5 C 247/2022

Plný text

Okresní soud v Benešově se sídlem adresa , rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou v právní věci: žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitým věcem

I. Soud určuje, že je žalobkyně vlastnicí nemovitostí, a to pozemků st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], bydlení, která stojí na pozemku p. č.: St. [číslo] a pozemku p. [číslo] zahrada, vše v k. ú. a [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 50 088 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 725 Kč na účet Okresního soudu v Benešově, ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o určení vlastnictví k nemovitostem, a to pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a pozemku p. [číslo] vše v k. ú. [obec], z titulu vrácení daru. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný je syn žalobkyně, který jako obdarovaný nabyl nemovitosti na základě darovací smlouvy uzavřené s žalobkyní jako dárkyní dne [datum]. Žalobkyně odkázala v odůvodnění žaloby na obsah darovací smlouvy, podle které má právo domáhat se vrácení daru v případě, že se bude obdarovaný k dárkyni, nebo ke členům rodiny chovat tak, že tím hrubě poruší dobré mravy, a pro nesplnění slibu, že hodlá v rodinném domě bydlet s dárkyní a svojí rodinou a tento stav zachová. Dále uvedla, že dar odvolala a požádala obdarovaného o vrácení předmětu daru dopisem ze dne [datum] pro nevděk, chování žalovaného k žalobkyni a k dalším členům rodiny a pro nesplnění závazku ze slibu, který žalobkyni dal, a ve kterých žalobkyně spatřuje ze strany žalovaného hrubé porušení dobrých mravů. Tento dopis byl žalovanému doručen dne [datum], čímž došlo k obnovení vlastnického práva žalobkyně k nemovitostem, a má proto na určení vlastnického práva dán naléhavý právní zájem, neboť zápis v katastrálních operátech neodpovídá skutečnosti. Současně žalobkyně dovozuje aktivní a pasivní věcnou legitimaci účastníků sporu. Pokud jde o konkrétní jednání žalovaného vykazující hrubé porušení dobrých mravů, odkázala na obsah odvolání daru s výzvou k jeho vrácení a dále uvedla, že žalovaný nesplnil svoji povinnost - příslib k zachování své rodiny a umožnění bydlení své manželce, dceři a žalobkyni. V důsledku jeho chování nemůže žalobkyně vykonávat právo doživotního bezplatného užívání darovaných nemovitostí a byla nucena se přestěhovat do nevhodného náhradního bydlení v areálu pilařského závodu v [obec], který vlastní, a po provedení stavebních a dalších úprav se částečně přestěhovala do domu druhého syna [jméno] [celé jméno žalovaného]. Žalobkyně uvádí, že žalovaný svým jednáním porušil ustanovení darovací smlouvy a hrubě porušil dobré mravy. Odkazuje na možnost modifikovat podmínky pro vrácení daru, a to porušení sjednané protislužby k darování. Žalobkyně dále uvedla, že proti ní žalovaný směřoval výhružky o vystěhování, vyhození a prodeji nemovitostí, i výhružky směřované k bratrovi [jméno] [celé jméno žalovaného]. Jeho verbální útoky snižují důstojnost žalobkyně a vnímá je jako psychické týrání. Doplnila, že žalovaný vytvářel na žalobkyni soustavný psychický nátlak za účelem získání peněžních prostředků formou půjček, které ji však nevracel. Hrubé porušení dobrých mravů vůči členům rodiny žalobkyně spatřuje také v podání návrhu na zrušení údaje o místě hlášeného pobytu cizince na území ČR, vedenému proti jejímu dlouhodobému příteli [anonymizována dvě slova], státnímu příslušníku [země]. Hrubým porušením dobrých mravů je dle žalobkyně i spáchání trestné činnosti, za kterou byl pravomocně odsouzen, a které žalobkyni a její rodinu závažným způsobem diskredituje v místě bydliště.

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil písemným podáním ze dne [datum], ve kterém navrhl, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou pro nesplnění podmínek k odvolání daru. Za nesporné prohlásil, že je vlastník předmětných nemovitostí na základě darovací smlouvy ze dne [datum], a že byl žalobkyní vyzván k vrácení daru výzvou ze dne [datum]. Namítl však, že v článku 5. darovací smlouvy není obsažen příslib žalovaného ponechat žalobkyni a svoji rodinu bydlet v předmětném domě, a to s odkazem na gramatický a logický výklad„ tento stav hodlá zachovat“. Uvedl, že svým chováním neporušil žádný příslib, a že nejde o rozvazovací podmínku, vázanou na rozpad rodiny žalovaného. Žalovaný se nezavázal udržet svůj rodinný stav a setrval na stanovisku, že ani žalobkyni nedonutil k vystěhování se z předmětného domu. Uvedl, že žalobkyně měla možnost pro sebe zřídit smluvně věcné břemeno nebo jiné omezení vlastnického práva žalovaného, což neučinila. Nemovitosti opustila na základě svobodné vůle a nenáleželo jí žádné užívací právo. Žalovaný žalobkyni žádal, aby se do nemovitosti vrátila. Účastníci v darovací smlouvě nesjednali přísnější podmínky pro vrácení daru. Žalovaný rezolutně popřel jakékoliv verbální útoky vůči žalobkyni nebo výhružky ohledně vystěhování a prodeje nemovitostí. Dále namítl, že má jako výlučný vlastník právo rozhodovat o bezplatném užívání jakoukoliv třetí osobou, a proto měl oprávnění podat návrh na zrušení údaje o místě hlášeného pobytu cizince na území České republiky, týkající se přítele žalobkyně. Důvod pro podání návrhu bylo hrubé, neuctivé a urážlivé chování pana [příjmení] vůči žalovanému. Žalovaný nepopřel, že mu žalobkyně poskytla finanční prostředky, ale popřel její tvrzení, že by na ní činil psychický nátlak. Pokud mu půjčky poskytla, jednalo se vždy o její svobodnou vůli. Popřel rovněž výhružky a fyzické napadení [jméno] [celé jméno žalovaného], který je jeho bratrem, neboť k události dne [datum] došlo po ostré slovní výměně bez fyzického napadení ze strany žalovaného. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] fyzicky konfrontoval žalovaného a snažil se ho donutit opustit areál pily provozovaný žalobkyní. Odkázal na jednání Přestupkové komise [stát. instituce], zejména na protokol ze dne [datum], ze kterého vyplývá, že přestupkové řízení bylo zastaveno po uzavřeném smíru mezi bratry, čímž dovozuje, že si oba po předmětném incidentu uvědomili svůj podíl viny. Dále uvedl, že trestní čin, pro který byl uznán vinným, nesouvisí s žalobkyní ani s jinými rodinnými příslušníky, kterým by měl vzbuzovat obavy o jejich majetek, nenaplňuje tak důvody pro vrácení daru. Uvedl, že mezi ním a žalobkyní, případně bratrem docházelo k neshodám, které však byly vzájemné, je možné je považovat za nevhodné chování, které však ze strany žalovaného nedosahují intenzity hrubého porušení dobrých mravů, které by mohlo odůvodnit oprávněnost požadavků žalobkyně na vrácení předmětu daru.

3. Soud žalobkyni poučil dle § 118a) o. s. ř., aby doplnila skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání, že jsou dány zákonné důvody pro odvolání daru, spočívající v chování žalovaného. Konkrétně, že se žalovaný vůči žalobkyni dopustil jednání, kterým jí ublížil, jakým způsobem, zda úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, které by bylo v rozporu s dobrými mravy, v jaké intenzitě, aby při zohlednění vzájemného jednání obou účastníků nevzbudilo z objektivního hlediska pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy, zda šlo o psychické nebo fyzické týrání, zda se jednalo o chování jednorázové, nebo soustavné. [příjmení] specifikovala jednotlivé útoky, včetně uvedení konkrétního časového určení, a že žalovaný učinil ve vztahu k žalobkyni příslib bydlení ve sporném domě, včetně povinnosti pečovat o žalobkyni i o nemovitost, a že se choval hrubě v rozporu s dobrými mravy k [jméno] [celé jméno žalovaného] jako osobě blízké, že žalobkyně žalovanému poskytovala půjčky, v jakém období a v jaké výši, zda jsou splatné, a že je žalovaný dobrovolně nevrátil. Žalobkyně vyhověla výzvě soudu podáním ze dne [datum] a žalobu doplnila o tvrzení, že žalovanému poskytovala zápůjčky od počátku června [rok] do [datum] v celkové výši [částka], a to převodem na jeho účet anebo v hotovosti, což žalovaný potvrdil v písemném uznání dluhu. Následně žalobkyně žalovanému poskytla ještě hotovostní půjčku ve výši [částka] v říjnu [rok]. Tuto půjčku žalovaný žalobkyni zapřel slovy, že na ni žalobkyně nemá papír. Existenci dluhu z půjček žalovaný potvrdil při hádce s žalobkyní dne [datum], kdy přislíbil vrácení z výplaty pojistného plnění, což však neučinil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení všech zápůjček dopisem ze dne [datum], a to do 6 týdnů ode dne doručení výzvy (dne [datum]). Žalovaný dluh nevrátil ani částečně. Příslib bydlení a zachování práva žalobkyně dům užívat byl učiněn v rámci procesu darování a při sjednání darovací smlouvy. Uvedla, že jej potvrzuje fakt, že po dobu 12 let nemovitosti užívala společně s rodinou žalovaného. Dle žalobkyně právo na zachování stavu bydlení vyjadřuje také věta první článku 5. darovací smlouvy. Smyslem a účelem ujednání bylo zachování bydlení rodiny žalovaného a žalobkyně, která nepředpokládala, že by se po daru musela odstěhovat. Mínila trávit klidné stáří a dožít v domě, ve kterém byla zvyklá, má k němu citový vztah a měla v něm své věci, neboť jej postavila z vlastních finančních prostředků a považuje jej za svůj domov. Ačkoliv již v roce [rok] - [číslo] požádala žalovaného o převod odběru vody a elektřiny, i nadále hradila dodávky energií z vlastních prostředků a žalovaný se na hrazení základních nákladů provozu sporného domu nepodílel. Skutečnost, že žalobkyně hodlala v domě dožít, vyplývá i z obsahu darovací smlouvy uzavřené s druhým synem [jméno] [celé jméno žalovaného], ze dne [datum], kterému darovala dům bez podobného ustanovení – příslibu bydlení. Byť nesjednala právo doživotního bydlení formou věcného břemene jako závazku s věcně právními účinky, považuje článek 5. za smluvní ujednání, případně příslib umožnění doživotního užívání domu, jehož porušení je možné považovat za jednání v hrubém rozporu s dobrými mravy, respektive nevděčné. Článek 5. darovací smlouvy považuje za sjednanou povinnost a závazek žalovaného pečovat o sporný dům a hradit dodávané energie. Za hrubé chování v rozporu s dobrými mravy ve vztahu k [jméno] [celé jméno žalovaného] považuje slovní i fyzický útok ze dne [datum], ke kterému došlo kolem 11.00 hodiny v areálu pily v [obec], kde žalovaný napadl [jméno] [celé jméno žalovaného] slovními výroky a následně mu dal pěstí na levou čelist. Ke konfliktu došlo poté, kdy [jméno] [celé jméno žalovaného] bránil žalobkyni před dalším slovním napadáním a psychickým nátlakem ze strany žalovaného. Je pravda, že v rámci přestupkového řízení došlo k uzavření smíru. Dalším slovním útokem žalovaného proti [jméno] [celé jméno žalovaného] byla slovní výhružka ze dne [datum] v domě žalovaného, dne [datum] v dopoledních hodinách v provozovně pily v rámci hádky žalobkyně s žalovaným za přítomnosti jejího druha, dne [datum] kolem poledních hodin v rámci areálu pily v kanceláři, kdy výslovně uvedl, že mu nedělá problém vzít 100 000 Kč, dát je někomu, aby někoho zlikvidoval, a že chce prodat dům. Reálné obavy z chování žalovaného pak žalobkyně dokládá vyjádřením tehdejší přítelkyně ze dne [datum], která v odpoledních hodinách v areálu pily v souvislosti s řešením odpojení elektrické energie pro nehrazení záloh výslovně uvedla, že pokud si žalovaný vezme opiáty, nedá se jeho chování vydržet, a že se žalovaného všichni bojí, neví, jestli dostanou pěstí. Jako chování hrubě v rozporu s dobrými mravy žalobkyně považuje i snahu žalovaného prodat předmětné nemovitosti, a že během září 2021 začal vyvolávat hádky, vyjadřoval se dehonestujícím způsobem o příteli žalobkyně. V rámci hádek žalovaný na žalobkyni úmyslně slovně zaútočil, vyhrožoval jí. Svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], kterou podal v rámci vysvětlení u Policie ČR, výslechem svědka [jméno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova] navrhla prokázat, že žalovaný lživě obvinil přítele žalobkyně, že byl opilý a měl na něj najíždět motorovým vozidlem a fyzicky ho napadnout, přičemž se nic z toho nepotvrdilo. Mezi účastníky došlo k hádce i dne [datum] ve večerních hodinách ve sporném domě, kdy žalovaný na žalobkyni úmyslně zaútočil a vyhrožoval jí. K další hádce došlo dne [datum] v dopoledních hodinách v areálu pily, přestože žalobkyně žalovaného žádala, aby odešel. V průběhu měsíci září a října 2021 docházelo k dalším verbálním útoků ze strany žalovaného, a to buď ve sporném domě, nebo v areálu pily. A konečně úmyslným slovním útokem na žalobkyni lze považovat dle žalobkyně i vyjádření žalovaného na síti Facebook pod uživatelským účtem [jméno] [příjmení] [celé jméno žalovaného], ve kterém se na konci roku [rok] vyjadřuje k osobě žalobkyně. Žalobkyně chování žalovaného snáší pro svůj věk a zdravotní stav velice těžce. K prokázání svých tvrzení navrhla výslechy svědků, audio a video nahrávky z kamerového systému pořízené v areálu pily, listinné důkazy z řízení před policií, přestupkovou komisí, dlužní úpis prokazující existenci zápůjček a listiny prokazující úhrady plateb elektřiny a vody a zdravotního stavu žalobkyně.

4. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o. s. ř. a zjistil následující skutkový stav: Mezi účastníky je nesporné, že je žalobkyně matkou žalovaného, a že dne [datum] uzavřela jako dárkyně s žalovaným jako obdarovaným darovací smlouvu, na základě které mu darovala pozemky st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a p. [číslo] vše v k. ú. a obci [obec]. V článku 3. Smlouvy účastníci sjednali, že se může dárkyně domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný bude k němu, nebo ke členům jeho rodiny chovat tak, že tím hrubě poruší dobré mravy. V článku 5. Smlouvy obdarovaný prohlásil, že je mu znám stav nemovitostí, neboť v rodinném domě bydlí spolu se svojí rodinou a dárkyní, tento stav hodlá zachovat a podpisem této smlouvy je od dárkyně současně přejímá, dále se dárkyně a obdarovaný dohodli, že převedou odběry vody a elektřiny na obdarovaného u příslušných dodavatelů. Dle výpisu z katastru nemovitostí je žalovaný zapsán jako vlastník předmětu daru na [list vlastnictví], pro k. ú. a [územní celek] u [stát. instituce]. Dále soud zjistil, že žalobkyně uzavřela dne [datum] další darovací smlouvu s druhým synem [jméno] [celé jméno žalovaného] jako obdarovaným, předmětem daru byl pozemek st. [parcelní číslo], st. [parcelní číslo], st. [parcelní číslo], p. [číslo] dům [adresa] na pozemku st. [parcelní číslo], včetně garáže, jiné stavby, vše zapsáno na [list vlastnictví], pro k. ú. a [územní celek], zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce]. V článku 5. Této smlouvy smluvní účastníci také dohodli, že se bude dárkyně moci domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný k ní nebo ke členům rodiny bude chovat tak, že tím poruší dobré mravy. Žalobkyně je vlastníkem i dalších nemovitostí. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně odvolala dar pro nevděk a hrubé porušení dobrých mravů dopisem ze dne [datum], ve kterém vyzvala žalovaného k vrácení daru, přičemž výzva mu byla doručena dne [datum]. Do výzvy a odvolání daru uvedla, že se žalovaný k ní a nejbližší rodině choval v posledním půl roce před zasláním výzvy arogantně, přehlíživě, urážlivě, agresivně, slovně žalobkyni napadal, vyhrožoval jí, citově ji vydíral, nestaral se a neprojevoval o ní zájem, pouze si od ní půjčoval peníze, přičemž žalobkyně žalovanému od března [rok] půjčila více než 500 000 Kč, které jí nevrátil. V odvolání daru dále uvedla, že se žalovaného bojí, že napadá i svého bratra [jméno] [celé jméno žalovaného]. Soud provedl důkaz spisem Komise pro projednávání přestupku [územní celek], [číslo jednací], který byl veden proti žalovanému [celé jméno žalovaného] pro přestupek proti občanskému soužití s tím, že řízení bylo zastaveno z důvodu uzavřeného smíru. Dle spisu se měl přestupku dopustit tím, že dne [datum] v areálu firmy, v ulici [adresa], v [obec], slovně napadl svého bratra [jméno] [celé jméno žalovaného] slovy:„ sráč a hovado“, dále ho fyzicky napadl tak, že jej udeřil pěstí na levou část čelisti bez zranění, čímž měl jinému ublížit na cti a hrubě ho urazit. Věc byla na [stát. instituce] postoupena policií. Soud provedl důkaz spisem Okresního soudu v Benešově, sp. zn. [spisová značka], ze kterého zjistil, že byl žalovaný rozsudkem ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], uznán vinným a podmíněně odsouzen k trestu odnětí svobody z přečinu zatajení věci, protože společně s [jméno] [příjmení] našel dne [datum] taštičku s hotovostí, kterou si ponechali s úmyslem ji použít pro vlastní potřebu a zájmy. Dále soud provedl důkaz podstatným obsahem spisu Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, oddělení pobytu cizinců [ulice] [obec], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], ze kterého zjistil, že žalovaný podal dne [datum] návrh na zrušení údaje o místě hlášeného pobytu cizince, a to [anonymizována dvě slova], státního příslušníka [země], na adrese [adresa žalovaného], s odůvodněním, že v místě trvalého pobytu nebydlí, slovně a fyzicky navrhovatele napadá. Ministerstvo vnitra zahájení správního řízení oznámilo podáním ze dne [datum] a [anonymizována dvě slova] vyrozumělo. Dopisem ze dne [datum] žalovaný urgoval vyřízení své žádosti, [anonymizována dvě slova] se vyjádřil dne [datum] tak, že ho žalovaný nevyzval písemnou formou k odhlášení trvalého pobytu, byl nucen se odstěhovat z bytu dne [datum] do provozovny pily s přítelkyní [celé jméno žalobkyně] z důvodu špatného chování ubytovatele k jeho osobě a především pro urážky, nadávky a vydírání [celé jméno žalobkyně]. Popřel, že by žalovaného napadl, nebo poškodil a oznámil, že bývalá majitelka nemovitosti [celé jméno žalobkyně] se jako dárkyně rozhodla požadovat nemovitosti od [celé jméno žalovaného] zpět, proto s jeho návrhem o zrušení trvalého pobytu nesouhlasí. Jako přílohu doložil listinu - odvolání daru pro nevděk. Žalovaný soudu předložil Výpis z Centrální evidence exekucí, kterým chtěl prokázat, že není veden jako dlužník. Soud provedl listinou důkaz a zjistil, že žalovaný zadal do dotazu k vyhledávání jméno [jméno]„ [příjmení]“ místo správně„ [celé jméno žalovaného]“ a počet nalezených exekučních titulů byl 0. Dále soud provedl důkaz fotodokumentací předloženou žalobkyní znázorňující prostor v provozu pilařského závodu, který obývala po vystěhování, prokazující průběh stěhování svých věcí z domu žalovaného a znázorňující prostory vyhrazené a zrekonstruované druhým synem [jméno] [celé jméno žalovaného]. Dále soud provedl důkaz Úředním záznamem policie o podání vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne [datum], který se dostavil na Obvodní oddělení Policie ČR [obec] a podal vysvětlení k události v září [rok]. Uvedl, že na adrese [adresa žalovaného], žalobkyní a [anonymizována dvě slova], neboť žalovaný v době, kdy [jméno] [příjmení] sledoval televizi s žalobkyní a jejím přítelem [anonymizována dvě slova], opakovaně přicházel z horního patra domu a řešil s žalobkyní problémy ohledně majetku. Snažil se jí říct, že má zájem dům prodat a že si nepřeje, aby zde žalobkyně a její přítel bydleli. [anonymizována dvě slova] nebyl agresivní, nepil alkohol, agrese směřovala ze strany žalovaného, který zvyšoval hlas. Dále uvedl, že je mu známo, že se [anonymizována dvě slova] pro spory s žalovaným zdržuje společně s [celé jméno žalobkyně] na uvedené pile. [anonymizována dvě slova] je mírné povahy, spíše flegmatik ([číslo jednací] [rok] [číslo] ze dne [datum]). Soud provedl důkaz kopií dlužního úpisu, který byl sepsán dne [datum] a obsahuje podpis žalovaného, jak při ústním jednání potvrdil. Dle této listiny dluží žalovaný žalobkyni celkovou částku 529 699 Kč, které si od ní postupně zapůjčil od června [rok]. Žalobkyně žalovanému vypověděla zápůjčky, uzavřené od června [rok], dopisem ze dne [datum], s výpovědní lhůtou 6 týdnů od doručení výpovědi. Dle nesporných tvrzení účastníků půjčku dosud žalobkyni nevrátil. Z faktury [právnická osoba], bylo zjištěno, že odběratelem elektřiny na adrese [adresa žalovaného], je žalovaný. Praktická lékařka pro dospělé [anonymizováno] [příjmení], ordinace [obec] v lékařské zprávě ze dne [datum] popsala nepříznivý zdravotní stav žalobkyně s odkazem na reakci na vleklý stres. Z lékařské zprávy [anonymizována dvě slova] od praktické lékařky pro dospělé [anonymizováno] [příjmení], ordinace [obec] ze dne [datum], bylo zjištěno, že absolvoval operaci pupeční kýly. Z facebookové stránky s názvem„ [jméno] [příjmení] [příjmení]“ bylo zjištěno, že v rámci komentářů uvedl, že„ má kolem sebe rodinu, která nestojí ani za to hovno“. Z údajů z Živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že má žalovaný od roku [rok] vedena živnostenská oprávnění v celé řadě oborů. Z výpisu z účtu [obec] spořitelny, vedeného na jméno [celé jméno žalobkyně], číslo účtu: [bankovní účet], bylo zjištěno, že žalovaná hradila pravidelně v roce [rok] a [rok] měsíční zálohy za odběr elektřiny ve výši [částka] se zprávou„ elektřina záloha doma“. Dále bylo z výpisu z účtu [obec] spořitelny zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] na účet vedený na jméno [celé jméno žalovaného], číslo účtu: [bankovní účet], částku [částka]. Dále mu zaslala dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], v říjnu [rok] a v červenci [rok] zaslala na účet [územní celek] částku [částka] a [částka] za odběr vody s poznámkou„ voda doma“. Dále bylo zjištěno, že [anonymizováno] elektrárny zaslaly žalovanému výzvy k úhradě dne [datum] částky [částka], dne [anonymizováno].

1. Částky [částka], dne [datum] částky 4 620 Kč, dne [datum] částky 5 120 Kč a dne [datum] výzvu k úhradě částky [částka]. Žalobkyně soudu předložila výpis svých hospitalizací, který jí vystavila praktická lékařka [anonymizováno] [příjmení] dne [datum] a zjistil, že byla hospitalizována v období červen [rok], březen [rok], únor [rok], srpen [rok], listopad [rok] a únor [rok].

5. Soud provedl důkaz záznamy audio a video nahrávkami z [anonymizována tři slova] data [anonymizována dvě slova] GB, ze kterých zjistil, že jde o nahrávky pořízené žalobkyní dne [datum], [datum], [datum] a [datum] v areálu pily, kterými prokazuje svá skutková tvrzení ohledně chování žalovaného k žalobkyni a osobám blízkým. Soud nahrávkami provedl důkaz po zjištění, že slouží legitimnímu cíli, byly pořízeny z kamery umístěné ve veřejném prostoru kanceláře pily na viditelném místě, a žalovaný i svědkyně [jméno] [příjmení] o umístění kamerového systému věděli. Navíc za situace, kdy u vchodu do areálu pily byly na viditelném místě umístěny cedule, že je objekt kamerově snímán. Soud před provedením důkazu posoudil proporcionalitu cíle a použitých prostředků a uzavřel, že kamerové záznamy jsou přípustným důkazem, legálně získaným a budou sloužit k objektivnímu prokázání tvrzeného skutkového stavu. Zjistil, že záznamy nebyly veřejně zpřístupněny, nebyly zneužity a slouží pouze k nezbytně nutnému účelu a současně uzavřel, že jde o nezbytný důkaz s vysokou vypovídací hodnotou, získaný legálně. Jeho použitím v tomto řízení nemohlo žádným způsobem dojít k zásahu do osobnostních práv žalovaného. Po provedení důkazu puštěním nahrávek uzavřel, že žalovaný slovně, opakovaně a intenzivně útočil jak na žalobkyni, tak na svého bratra [jméno] [celé jméno žalovaného], kterým směřoval výhružky a vulgární nadávky například, že„ Luboška skopne ze schodů“, označil ho„ za zmrda“,„ brzo ho chytne za držku“, ve vztahu k žalobkyni uvedl„ nechci mít s vámi nic společného, dorovnáme, co je potřeba, jestli chceš barák zpátky, budu se bránit levejma, věř tomu, nechci dělat levý, vždycky se snažím být férovej, levej nejsem, ale když na mě lidi dělají levý, takto umím stejně a umím bejt horší, mně nedělá problém vzít 100 000 Kč a dát je někomu, aby někoho zlikvidoval“. Ze záznamu vyplývá, že bývalá přítelkyně žalovaného mimo jiné sdělila žalobkyni v souvislosti s řešením odpojení elektrické energie pro neplacení záloh, že„ žalovaný stále kouří marihuanu, daleko horší je, když si vezme ty sračky, ty opiáty, to se teprve nedá vydržet, to se pak chová jako hovado, doslova a do písmene, dcera s ním nechce mluvit, protože má blok, protože začne hned ječet, ona se ho bojí, všichni se ho bojí, zvýší hlas a nikdo neví, jestli dostane pěstí nebo ne a takto je“. Ve vztahu k žalobkyni žalovaný uvedl„ já tě dám do důchoďáku a bude klid, nebudu se tě ptát, jestli tam chceš“,„ já dostal hovno od tebe za celej život“,„ odstěhujte se sem, nebo se odstěhujte klidně do prdele, je mi to jedno“.

6. Soud vyslechl jako svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] – syna žalobkyně, který uvedl, že žalovaný dostal od žalobkyně v roce [rok] darem novější dům. Rok předtím dostal svědek starý, neobydlený dům a finanční prostředky, aby ho zrekonstruoval. Dům, který dostal darem žalovaný, žalobkyně stavěla jako dvougenerační i pro sebe, chtěla v něm bydlet. Zpočátku byly vztahy v rodině normální, na jaře 2021 si začal všímat, že žalovaný utrácí peníze, i když říkal, že peníze nemá. Říkal, že chce podnikat a investovat na burze. V červnu 2021 měl nehodu na motorce, na které celý život jezdil. Svědek ví, že žalovaný kouří dlouhodobě marihuanu, žalovaný mu vysvětloval své plány v podnikání. Poté začal žalovaný řešit staré problémy a křivdy ohledně pily. [ulice] září mu žalobkyně telefonovala a dozvěděl se, co se doma děje, tedy, že chce žalovaný po žalobkyni stále peníze, že ji vyhazuje z domu, že ona je na tom špatně, že ji žalovaný uráží, proto se s žalovaným v říjnu [rok] sešel, věděl, že má v domě pěstírnu marihuany. Snažil se s žalovaným dohodnout. V té době užíval kromě marihuany i opiáty. Kromě žalobkyně vyhazoval z domu i jejího přítele [anonymizována dvě slova], který odjel v listopadu [rok] na [anonymizováno] a žalobkyně zůstala v domě sama a žalovaného se bála. Svědkovi řekla, že si od ní žalovaný půjčil asi půl milionu. V listopadu [rok] se z domu vystěhovala a přestala žalovanému půjčky poskytovat. Z důvodu psychického nátlaku při stěhování věcí mu půjčila posledních [částka]. Žalovaný na žalobkyni útočil výčitkami, hrál jí na city, manipuloval s ní. Bydlela přechodně v kanceláři na pile, kam za ní žalovaný průběžně jezdil a docházelo k hádkám, přestože mu říkala, že je stará, nemocná a chtěla, aby odešel. Od počátku roku [rok] začal svědek pracovat na pile, je jednatelem a jediným vlastníkem společnosti. V prosinci [rok] byl svědkem, kdy žalovaný na žalobkyni řval, aby si odstěhovala věci a šla do prdele, že je nevděčná mrcha, aby odhlásila„ úkáčka“, že si„ v domě udělá pěstírnu“, byť věděl, že žalobkyně se v 76 letech není schopna sama odstěhovat, ale současně jí zakázal do domu jít pro věci, které jí postupně vyhazoval a vozil na pilu. V té době žalovaný žil s přítelkyní [jméno] a dále v domě bydlela ukrajinská rodina. Na pilu chodily výzvy ohledně dlužné energie, protože po odstěhování přestala žalobkyně platit zálohy na elektřinu. V jednom případě žalovaný řval, že jsou žalobkyně a svědek„ zmetkové“, svědka tituloval„ ty zmrde, sráči“. Slovně útočil na žalobkyni, šel jí těsně za zádama, proto před něj dal ruku, aby žalobkyni nechal, on se otočil a dal svědkovi pěstí a přitom mu nadával. Incident svědek nahlásil na policii, která věc postoupila přestupkové komisy. Ta chtěla, aby se účastníci sporu usmířili, což učinili. Tři týdny byly klidné, potom začal žalovaný opět útočit, přítele žalobkyně nazýval„ zasraný [anonymizováno]“, dosud probíhá řízení o odhlášení jeho pobytu. Žalobkyně žije s přítelem [anonymizováno] asi 15 let a o žalobkyni se stará. Žalobkyně měla z žalovaného psychické trauma a od května [rok] bydlí střídavě na pile a u svědka v jeho domě. Popsaným způsobem chodil žalovaný do kanceláře na pile jednou až dvakrát týdně. Žalovaný žalobkyni neposkytl pomoc v nemoci, neměl o ní zájem. Do kanceláře instalovali kameru, která je vidět, a v areálu je cedule, že je objekt střežen kamerami. Na pilu přestal žalovaný chodit v listopadu [rok]. Řekl, že dá někomu peníze, aby svědka odklidil. Protože žalobkyně nechce do domova důchodců, zřídil jí svědek ve svém domě věcné břemeno užívání. Dále uvedl, že zdravotní stav žalovaného není takový, aby nemohl pracovat. Viděl ho v minulosti jezdit na motorce, na zábavách, naposledy v létě [rok].

7. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] bylo zjištěno, že je žalobkyně jeho přítelkyně, se kterou žije 15 – 17 let, účastníky sporu zná 25 let. Ví, že žalobkyně žalovanému darovala dům a chtěla v něm stále bydlet. Odstěhovala se na podzim před dvěma lety. Chce dar vrátit, protože žalovanému dávala peníze, které po ní neustále chtěl. Slyšel žalovaného, jak nadává žalobkyni„ krávo, svině, nedostal jsem žádné miliony“, a to každý den. Žalobkyni z domu vyhazoval, neustále chtěl peníze a řval. Žalobkyně pokaždé brečela a klepala se. Na podzim [rok] se z domu odstěhovala. Žalovaný ji vyháněl s tím, že ji strčí do domova důchodců. Na pilu za ní chodil třeba i dvakrát, třikrát denně. Dvakrát nebo třikrát na pilu přijela policie. Kamerový systém je uvnitř v kanceláři a venku na pile u vchodu visí cedule, že je objekt střežen, je to vidět i ze silnice. Kamera v kanceláři je u stropu a je ode dveří vidět. Žalovaný žalobkyni v nemoci nikdy nepomáhal, někdy jí ani nepozdravil. Svědka tituloval„ ukáčko zasraný“. O sobě říkal, že je„ rebel“, že„ pro něj neplatí zákony“. Dům stavěla celá rodina, svědek žalovanému nehradil žádný nájem a asi před měsícem odhlásil trvalý pobyt, dříve to neučinil na přání žalobkyně, která chtěla, aby s ní v domě bydlel. Žalobkyně se k oběma synům chovala dobře.

8. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že zná oba účastníky řízení, a to žalovaného jako bývalého druha, se kterým necelý rok bydlela ve sporném domě, koncem července [rok] se odstěhovala. Od žalovaného ví, co je předmětem sporu. Popřela, že by byl žalovaný pod vlivem drog a alkoholu v době, kdy na něj [jméno] [celé jméno žalovaného] zavolal Městskou policii, žalovaný byl na běžné návštěvě na pile. Pamatuje si, že sama navštívila pilu a mluvila s žalobkyní proto, že jim v domě odpojili elektřinu, žádala jí o doklady, aby ji doplatili. Dále uvedla, že neví, kdy se žalobkyně odstěhovala z domu. Na elektřinu ona a [anonymizováno] v domě přispívali žalovanému. [jméno] pracovala, žalovaný byl v tu dobu veden na úřadu práce a žil z invalidního důchodu. Uvedla, že neví o tom, že by si žalovaný od žalobkyně půjčoval. Byla přítomna incidentu mezi žalovaným a jeho bratrem v létě [rok]. Vedli normální debatu, na odchodu žalovaný sáhl na rameno žalobkyně, pak se mezi sebou začali bratři tlačit, shodili jí na zem a rozbili jí brýle. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] zavolal policii a tvrdil, že ho napadl žalovaný. Dále uvedla, že byla přítomna více konfliktům a viděla přítele matky opilého. S žalovaným byla párkrát za žalobkyní na pile. Dále uvedla, že žalovaný pil v rozhodné době příležitostně alkohol, bral léky a opiáty předepsané lékaři. Jezdili spolu na motorce za přáteli, dvakrát až třikrát měsíčně, sám pak jezdil častěji. Věděla o tom, že žalobkyně rozhovor svědkyně nahrává, viděla záznam na mobilu žalovaného. Věděla, že se žalovaný léčí na psychiatrii v [obec] a jaké bere léky. Připadalo jí nenormální, že žalobkyně posílá žalovaného se léčit do blázince. Byla přítomna rozhovoru mezi žalobkyní a žalovaným, která byla plná emocí, oba na sebe ječeli. Dále uvedla, že pokaždé, když přišli na pilu, na sebe účastníci mluvili zvýšeným hlasem. Žalobkyně žalovanému vyčítala, že se k ní chová nevhodně a je nevděčný. Jednou žalovaný žalobkyni řekl, že by rád prodal dům, neví, že by si žalovaný od žalobkyně půjčoval peníze, od žalobkyně to zaslechla. Ví, že žalovaný užíval marihuanu s tím, že jde o menší zdravotní riziko, než jiné opiáty. Opilého ho viděla na motorkářském srazu. Pod vlivem marihuany se choval jako„ debil“. Svědkyni vyčerpávaly neustálé hádky a křik, kdykoliv si žalovaný vzpomněl, že pojede na pilu, někdy dvakrát, někdy třikrát týdně.

9. Soud provedl důkaz lékařskou zprávou předloženou žalovaným k prokázání jeho zdravotního stavu ze dne [datum] od [anonymizováno 5 slov], ze které zjistil, že žalovaný měl dne [datum] havárii na motocyklu, užívá opiáty a marihuanu a trpí smíšenou úzkostnou a depresivní poruchou a organickou poruchou osobnosti. Z lékařské zprávy [právnická osoba] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vyplývá, že trpí smíšenou úzkostní a depresivní poruchou a organickou poruchou osobnosti, od roku [rok] uvádí únavu z neustálých sporů s matkou a bratrem. Pro obtíže s páteří bral opiátová analgetika. Při telefonickém kontaktu se ve vztahu k zdravotnímu personálu choval vulgárně. Jeho základním problémem je, dle lékařky, výrazná efektivní instabilita. Písemným podáním ze dne [datum] se vyjádřil žalovaný k výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] tak, že část výroků o událostech je spekulativní, svědek nebyl přímo účasten. Neuvedl, že o akutně zhoršeném stavu žalobkyně a její hospitalizaci žalovaný nebyl informován. Ve své výpovědi projevoval tendenčnost a zaujatost a také nepravdivě vypovídal o incidentu ze dne [datum], neboť on fyzicky zaútočil jako první. Svědek se dlouhá léta nepodílel na chodu pily jako žalovaný a role bratrů ve vztahu k matce se prostřídaly. Navržené výpovědi účastníků soud považuje za nadbytečné důkazy s ohledem na skutečnost, že rozhodný skutkový stav byl dostatečně zjištěn již provedenými důkazy.

10. Při právním posouzení věci soud vycházel z přechodného ustanovení podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 občanského zákoníku, který nabyl účinnosti dne [datum], a podle kterého není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinností tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, aby si práva a povinnosti ujednali podle zákona č. 89/2012 Sb., v tomto případě však k ujednání nedošlo. V daném případě byla předmětná darovaná smlouva uzavřena dne [datum], tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen obč.z.) a účastníci tohoto závazku tedy dárkyně i obdarovaný museli vycházet z toho, že dárkyně se bude moci kdykoliv v budoucnu domáhat vrácení daru pouze za splnění určitých, a to v době uzavření smlouvy, oběma známých podmínek uvedených v ust. § 630 zákona č. 40/1964 Sb. obč. zák., jako právní úpravy platné v době uzavření darovací smlouvy. Účastníci nemohli předvídat změnu zákona, která důvody pro vrácení daru modifikuje, resp. rozšiřuje o odvolání daru pro nouzi dárce. Za tohoto stavu je tedy na místě věc právně posoudit podle § 640 a násl. obč. zák., i když k jednání, v důsledku kterého se žalobkyně jako dárkyně domáhá vrácení daru, došlo za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. OZ, tedy po [datum]. Podle ustanovení § 630 obč. zák. se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo ke členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Soud prvního stupně proto zjišťoval, zda žalovaný jako obdarovaný svým jednáním, pro které je vrácení daru požadováno, bylo hrubým porušením dobrých mravů ve vztahu k žalobkyni, případně ke členům její rodiny, kterými je druhý syn [jméno] [celé jméno žalovaného] její druh [anonymizována dvě slova]. Dobrými mravy je míněn souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihujíce podstatné historické tendence sdílené rozhodující části společnosti a mající povahu norem základních. [obec] mravy netvoří uzavřený normativní systém, nýbrž jsou spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací včetně porovnání s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání. Rozpor právního jednání s dobrými mravy je proto třeba posuzovat v každém konkrétním případě individuálně s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem jednání účastníků v příslušném období a k jejich tehdejšímu postavení. Rozhodující je chápání dobrých mravů v době jednání konkrétní osoby, nikoliv v době jeho následného posuzování. Zákon staví mravní pravidla na úroveň pravidlům právním a stanoví důsledky jejich porušení. Porušením dobrých mravů se rozumí jednání dovolené, nikoliv protiprávní, avšak v konkrétních souvislostech naplňující znaky nemravného jednání. Vymezení hypotézy právní normy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. K zániku darovacího vztahu pak dochází na základě dvou po sobě následujících právních skutečností, a to za prvé hrubého porušení dobrých mravů úmyslným nebo nedbalostním chováním vůči dárci, nebo členům jeho rodiny. A za druhé jednostranného právního úkonu dárce adresovaného obdarovanému. Zákon nestaví, že by závadné chování muselo dosáhnout intenzity trestného činu nebo přestupku.

11. Podle ustanovení § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je, či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně svého práva domáhá určovací žalobou, soud posuzoval, zda má na požadovaném určení dán naléhavý právní zájem, přičemž soudní praxe je jednotná v tom, že naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo žalobkyně nebo právní vztah, na kterém je účastna, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení její právní postavení stalo nejistým. Obecně má určovací žaloba povahu preventivní a jejím účelem je poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dřív, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva a naopak není na místě tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je žalobci obvykle k dispozici žaloba o splnění povinnosti. Avšak i v případě, kdy lze žalovat na splnění povinnosti, je naléhavý právní zájem na určení dán, jestliže je rozhodnutí o určovací žaloba způsobilé vytvořit pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu a předejít případným dalším žalobám na plnění, nebo jestliže případná žaloba o splnění povinnosti nevystihuje a nemůže vystihnout celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva. Naléhavý právní zájem na určení lze spatřovat i v tom, že navržený výrok soudu v žalobě je způsobilý přivodit změnu dosavadního zápisu v katastru nemovitostí a je dán existencí rozporu ve vlastnictví předmětných nemovitostí podle stavu vyplývajícího ze zápisu v katastru nemovitostí a podle stavu, který nastal v důsledku platného odstoupení od smlouvy, jako je tomu v tomto případě, kdy žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení daru a on její výzvě nevyhověl. V důsledku odstoupení žalobkyně od darovací smlouvy a odvolání daru vznikl stav, kdy existuje rozpor mezi údaji zapsanými v katastru nemovitostí a skutečností. Proto soud uzavřel, že má žalobkyně dán na požadovaném určení naléhavý právní zájem, neboť pravomocné rozhodnutí soudu bude titulem, na základě kterého může žalobkyně navrhnout zápis svého vlastnického práva do katastru nemovitostí. Dále soud dospěl k závěru, že oba smluvní účastníci jsou ve sporu věcně legitimováni.

13. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a zjištěný skutkový stav podřadil shora uvedenému ustanovení obč.zák. a uzavřel, že žalovaný jako obdarovaný nabyl darem od žalobkyně předmětné nemovitosti, a to na základě darovací smlouvy ze dne [datum], a je jako vlastník zapsán v katastru nemovitostí. Dále vzal soud za prokázané, že žalobkyně jako dárkyně dopisem ze dne [datum], který byl žalovanému doručen dne [datum], dar nemovitostí odvolala a vyzvala žalovaného k jejich vrácení. Důvody pro odvolání daru uvedla ve výzvě jako chování žalovaného, který je synem žalobkyně, hrubě porušující dobré mravy vůči žalobkyni a členům rodiny, a dále skutečnost, že žalovaný porušil slib i závazek, který jako obdarovaný přijal v článku 5. darovací smlouvy, a to zachovat dosavadní stav, tedy že v nemovitostech bude bydlet s obdarovaným i dárkyně s jeho tehdejší rodinou. Takto formulovaný závazek považuje žalobkyně současně za příslib žalovaného a jeho následující chování za porušení smluvního závazku a příslibu.

14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně jako dárkyně vyzvala žalovaného k vrácení daru výzvou ze dne [datum] platně, a že splňuje náležitosti požadované občanským zákoníkem pro právní úkony obecně ve smyslu § 34 a násl. obč. zák., tedy i náležitosti projevu vůle ve smyslu jeho určitosti podle § 137 odst. 1 obč. zák., a že řádně uvedla konkrétní skutečnosti, ve kterých hrubé porušení dobrých mravů ze strany obdarovaného spatřuje. Jedná se o zákonný předpoklad, na základě kterého nastanou zamýšlené právní účinky jednostranného hmotně právního úkonu dárkyně, tedy dojde ke zrušení darovací smlouvy a obnovení jejího vlastnictví okamžikem, kdy její projev vůle došel žalovanému jako obdarovanému, tj. dnem [datum]. V dané věci žalobkyně zcela konkrétně a jednoznačně určila, kdy a jakého jednání se žalovaný dopustil, které naplňuje znaky hrubého porušení dobrých mravů vůči žalobkyni, svému bratrovi a druhu žalobkyně, jehož žalobkyně považuje za osobu blízkou a jehož újmu považuje za újmu, jakoby byla způsobena i jí. Intenzitu jednání naplňující znaky hrubého porušení dobrých mravů dle názoru soudu zvyšuje fakt, že se ho dopustil vůči své matce a to opakovaně, intenzivně a s narůstající agresivitou. Po provedeném dokazování, zejména se jedná o důkaz audio a videonahrávkami a výslechem svědků [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] a [jméno] [celé jméno žalovaného], z přestupkového spisu Komise pro projednávání přestupků [územní celek], [číslo jednací] pak soud uzavřel, že se žalovaný dopustil úmyslných slovních a vulgárních útoků vedených zejména proti žalobkyni, [jméno] [celé jméno žalovaného] a [anonymizována dvě slova], které vykazují také znaky výhružek, a to ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum]. Jeho slovní útoky pak v žalobkyni vyvolaly důvodnou obavu o své zdraví a zejména o zdraví [jméno] [celé jméno žalovaného] – bratra žalovaného. Také ve vztahu k jejímu druhovi se jedná o velmi dehonestující, vulgární a nevhodné projevy. Prokázané chování a slovní projevy žalovaného k rodinným příslušníkům soud považuje za hluboce nemorální, společensky odsouzeníhodné a tedy hrubě v rozporu s dobrými mravy. Byť Přestupková komise obce Čerčany zastavila přestupkové řízení vedené proti žalovanému [celé jméno žalovaného] za hrubou urážku a hrubé jednání proti [jméno] [celé jméno žalovaného] z důvodu uzavřeného smíru, se kterými souhlasili jak obviněný [celé jméno žalovaného] tak poškozený [jméno] [celé jméno žalovaného], soud považuje provedenými důkazy přestupkovým spisem, výpovědí svědků [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] za prokázané, že se tvrzeného jednání žalovaný [celé jméno žalovaného] fakticky dopustil, že to byl on, kdo spor vyvolal a fyzicky napadl [jméno] [celé jméno žalovaného]. Dále soud jako chování hrubě v rozporu s dobrými mravy spatřuje skutečnost, že si žalovaný pod různými záminkami od žalobkyně postupně napůjčoval vysokou částku, kterou na výzvu žalobkyně po zesplatnění ani částečně nevrátil, ale naopak žalobkyni veřejně dehonestoval v komentářích na své facebookové stránkce. Je nepochybné, že chování žalovaného se negativně odrazilo na zdravotním stavu žalobkyně a došlo k podstatnému zhoršení, přičemž žalovaný ani v situaci, kdy si byl vědom nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně, ve svých slovních útocích nepolevil a žalobkyni i nadále průběžně obtěžoval, aniž jí poskytl pomoc v nemoci a ve stáří. Pokud jde o tvrzené jednání žalovaného, a to zrušení hlášeného údaje o místu pobytu cizince na území ČR pro druha žalobkyně [příjmení] [jméno], toto jednání soud nepovažuje za chování hrubě porušující dobré mravy, ale za oprávnění žalovaného, který byl v rozhodné době vlastníkem nemovitosti a měl oprávnění předmětný návrh na zrušení údaje podat. Soud pak současně nemohl uzavřít, že žalovaný ve vztahu k žalobkyni porušil smluvní závazek a příslib, že se bude řádně starat o žalobkyni a svoji rodinu, které žalobkyně odvozuje z článku 5. darovací smlouvy, neboť dle názoru soudu, slovní vyjádření, že„ tento stav hodlá zachovat“ je příliš obecný, a proto hmotně právně nevykonatelný, pouze ilustruje a dokládá celkový rámec vztahů mezi žalobkyní a žalovaným. Pokud se žalovaný v průběhu soudního řízení bránil tím, že žalobkyně jako matka měla v minulosti ambivalentní vztah i s druhým synem [jméno] [celé jméno žalovaného], je toto tvrzení jednak nad rámec předmětného sporu, a navíc nebylo prokázáno. Svědecké výpovědi všech svědků soud považuje za věrohodné v souladu s dalšími provedenými důkazy, přičemž [jméno] [příjmení] jako bývalá družka žalovaného je nezávislá svědkyně nemající zájem na výsledku sporu, ale shoduje se s výpověďmi svědka [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného]. Lékařské zprávy předložené žalovaným jsou ve vztahu k předmětu nízkou vypovídací hodnotu, snad pouze potvrzují, že hrubé chování žalovaného k žalobkyni může být způsobeno nesprávně léčenou duševní chorobou a nadužíváním opiátů a dalších omamných látek. Další navržené důkazy nabyly provedeny pro nadbytečnost, neboť skutkový stav byl dostatečně zjištěn již provedenými důkazy.

15. Vzhledem k tomu, že byly naplněny zákonné podmínky pro odvolání daru z předmětné darovací smlouvy, soud žalobě vyhověl.

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že je soud přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení sestávají z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, odměně za právní zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), která činí za 1 úkon právní pomoci částku 3 100 Kč (podle § 9, odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 bod 5), a to celkem za 10 úkonů právní pomoci (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření, účast při ústních jednání u Okresního soudu v Benešově dne [datum], [datum], [datum] a [datum], doplnění žaloby ze dne [datum], u dvou jednání dne [datum] a [datum] se jednalo o dva úkony, neboť jednání přesahovalo 2 hodiny), celkem částku 31 000 Kč. Dále jde o náhradu hotových výdajů – režijních paušálů za 10 úkonů právní pomoci po 300 Kč, celkem 3 000 Kč, podle § 13 odst. 1 a 4 vyhl., náhradu za promeškaný čas, a to celkem za 12 započatých půl hodin za cesty k ústním jednáním ze sídla advokátní kanceláře právního zástupce a zpět, vždy jedna cesta 50 minut, celkem 1 200 Kč (§ 14 odst. 1 a odst. 3 vyhl.) a náhradu cestovních výdajů za 3 cesty k ústním jednáním a zpět. Cesty byly vykonány z místa sídla advokátní kanceláře a zpět, vždy jedna cesta 47,2 km, osobním automobilem Volswagen Passat, [registrační značka], s průměrnou spotřebou 4,73 l motorové nafty na 100 km, za 3 cesty tam a zpět, celkem 283,20 km, při ceně motorové nafty podle vyhlášky č. 477/2022 Sb. 44,10 Kč za 1 litr a základní sazbě 5,20 Kč za 1 km, celkem 2 063 Kč. Odměna a hotové výdaje jsou zvýšené o 21 % DPH, jehož je právní zástupce žalobkyně plátcem, a to ve výši 7 825 Kč Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 50 088 Kč, ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

17. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledku řízení právo na náhradu nákladů řízení, které platil, proti účastníku, pokud o něj nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě soud uhradil částku 725 Kč jako svědečné svědkyni [jméno] [příjmení] a tuto částku je žalovaný povinen zaplatit na účet Okresního soudu v Benešově č. [bankovní účet], [variabilní symbol], ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.