6 C 147/2022
č. j. 6 C 147/2022-71
V PLATNOSTI- OS Benešov 6 C 147/2022-71
- ÚS I.ÚS 2560/24
Okresní soud v Benešově určil, že žalobkyně je vlastníkem zemědělské stavby na stavební parcele v katastrálním území Benešov, protože stavba byla součástí pozemku, jehož vlastnictví přešlo na žalobkyni kupní smlouvou. Soud se opřel o § 506 a § 3058 občanského zákoníku, podle nichž se stavba stává součástí pozemku, je-li jejich vlastníkem stejná osoba, a to i při převodu vlastnictví. Není-li zákonem č. 219/2000 Sb. ustanovena výjimka, platí obecné právní úpravy, které nevylučují splynutí stavby s pozemkem. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši uvedené částky.
Plný text
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Štěpánkou Brožovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupen advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitosti
I. Určuje se, že žalobkyně je vlastníkem zemědělské stavby bez čísla popisného a čísla evidenčního, na stavební parcele číslo zapsané na list vlastnictví pro obec a katastrální uzemí úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Benešov.
II. Určuje se, že Česká republika není vlastníkem zemědělské stavby bez čísla popisného a čísla evidenčního stojící na stavební parcele číslo zapsané na list vlastnictví pro obec a katastrální uzemí katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem zemědělské stavby bez čísla popisného a čísla evidenčního na stavební parcele č. st. 678 zapsané na list vlastnictví pro katastrální uzemí, územní celek, okres okres (dále jen„ Sporná stavba“) a že vlastníkem této Sporné stavby není Česká republika. Uvedla, že kupní smlouvu ze dne datum koupila od anonymizováno družstva obec nemovitost adresa na parc. číslo v katastrální uzemí s tím, že se jednalo o zemědělskou usedlost tvořící uzavřený dvůr, který byl v celém rozsahu užíván prodávajícím zemědělským družstvem a jehož součástí, jak se žalobkyně důvodně domnívala, byla i Sporná stavba. V souvislosti s prodejem předmětné zemědělské usedlosti byl zpracován znalecký posudek k určení její ceny, v němž znalec zemědělskou usedlost popsal jako uzavřený dvůr přístupný branou z veřejné komunikace, konstatoval, že statek je zapsán v seznamu kulturních památek ČR a že součástí zemědělské usedlosti je i vedlejší stavba – kůlna na navazující chlév z jižní strany. Žalobkyně byla proto od samého počátku přesvědčena, že je vlastnicí všech staveb, které tvoří uzavřený celek zemědělské usedlosti, tedy i Sporné stavby. Až v roce 2012 byla žalovanou upozorněna, že vlastníkem pozemku parc. č. st. anonymizováno spolu se zemědělskou stavbou je právě žalovaná. Na základě takto zjištěné informace byla mezi žalobkyní a žalovanou dne datum uzavřena kupní smlouva, na základě které žalobkyně pozemek parc. č. st. anonymizováno, včetně všech součástí, od žalované koupila. Následně se žalobkyně od žalované dozvěděla, že Sporná stavba je i nadále zapsána ve vlastnictví žalované, a to na list vlastnictví, kam byla v mezidobí přepsána a nedošlo proto k přepisu vlastnického práva na žalobkyni. Žalobkyně se domnívá, že zapsaný stav nyní neodpovídá stavu skutečnému, neboť je to právě žalobkyně, která se na základě kupní smlouvy ze dne datum stala vlastníkem Sporné stavby, když tato stavba byla součástí převáděného pozemku, byla ve vlastnictví stejné osoby jako převáděný pozemek, přičemž dle příslušných ustanovení občanského zákoníku je stavba součástí pozemku.
2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a vlastnické právo žalobkyně ke Sporné stavbě neuznala. Uvedla, že žalobkyně se nemohla stát vlastníkem Sporné stavby ani na základě kupní smlouvy ze dne datum ani na základě kupní smlouvy ze dne datum, neboť ani v jednom případě nebyla Sporná stavba předmětem koupě, ačkoli tato budova byla vždy vedena v katastru nemovitostí a dříve v pozemkové knize a v evidenci nemovitostí jako samostatná stavba. Při jednání konaném dne datum následně doplnila, že majetek České republiky má svou specifikou úpravu, řídí se zákonem č. 219/2000 Sb., kde se nic neuvádí o tom, že by docházelo ke splynutí stavby s pozemkem a je přitom běžné, že jedna organizační složka státu vlastní pozemek a druhá stavbu na tomto pozemku umístěnou.
3. Soud provedl následující listinné důkazy:
4. Z kupní smlouvy uzavřené mezi anonymizováno družstvem obec a žalobkyní dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně koupila od anonymizováno družstva obec za kupní cenu částka objekt bydlení adresa na stavební parcele číslo ve část obce, zapsané na list vlastnictví pro územní celek, katastrální uzemí, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Benešov ulice parcela nebyla součástí prodeje, neboť byla ve vlastnictví jiného vlastníka.
5. Ze znaleckého posudku číslo zpracovaného jméno příjmení dne datum bylo zjištěno, že znalec oceňoval stavbu bývalé zemědělské usedlosti adresa v katastrálním území a obci obec s tím, že usedlost je tvořena čtyřmi hlavními stavbami a stavbami venkovního příslušenství (chlév, stáj, stodola, kůlna).
6. Dopisem Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových adresovaným žalobkyni dne datum bylo žalobkyni sděleno, že vlastníkem Sporné stavby a pozemku parc. č. st. anonymizováno, které žalobkyně užívá, je Česká republika. Žalobkyně byla vyzvána ke sdělení, na základě jakého právního titulu nemovitosti užívá a dále ke sdělení, zda by měla případně zájem o jejich odkoupení.
7. Dopisem ze dne datum žalobkyně Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových sdělila, že nemovitosti zakoupila v roce 1999, a to včetně části budov, které stojí na pozemku parc. č. st. anonymizováno, neboť nemovitost kupovala jako celý areál, jakožto jeden funkční celek. Žalobkyně se vyjádřila tak, že v dobré víře v roce 1999 koupila celý areál tak, jak jej její právní předchůdce užíval a od té doby veškeré stavby v dobré víře užívá, opravuje a zvelebuje. Vzhledem k nastalé situaci však žalobkyně navrhla, že by pozemek parc. č. st. anonymizováno, včetně budovy, koupila.
8. Dne datum byla mezi žalobkyní, jakožto kupující a Českou republikou – Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, jakožto prodávající, uzavřena kupní smlouva, kterou došlo k prodeji pozemku parc. č. st. anonymizováno, na němž stojí stavba bez čp/če, list vlastnictví, zapsaného na listu vlastnictví číslo pro katastrální uzemí, územní celek v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Benešov.
9. Dle výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Benešov, pro územní celek a katastrální uzemí, ze dne datum, byla k uvedenému datu vlastníkem pozemku parc. číslo spolu se stavbou čp/če Česká republika. Příslušný k hospodaření s tímto majetkem státu byl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
10. Dle informativního výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum byla k uvedenému datu vlastníkem stavby bez čp./če na pozemku parc. č. st. anonymizováno Česká republika.
11. Dle informativního výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum byla k uvedenému datu vlastníkem pozemku parc. č. st. anonymizováno žalobkyně.
12. Výzvou ze dne datum vyzvala žalovaná žalobkyni k zaplacení částky částka představující úhradu za užívání stavby ve vlastnictví státu bez právního důvodu, a to v období datum až datum.
13. Spolu s výzvou zaslala žalovaná žalobkyni téhož dne vyjádření ohledně vlastnických práv ke stavbě, kde uvedla, že ani v jedné z uzavřených kupních smluv nebyla stavba předmětem prodeje, a proto je i nadále ve vlastnictví státu.
14. Dle šetření provedeného žalovanou na místě dne datum je stavba v současnosti používána žalobkyní jako skladiště různých věcí a předmětů, stav odpovídá jejímu stáří, na střeše je nová krytina. Uvedenému popisu odpovídají i fotografie na č.l. 41, 54 a 55 spisu.
15. Ze zápisu z pozemkové knihy, z výpisu list vlastnictví pro k.ú. a územní celek, z výpisu list vlastnictví pro k.ú. a územní celek, z výpisu pozemkové knihy a z identifikace parcel soud zjistil, že budova bez čp./če zem. Stavba je postavena stp číslo zapsané na list vlastnictví s tím, že jako vlastníka je zapsána Česká republika. Pozemek stp číslo je ve vlastnictví žalobkyně.
16. Dle oznámení č. spisová značka bylo vyhlášeno výběrové řízení na zjištění zájemce o koupi pozemku parc. č. st. anonymizováno ve vlastnictví státu. V čl. 2 předmětného oznámení bylo uvedeno, že pozemek je zastavěn zemědělskou stavbou, která je ve vlastnictví České republiky a že se jedná o pozemek, který je součástí areálu bývalého Zámku ve část obce.
17. Dle nepodepsané verze souhlasného prohlášení České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a Pozemkového fondu České republiky prohlásily smluvní strany, že na list vlastnictví v katastrální uzemí, územní celek je zapsán pro vlastníka Českou republiku, s příslušností hospodařit s majetkem státu vyznačenou pro Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, uvedený majetek – stavba bez čp/če, na parc. č. st. anonymizováno.
18. Na základě provedeného dokazování soud stran skutkového stavu uzavřel, že žalobkyně koupila od Zemědělského družstva obec dne datum nemovitost, objekt bydlení adresa na stavební parcele číslo ve část obce (z kupní smlouvy ze dne datum). Před uzavřením kupní smlouvy byla nemovitost oceněna znaleckým posudkem, přičemž se dle znaleckého posudku jedná o stavbu bývalé zemědělské usedlosti, kterou tvoří čtyři hlavní stavby a stavby venkovního příslušenství (ze znaleckého posudku). Žalovaná žalobkyni sdělila, že je vlastníkem Sporné budovy a žádal, aby doložila právní důvod, na základě kterého Spornou stavbu užívá (z dopisu ze dne datum). Žalobkyně na výzvu žalované reagovala sdělením, že Spornou nemovitost užívá jako součást nemovitosti, kterou zakoupila kupní smlouvou ze dne datum (z dopisu ze dne datum). V měsíci únoru roku 2012 byla vlastníkem pozemku parc. č. st. anonymizováno i Sporné stavby, evidovaným v katastru nemovitostí, Česká republika. Dne datum byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena kupní smlouva, na základě které došlo k prodeji pozemku parc. č. st. anonymizováno žalobkyni (z kupní smlouvy ze dne datum). Smlouva byla uzavřena po provedení výběrového řízení na zjištění zájemce o koupi předmětné nemovitosti (z oznámení o vyhlášení výběrového řízení). Žalovaná žalobkyni vyzval k zaplacení částky částka představující úhradu za užívání stavby ve vlastnictví státu bez právního důvodu, a to v období od datum až datum (z výzvy ze dne datum). Ohledně vlastnického práva ke Sporné stavbě uvedl, že vlastníkem Sporné stavby je Česká republika, neboť ani v jedné z uzavřených kupních smluv nebyla Sporná stavba jako předmět koupě uvedena (z vyjádření ze dne datum). Spornou stavbu užívá žalobkyně, která po uzavření kupní smlouvy zahájila práce na opravách nemovitosti, a to včetně Sporné stavby (z šetření žalované ze dne datum a fotografií).
19. Při právním hodnocení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen („ o. z.“) a ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“) a nakonec ze zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky.
20. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
21. Podle § 506 o. z. je součástí pozemku prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen„ stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.
22. Podle § 3058 o. z. stanou-li se pozemek i stavba vlastnictvím téhož vlastníka, přestane být stavba samostatnou věcí a stane se součástí pozemku, na němž je zřízena. To neplatí, jedná-li se o stavbu, která není součástí pozemku podle tohoto zákona (odst. 1). Bylo-li vlastnické právo k pozemku zcizeno třetí osobě, která byla při nabytí vlastnického práva v dobré víře, že stavba je součástí pozemku, přestane být stavba samostatnou věcí a stane se součástí pozemku, na němž je zřízena. Kdo vlastnil stavbu, má vůči zciziteli právo na náhradu ve výši ceny stavby ke dni zániku svého vlastnického práva; byla-li stavba zatížena zástavním právem, přechází zástavní právo na pohledávku na tuto náhradu (odst. 2)
23. Podle § 985 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala.
24. V posuzovaném případě se žalobkyně domáhala určení svého vlastnického práva. Pro úspěšnost žaloby na určení vlastnického práva je zapotřebí, aby žalobkyně měla na požadovaném určení naléhavý právní zájem, přičemž naléhavý právní zájem na určení právního vztahu nebo práva je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobkyně nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Určovací žaloba není opodstatněna tam, kde lze žalovat o splnění povinnosti. Žalobkyně odvozovala svůj naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva od skutečnosti, že žalovaná je zapsána jako vlastník Sporné stavby v katastru nemovitostí, ačkoliv žalobkyně ke Sporné stavbě nabyla vlastnické právo nejpozději na základě kupní smlouvy z roku 2015. Vzhledem k tomu, že bez pravomocného rozsudku nelze provést změnu zápisu v katastru nemovitostí a tedy nesoulad mezi zapsaným a skutečným právním stavem odstranit, soud shledal, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva, neboť za situace, kdy žalovaná vlastnické právo žalobkyně neuznává, nelze změny zápisu v katastru nemovitostí bez rozhodnutí soudu dosáhnout. Žalobkyně proto má naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického práva.
25. Dále se soud zabýval samotným určením, kdo je vlastníkem Sporné stavby, přičemž po aplikaci citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a zemědělským družstvem obec byla dne datum uzavřena kupní smlouva, na základě které žalobkyně nabyla vlastnictví k budově adresa na stavební parcele číslo ve část obce, a to za kupní cenu ve výši částka. Předmětnou nemovitostí byl areál bývalého zámku a součástí nemovitosti byly i části budov, které se v areálu nacházely. Uvedená skutečnost přitom bezpochyby plyne ze znaleckého posudku, který byl za účelem ocenění nemovitosti před uskutečněním prodeje vypracován. Vzhledem k tomu, že převod vlastnického práva k pozemku parc. č. st. anonymizováno, na němž se nachází Sporná stavba, nebyl zaevidován do katastru nemovitostí a vznikly pochybnosti o tom, kdo je jeho vlastníkem, uzavřely žalobkyně a žalovaná dne datum kupní smlouvu, kterou došlo k převodu vlastnického práva k pozemku parc. č. st. anonymizováno na žalobkyni. V kupní smlouvě bylo uvedeno, že na pozemku se nachází Sporná stavba. Dle § 506 o. z. je stavba součástí pozemku. Došlo-li proto v roce 2015, tedy za účinnosti o. z., k prodeji pozemku, došlo zároveň k prodeji stavby, která byla jeho součástí. O tom, že byla Sporná stavba součástí pozemku, není pochyb, neboť v době podpisu kupní smlouvy byla dle zápisu v katastru nemovitostí vlastníkem pozemku i Sporné stavby Česká republika. Shoduje-li se přitom po nabytí účinnosti o. z. vlastník pozemku s vlastníkem stavby na předmětném pozemku umístěné, stává se stavba součástí pozemku. Vzhledem k uvedenému dospěl soud k závěru, že žalobkyně v roce 2015 koupil pozemek parc. č. st. anonymizováno včetně Sporné stavby, která byla v tu dobu jeho součástí. Pokud pak žalovaná argumentovala tím, že nelze postupovat podle ustanovení o. z., ale je třeba vycházet z ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., který ustanovení o tom, že by stavba byla součástí pozemku, neobsahuje, pak této argumentaci nelze přisvědčit. O. z. je předpisem obecným a pokud speciální zákon neobsahuje speciální úpravu, je třeba postupovat podle předpisu obecného. Neobsahuje-li zákon č. 219/2000 Sb. speciální úpravu, tzn. použití obecných předpisů nevylučuje, je třeba při určení vlastnického práva postupovat dle ustanovení obecného právního předpisu, kterým je právě o. z. Důvodnou neshledal soud ani argumentaci žalované v tom smyslu, že je třeba rozlišovat, která organizační složka státu je oprávněna s tou kterou nemovitostí nakládat, přičemž může nastat situace, že s pozemkem nakládá jiná organizační složka než se stavbou na pozemku umístěnou. Uvedená argumentace nemůže obstát, neboť bez ohledu na skutečnost, která organizační složka za stát v danou chvíli jedná, tzn. která organizační složka státu je oprávněna s nemovitostí disponovat, je vlastníkem předmětné nemovitosti pořád jen stát, Česká republika. Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem dospěl soud k závěru, že vlastníkem Sporné stavby je žalobkyně, která Spornou stavbu nabyla na základě platně uzavřené kupní smlouvy od státu v roce 2015. Je-li tedy v katastru nemovitostí jako vlastník Sporné stavby uvedena Česká republika, neodpovídá tento zápis skutečnému právnímu stavu a žalobkyně se důvodně určovací žalobou domáhá určení, že je vlastníkem Sporné stavby. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.
26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu soud přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch a uložil žalované uhradit žalobkyni částku částka. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, odměny advokáta ve výši částka za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. b), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) - převzetí a příprava zastoupení, žaloba, účast u jednání, přičemž odměna za jeden úkon dle § 7 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu činí částku částka. K uvedené částce dále soud připočetl hotové výdaje za tyto 3 úkony ve výši částka za každý úkon dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. celkem částka. Žalobkyni dále náleží cestovné za cestu z obec do obec na soudní jednání a zpět, 98 km, vozidlem značky Škoda Octavia, registrační značka, s průměrnou spotřebou dle technického průkazu vozidla 6l číslo km. příjmení částka je přitom tvořena základní náhradou dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb., tj. částka x 98 km, tzn. částka a náhradou na spotřebovanou pohonnou hmotu dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 511/2021 Sb., spotřeba paliva dle technického průkazu činí 6 l číslo km, tj. částka x 0,06 l x 98 km, tzn. částka. Dále žalobkyni náleží náhrada nákladů za čas advokáta strávený cestou z obec do obec na soudní jednání a zpět v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, částka za každou i jen započatou půlhodinu, tzn. za vyúčtované 4 půlhodiny náleží náhrada ve výši částka. K odměně a hotovým výdajům dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty, jejímž je právní zástupce žalobkyně dle přiloženého osvědčení plátcem, a to ve výši částka Celkem tedy náklady žalobkyně dosáhly částky částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze nám. příjmení 5, obec a číslo, prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.