyně fakticky bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení bytem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa o zřízení nezbytné cesty

I. Žaloba, aby soud zřídil nezbytnou cestu formou služebnosti ve prospěch každého vlastníka pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba – dům č. e. [anonymizováno], vše v k. ú. [obec] spočívajících v právu chůze a jízdy osobním vozidlem v šíři dva a půl metru po cestě vedené podél objektu bydlení žalované po st. [parcelní číslo], k. ú. [obec] ve vlastnictví žalované, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalované na náhradu nákladů řízení částku 24 283 Kč, k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 6. 2019 se žalobci domáhali zřízení služebnosti spočívající v právu chůze a jízdy před pozemek St. parc. [číslo] ve prospěch vlastníků pozemku st. parc. [číslo] jehož součástí je stavba č.e. [anonymizováno], oba pozemky v katastrálním území Soutice. V odůvodnění žaloby žalobci uvedli, že jsou vlastníky pozemku St. parc. [číslo] (dále jen„ pozemek žalobců“), jehož součástí je stavba č.e. [anonymizováno], v [katastrální uzemí], zapsaném na [list vlastnictví] a žalovaná je vlastnicí pozemku st. parc. [číslo] (dále jen„ pozemek žalované“), v [katastrální uzemí], zapsaném na [list vlastnictví]. Dne [datum] byla mezi žalobci, manželi [příjmení], obcí [obec], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] uzavřena kupní smlouva za účelem rozdělení pozemků a vyznačení věcného břemene chůze a jízdy ve prospěch žalobců a k takovému dělení byl dne [datum] dán souhlas stavebním úřadem. Před uzavřením předmětné kupní smlouvy žalobci užívali jako přístupovou cestu k nemovitostem v jejich vlastnictví pozemek parc. č. [rok] ve vlastnictví [územní celek] a ještě předtím až do roku [rok] pozemek St. parc. [číslo] který byl v té době ve vlastnictví [jméno] [příjmení] – otce žalované, s nímž žalobci vedli soudní řízení o zřízení věcného břemene.Tato žaloba byla zamítnuta s odůvodněním, že mohou získat přístup přes pozemek ve vlastnictví obce. Žalobci si chtěli zajistit přístup a požádali [územní celek] o odkup pozemku parc. č. [rok], avšak obec nezaujala k jejich žádosti žádné stanovisko. Před uzavřením výše uvedené kupní smlouvy byl dne [datum] vyhotoven geometrický plán [právnická osoba] s.r.o., jenž byl odsouhlasen [stát. instituce], [stát. instituce], a který zahrnoval i rozdělení pozemků a vyznačení věcného břemene chůze a jízdy ve prospěch žalobců. Pozemek parc. č. [rok] byl však již ve vlastnictví manželů [příjmení], kterým ho odprodala [územní celek] v roce 2007. Pozemek parc. č. [rok] byl geometrickým plánem rozdělen na pozemek parc. č. [rok] a pozemek parc. č. [rok], k nimž současně přiléhal pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví paní [příjmení]. Dále uvedli, že prodejem pozemku parc. č. [rok] manželům [příjmení] se ocitli v situaci, kdy neměli žádným ke svým nemovitostem žádný přístup, neboť pozemek parc. č. [rok], který dříve jako přístup ke svým nemovitostem užívali a který byl veřejným prostranstvím, manželé [příjmení] jako nový vlastníci oplotili a znemožnili žalobcům jeho využití. S ohledem na uvedené žalobcům nezbylo, než se domáhat zřízení přístupu ke svým nemovitostem soudní cestou přes pozemek žalované.

2. V průběhu řízení žalobci upřesnili doposud neurčitý žalobní petit tak, že žádají zřízení nezbytné cesty ve prospěch každého vlastníka pozemku St. parc. [číslo] jehož součástí je stavba č.e. [anonymizováno] spočívající v právu chůze přes pozemek St. parc. [číslo] v [katastrální uzemí], jenž je ve vlastnictví žalované.

3. Ve svém doplnění skutkových tvrzení žalobci uvedli, že současný stav, kdy mají povolen přístup chůze k nemovitosti pouze přes pozemky parc. č. [rok] a parc. [číslo] ve vlastnictví manželů [příjmení], je pro ně neúnosný, neboť vymezená cesta je zakončena prudkým terénním zlomem s výškovým rozdílem 2 metry a na pozemek žalobců je nezbytné sestupovat po dřevěných schodech, na které negativně působí povětrnostní vlivy. Ze strany manželů [příjmení] je žalobcům neustále vyhrožováno, že jim i tento přístup odepřou. Žalobci proto žádají zřízení nezbytné cesty o šířce 2,5 metru v délce odpovídající celé délce pozemku St. parc. [číslo].

4. Žalovaná s návrhem žalobců nesouhlasila a uváděla, že ve věci existuje překážka věci pravomocně rozhodnuté, neboť o shodné věci již bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kdy shodní žalobci žalovali tehdejšího vlastníka pozemku parc. [číslo] [jméno] [příjmení] o zřízení věcného břemene vedoucího přes pozemek parc. [číslo] ve prospěch žalobců. Zároveň žalovaná souhlasila s tvrzením žalobců, že dne [datum] byla uzavřena kupní smlouva mezi žalobci uváděnými účastníky smluvního vztahu s tím, že v článku 6 smlouvy byl sjednán závazek mezi žalobci a manželi [příjmení] o zřízení věcného břemene přístupu a průjezdu k pozemku parc. [číslo] ve prospěch žalobců na základě vyhotoveného geometrického plánu, čímž tak dle názoru žalované žalobci měli právní možnost přístupu k nemovitostem. Žalovaná nepopírala, že žalobci v minulosti občasně užívali pozemek parc. [číslo] jako přístup ke své nemovitosti, nicméně pouze s předchozím souhlasem jejího otce a pouze do roku [rok]. Následně vznikl mezi žalobci a otcem žalované spor, jenž byl řešen soudní cestou a na základě jeho výsledku otec žalované provedl na základě povolení stavebního úřadu oplocení pozemku parc. [číslo]. Žalovaná má tedy za to, že žalobci si aktuální stav přivodili sami svým počínáním, když měli možnost zřízení věcného břemene dohodou s manželi [příjmení], avšak tento smluvní závazek žalobci řádně neuplatnili, což není možné dávat k tíži samotné žalované. Žalovaná současně tvrdí, že nejpřirozenější přístup k pozemku žalobců je přes pozemky parc. č. [rok] a [číslo] dle vyhotoveného geometrického plánu a případné zřízení služebnosti přes její pozemky by ji znemožnilo užívání jejích nemovitostí.

5. Do předmětného řízení chtěli na pozici vedlejších účastníků na straně žalující přistoupit i manželé [příjmení] s odůvodněním, že mají právní zájem na výsledku řízení, neboť se jich přímo dotýká, pokud žalobcům vznikne nárok domáhat se zřízení nezbytné cesty přes pozemky v jejich vlastnictví. Žalobci ani žalovaná s přistoupením vedlejších účastníků nesouhlasili. Soud dospěl k závěru, že předmětné řízení se manželů [příjmení] přímo nedotýká a není dán ani jejich zájem na řízení, neboť meritorním rozhodnutím ve věci nebude dotčeno jejich vlastnické právo. Současně nebyla naplněna podmínka pro připuštění vedlejšího účastníka spočívající v souhlasu žalobců, proto soud jejich účast v řízení v procesním postavení vedlejších účastníků nepřipustil.

6. Soud z provedených důkazů, jež hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti podle § 132 zákona č. 99/1963 sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), zjistil následující skutkový stav:

7. Z informativních výpisů z katastru nemovitostí pro listy vlastnictví [číslo] všechny vedené v k.ú. [obec], vzal soud za prokázané následující vlastnické vztahy: Žalovaná je vlastníkem pozemku St. parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa]. Vlastníky pozemku St. parc. [číslo] jehož součástí je stavba č.e. [anonymizováno], jsou žalobci. [jméno] [příjmení] je vlastníkem pozemku St. parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemku St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.p., pozemku parc. č. [rok] a pozemku parc. [číslo]. Manželé [příjmení] jsou vlastníky pozemku St. parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez č.p., pozemku St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba č.e. [anonymizováno], pozemku parc. [číslo] pozemku parc. č. [rok].

8. Ze spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. [spisová značka], zejména z písemné komunikace mezi paní [příjmení] a žalobcem a) ze dne [datum] plyne, že paní [příjmení] žalobci a) povolila dočasný průjezd přes jejich pozemek v trvání 2 měsíců za poplatek 500 Kč měsíčně. Z komunikace právního zástupce žalobce b) a právního zástupce [územní celek] ze dne [datum] se podává, že žalobci navrhovali rozdělení pozemku parc. č. [rok], jehož část by žalobci přisloučili k pozemku stávajícímu a pro zbývající část pozemku navrhovali zřídit věcné břemeno průchodu a průjezdu ve svůj prospěch. Současně žalobci sdělovali, že budou využívat část pozemku pana [příjmení]. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] vyplývá, že se žalobci domáhali zřízení věcného břemene přes pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví [jméno] [příjmení] s tím, že soud jejich návrhu nevyhověl a žalobu v plném rozsahu zamítl z důvodu nesplnění zákonných podmínek pro zřízení věcného břemene, když vlastník stavby byl shodný s vlastníkem přilehlého pozemku v rozporu s § 151o odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a současně nebyla naplněna podmínka, že přístup na pozemek žalobců není možné zajistit jinak.

9. Ze spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. [spisová značka], zejména pak z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že žaloba žalobců, jímž se domáhali proti manželům [příjmení] jako žalovaným zřízení věcného břemene nezbytné cesty přes pozemek parc. č. 2071 a přes pozemek parc. [číslo] byla v celém rozsahu zamítnuta, neboť soud dospěl k závěru, že přístupu k nemovitosti žalobců lze dosáhnout jednodušeji a méně zatěžujícím způsobem přes pozemek St. parc. [číslo] ve vlastnictví [jméno] [příjmení].

10. Ze spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. [spisová značka], zejména pak z usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že žaloba, jíž se žalobci domáhali, aby soud manželům [příjmení] uložil povinnost splnit závazek obsažený v článku [anonymizováno] kupní smlouvy ze dne [datum], byla odmítnuta pro její neurčitost, která nebyla ze strany žalobců v soudem poskytnuté lhůtě odstraněna.

11. Ze spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. [spisová značka], zejména pak z rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že žaloba, jíž se žalobci domáhali určení, že pozemek parc. č. [rok] a pozemek parc. [číslo] jsou zatíženy věcným břemenem spočívajícím v právu chůze a jízdy ve prospěch žalobců, byla zamítnuta, neboť soud neshledal naléhavý právní zájem na straně žalobců a současně z důvodu promlčení práva odpovídajícímu věcnému břemenu. Rozsudek soudu I. stupně byl odvolacím Krajským soudem zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. Okresní soud v Benešově po doplnění odůvodnění absence naléhavého právního zájmu rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] rozhodl konstantně a setrval na svém stanovisku, když žalobu žalobců opětovně zamítl a rozsudkem Krajského soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo rozhodnutí soudu prvého stupně potvrzeno a následné ve věci podané dovolání bylo pro nedostatečné vymezení jeho přípustnosti odmítnuto.

12. Ze spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. [spisová značka], zejména pak z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo potvrzeno usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jímž soud zastavil řízení pro překážku věci pravomocně rozsouzené, neboť totožná věc byla rozhodnuta již rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo potvrzeno usnesení soudu prvého stupně, jímž došlo k ustanovení zástupce žalobcům k ochraně jejich zájmů. Nejvyšší soud České republiky pak usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] zastavil dovolací řízení pro nesplnění zákonné podmínky sepisu dovolání zástupcem, když ustanovená zástupkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nedoplnila žalobci vlastnoručně podané dovolání.

13. Ze spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. [spisová značka], zejména pak z usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] vyplývá, že řízení bylo pro neodstranitelnou podmínku řízení – překážku rei iudicatae zastaveno.

14. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali zrušení předmětné kupní smlouvy ze dne [datum].

15. Z kupní smlouvy ze dne [datum] včetně jejích příloh soud zjistil, že se smluvní strany dohodly na rozdělení pozemků a na následném zakoupení jednotlivých dílů. Současně se manželé [příjmení] a manželé [celé jméno žalobce] v článku [anonymizováno] smlouvy zavázali uzavřít smlouvu o věcném břemenu, na jejímž základě bude zajištěn přístup k nemovitosti žalobců přes pozemky parc. č. [rok] a parc. [číslo] ve vlastnictví manželů [příjmení].

16. Z rozhodnutí o přípustnosti stavby komise výstavby [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] se podává, že bylo uděleno stavební povolení [jméno] [příjmení] na stavbu chlévů a odpadové jímky u rodinného domu [adresa] v [obec].

17. Z kopie ohlášení drobné stavby ze dne [datum] vyplývá, že [příjmení] [příjmení] ohlásil svůj záměr – oplocení pozemku St. parc. [číslo] v k.ú. [obec], k němuž ze strany odboru výstavby a územního plánování [stát. instituce] nebylo námitek. Ze sdělení Odboru výstavby a územního plánování [stát. instituce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že ze strany úřadu nebylo vydáno stavební povolení na stavbu opěrné zdi na pozemku parc. č. [rok]. Současně došlo k ohlášení drobných stavebních úprav oplocení u domu [adresa] v [obec] a k ohlášení drobné stavby – oplocení pozemku St. parc. [číslo] k němuž stavební úřad neměl námitek.

18. Z kopie žádosti žalobců obci [obec] ze dne [datum] vyplývá, že žalobci žádali o umožnění přístupu k nemovitosti přes obecní pozemek. Ze zápisu z jednání Odboru výstavby a územního plánování [stát. instituce] sepsaného dne [datum] vyplývá, že bylo projednáváno zajištění přístupu k pozemku St. parc. [číslo] pro žalobce. Z dopisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] adresovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] plyne, že [územní celek] nechala vytyčit hranice pozemku parc. č. [rok] v k.ú. [obec], o němž současně prohlásila, že je veřejným prostranstvím s možností veřejného užívání, k čemuž není nutná jakákoliv smluvní úprava. Ohledně pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví manželů [příjmení] obec uvedla, že by bylo jeho užívání žalobci nutné upravit smlouvou o zřízení věcného břemene a současně s politováním konstatovala, že žalobci si při koupi předmětných nemovitostí právně nezajistili přístup. Obec na vlastní náklad provedla přes pozemek manželů [příjmení] napojení nemovitosti žalobců na podzemní inženýrské sítě.

19. Ze žádosti o odkoupení části pozemku ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] požádala [územní celek] o odkoupení části pozemku parc. č. [rok], jenž již v minulosti právní předchůdci v dobré víře obhospodařovali a mělo dojít k vydržení vlastnického práva. Z dopisů starostce [územní celek] [příjmení] ze strany žalobců ze dne [datum] a [datum] plyne, že žalobci projevili zájem o odkoupení části pozemku parc. č. [rok] tak, aby si zajistili přístup k jejich nemovitosti. Z dopisu [územní celek] ze dne [datum] bylo zjištěno, že ze strany paní [příjmení] byl projeven zájem o prodej a rozdělení pozemku parc. č. [rok] s tím, že bude přes odprodanou část umožněn přístup k nemovitosti č.e. [anonymizováno]. Z rozhodnutí obecního zastupitelstva [územní celek] ze dne [datum] a sdělení ze dne [datum] bylo zjištěno, že se zastupitelstvo zabývalo žádostí [jméno] [příjmení] a manželů [příjmení] o odprodeji části obecního pozemku parc. č. [rok] s tím, že se [územní celek] rozhodla odprodat předmětný pozemek na základě dohody účastníků, jenž bylo nezbytné předložit nejpozději do [datum] s upozorněním, že jinak zůstane pozemek vlastnictvím [územní celek] a bude nařízeno odstranění nepovolených staveb na předmětném pozemku a tím zajištěn přístup k nemovitosti [adresa] a [adresa].

20. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] nemá přímý kontakt s veřejnou komunikací, tj. s pozemkem parc. č. [rok] a přístup na něj je možný z veřejné komunikace parc. č. [rok] přes pozemek parc č. [rok] ve vlastnictví manželů [příjmení], případně též přes pozemek parc. [číslo]. Věcné břemeno práva chůze a jízdy pro pozemek St. parc. [číslo] není v katastru nemovitostí evidováno.

21. Z dopisu manželů [příjmení] adresovaného žalobcům ze dne [datum] se podává, že manželé [příjmení] apelovali na žalobce, aby se domáhali zřízení věcného břemene přes pozemek St. parc. [číslo] ve vlastnictví žalované s tím, že až do pravomocného rozhodnutí ve věci jsou ochotni žalobcům umožnit přístup k jejich nemovitosti přes vlastní pozemky. Z dopisu právního zástupce manželů [příjmení] ze dne [datum] žalobcům se podává, že manželé [příjmení] nabídli žalobcům právní podporu a pomoc za účelem zřízení nezbytné cesty přes pozemek parc. [číslo].

22. Z katastrální mapy ze dne [datum] vyplývá poloha předmětných pozemků, kdy pozemek žalobců [příjmení] [číslo] bez přístupu je obklopen mimo jiné i pozemkem žalované, pozemky ve vlastnictví manželů [příjmení] a pozemkem ve vlastnictví třetí osoby. Žalobci předložili katastrální mapu se zakreslením návrhu přístupové cesty na pozemek žalobců. Z plánku bylo zjištěno, že žalobci navrhují zřízení nezbytné cesty na pozemku parc. [číslo] v šíři 2,5m vedené po celé délce pozemku žalované, a to podélně k domu.

23. Soud provedl místní šetření, o čemž pořídil fotodokumentaci a protokol, zjistil skutečnou situaci na místě samém, tj. umístění jednotlivých pozemků a staveb, tvar a sklon pozemků, reálnou šíři, kvalitu a povrch případných cest. Místní šetření bylo započato na hranici veřejné cesty par. [číslo] od níž bylo pokračováno směrem k další veřejné cestě parc. č. [rok], jedná o nezpevněný povrch. Místní šetření bylo dále vedeno ohledáním pozemku St. parc. [číslo] na kterém se nachází dům [adresa] s tím, že bylo zjištěno, že se oplocení neshoduje s hranicí pozemku, která ustupuje zešikmeně k pozemku St. parc. [číslo]. [příjmení] pozemku St. parc. [číslo] od hrany domu [adresa] k brance činí 6,50 m, k zápraží domu, kde se nachází betonová podezdívka, pak 7,70 m. Na hraně pozemku St. parc. [číslo] se nachází funkční obecní studna, což učinili účastníci řízení nesporným. [příjmení] pozemku mezi kůlnou a zadní paty domu je 6,40 m. [příjmení] pozemku od stodoly podélně ke kamennému plotu mezi spornými pozemky St. parc. [číslo] St. parc. [číslo] činí 12,35 m. Plot mezi spornými pozemky je ve vlastnictví žalované, má betonovou podezdívku, ocelové sloupky a dřevěné plaňky. Následně byl ohledán pozemek parc. č. [rok] a parc. [číslo] ve vlastnictví manželů [příjmení] pouze pro posouzení původně navržené přístupové cesty geometrickým plánem, částečně sjízdné i osobním automobilem. Přístup na pozemek ve vlastnictví manželů [příjmení] je po nezpevněné veřejné cestě a vstup na pozemek parc. č. [rok] je zajištěn plechovou bránou. [příjmení] přístupu v místech plechové brány činí 2,80 m. [příjmení] pozemku parc. č. [rok] od kamenné podezdívky v mírné zatáčce činí 2,80 m. Na pozemek žalobců [příjmení] [číslo] pod terénním zlomem se vstupuje po nestabilních provizorních dřevěných schodech. Na pozemku žalobců se nachází stará plechová brána, která však není umístěna na hranici pozemku, neboť část pozemku byla přikupována později od obce, poté byl vybudován betonový taras. Dále bylo provedeno ohledání pozemku parc. [číslo] nacházející se na opačné straně tedy za domem žalobců, než jsou pozemky [anonymizováno], se stejným terénním zlomem. Mezi těmito pozemky se nachází starý drátěný plot bez podezdívky. O pozemku parc. [číslo] přítomní účastníci nesporně prohlásili, že je ve vlastnictví [jméno] [příjmení] ml., který jej nijak neužívá, ani ho neobhospodařuje, je proto využíván všemi místními sousedy dle jejich potřeby. Nakonec bylo provedeno ohledání pozemku parc. [číslo] pozemku parc. č. [rok], jedná se o nájezd na dálnici s velkým terénním zlomem bez možnosti zřízení nájezdu. Šetření bylo zakončeno po zpevněné, vyježděné a udržované cestě na pozemcích p. [číslo] p.č. [rok] ve vlastnictví pana [příjmení], po které lze dojít i dojet až na pozemek parc. [číslo] jenž sousedí s pozemkem St. parc. [číslo] ve vlastnictví žalobců.

24. Z novinového článku starostky [příjmení] [jméno] [příjmení] nebyly zjištěny žádné relevantní poznatky.

25. Ze strany účastníků řízení bylo dále navrhováno provedení důkazu geometrickým plánem, výslechem účastníků a výslechem svědkyně [příjmení] Tyto důkazy však soud s ohledem na jejich nadbytečnost zamítl, neboť má za to, že byl dostatečně zjištěn skutkový stav, na základě kterého je možné ve věci objektivně rozhodnout.

26. Při právním posouzení věci vycházel zdejší soud z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), která se týkají povolení nezbytné cesty a pozemkových služebností. Podle § 1029 odst. 1 o. z. vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit, či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty. Podle § [číslo] odst. 1 ve spojení s § 1030 odst. 2 o. z., za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu, přičemž toto plnění náleží především vlastníku pozemku dotčeného povolením nezbytné cesty. Podle § 1032 odst. 1 o. z. soud nepovolí nezbytnou cestu, jestliže a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. Podle odstavce 2 téhož ustanovení pak nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit. Podle § 1033 odst. 1 o. z., obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup za současného zřetele k okolnostem stanoveným v § 1029 odst. 2 o.z..

27. Soud v daném případě dospěl k závěru, že žalobci nemají na svůj pozemek se stavbou žádný přístup z veřejné cesty, ale jimi navrhované zřízení nezbytné cesty přes pozemek St. parc. [číslo] ve vlastnictví žalované neodpovídá cestě nejpřirozenější, ale zejména co nejméně zasahující do práv vlastníka zatěžovaného pozemku, neboť zde existuje možnost zřídit přístup přes pozemky jiné, které by jejich vlastníky zatěžoval minimálně, a to bez vynaložení jakýchkoliv nákladů. Současně vzal soud za prokázané, a to zejména provedeným místním šetřením, že pozemek žalované je relativně malý, nacházející se ve stejném terénním zlomu jako ten žalobců (pravděpodobně hradební příkop) podélně je zastavěn rodinným domkem se zápražím a s možností využití pozemku pouze v této přední části. Případně zřízená cesta by vedla po celé délce pozemku v bezprostřední blízkosti domu se zápražím, znemožnila by žalované užívat vedlejší stavby, žalobci by po cestě velmi problematicky zatáčeli hned na jejím počátku. Navíc je třeba zohlednit, že se na sporném pozemku nachází v této problematické části veřejná a využívaná studna. Žalobkyně by pak pravděpodobně neměla kde parkovat vlastní vozidlo tak, aby nepřekáželo průjezdu žalovaných. Navíc by bylo nutné zbourat část legálně postaveného plotu žalované s betonovou podezdívkou. S ohledem na terénní konfiguraci pak není jisté, že by žalobci byli schopni vozidlo bezpečně otočit, aby ze svého pozemku vyjeli. Zřízením nezbytné cesty přes pozemek žalované by soud žalované způsobil škodu, která by zásadně převýšila výhodu žalobců. Navíc je otázka, jestli lze hovořit o co nejpřirozenější cestě, když původní plechová brána žalobců ukazuje na přístup z jiné strany a letité snahy o zajištění přístupu k nemovitostem žalobců byly rovněž vedeny přes jiné pozemky (nyní ve vlastnictví manželů [příjmení]). Ohledně přístupu ze zmiňované strany soud pouze na okraj doplňuje, že manželé [příjmení] začali pro žalobce budovat přístup přes své pozemky s tím, že poslední velmi krátký úsek řádově [číslo] metrů by pro výrazný sklon terénu (kamenná asi dvoumetrová zeď) žalobci absolvovali pěšky. Po té kdy na své náklady zhotovili betonové sloupky, tyto žalobce rozboural s požadavkem jezdit autem až ke svému domu. Jak se soud při místním šetření přesvědčil, i přes pozemky manželů [příjmení] je přístup pro vozidla přes jejich pozemky velmi obtížný ne-li nemožný. Dle názoru soudu tak žalobci svým jednání úmyslně zavinili, že se ocitli v této pro ně jistě svízelné situaci bez řádného přístupu ke svým nemovitostem. Rovněž pouze svojí nedbalostí zavinili, že včas nezareagovali na výzvu obce k odkupu potřebného pozemku.

28. Po zjištění všech rozhodných skutečností, které soud podřadil shora uvedeným ustanovením občanského zákoníku, uzavřel, že zákonným požadavkům odpovídá cesta vedoucí z veřejné silnice parc. č. [rok] přes pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] ve vlastnictví [jméno] [příjmení] a dále přes pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví [jméno] [příjmení] ml. K charakteru pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] soud dodává, že z místního šetření i katastrální mapy vyplynulo, při jejich okraji existuje udržovaná polní cestu, po níž jezdí vlastník pozemku zemědělskou technikou. Cesta není v blízkosti žádné obytné stavby, nachází se na okraji pole případně pastviny, v rovině bez terénních zlomů a celoročně průjezdná. Co se pozemku ve vlastnictví [jméno] [příjmení] ml. týče, z nesporného prohlášení účastníků vyplynulo, že vlastník tento pozemek nijak neobhospodařuje, neužívá a slouží všem místním sousedům dle jejich potřeby. Rovněž tento pozemek je rovinatý, bez zastavění, oddělený od pozemku žalobců pouze starým drátěným pletivem bez podezdívky. Zbudování cesty i s možností parkování by v této části pozemku rovněž vlastníka nezatížilo. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že institutu nezbytné cesty formou služebnosti by nejlépe odpovídala cesta vedoucí právě z veřejné silnice přes pozemky ve vlastnictví [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [anonymizováno]., čímž by nedošlo k žádné změně v jejich využití, ani k nadměrnému a nepřiměřenému zatížení jejich vlastníků. Přes tyto pozemky je přímé napojení na veřejnou cestu, a proto se dle názoru soudu jedná o cestu nejpřirozenější, neúčelnější, byť zároveň soud připouští, že nikoliv o cestu nejkratší, avšak k tomu je nezbytné dodat, že dle ustálené judikatury nemusí být zřízená cesta ani nejkratší, ale ani co nejpohodlnější. Nejzásadnějším hlediskem stále zůstává, aby vlastníka povinného pozemku zatížila a omezila ho v užívání vlastnictví co nejméně.

29. S ohledem na nepřiměřené zatížení navrženého pozemku i další zjištěné okolnosti případu soud nemohl vyhovět návrhu žalobců o zřízení nezbytné cesty přes pozemek žalované. Současně bylo přihlédnuto ke vzniku vyšší škody v souvislosti s odstraněním plotu se zděnou podezdívkou ve vlastnictví žalované oproti odstranění pletivového plotu bez podezdívky na hranici s pozemkem parc. [číslo], kdy soud uzavřel, že zřízení nezbytné cesty představuje velmi vážný zásah do práva vlastníka pozemku, je třeba vždy poměřovat výhodu, kterou cesta představuje, s újmou, která v souvislosti se zřízením nezbytné cesty vznikne a podle judikatury nemusí mít vlastníci oprávnění na příjezd k domu osobním vozidlem a nemusí jít o cestu komfortní. V tomto konkrétním případě by byla výhoda spočívající v povolení nezbytné cesty pro žalobce přes pozemek žalované zásadně převýšena škodou na pozemku a domu žalované, které nemovitosti užívá k bydlení. Závěrem soud doplňuje, že nepřisvědčil námitce žalobců ani žalované ohledně existence překážky věci pravomocně rozsouzené ve vztahu mezi žalobci a [jméno] [příjmení] jako právním předchůdcem žalované, neboť od právní moci rozsudku č.j. [číslo jednací] došlo ke změně skutkového stavu v tom směru, že pozemek parc.č. [rok] koupili od obce manželé [příjmení] a žalobcům odpadla možnost přímého přístupu z veřejně přístupného pozemku. Tím se pro žalobce znovu otevřela možnost domáhat se soudně zřízení nezbytné cesty přes stejný pozemek nyní ve vlastnictví žalované. Přesto nejsou v této věci splněny zákonné podmínky pro zatížení pozemku žalované služebností nezbytné cesty, když je možné shodného účelu dosáhnout přes pozemky, které nejsou využívány k bydlení, ani k jinému účelu hodného zvláštní ochrany, přičemž navazují na veřejnou komunikaci ve vlastnictví obce. Ze všech shora uvedených důvodů zdejší soud žalobu zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobci a žalovaným soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, tak, že tyto přiznal žalovanému, jenž měl ve věci plný procesní úspěch, a uložil tak žalobcům povinnost zaplatit k rukám právního zástupce žalovaného společně a nerozdílně částku ve výši 24 283 Kč. Tato částka sestává z odměny advokáta ve výši 17 500 Kč za 7 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5., vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), ve znění pozdějších předpisů (příprava a převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě a účast na soudních jednáních dne 24. 9. 2019, jenž přesahovalo 2 hodiny a tudíž je počítáno jako 2 úkony, dne 2. 1. 2020, 5. 5. 2020 (místní šetření) a dne 30. 6. 2020), přičemž odměna za jeden úkon činí částku 2 500 Kč při tarifní hodnotě odpovídající částce 35 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. c) advokátního tarifu. K uvedené částce dále soud připočetl hotové výdaje za 7 úkonů ve výši 300 Kč za každý úkon dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. celkem 2 100 Kč. Dále soud přiznal též náhradu cestovného za cestu na místní šetření dne 5. 5. 2020 z [obec] do [obec] a zpět (72 km) a to v celkové výši 469 Kč (opotřebení vozidla pro rok 2020 ve výši 4,2 [spisová značka] a průměrná cena motorové nafty 31,80 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu když žalobce do spisu založil velký technický průkaz vozidla s průměrnou spotřebou 7,3 l [číslo] km. Celková částka byla v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř. navýšena o 21% DPH, jehož je zástupce žalované plátcem.