5 C 354/2025

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované A, a.s., nemocnice Anonymizováno, IČO IČO žalované B sídlem Adresa žalované B zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno o zaplacení částky 5 000 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Vedlejší účastnici na straně žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala po žalované zaplacení částky částka jako náhrady za ztížení společenského uplatnění způsobené jí v souvislosti s poskytováním zdravotní péče ve smyslu § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne datum utrpěla úraz v důsledku pádu. Téhož dne podstoupila v zařízení žalované neúspěšný pokus o repozici ramenního kloubu, při kterém jí byla operatérem odlomena hlavice pravé pažní kosti v chirurgickém krčku. Při následné manipulaci s takto vzniklým kostním fragmentem došlo k poranění nervově cévního svazku pravé horní končetiny. Již po odtlumení z anestezie byla u žalobkyně pozorována neschopnost aktivní extenze prstů pravé ruky, následně bylo potvrzeno podezření na poruchu inervace pravé horní končetiny, a to konkrétně její chabou parézu v důsledku poškození pažní nervové pleteně. Žalobkyně poté podstoupila ještě další dva operační výkony (dne datum ve Fakultní podezřelý výraz Anonymizováno adresa a dne datum u žalované) a musela pokračovat rehabilitační léčbou, avšak dne datum byla zjištěna nekróza hlavice pažní kosti, která si vyžádala další operační výkon, který podstoupila dne datum. Následně žalobkyně absolvovala intenzivní rehabilitační léčbu, nejprve za hospitalizace v době od datum do datum, poté ambulantně v době od datum do datum. Přes veškerou léčbu však pravá paže zůstává nadále tuhá, unavitelná, s tendencí k snadnému prochladnutí, žalobkyně trpí trvalými bolestmi a rozsah pohybu paže je omezený. V důsledku popsaného a faktu, že se jedná o dominantní končetinu, je žalobkyně nucena mnoho úkonů činit levou rukou, což jí činí značné obtíže. Žalobkyně je v současné době starobní důchodkyně, přičemž se celý život živila manuální prací, proto je možnost přivýdělku v důsledku postižení pravé paže velmi omezená. Dle žalobkyně je odlomení hlavice pažní kosti operátorem vadným plněním a nesplňuje podmínku péče řádného odborníka při provádění zákroku. adresa pažní kosti neměla být vůbec odlomená, proto se jedná o jednoznačné způsobení újmy žalobkyni zákrokem, proto vyzvala žalovanou k úhradě nároku na ztížení společenského uplatnění ve výši částka předžalobní výzvou ze dne datum, ta však požadovanou částku neuhradila. Žalobní tvrzení doplnila tak, že nárok opírá o nesprávně provedený operační úkon dne datum, který nebyl proveden „dovedně“. Výslovně uvedla, že neexistují žádné profesní standardy, které by ukládaly odlomení hlavice pažní kosti při repozici luxace ramene. Výši nároku žalobkyně odůvodňuje vlastní úvahou.

2. Okresní soud ve věci vydal dne datum pod č.j. Anonymizováno platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná včasný odpor. V odůvodnění odporu ze dne datum, uvedla, že nárok uplatněný v žalobě neuznává, neboť poskytovaná lékařská péče byla plně v souladu s postupem, který se na uvedené zranění aplikuje na základě soudobých a dostupných znalostí lékařství, a proto splnila svoji povinnost postupovat s péčí řádného odborníka. Na obranu proti tvrzení žalobkyně uvedla, že žalobkyně byla po převezení k ošetření do nemocnice žalované zdravotnickou záchrannou službou dne datum ve 2:50 hod. po základním ošetření a přeměření vitálních funkcí zhotoven ve 3:18 hod. RTG snímek lebky a ve 3:20 hod. snímek ramenního kloubu. Službu konající lékař pak ve 3:57 hod. konstatoval, že pokus o repozici ramenního kloubu vpravo bez anestezie byl neúspěšný, neboť pacientka nespolupracovala, bránila se a celkovou anestezii nebylo pro opilost možné podat. Z výsledku krevních testů byla určena hladina alkoholu v krvi žalobkyně ve výši cca 2,2 promile. K úkonu repozice ramenního kloubu žalovaná uvedla, že tento zákrok se doporučuje provést v co nejkratší době od úrazu, zejména v případě, kdy je zřejmé, že pacient nemohl být uveden do celkové anestezie. Při následném ošetření, tzn. pokusu o repozici v celkové anestezii, došlo u žalobkyně k odlomení hlavice a poranění nervově cévního svazku, přičemž žalovaná konstatovala, že jde o možnou komplikaci spojenou s tímto lékařským zákrokem, kterou nelze obecně vyloučit. Závěrem doplnila, že vysoký stupeň opilosti žalobkyně významně omezila možnosti žalované při poskytování lékařské péče a měla podstatný vliv na rozsah a intenzitu jejích bolestí. Žalovaná především odkázala na závěry znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, zhotoveného ve věci žalobkyně proti žalované o zaplacení bolestného vedeného u Okresního soudu v jméno FO pod sp. zn. spisová značka, a kterým byl posouzen předmětný operační zákrok a uzavřel, že žalovaná postupovala „Anonymizováno“.

3. Podáním, doručeným soudu dne datum, vstoupila do řízení vedlejší účastnice na straně žalované právnická osoba, IČO IČO z důvodu právního zájmu na výsledku sporu, vyplývajícího z pojištění odpovědnosti žalované. Ve shodě s žalovanou navrhla žalobu zcela zamítnout a odkázala na argumentaci žalované. Následně podáním ze dne datum se vedlejší účastnice omluvila z nařízeného jednání a doplnila své vyjádření k žalobě tak, že k možnosti uplatnění nároku a náhradu újmy na zdraví musí být kumulativně splněny všechny předpoklady vzniku povinnosti k náhradě újmy na zdraví, přičemž těmito předpoklady jsou: protiprávní jednání na straně žalované, vznik újmy na straně žalobkyně a vztah příčinné souvislosti mezi nimi. Žalobkyně podle něj neunesla především důkazní břemeno ohledně otázky protiprávního jednání a příčinné souvislosti s tvrzenou újmou. Zopakovala, že postup žalované byl lege artis, vzniklé komplikace jsou rizikem spojeným s každou léčbou.

4. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 131 o.s.ř. a zjistil následující skutkový stav:

5. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalovaná je právnickou osobou, zapsanou v obchodním rejstříku a předmětem její činnosti je mimo jiné poskytování zdravotních služeb.

6. Z propouštěcí zprávy žalované ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně byla hospitalizována u žalované ve dnech datum a datum na anesteziologicko-resuscitačním oddělení Jméno žalované A. Na toto oddělení byla přijata z operačního sálu ortopedie, kde byla operace pravého ramenního kloubu zatížena vysokou krevní ztrátou (cca 2 000 ml) a rozvojem hemoragického šoku s nutností nasadit podporu noradrenalinu již během operace. Příjmová diagnóza byla hypovolemický šok. Po celkové stabilizaci stavu žalobkyně došlo k jejímu předkladu na ortopedické oddělení. Ze zprávy o neurologickém vyšetření ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně byla orientovaná a spolupracovala. Pohyb pravou horní končetinou byl omezený a bolestivý. V důsledku zjištění bylo žalobkyni tituly před jménem jméno FO z neurologického oddělení Jméno žalované A doporučeno mj., aby výhledově konzultovala své zranění na neurochirurgii Fakultní nemocnice Anonymizováno adresa (dále jen „Anonymizováno“).

7. Z operačního protokolu ze dne datum a z propouštěcí zprávy ze dne datum Fakultní podezřelý výraz Anonymizováno adresa soud zjistil, že zde žalobkyně podstoupila další operační úkon v souvislosti s původním zraněním ze dne datum. Konkrétně se jednalo o neurotizaci r. profundus n. radialis vpravo svalovými větvemi n. medianus. V souvislosti s tímto operačním úkonem byla podezřelý výraz od datum do datum. Po operačním výkonu – neurotizace r. profundus n. radialis vpravo svalovými větvemi n. medianus, provedeným operatérem tituly před jménem Pavlem Hanincem, tituly za jménem, byl stav žalobkyně bez komplikací.

8. Z propouštěcí zprávy ze dne datum a z operačního protokolu ze dne Anonymizováno žalované bylo zjištěno, že žalobkyně byla plánovaně hospitalizovaná u žalované z důvodu výměny šroubů, které prominovaly do podkož,í za LCP šrouby. K operačnímu zákroku došlo dne datum bez komplikací, žalobkyni byl doporučen klidový režim a dne datum byla hospitalizace ukončena.

9. Z propouštěcí zprávy Fakultní nemocnice Anonymizováno adresa ze dne datum bylo dále zjištěno, že žalobkyně byla přijata k hospitalizaci dne datum z důvodu plánované operace po zjištění nekrózy hlavice pažní kosti. Operace proběhla dne datum a dne datum byla žalobkyně propuštěna. Dále byla žalobkyně hospitalizována z důvodu intenzivní rehabilitace na Rehabilitační klinice Malvazinky od datum do datum, což bylo zjištěno z lékařské zprávy této kliniky ze dne datum a dále z dokumentace o ambulantní rehabilitaci vyplynulo, že žalobkyně podstoupila rehabilitaci na této klinice od datum do datum.

10. Dále soud provedl důkaz obsahem spisu Okresního soudu v jméno FO, vedeného pod sp. zn. spisová značka ve věci žalobkyně Jméno žalobkyně proti žalované a tehdejšímu zaměstnavateli žalobkyně o zaplacení náhrady za utrpěnou bolest. Z žaloby, protokolu o výpovědi svědků tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO, ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví a výslechu znalce dne datum u Krajského soudu v Praze zjistil, že žalobkyně požadovala po žalované a po právnická osoba. (v době úrazu zaměstnavatel žalobkyně) zaplacení částky částka jako náhradu za vytrpěné bolesti. Nárok na náhradu újmy na zdraví se týkala stejného zranění v důsledku shodného skutkového děje popsaného shora. Z rozsudku Okresního soudu v jméno FO ze dne datum, č. j. spisová značka zjistil, že soud zamítl nárok žalobkyně v plném rozsahu s odůvodněním, že žalovaná vykonala ošetření žalobkyně v souladu s nejnovějšími poznatky a zvolila běžný postup, který se při úrazech tohoto typu používá. Soud uzavřel, že při poskytování zdravotních služeb sice došlo k poškození zdraví žalobkyně, avšak za toto poškození neodpovídá žalovaná, z jejíž strany nedošlo k porušení povinnosti poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, neboť odpovědnost v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb je odpovědností za odborně správný postup, nikoli odpovědností za výsledek. Svědek tituly před jménem jméno FO uvedl, že je primářem ortopedického oddělení v nemocnici žalované. Osobně žalobkyni neošetřoval, viděl ji pouze při velké vizitě. Prvotní ošetření prováděl službu konající lékař, operačního výkonu se svědek neúčastnil. Na základě studia zdravotnické dokumentace žalobkyně (která může být nekompletní z důvodu ztráty části dat v souvislosti s hackerským útokem na žalovanou, který byl asi na podzim roku 2019) svědek konstatoval, že neshledal žádné pochybení, časová souvislost jednotlivých ošetření je zřejmá, ošetření bylo provedeno de lege artis. V případě vykloubení ramenního kloubu je potřeba, co nejrychleji provést repozici kloubu, neboť po vykloubení ramene dochází ke stahování svalů, a v případě provádění repozice později je nutné pacienta uspat. Obecně je možné provést tuto repozici bez rentgenového snímku, když je obvyklé, že k repozici dochází již na místě zranění (např. při úrazu na lyžích již na sjezdovce), vedle toho v nemocnici je obvyklou praxí, že se repozice provádí až po zhotovení rentgenového snímku, nicméně z dokumentace v tomto případě nevyplývá, že by nejprve byla provedena repozice ramenního kloubu a až poté rentgenový snímek. Repozice se i mimo ambulanci provádí až po ústním vysvětlení, o co se jedná a souhlasu pacienta. adresa hod. uvedený v lékařské zprávě – příjem je okamžik zahájení zápisu, ukončení zápisu bylo ve 4:01 hod., kdy byl proveden tisk (uvedeno dole ve zprávě), v mezidobí byl proveden rentgenový snímek a následně pokus o repozici. Pokud je v plánu uvedeno, že cestou na pokoj bude proveden kontrolní snímek, pak si paní doktorka zřejmě chtěla zkontrolovat, jak proběhl pokus o repozici. Ethanol v krvi u žalobkyně zjišťován nebyl. U žalobkyně došlo k odběru krve, když se zjišťovala osmolalita, z výsledků pak byla vypočtena hladina alkoholu v krvi. Svědek tituly před jménem jméno FO pak uvedl, že v nemocnici žalované pracuje jako lékař na ortopedii a traumatologii. V předmětnou noc byl volán na chirurgickou ambulanci, aby provedl ošetření vykloubeného ramene žalobkyně. Žalobkyně jevila známky opilosti, byla agresivní a vulgární. Svědek se pokusil o repozici ramenního kloubu, kterou kvůli nespolupráci žalobkyně nedokončil. V době, kdy prováděl repozici, měl k dispozici rentgenový snímek, stoprocentně to však vzhledem k uplynulé době od úkonu nemohl říct. Souhlas s pokusem o repozici dostal po vysvětlení úkonu snad kývnutím hlavy. Není neobvyklé, že pacient souhlasí, ale potom není schopen aktivní spolupráce a uvolnění svalu, které je potřeba. Při dalším ošetření – operaci byl svědkovi přítomen atestovaný lékař tituly před jménem jméno FO, kdy pod anestezií se svědkovi nedařilo zakloubení ramenního kloubu, a tak výkon převzal tituly před jménem jméno FO. Při uvedeném pokusu došlo k odlomení hlavice pažní kosti. tituly před jménem jméno FO se následně rozhodl pro operaci s cílem zakloubení hlavice a spojení úlomků kosti prostřednictvím dlahy a šroubu. To se nedařilo, přičemž tam bylo výrazné krvácení, hlavici se nedařilo dát do původní pozice, a proto byl zavolán tituly před jménem jméno FO, primář chirurgického oddělení, který výkon dokončil. Zdravotnická dokumentace žalobkyně je k dispozici pouze v listinné podobě, elektronická z důvodu hackerského útoku k dispozici není, přičemž svědek si nebyl vědom toho, že by něco konkrétního v dokumentaci chybělo, anebo bylo něco jinak, než proběhlo. Rentgenový snímek je v dokumentaci asi jen jeden z té noci. Paní doktorka začala provádět zápis ve 3:06 hod., rentgen proběhl ve 3:20 hod., zpráva svědka byla započata ve 3:50 hod. a zápis paní doktorky skončil ve 4:01 hod. Svědek neví, proč je v plánu, že žalobkyně má jít cestou na pokoj na další rentgen, domnívá se, že to tak neproběhlo. Na rentgenu svědek viděl, že je odlomený hrbol, ale neví, zda to řekl žalobkyni a paní doktorce, když ta to musela z rentgenu vidět sama. Svědek neví, proč paní doktorka nenapsala do příjmové zprávy, že je tam odlomení hrbolu. Koncentrace ethanolu se běžně dělá, ohledně osmolality je svědek schopen spočítat, kolik je promile v krvi. Dále soud provedl důkaz znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie a traumatologie, zhotoveného znalcem Mudr. jméno FO, tituly za jménem za účelem zodpovězení otázky, zda žalovaná při ošetření na ambulanci a při při následné operaci postupovala lege artis, tedy dodržela náležitou odbornou úroveň či nikoliv, a pokud došlo k postupu non lege artis, zda v důsledku chybného postupu došlo k újmě na zdraví žalobkyně. Zjistil, že vykloubení ramene je běžným typem úrazu, přičemž se u takového úrazu obecně doporučuje provést standardní vyšetření RTG a podle nálezu provést repozici neboli zakloubení. Znalec uvedl, že repozici je možné provádět v celkové anestezii nebo ve spolupráci s pacientem bez anestezie – tento postup může být komplikován zvýšenou bolestivostí a obtížnější manipulací, a proto se k němu přistupuje většinou na základě přítomných okolností, tedy např. v terénu z důvodu nemožnosti dopravy do zdravotnického zařízení nebo z důvodu aktuální nemožnosti podat celkovou anestezii (třeba v případě opilosti pacienta). V obou případech může dojít ke komplikaci, nejčastěji zlomenině chirurgického krčku pažní kosti, přičemž jde o komplikaci, kterou nelze nikdy vyloučit. K chybnému postupu léčení na ambulanci v tomto případě nedošlo. Komplikaci – poškození nervově cévního svazku, vzniklou při následné operaci, nelze vzhledem k náročnosti této operace nikdy absolutně vyloučit. Znalec potvrdil, že zvolený operační postup a jeho provedení odpovídá celosvětovým ortopedicko-traumatologickým standardům. Zdravotnická dokumentace, která je k dispozici, je dostačující ke zhodnocení daného případu. K předmětnému úrazu došlo v souvislosti s požitím alkoholu (v ebrietě), nicméně tato ebrieta se dle znalce nepodílela na vzniku komplikací, a proto podíl ebriety v souvislosti s posuzovaným úrazem je irelevantní. Krajský soud vyslechl znalce a z protokolu o výslechu znalce ze dne datum se podává, že znalec potvrdil, že vykloubení ramenního kloubu je velice bolestivý úraz, u kterého je potřeba především rychlé navrácení do správné pozice. Znalec dále vypověděl, že odlomení hrbolku pažní kosti není běžné, nicméně není ani neobvyklé a může k němu dojít při pokusu o repozici, že věk pacienta hraje roli a osoby starší 40-50 let mohou být ke zlomenině náchylnější. Dále uvedl, že pokud dojde k takové zlomenině, je stále nutné se pokusit o repozici ramenního kloubu, jelikož vykloubení ramenního kloubu je stále dominující úraz, kterým je třeba se zabývat přednostně. Znalec doplnil, že při následné manipulaci s úlomkem dislokované zlomeniny vzniká velké riziko, že kostní okraj zasáhne tepnu nebo nervy, což u žalobkyně nastalo. adresa riziko této komplikace vysvětlil anatomií a blízkostí magistrálních cév, tepen, žil a nervových struktur ke zlomenině (resp. ostrým úlomkům) hrbolku pažní kosti. Znalec vyjádřil přesvědčení, že ebrieta žalobkyně neměla vliv na výsledek operačního zákroku provedeného necelý den od přijetí žalobkyně do péče žalované. K určování koncentrace alkoholu v krvi se vyjádřit odmítl s odůvodněním, že toxikologické a biochemické otázky jsou mimo jeho odbornost. Z rozsudku KS v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, spisová značka, bylo zjištěno, že odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v plném rozsahu potvrdil, když došel ke shodnému skutkovému i právnímu závěru jako soud prvního stupně, a to jak ohledně řádné informovanosti žalobkyně o prováděném zákroku, tak o správnosti provedení operačního zákroku Anonymizováno spočívajícího v zakloubení hlavice pažní kosti do ramenní jamky žalobkyně. Odvolací soud uzavřel, že žalovaná poskytla žalobkyni zdravotní služby v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy, a nebyla tak prokázána příčinná souvislost mezi poskytnutými zdravotními službami a újmou na zdraví vzniklou žalobkyni. Z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, č. j. spisová značka bylo zjištěno, že dovolací soud dovolání žalobkyně odmítl jako nepřípustné podle § 243c odst. 1 o.s.ř. Z usnesení Ústavního soudu ze dne datum, č. j. Anonymizováno Anonymizováno se podává, že Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatelky odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný. Odmítnutí odůvodnil tím, že zasahuje do rozhodovací činnosti obecných soudů jen v případě, zjistí-li na podkladě individuální ústavní stížnosti neoprávněný zásah do základních práv a svobod jednotlivce, k čemuž v tomto případě nedošlo. Ohledně námitky žalobkyně, že došlo k porušení práva na informovaný souhlas, se Ústavní soud odkázal na odůvodnění napadaného rozhodnutí Nejvyšším soudem, které je dle jeho názoru správné a dostačující. Odmítavě se postavil také k argumentaci vztahující se k otázce dělení důkazního břemene ohledně řádného poučení podezřelý výraz. I v tomto bodě odkázal na odůvodnění napadaného rozhodnutí. Také Ústavní soud zamítl námitku žalované, že zákrok nebyl proveden lege artis, pokud došlo při druhém pokusu o repozici ramenního kloubu ke zlomení chirurgického krčku pažní kosti a roztržení tepny s odůvodněním, že vznik komplikací se automaticky nerovná postupu non lege artis, nárok na náhradu újmy na zdraví vzniká z titulu odpovědnosti za správný postup, nikoli za výsledek.

11. Předžalobní výzvou bylo prokázáno, že žalobkyně dopisem ze dne datum, tedy před podáním žaloby vyzvala žalovanou k zaplacení náhrady ve výši částka za ztížení společenského uplatnění, a to do 5 dnů od doručení výzvy.

12. Návrh na doplnění dokazování provedením revizního znaleckého posudku z oboru zdravotnictví a doplnění vše znaleckého posudku znalce jméno FO, zhotoveného ve věci spisová značka s odůvodněním, že znalec konkrétně nespecifikoval profesní standardy, na které ve svém posudku odkazuje a jeho závěry jsou nesprávné, soud zamítl pro nadbytečnost, neboť znalecký posudek vypracovaný ve věci spisová značka, kterým byl proveden důkaz, je dle názoru soudu správný, přesvědčivý a důvěryhodný. Zodpověděl na zadané otázky týkající se totožného úrazového děje. Soud zamítl rovněž návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru toxikologie, posudkového lékařství, zvukovým záznamem o výpovědi znalce u Krajského soudu v Praze a účastnickou výpovědí žalobkyně, neboť tyto důkazy rovněž shledal v dané věci nadbytečnými s tím, že podstatné okolnosti pro rozhodnutí ve věci již byly objasněny na základě provedeného dokazování.

13. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen „zákon o zdravotních službách“).

14. Podle § 2636 odst. 1 o. z. se smlouvou o péči o zdraví poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba.

15. Podle § 2637 věta první o. z. péče o zdraví zahrnuje úkon, prohlídku nebo radu a všechny další služby, které se týkají bezprostředně ošetřovaného a které jsou vedeny snahou zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav.

16. Podle § 2638 odst. 1 o. z. poskytovatel srozumitelně vysvětlí ošetřovanému zamýšlené vyšetření i navrhovanou péči o zdraví; po příslušném vyšetření poskytovatel vysvětlí ošetřovanému jeho zdravotní stav a péči o zdraví i při dalším postupu. Žádá-li o to ošetřovaný, podá mu poskytovatel vysvětlení v písemné formě.

17. Podle § 2643 odst. 1 o. z. poskytovatel postupuje podle smlouvy s péčí řádného odborníka, a to i v souladu s pravidly svého oboru.

18. Podle § 2913 odst. 1 o. z., poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

19. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

20. Podle § 45 odst. 1 zákona o zdravotních službách je poskytovatel povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotních služeb.

21. Podle § 4 odst. 5 zákona o zdravotních službách se náležitou odbornou úrovní rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.

22. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že „odpovědnost v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb je primárně odpovědností za odborně správný postup (lege artis), nikoli odpovědností za výsledek.“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka), a že „samotný negativní výsledek zdravotnického výkonu nemusí být nutně vyvolán postupem, který není v souladu s dostupnými lékařskými poznatky, neboť při zásazích do lidského organismu působí mnoho faktorů, které v konečném výsledku mohou vést k nedosažení předpokládaného stavu či dokonce k jeho zhoršení, tj. k újmě na zdraví. Právní závěr v tomto směru musí být zpravidla podložen znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví a příslušného odvětví či specializace a právní úvaha soudu o nedodržení současných dostupných poznatků lékařské vědy nemůže být s ním v logicky zjevném rozporu.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Kromě uvedeného pak dále z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že „při posouzení existence příčinné souvislosti mezi nedostatečným poučením a vznikem škody je nutno především vyhodnotit, jakého poučení se pacientovi dostalo, popřípadě mělo dostat. Poučení musí být takové, aby i laik mohl zvážit rizika zákroku a rozhodnout se, zda jej podstoupí či nikoli. Odpovědnost zdravotnického zařízení v uvedených případech nastává jen tehdy, prokáže-li pacient, že při znalosti rozhodných skutečností (o nichž měl být poučen) bylo reálně pravděpodobné, že by se rozhodl jinak, tj. že zákrok nepodstoupí. V mnoha případech (zejména tam, kde neprovedení zákroku představuje větší riziko poškození zdraví než jeho provedení) totiž bude platit, že i kdyby pacient býval onu chybějící informaci před zákrokem měl, rozhodl by se zcela stejně, tedy že výkon podstoupí. jméno FO je ovšem spravedlivé, aby důsledky lege artis provedeného zákroku i riziko jeho případného nezdaru nesl sám.” (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

23. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalovaná při ošetřování žalobkyně postupovala v souladu s aktuálně dostupnými poznatky lékařské vědy, tedy postupovala de lege artis, když zvolila standardní způsob postupu, který je za uvedených okolností běžně volen. Při poskytování zdravotních služeb došlo ke komplikacím, které vedly k poškození zdraví žalobkyně, avšak za toto poškození žalovaná neodpovídá, neboť z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že odpovědnost v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb je odpovědností za odborně správný postup, nikoli odpovědností za výsledek. Jinak řečeno poskytovatel zdravotních služeb odpovídá pouze za újmu, kterou způsobí, pokud poruší ověřené, známé a aktuálně dostupné vědecké (v tomto případě lékařské) postupy, k tomu však v tomto případě nedošlo. Soud vycházel zejména ze závěrů znaleckého posudku a z výpovědi znalce, ze kterých vyplývá, že k odlomení hlavice a poranění nervově cévního svazku skutečně došlo, ale jde o možnou komplikaci vzniklou při postupu žalované lege artis bez porušení odborných povinností žalované.

24. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pro odpovědnost žalované za nežádoucí následky na zdraví žalobkyně by musely být kumulativně splněny tři předpoklady, a to, že se žalovaná dopustila protiprávního jednání, že žalobkyni vznikla újma na zdraví, a nakonec že mezi protiprávním jednáním žalované a újmou vzniklou žalobkyni existovala příčinná souvislost. Břemeno tvrzení a důkazní břemeno přitom nese žalobkyně, které se nepodařilo prokázat, že by žalovaná jednala v rozporu v platnými právními předpisy. Naopak bylo prokázáno, že postup žalované byl na náležité odborné úrovni, tj. lege artis, tedy že ze strany žalované nedošlo k porušení povinnosti poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, kdy je tím myšleno poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů při respektování individuality pacienta, a to s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Je nepochybné, že žalobkyni v souvislosti s úrazem a následnou léčbou vznikly značné komplikace, ale každý zdravotní výkon s sebou přináší rizika, která mohou nastat i v případě, že zvolené postupy jsou správné. Vzhledem k tomu, že v případě žalobkyně absentuje minimálně jeden ze základních prvků odpovědnostního vztahu při náhradě újmy na zdraví (tj. protiprávní jednání žalobkyně), nemohl soud žalobě o náhradu za ztížení společenského uplatnění vyhovět, a proto ji jako nedůvodnou zcela zamítl.

25. Ohledně nároku žalované a vedlejší účastnice na straně žalované na náhradu nákladů řízení soud postupoval dle ustanovení § 142 odst. 1 a § 150 z. č. hodnota / 1963 Sb. v pl. zn. občanského soudního řádu, a náhradu nákladů řízení nepřiznal z důvodů hodných zvláštního zřetele, byť měly v řízení proti žalobkyni úspěch, které spatřuje ve velmi špatném zdravotním stavu a věku žalované, s čímž souvisí i její tíživá finanční situace, navíc jde o předmět řízení, ve kterém záleželo na odborném posouzení, zda je nárok žalobkyně důvodný či nikoliv. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.