5 C 386/2024

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 6 826 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , s 8,05 % ročním úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a dále z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s 20,11 % ročním úrokem z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, a kapitalizovaným úrokem , částka, .

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, , na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splatit společně s kapitalizovaným úrokem za poskytnutí úvěru v pevné výši , částka, , s úrokovou sazbou ve výši 20,11 % ročně, částkou za zpracování půjčky ve výši , částka, a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, , a to ve 45 týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátku byla povinna uhradit nejpozději do , datum, . Žalovaná však porušila svou povinnost půjčku splácet, když sjednané splátky nehradila řádně a včas. Žalovaná uhradila celkem pouze částku ve výši , částka, . Dále žalobkyně požadovala uhrazení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 20,11 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, , což bylo žalované písemně oznámeno. Na dlužnou částku žalovaná přes zaslanou výzvu již ničeho neuhradila. Ohledně úvěruschopnosti žalobkyně doplnila, že schopnost žalované řádně hradit úvěr byla prověřena před uzavřením smlouvy o úvěru, což vyplývá z písemné žádosti o úvěr.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, , na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový úvěr ve výši , částka, , a to za poplatek ve výši , částka, , který byl tvořen úrokem ve výši , částka, , částkou za zpracování úvěru ve výši , částka, a částkou nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, . Celkovou dlužnou částku , částka, se žalovaná zavázala splácet ve 45 týdenních splátkách po , částka, . V případě prodlení si dále smluvní strany sjednaly zesplatnění celého dluhu (ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, včetně smluvních podmínek). Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna (ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek zde dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, , z výpisu z obchodního rejstříku). Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu (z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně podacího lístku).

4. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované předmětný úvěr splácet, na základě výzvy a poučení soudu při jednání žalobkyně nedoplnila žádná nová tvrzení, ani nepředložila další důkazy. K dispozici měl soud dříve předloženou Zákaznickou kartu ze dne , datum, ke smlouvě č. , tel. číslo, , dle které bydlí s rodiči v nájemním bydlení. Pracuje na částečný úvazek s měsíčním čistým příjmem , částka, . Výdaje byly odhadnuty na částku , částka, měsíčně. Žádné přílohy, na které se v této žádosti odkazuje (pracovní smlouva, výplatní pásky), nebyly soudu předloženy.

5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), resp. ze zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), a ze zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u všech zákonů z jejich účinného znění ke dni uzavření příslušné smlouvy.

6. Podle § 3028 odst. 3 věta první o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

7. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

9. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

10. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

11. Podle § 517 odst. 1 věta první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 téhož ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, tím je s ohledem na vznik bezdůvodného obohacení nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

12. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.

13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o půjčce je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně přes poučení poskytnuté jí soudem při jednání nedoplnila tvrzení ohledně úvěruschopnosti a řádně neoznačila důkazy k jejich prokázání. Soudu byly předloženy jako důkaz listinami nepodložené žádosti o úvěr, ze kterých však vyplývá, že žalovanou tvrzené celkové měsíční výdaje ve výši , částka, nemohou odpovídat reálným nákladům na živobytí, placenému nájemnému, a provozu domácnosti; příjmy nebyly doloženy. Soud při jednání poskytl žalobkyni poučení dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), aby ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti doplnila svá tvrzení a označila důkazy, avšak žalobkyně uvedla, že žádných dalších návrhů nemá.

14. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , [PR 21/2018 s. 757], dle něhož „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“15. Stejně tak Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, uvedl, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Oklikou se tak v rámci těchto úvah dostává znovu do popředí myšlenka formulovaná nálezem sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ; totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil (srov. k tomu výslovně též sněmovní tisk číslo 679/0, důvodová zpráva k zákonu č. 257/2016 Sb., zvláštní část - k § 86; 7. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu, 2013 - 2017). Z výše uvedeného nutno podle Ústavního soudu dovodit, že posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z "objektivizovaného" hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy. Naopak obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“16. Jelikož soud shledal smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, , která naplnila znaky spotřebitelského úvěru, a takto ji soud po právní stránce posoudil, absolutně neplatnou, kdy žalobkyně reálně vyplatila žalované jistinu , částka, , jednalo se na straně žalované o bezdůvodné obohacení podle citovaného § 451 o. z., které musí žalobkyni vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaná dosud na žalovanou částku uhradila pouze , částka, , jak vyplynulo z obsahu spisu, je povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši , částka, . Ohledně této částky soud žalobě ve výroku I. vyhověl a současně žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění, která se musí dostat do dispoziční sféry adresáta).

17. Ve zbývajícím rozsahu, tj. v části převyšující částku, v níž soud žalobě vyhověl, pak soud žalobu zamítl, a to včetně zákonného úroku z prodlení, neboť požadovaná částka neměla oporu v platné smlouvě, popř. zákonný úrok z prodlení byl požadován za období, kdy žalovaná nebyla ještě v prodlení.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve výroku III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.