5 C 223/2025

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 3 060 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, ,s 15,00 % ročním úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení,s 15,00 % ročním úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení,to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku , částka, , k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , advokáta, se sídlem , adresa, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Dne , datum, podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalované o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu dluhu za přepravu. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná jela dne , datum, , Anonymizováno, veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní, dne , datum, tramvají linkou č. , hodnota, veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní, a při provedených přepravních kontrolách se neprokázala platným jízdním dokladem a neuhradila tak stanovené jízdné, a proto byla na místě vyzvána k zaplacení přirážky k jízdnému (tj. smluvní pokuty). Jednotlivé pohledávky se staly splatnými ve dnech provedení přepravní kontroly a ve dnech po nich následujících se žalovaná dostala do prodlení. Na výzvu k úhradě celkové dlužné částky ze dne , datum, žalovaná nereagovala.Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů soud dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaná k výzvě soudu nevyjádřila, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a zjistil následující skutkový stav: Ze zápisu o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, vzal za prokázané, že žalovaná, která se prokázala občanským průkazem č. , hodnota, na jméno , Jméno žalované, , nar. , Datum narození žalované, , , Anonymizováno, , stanice , právnická osoba, , neprokázala platným jízdním dokladem. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, vzal za prokázané, že žalovaná, která se prokázala občanským průkazem č. , hodnota, na jméno , Jméno žalované, , nar. , Datum narození žalované, , tramvaj linka č. , hodnota, , stanice , Anonymizováno, , neprokázala platným jízdním dokladem. Vzhledem k tomu, že žalovaná ani v jednom případě neuhradila uloženou přirážku, příp. jízdné, na místě, byla povinna částky zaplatit následně v doplatkové pokladně žalobkyně, popř. jím pověřeného subjektu, což neučinila. Na základě předžalobní upomínky ze dne , datum, jí byla stanovena k úhradě dlužných částek lhůta 7 dnů od odeslání upomínky, na kterou však žalovaná nereagovala. Dále byl proveden důkaz smluvními přepravními podmínkami a tarifem PID.Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle § 2550 se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Z ustanovení § 18a odst. 1 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, plyne, že řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna mj. uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c). Podle § 18a odst. 2 písm. c) téhož zákona je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Z ustanovení § 18a odst. 3 téhož zákona plyne, že výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku , částka, . Dle ustanovení § 3 odst. 2 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, je přepravní smlouva uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Podle § 15 písm. b) vyhl. č. 175/2000 Sb. je porušením přepravních podmínek z hlediska bezpečnosti cestujícího, bezpečnosti jiných osob a ochrany zdraví, bezpečnosti a plynulosti veřejné osobní dopravy a z hlediska zajištění řádné, klidné a pohodlné přepravy, jestliže se cestující při přepravě nemůže prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému na místě. Ze článku 8 odst. 4 smluvních přepravních podmínek PID plyne, že cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku , částka, ; při zaplacení na místě nebo v doplatkové pokladně , právnická osoba, ., popř. v doplatkové pokladně subjektu, který na základě pověření provedl přepravní kontrolu, nejdříve následující pracovní den od 12.30 hodin, nejpozději 15. kalendářní den ode dne uložení přirážky se přirážka snižuje na , částka, . Podle nálezu Ústavního soudu ČR ze dne , datum, , č. 78/2001 Sb. má přirážka k jízdnému charakter smluvní pokuty.V daném případě soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovanou byla ve shora uvedených případech konkludentně uzavřena smlouva o přepravě, a to tím, že žalovaná nastoupila do prostředku veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní. Žalovaná však porušila přepravní podmínky, když se při provedené přepravní kontrole na výzvu neprokázala platným jízdním dokladem a odmítla na místě zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému ve výši , částka, . Vzhledem k tomu, že tuto částku neuhradila na místě, byla povinna ji uhradit v doplatkové pokladně, což neučinila, a proto soud žalobě vyhověl.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhrada náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přičemž před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Náklady řízení se skládají z odměny advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby) po , částka, , celkem , částka, , podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů, ve znění účinném od , datum, (dále jen „advokátní tarif“), paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po , částka, , celkem , částka, , podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, a nakonec ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, . Odměna a náhrada hotových výdajů jsou zvýšeny o 21 % DPH, jíž je právní zástupce žalobkyně plátcem podle § 137 odst. 3 o. s. ř., tj. o , částka, . Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku , částka, .