5 C 389/2023

Plný text

Okresní soud v Benešově se sídlem Masarykovo nám. 223, Benešov, rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou v právní věci: žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupeného advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupeného advokátem Jméno advokáta B, sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 110 712 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, že je žalovaný povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku --- Kč, k rukám právního zástupce žalobce Jméno advokáta B, advokáta, se sídlem adresa do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Dne datum podal žalobce ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky částka z titulu úhrady nákladů na správu pozůstalosti. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalobce a žalovaný jsou bratři a dědicové po zůstavitelce jméno FO Anonymizováno, zemřelé datum. Usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum pod č. j. spisová značka, došlo k rozdělení pozůstalosti účastníkům řízení tak, že veškerý majetek z pozůstalosti nabyli jako zákonní dědicové v první dědické třídě každý jednou polovinou. Současně bylo rozhodnuto, že odpovídají za pasiva, které byly vyčísleny ve výši částka za náklady pohřbu a ve výši částka jako pohledávka Finančního úřadu pro Anonymizováno kraj z titulu nedoplatku na dani nemovitých věcí za rok Anonymizováno. Žalobce uplatnil v řízení o pozůstalosti nárok na zaplacení náhrady za správu pozůstalosti, a to za období od datum do datum ve výši částka, za období od datum do datum ve výši částka, za období od datum do datum ve výši částka, za období od datum do datum ve výši částka, za období od datum do datum ve výši částka a konečně v období od datum do datum ve výši částka, celkem částka. Právní zástupce žalovaného v řízení o pozůstalosti výši nákladů hotových výdajů žalobce vynaložených na správu pozůstalosti neuznal. Žalobce v žalobě uvedl jednotlivé položky hotových výdajů, které dle svého tvrzení vynaložil v jednotlivých období v souvislosti s nezbytnou správou pozůstalosti (položky 1–106). Doplnil, že správa pozůstalosti zahrnovala kontrolu a nezbytnou údržbu nemovitostí, a to chaty a zahrady zůstavitelky v Polánce, jejího družstevního bytu v Benešově a dále provozu automobilu z důvodu zachování životnosti a provozuschopnosti. Uvedl, že zůstavitelka nepovolala ke správě pozůstalosti žádného z dědiců, a proto, je-li dědiců více a neujednají-li nic jiného, spravují pozůstalost všichni dědicové. Hrazení vzniklých hotových výdajů žalobce, který se chopil správy pozůstalosti, přichází v úvahu v souvislosti s ukončením pozůstalostního řízení, neboť tyto náklady nebyly v pozůstalostním řízení vypořádány. Žalobci nezbylo než jejich úhradu požadovat po žalovaném podanou žalobou ve sporném řízení ve výši jedné poloviny, tedy v částce částka se zákonným úrokem z prodlení, přičemž žalovanému zaslal předžalobní výzvu. Žalobce v odůvodnění žaloby také poukázal na spor, vedený u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. spisová značka, včetně rozhodnutí Krajského soudu pod sp. zn. spisová značka, ve kterých byla náhrada nákladů za správu pozůstalosti žalobce řešena.

2. Okresní soud v Benešově ve věci vydal dne datum, pod č. j. spisová značka, platební rozkaz, kterým žalovaného uznal povinným zaplatit žalobci částku částka s 15 % ročním úrokem z této částky od datum do zaplacení a nahradit mu náklady řízení. Proti vydanému platebnímu rozkazu podal žalovaný včasný odpor, ve kterém se současně vyjádřil tak, že nárok žalobce zcela odmítá. Účtované položky, které žalobce vyčíslil za správu pozůstalosti, až na výjimky (daňové povinnosti a pojištění nemovitostí), neuznal a označil je za neúčelně vynaložené. Zdůraznil, že žalobce nebyl v pozůstalostním řízení ustanoven správcem pozůstalosti, neumožnil žalovanému podílet se na správě pozůstalosti, ani majetek zejm. chatu, pozemky, byt, osobní automobil, užívat, byť k tomu žalovaný žalobce opakovaně v průběhu pozůstalostního řízení vyzýval. Žalobce se pokoušel zbavit žalovaného dědického práva podanou žalobou u Okresního soudu v Benešově, věc byla vedena pod sp. zn. spisová značka, kde se domáhal určení, že žalovaný není dědic, a dále v průběhu pozůstalostního řízení podal proti žalovanému žalobu o zaplacení náhrady za správu majetku, věc byla vedená u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. spisová značka. Žalobce zapříčinil průtahy v dědickém řízení po dobu 3 let, bez kterých by náklady za správu pozůstalosti vznikly buď v minimální výši nebo vůbec, proto nese odpovědnost za jejich vznik, mělo o nich být rozhodnuto v rámci pozůstalostního řízení. Věcně se žalovaný vyjádřil tak, že žalobce vynaložil tvrzené náklady neúčelně a nadbytečně, v případě jejich nevynaložení by nedošlo k újmě na majetku spadajícího do pozůstalosti. Žalobce současně užíval po dobu trvání pozůstalostního řízení majetek výlučně sám, aniž by žalovanému poskytoval protiplnění. Žalobce nevyzval žalovaného k účasti na správě pozůstalosti, nepředkládal mu vyúčtování za správu, výdaje s ním nekonzultoval a neumožnil mu podílet se na spolurozhodování o jejich vzniku. Žalobce měl přístup k finančním úsporám zůstavitelky a na její bankovní účet, pravděpodobně přijímal plnění z pronájmu pozemků. Výdaje platil z těchto finančních prostředků. Pokud by soud uzavřel, že vznikly prokazatelné účelně vynaložené výdaje na správu pozůstalosti např. pohřeb, započítává je žalovaný do nároku, který ve vztahu k žalobci uplatňuje a započítává z titulu bezdůvodného obohacení, a to za užívání movitého a nemovitého majetku po dobu trvání pozůstalostního řízení do dne písemného vyjádření. Žalovaný vyzval žalobce k dohodě o vypořádání dědictví a předání nemovitostí do užívání, na což žalobce nereagoval. Zopakoval, že žalobce nemovitosti a movité věci užívá ke svým osobním účelům, nedohodl se s žalovaným na jejich pronájmu, aby tyto generovaly zisk. Pokud užíval pozůstalost sám, je povinen nést náklady spojené s jejich užíváním včetně daňových povinnosti, pojištění, úhrady energií a podobně. Nejedná se o správu pozůstalosti, ale o užívání pozůstalosti a v tomto směru se žalobce na úkor žalovaného bezdůvodně obohacuje. Žalovaný bezdůvodné obohacení žalobce ve výši jedné poloviny tržního nájemného započetl v rámci procesní obrany do výše tvrzených nákladů za správu pozůstalosti, ke které případně dospěje okresní soud.

3. Žalobce se dále ve věci vyjádřil podáním ze dne datum tak, že správu pozůstalosti vykonával jako dědic. V průběhu dědického řízení byl jediným kontaktním pozůstalým, neboť se žalovaný se v roce Anonymizováno ze společného bydliště se zůstavitelkou odstěhoval, zdržoval se na neznámém místě a svoji matku nikdy nekontaktoval. Do dědického řízení se přihlásil více než jeden rok po její smrti. Žalobce od žalovaného neobdržel žádnou výzvu k jednání o dohodě týkající se správy pozůstalosti či zpřístupnění nemovitostí. Je pravda, že žalobce v rámci pozůstalostního řízení namítl dědickou nezpůsobilost žalovaného, avšak nešlo o zjevné zneužití práva, ale o námitku založenou na reálném podkladě, byť se ji nepodařilo prokázat. Dostatečně objasnil důvod a účelnost vynaložení jednotlivých nákladů na správu pozůstalosti. Popřel, že by užíval byt a chatu zůstavitelky. Nemovitosti pouze v nezbytném rozsahu udržoval, automobil zůstavitelky užíval výlučně k cestám na chatu za účelem údržby. Popřel, že by měl přístup k finančním úsporám zůstavitelky, když úspory nebyly předmětem pozůstalostního řízení. Neužíval tedy aktiva pozůstalosti nad rámec jejich správy a námitku žalovaného neuznal. Dále doplnil, že po podání žaloby obdržel na svůj účet dne datum platbu ve výši částka nazvanou „úhrada za nájemné a elektřinu za adresa“. Tuto platbu považuje za dílčí plnění a jde o uznání dluhu žalovaným.

4. Soud poučil žalobce podle § 118 a) o. s. ř. tak, aby doplnil skutková tvrzení a navrhl důkazy k prokázání výdajů jednotlivě ve vztahu ke každé věci z pozůstalosti, důvodu vynaložení, k prokázání, že výdaje byly vynaloženy účelně, že by bez jejich vynaložení došlo k újmě na předmětech pozůstalosti, případně k jaké, jak se projevily v majetkové sféře žalovaného, že žalovanému umožnil předměty pozůstalosti spoluužívat, kdy tak učinil a jakým způsobem, například že mu předal klíče, že mu umožnil podílet se na správě pozůstalosti, požádal žalovaného o jeho souhlas s jednotlivými výdaji a o součinnost při správě pozůstalosti. Žalobce na výzvu soudu reagoval tak, že provedl soupis výdajů, předložil listinné důkazy, zejména pojistné smlouvy, smlouvy na dodávku elektřiny, včetně předpisu záloh a vyúčtování, předpisy nájemného, výpisy z účtu, platební doklady SIPO, poukázky od finančního úřadu a doklady týkající se úhrady za spotřebovanou elektrickou energii, spotřebu vody, doklady o nákupu pohonných hmot a movitých věcí, doklady na opravy a údržbu zejm. vozidla. Uvedl, že se ve všech případech jednalo o nezbytné náklady v souvislosti s údržbou nemovitostí a vozidla, které bylo provozováno proto, aby nevznikla škoda, pokud by dlouhodobě stálo. Uvedl, že hradil v družstevním bytě nájemné, poplatky a náklady spojené s údržbou a chodem bytu, náklady spojené s údržbou chaty a pozemku, včetně sekání trávy a zalévání zeleně, že za nemovitosti i vozidlo hradil pojistné a daně.

5. Okresní soud ve věci poučil dle § 118 a) o. s. ř. také žalovaného, aby doplnil skutková tvrzení ke konkrétní výši bezdůvodného obohacení a navrhl důkazy k prokázání výše zápočtu tvrzené pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení, doplnil, za jaké konkrétní období pohledávku požaduje a vysvětlil, jak k částce dospěl, včetně její splatnosti. Vyzval žalovaného, aby navrhl důkazy k prokázání, že žalobce disponoval s finančními prostředky zůstavitelky, ze kterých hradil tvrzené výdaje, a že předměty pozůstalosti užíval pouze žalobce, že žalovaný vyzval žalobce k umožnění spoluužívání pozůstalosti a podílení se na správě, z jakého důvodu zaslal žalobci částku částka. Žalovaný uvedl, že nárok z titulu bezdůvodného obohacení jednostranně uplatňuje jako procesní obranu do výše nároku uplatňovaného žalobcem proti žalovanému. adresa 000 Kč zaplatil na náklady pohřbu a spotřebovanou elektřinu. Navrhl vypracování znaleckého posudku z oboru ekonomie, oceňování nemovitostí ke zjištění obvyklé výše nájemného obou nemovitostí v rozhodném období. Dále se vyjádřil podáním ze dne datum tak, že do předmětných nemovitostí neměl přístup minimálně po dobu 20 let, kdy tyto neužíval a nevlastnil od nich klíče, nemá zde uloženy žádné své věci. Žalobce podal proti žalovanému žalobu o určení, že není dědicem po zůstavitelce. Žalobce nevyzval žalovaného k převzetí klíčů, nesložil je do soudní úschovy, nepředal je jeho právnímu zástupci. Naopak žalovaný vyzval žalobce k umožnění spoluužívání předmětu pozůstalosti výzvou ze dne datum po pravomocném skončení řízení rozhodnutím Krajského soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, kdy byla zamítnuta žaloba o určení, že žalovaný není dědicem po své matce. Skutečnost, že žalobce užívá předměty pozůstalosti sám, je v rozporu se zákonem, nebyl jmenován správcem pozůstalosti, na úkor žalovaného se tak bezdůvodně obohacuje. Žalovaný žalobce opakovaně vyzýval k umožnění spoluužívání a podílení se na správě pozůstalosti. Výši bezdůvodného obohacení, o které se žalobce na úkor žalovaného obohatil výlučným užíváním společných nemovitostí, žalovaný navrhl zjistit pomocí znaleckého posudku z oboru ekonomie, oceňování nemovitostí, jako obvyklé nájemné v daném místě a čase. Zápočet své pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení žalovaný uplatnil ve výši nároku žalobce, současně uvedl, že vychází z veřejně dostupných nabídek za pronájem podobných nemovitostí na portálu Sreality.cz, dle kterého se obdobné nemovitosti běžně pronajímají za částka měsíčně u chaty a částka měsíčně u bytové jednotky. Žalovaný vypočetl bezdůvodné obohacení zpětně 3 roky od podání žaloby a nárokuje si tak ročně částku částka, což činí za 3 roky částku částka. V tomto řízení však započítává svoji pohledávku pouze co do výše nákladů za správu pozůstalosti. Splatnost pohledávky dle žalovaného nastala ke dni podání žaloby u Okresního soudu v Benešově.

6. Okresní soud v Benešově provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o. s. ř. a zjistil následující skutkový stav: Mezi účastníky je nesporné, že žalobce a žalovaný jsou bratři a dědicové v pozůstalostním řízení, vedeného pod sp. zn. Anonymizováno po zůstavitelce jméno FO Anonymizováno, narozené datum, zemřelé dne datum. Účastníci dědili ze zákona v první dědické třídě na základě dědické posloupnosti a usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne datum, č. j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum, došlo k rozdělení pozůstalosti tak, že každý z dědiců nabyl ideální jednu polovinu všech movitých věcí, pozemků v hodnotě částka a částka, stavebního pozemku s chatou č. e. 62 adresa v hodnotě částka, práv a povinností spojených s družstevním podílem k bytu v Anonymizováno ulici, adresa v hodnotě částka, osobního automobilu RZ SPZ v hodnotě částka, práv a povinností spojených se spořícím, sporožirovým účtem u právnická osoba, s investičním účtem v částkách částka, částka a částka, investičních nástrojů evidovaných u právnická osoba ve výši částka a částka, nájmu od společnosti právnická osoba., , pohledávky za společností právnická osoba a dalších movitých věcí. Dále bylo usnesením rozhodnuto, že dědicové odpovídají za pasiva pozůstalosti, a to každý jednou polovinou za náklady pohřbu v celkové výši částka a pohledávky Finančního úřadu pro Anonymizováno kraj z titulu nedoplatku daně z nemovitosti za rok Anonymizováno ve výši částka. Z odůvodnění usnesení pak vyplývá, že zůstavitelka nepovolala správce pozůstalosti a ani soudem nebyla určena jeho osoba. Pozůstalost měli spravovat všichni dědicové, kteří se pokládají za vlastníky celých věcí, patřících do pozůstalosti, k nakládání s věcmi je potřeba jednomyslného souhlasu všech dědiců. Vzhledem k tomu, že osobě spravující pozůstalost, přísluší jen holé právo, neumožňuje mu do správy pozůstalosti zasáhnout významnějším způsobem. V usnesení je konstatováno, že dědicové nepředložili soudnímu komisaři dohodu upravující pravidla správy pozůstalosti a Jméno žalobce uplatnil nárok na úhradu hotových výdajů na správu majetku u Okresního soudu v Benešově s tím, že náklady nesl výlučně sám. Do pozůstalostního řízení předložil vyúčtování nákladů za správu pozůstalosti ve výši částka, částka, částka, částka a částka. I dědici může vzniknout právo na odměnu za správu pozůstalosti, které nahradí ostatní dědici po odečtení podílu, který na ně připadá a po skončení řízení o pozůstalosti, případně po ukončení funkce. Osoba, které nebude plněno dobrovolně a která spravovala pozůstalost, se může domáhat zaplacení odměny a náhrady hotových výdajů žalobou v občanském soudním řádu. V odůvodnění je dále uvedeno, že právní zástupce žalovaného neuznal výši hotových výdajů žalobce vynaložených na správu pozůstalosti a žalobce byl odkázán se svým nárokem na civilní řízení. Usnesení ze dne datum, č. j. spisová značka, Anonymizováno, nabylo právní moci dne datum.

7. Z obsahu spisu sp. zn. spisová značka vzal soud za prokázané, že se žalobce žalobou podanou proti žalovanému u Okresního soudu v Benešově dne datum domáhal stejného nároku již v průběhu vedení pozůstalostního řízení po zůstavitelce jméno FO Anonymizováno, zemř. datum (sp. zn. spisová značka) ve výši jedné poloviny výdajů spojených se správou pozůstalosti v částce částka se zákonným úrokem z prodlení. Jeho nárok byl Okresním soudem v Benešově zamítnut rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka. V průběhu řízení se žalovaný bránil tak, že žalobce nevynaložil náklady na správu pozůstalosti účelně, že žalobu podal předčasně, uvedl, že žalobce způsobil průtahy v pozůstalostním řízení tím, že podal žalobu o určení, že žalovaný není dědicem (řízení vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. spisová značka), že pozůstalost užívá výlučně sám, že žalovanému neumožňuje předměty pozůstalosti užívat a podílet se na správě pozůstalosti. Soud mimo jiné uzavřel, že náhradu hotových výdajů může dědic, který spravoval pozůstalost, uplatnit žalobou v občanském soudním řízení až po pravomocném skončení řízení o pozůstalosti, a proto žalobu jako předčasnou zamítl. K odvolání žalobce rozhodl Krajský soud v Anonymizováno rozsudkem ze dne datum, pod č. j. spisová značka tak, že rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. V odůvodnění rozsudku uvedl, že v soudní praxi vyšších soudů zatím nebyla řešena otázka placení nákladů správy pozůstalosti jiných osob pověřených ke správě pozůstalosti, než je správce pozůstalosti jmenovaný soudem, ale pravidla vynaložená na správce se vztahují i na dědice, o nárocích takové osoby má být v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu rozhodováno v rámci pozůstalostního řízení. Vzhledem k závěrům Ústavního soudu není důvodné, aby o těchto nárocích rozhodoval soud ve sporném řízení, avšak i v případě, že by soud rozhodoval ve sporném řízení, muselo by tak stát po skočení pozůstalostního řízení, kdy bude postaveno najisto, kteří dědicové nabývají dědictví, že není předluženo a lze stanovit poměr dědických podílů při rozdělení pozůstalosti. Dokud není pozůstalostní řízení skončeno, nelze určit ani eventuální výši bezdůvodného obohacení, která by případně mohla vzniknout tím, že se dědic na finanční správě nepodílel.

8. Z rozsudku Okresního soudu v Benešově, vedeného pod sp. zn. spisová značka, ze dne datum, soud zjistil, že žalobce Jméno žalobce podal proti žalovanému Jméno žalovaného žalobu na určení, že žalovaný nemá dědické právo ze zákona po zůstavitelce jméno FO Anonymizováno, zemřelé datum. Okresní soud žalobě vyhověl, Krajský soud k odvolání žalovaného rozhodl rozsudkem ze dne datum, pod č. j. spisová značka, tak, že rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobu zamítl. K dovolání žalobce rozhodl Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne datum, pod č. j. spisová značka tak, že dovolání odmítl, usnesení nabylo právní moci dne datum.

9. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti zejména listinami předloženými žalobcem, a to pojistnou smlouvou č. hodnota uzavřenou se společností Alianz pojišťovna, a. s. a žalobcem na pojištění bytu č. hodnota, adresa, která byla vypovězena a zanikla ke dni datum, pojistnou smlouvou č. hodnota, která byla uzavřena mezi Anonymizováno Anonymizováno, a. s. a žalobcem dne datum k předmětnému bytu, Anonymizováno smlouvou č. hodnota uzavřenou mezi Anonymizováno Anonymizováno, a. s. a žalobcem dne datum na pojištění rekreačního objektu č. e. Anonymizováno adresa, k. ú. adresa, pojistnou smlouvou č. hodnota uzavřenou mezi právnická osoba. a zůstavitelkou na pojištění osobního automobilu jméno FO, RZ SPZ, na základě kterých činilo pojistné částku částka ročně, následně částku částka ročně a částku částka ročně, pokud jde o vozidlo, za období od datum do datum žalobce uhradil částku částka. Z pojistné smlouvy uzavřené s Anonymizováno, a. s. soud zjistil, že bylo sjednáno pojištění sporného vozidla ve výši částka dne datum.

10. Žalobce soudu předložil smlouvu o dodávce elektřiny s právnická osoba týkající se dodávky elektřiny do bytu i chaty, a dále vyúčtování, potvrzení o provedení transakcí, faktury č. hodnota, Anonymizováno na úhradu elektřiny, kterými soud provedl důkaz a považuje za prokázané, že za období od datum do datum činily náklady na elektřinu sporného bytu částku částka, na elektřinu rekreačního objektu č. e. Anonymizováno adresa, k. ú. adresa činily náklady za období od datum do datum celkem částku částka.

11. Žalobce soudu dále předložil předpisy nájemného, výpisy z účtu, platební doklady Anonymizováno, potvrzení vyúčtování zálohových úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu č. hodnota od datum do datum, a zjistil výši zálohových plateb v částce částka měsíčně od ledna Anonymizováno do srpna Anonymizováno, od března Anonymizováno ve výši částka a od února Anonymizováno ve výši částka, pokud jde o nájem. Nájemné žalobce uhradil dne datum částku částka, dne Anonymizováno částka, datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, datum částku částka, Datum narození advokáta B částku částka, datum částku částka, datum částku částka, datum částku částka, datum 3 částku částka, datum částku částka, datum částku částka, datum částku částka, datum částku částka. za odběr elektrické energie v chatě uhradil částku částka, částka, částka, částka a částka. Žalobce předložil složenky s poštovní poukázkou od Finančního úřadu pro Anonymizováno kraj s vyměřenou daní na rok Anonymizováno, Anonymizováno, včetně potvrzení o transakci, ze kterých soud považuje za prokázané, že žalobce uhradil daň z nemovitostí zůstavitelky ve výši částka datum, částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum, částka dne datum. Dále soud provedl důkaz dokladem o úhradě zasklení okna ze dne datum v částce částka, a dne datum Anonymizováno Kč, pořízení dokumentace ve výši částka, poštovní poplatky v částce částka, výpisy z nemovitostí v částce částka, poštovní poplatky částka, částka, poplatek za výpis nemovitostí částka. Žalobce doložil úhradu poplatku v dědickém řízení v částce částka. Dále doložil doklady o platbě za přezutí pneumatik vozidla zůstavitelky dne datum v částce částka, dne datum v částce částka, dne datum v částce částka, dne datum v částce částka, platbě za technickou prohlídku vozidla zůstavitelky dne datum v částce částka, měření emisí datum Anonymizováno Kč.

12. Veškeré shora uvedené úhrady soud považuje za účelně vynaložené v souvislosti s nutnou správou a údržbou pozůstalosti, včetně výdaje za pohřeb, kromě nákladů spojených s provozem osobního vozidla, které nepovažuje za úhradu v rámci prosté správy pozůstalosti bez souhlasu žalovaného. Vozidlo mělo být žalobcem odstaveno, státní poznávací značka uložena do depozita, a to až do uzavření dohody dědiců o nakládání s pozůstalostí nebo do doby skončení pozůstalostního řízení.

13. Další listinné důkazy, kterými žalobce dokládá tvrzené výdaje, a kterými soud rovněž provedl důkaz, a to účtenky za opravu křovinořezu ze dne datum, dne datum, nákup nového křovinořezu dne datum, materiálu a dílů na křovinořez dne datum, koupě kanystru na pohonné hmoty, oleje do křovinořezu , čisticích hadříků do křovinořezu, biolitu, mucholapky, struny do sekačky, pytlů na odvoz trávy, žárovky a sekačky, účtenky na pohonné hmoty za rozhodné období od datum do datum, neprokazují, že jde o výdaje vzniklé v příčinné souvislosti s nezbytnou údržbou pozůstalosti. Tvrzené výdaje za spotřebu vody v rekreačním objektu a spojené s havárií vody, doklady na nákup vodovodní baterie dne datum ve výši částka, instalatérských potřeb dne datum v částce částka, rovněž neprokazují, že byly vynaloženy na údržbu pozůstalosti.

14. Soud provedl na návrh žalovaného důkaz internetovou inzercí Anonymizováno.cz a zjistil, že se v Anonymizováno pronajímají byty o velikosti 18 m2 za částku částka měsíčně, o velikosti 1+kk 39 m2 za částka měsíčně, o velikosti 2+kk 55 m2 za částka měsíčně, o velikosti 2+kk 52 m2 za částka měsíčně, nebo 2+kk 71 m2 za částka měsíčně, v Anonymizováno Anonymizováno byt o velikosti 2+1 55 m2 za částka měsíčně, 3+1 73 m2 za částka měsíčně, v adresa+kk 17 m2 1za částka měsíčně. Soud provedl důkaz internetovou inzercí Anonymizováno.cz a zjistil cenu nájemného chaty o velikosti 107 m2 s pozemkem 2 366 m2 v Anonymizováno za částka měsíčně, v Anonymizováno – adresa chaty o velikosti 26 m2 na pozemku 50 m2 za částka měsíčně.

15. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 1677 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku v platném znění (jen o. z.), podle kterého může zůstavitel povolat správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti, v takovém případě spravuje pozůstalosti až do potvrzení nabytí dědictví správce pozůstalosti, jinak vykonavatel závěti. Nepovolal-li zůstavitel žádného z nich, spravuje pozůstalost dědic, je-li dědiců více a neujednají-li si nic jiného, spravují pozůstalost všichni dědicové. Je-li proto vážný důvod, nařídí soud jiná opatření (dle odst. 2).

16. Podle § 1678 odst. 1 o. z., kdo spravuje pozůstalost, vykonává její prostou správu. Povolání správce pozůstalosti zůstavitelem s určením, jaké povinnosti bude mít a jak bude odměňován, vyžaduje formu veřejné listiny podle § 1556 odst. 1 o. z. Podle § 3009 odst. 1 o. z., ujme-li se někdo záležitosti ve prospěch jiné osoby bez jejího svolení, nahradí mu tato osoba účelně vynaložené náklady, zařídil-li záležitost k jejímu převážnému užitku. Zda byla záležitost provedena k užitku jiného, se neposoudí podle obecných hledisek, ale se zřetelem k jeho pochopitelným zájmům a záměrům. Převážný užitek je přitom třeba posuzovat nikoliv kvantitativně ale spíše kvalitativně a může jít o náklady spojené o údržbu. Převážný užitek musí být jednoznačný, neboť převažuje ochrana vlastníka věci před vměšováním se do jeho záležitostí.

17. Podle těchto ustanovení občanského zákoníku může pozůstalost v průběhu pozůstalostního řízení spravovat jak správce dědictví, tak dědic. Je-li dědiců více a neujednají-li si nic jiného, spravují pozůstalost všichni dědicové, což znamená, že správa pozůstalosti je po smrti zůstavitele vykonávána k tomu povolanou osobou nebo všemi oprávněnými osobami. Soudní praxe vychází z toho, že je-li více dědiců (jako v dané věci) je třeba, aby se o správě pozůstalosti dohodli. Jejich případná neshoda může být i vážným důvodem pro jiné opatření. Tím je míněno, že by měl soudní komisař jmenovat ke správě pozůstalosti správce, což v tomto konkrétním případě notářka – soudní komisařka i přes výslovný návrh neučinila. O úhradě nákladů za správu pozůstalosti jmenovaným správcem by mělo být dle § 127 z. ř. s. a § 151 odst. 1 o. s. ř. rozhodováno v rozhodnutí, kterým se končí pozůstalostí řízení podle § 185 z. ř. s. a analogicky by v pozůstalostním řízení mělo být rozhodnuto také o náhradě hotových výdajů nejen správce pozůstalosti jmenovaného soudem ale také dědice jako osoby spravující pozůstalost. Jde o náklady pozůstalostního řízení, které mají být vyčísleny a vyúčtovány v souvislosti s ukončením pozůstalostního řízení, kdy je zřejmé, kdo je dědicem, s jakým dědickým podílem a kolik činí celkové náklady za správu pozůstalosti. Dle analogického posouzení věci by tak mělo být v pozůstalostním řízení postupováno i v případě, že jeden z dědiců spravuje pozůstalost sám, notář by měl určit výši bezdůvodného obohacení dědice, který výdaje nenesl a na správě pozůstalosti se finančně nepodílel, a započítat tento výdaj do jeho pasiv.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

19. Podle § 1405 o. z., kdo vykonává prostou správu cizího majetku, činí vše, co je nutné k jeho zachování. Prostá správa znamená udržení a zachování podstaty a účelu spravovaného majetku směřující pouze k zamezení zhoršení stavu, ve kterém se majetek nachází. Překročení prosté správy je porušení péče řádného hospodáře.

20. Kromě správy mají spoluvlastníci právo společnou věc užívat, což je omezeno stejným právem ostatních spoluvlastníků podle velikosti jejich podílů. Užívání společné věci může být určeno dohodou spoluvlastníků podle § 1128 o. z., rozhodnutím soudu podle § 1139 o. z. V případě, že nedošlo k dohodě a jeden ze spoluvlastníků užívá společnou věc nad rámec spoluvlastnického podílu bez spravedlivého důvodu, bezdůvodně se obohacuje na úkor zbývajících spoluvlastníků. Tedy užívání společné věci jedním ze spoluvlastníků – v tomto případě dědiců nemůže vyloučit právo druhého na náhradu za to, že neužívá společnou věc v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu. Náhrada se i v tomto případě odvozuje od obecné úpravy za omezení vlastnického práva ve smyslu čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a též z ustanovení § 1122 odst. 1 o. z. Užívání společné věci nad rámec spoluvlastnického podílu bez dohody spoluvlastníků nebo rozhodnutí soudu tak představuje užívání cizí hodnoty - přivlastňování si užitné hodnoty společné věci nad spoluvlastnický podíl a vzniká tím bezdůvodné obohacení v režimu § 2991 odst. 2 o. z. Do spoluužívání je zasaženo již tím, že je v užívání konkrétním způsobem bráněno. Nezáleží na tom, zda ten, kdo užívání brání, sám majetek ve spoluvlastnictví užívá či nikoliv. Důležité je, že brání v užívání druhému spoluvlastníku například tím, že mu nepředá klíče.

21. Provedeným dokazováním soud zjistil, že soudní komisařka v pozůstalostním řízení vedeném pod sp. zn. 20 Anonymizováno, nezohlednila uplatněný nárok žalobce a nezapočetla ho do pasiv dědického podílu žalovaného, ale odkázala žalobce, aby se domáhal tvrzeného nároku na náhradu výdajů za správu pozůstalosti v civilním řízení. Poté, kdy soud rozhodný skutkový stav podřadil shora uvedeným ustanovením o. z. uzavřel, že žalobce i žalovaný mají ve věci dánu věcnou legitimaci, a to jako dědicové v pozůstalostním řízení po zůstavitelce jméno FO, zemř. dne datum, ve kterém dědili ze zákona každý jednu ideální polovinu pozůstalosti. Za nutné výdaje spojené se správou pozůstalosti soud považuje plnění daňových a jiných odvodových povinností za zůstavitelku, hrazení pojistného za nemovitý majetek, placení nájemného a dalších nutných poplatků spojených s nemovitostmi, úhrady pohřebného apod. Tyto nutné výdaje jsou bezdůvodným obohacením dědice, který se na nich v průběhu pozůstalostního řízení nepodílel. na druhou stranu soud konstatuje, že dědici může vzniknout nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného proti tomu, kdo užívá věci z pozůstalosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Není přitom rozhodné, oč se užívající obohatil, ale podstatné je, že byla způsobena majetková újma vyloučenému dědici a spoluvlastníku (v tomto případě žalovanému). Poté, kdy soud uzavřel, že žalobce jako dědic a spoluvlastník, neboť dědictví se nabývá ke dni úmrtí zůstavitele, neumožnil žalovanému užívat pozůstalost v rozsahu ideální jedné poloviny, zejména chatu s pozemkem v Anonymizováno, byt v Anonymizováno a předmětné motorové vozidlo, ve všech případech nepředáním klíčů, tyto užíval výhradně sám bez dohody účastníků řízení i bez rozhodnutí soudu, na základě volné úvahy, vycházející ze skutkových zjištění, co by žalovaný při obvyklém užívání věci v rámci svého podílu získal, stanovil minimální výši měsíčního nájemného za pozůstalost v rozhodném období ve výši částka za benešovský byt a ve výši částka za rekreační objekt v Anonymizováno, a vzájemný nárok žalovaného posoudil jako bezdůvodné obohacení ve výši obvyklého nájemného za rozhodné období.

22. V dalším soud na základě jednostranně uplatněného zápočtu žalovaným v rámci procesní obrany porovnal výši nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení za nezbytné výdaje spojené s nutnou správou pozůstalosti v tvrzené výši částka s výší nároku žalovaného na vydání bezdůvodného obohacení ve výši jedné poloviny obvyklého nájemného za pronájem nemovitostí, které byly součástí pozůstalosti, a dospěl k závěru, že nárok žalovaného je vyšší než nárok žalobce, i kdyby připustil, že veškeré tvrzené výdaje žalobce byly nezbytné. Vzhledem k tomu, že žalobce vyčíslil bezdůvodné obohacení až podáním ze dne datum v částce částka za 3 roky zpětně od podání žaloby, posuzoval soud bezdůvodné obohacení 3 roky zpětně nikoliv od podání žaloby, jak navrhl žalovaný, ale tři roky zpětně počínaje dnem datum tj. od datum. Po provedeném dokazování internetovou inzercí a svojí volnou úvahou dospěl za rozhodné období k obvyklému nájemnému bytu k částce částka a k částce částka za obvyklé nájemné rekreačního objektu, celkem částka, z toho polovina činí částka, které je bezdůvodným obohacením žalobce na úkor žalovaného. Současně vzal soud za prokázané, že se žalobce chopil správy pozůstalosti svévolně s úmyslem znemožnit žalovanému pozůstalost užívat a spravovat, byť ten prostřednictvím svého právního zástupce opakovaně v průběhu pozůstalostního řízení i řízení před tímto soudem žalobce písemně žádal o umožnění spoluúčasti. Žalobce mu nepředal klíče a neumožnil mu podílet se na správě, i proto byl nárok žalovaného na vydání bezdůvodného obohacení uznán ve shora uvedené výši, a proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

23. O náhradě nákladů bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží úspěšnému žalovanému ve výši částka, sestávající z odměny za 6 úkonů právní pomoci (příprava převzetí věci, vyjádření ze dne datum a dne datum, účast při ú.j. dne Anonymizováno., Anonymizováno., datum), podle § 7 bod 5 vyhl. č. hodnota /1996 Sb. po částka, celkem částka, náhrady hotových výdajů – režijních paušálů podle § 13 odst. 1, 4 za 6 úkonů po částka, celkem částka, a náhrady za promeškaný čas strávený cestou ze sídla advokátní kanceláře do Benešova a zpět k ústním jednáním, za 12 půlhodin po částka, celkem částka podle § 14 odst. 1 vyhl.. Žalovanému dále náleží náhrada cestovních výdajů za 3 cesty do Benešova a zpět k ústním jednáním po 110 km, celkem hodnota km, podle vyhl. č. hodnota / 2023 Sb. při ceně 42, částka za 1 l benzinu, zákl. sazbě 5, částka za 1 km, vykonané vozidlem Anonymizováno, RZ SPZ, s průměrnou spotřebou 13,13 l benzinu 98 B, ve výši částka, zvýšené o 21 % DPH ve výši částka, celkem částka. Odměna a hotové výdaje jsou zvýšeny o 21 % DPH, jehož je právní zástupce žalovaného plátcem ve výši 7 610, částka. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho právního zástupce ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze nám. Kinských 5, Praha 5, prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).