5 C 350/2024

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 12 987,22 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, s 7,75 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a dále z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka a s 21,00 % ročním úrokem z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne datum domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku částka s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi její právní předchůdkyní, společností právnická osoba, IČO: IČO, a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce č. hodnota. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i úrok za půjčené peněžní prostředky – kapitalizovaný za dobu trvání smlouvy v částce částka, odměnu za administrativní činnost v částce částka a náklady za hotovostní inkaso splátek v částce částka. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaná řádně neplnila závazky vyplývající ze smlouvy, neboť na pohledávku uhradila pouze celkem částku částka. Pohledávku za žalovanou postoupila společnost právnická osoba žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (s účinností ke dni datum). Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou, na kterou však nereagovala. Žalobkyně tedy požadovala zaplacení dlužné částky ve výši částka (dlužná část jistiny + dlužná část poplatku), kapitalizovaných úroků ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka a úroků při úrokové míře 21 % ročně a úroků z prodlení při zákonné úrokové míře 7,75 % ročně, když oba úroky se počítají z dlužné části jistiny ve výši částka od datum do zaplacení. Úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce posoudila právní předchůdkyně žalobkyně na základě informací získaných od žalované a jejich ověření prostřednictvím příslušných dokladů zaškrtnutých v zákaznické kartě. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Smlouvou o půjčce a smluvními podmínkami bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČ: IČO, a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce částka, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem v částce částka a poplatky v částce částka (administrativní poplatek ve výši částka a poplatek za hotovostní inkaso v částce částka) v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po částka. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o postoupení pohledávky písemně dopisem ze dne datum. Předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k uhrazení dlužné částky. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti vyplynulo ze zákaznické karty, že v žádosti o půjčku byly zaškrtnuty jako ověřené dokumenty (doklady) – občanský průkaz, pracovní smlouva nebo živnostenský list, výplatní pásky a nájemní smlouva.

4. Při právním posouzení věci soud vycházel podle § 3028 odst. 3 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ze zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), a ze zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.

5. Podle § 3028 odst. 3 věta první o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

6. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

8. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud odkazuje na judikaturu Ústavního soudu, ze které vyplývá, že „[n]icméně pro závěr, zda je úvěrová smlouva rozporná s dobrými mravy (a proto je neplatná i rozhodčí smlouva a není dána pravomoc rozhodce), je třeba zkoumat, za jakých konkrétních okolností byla úvěrová smlouva uzavřena. […] Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková.“ (nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18).

9. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.

10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce č. hodnota ze dne datum je neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jelikož při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 9 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný spotřebitelský úvěr splatit. Žalobkyně v žalobě uvedla, že úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o půjčce posoudila právní předchůdkyně žalobkyně na základě informací získaných od žalované a na základě jejich ověření prostřednictvím příslušných dokladů zaškrtnutých v zákaznické kartě. Příslušné doklady však žalobkyně k žalobě nepřiložila, nicméně ani ze zbylých nabídnutých a soudem provedených důkazních prostředků nevyplynulo, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované dostatečně prověřovala, zejména tedy, že by ověřovala žalovanou tvrzené výdaje, když ani z dokladů zmíněných v žádosti o úvěr by výdaje žalované ověřit nemohla. Soud poučil žalobkyni podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tedy v jakém směru měla doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované jako spotřebitelky v souladu se zákonem, žalobkyně však žádný návrh na doplnění dokazování nevznesla.

11. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu neplatnou podle § 39 obč. zák ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 451 odst. 1 obč. zák. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni (v řízení totiž bylo prokázáno, že právní předchůdkyně předmětnou pohledávku za žalovanou platně a účinně postoupila žalobkyni). V řízení žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku částka, na kterou žalovaná dosud uhradila celkem pouze částku částka. Žalovaná má tudíž povinnost vydat žalobkyni zbylou částku částka jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v řízení obdobný. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově. Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).