6 C 16/2021

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Štěpánkou Brožovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky částka

I. Žaloba, o zaplacení částky ve výši [částka], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka] k rukám zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka]. Uvedla, že s žalovaným jsou podílovými spoluvlastníky domu [adresa] v [obec], stojící na pozemku p.č.st. [anonymizováno] a pozemku parc. [číslo] to vše zapsané na [list vlastnictví] v obci [obec], katastrální území Nespeky (dále jen„ předmětná nemovitost“), přičemž žalobkyně má spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] a žalobce má spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo]. V předmětné nemovitosti provozovali účastníci společnou domácnost od roku [rok], postupně docházelo k neshodám ohledně výchovy jejich společné dcery a dcery žalobkyně z předchozího vztahu a dále ohledně provozu domácnosti. Dne [datum] žalobkyně přivolala Policii ČR z důvodu nevhodného chování žalovaného vůči žalobkyni. Dne [datum] se žalobkyně ze společné domácnosti odstěhovala na doporučení Policie ČR. Soužití s žalovaným nebylo možné i s ohledem na řádný vývoj dcer, když v nemovitosti musela několikrát zasahovat policie. Následně musela žalobkyně žít v malém bytě s nezletilými dcerami společně s příbuznou. Žalobkyně tak předmětnou nemovitost nemůže užívat ani v rozsahu svého spoluvlastnického podílu a celou jí bezprávně užívá žalovaný, vzniká tak na straně žalovaného bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení žalobkyně určila jako [číslo] z částky [anonymizována dvě slova] K, jakožto částky obvykle vynaložené v místě a čase na užívání obdobné věci, tedy částky vypočítané z průměrného měsíčního nájemného obdobné nemovitosti v předmětné lokalitě. Bezdůvodného obohacení je za měsíc červen 2020 ve výši [částka], za měsíce červenec až prosinec 2020 ve výši po [částka] měsíčně, celkem částka [částka]. Žalobkyně žalovaného vyzvala dne [datum] k úhradě dlužné částky, přičemž žalovaný ničeho neuhradil. Doplnila, že předmětnou nemovitost chtěla prodat, ale žalovaný nesouhlasil, neboť chtěl dům pro sebe. Dále uvedla, že se po odstěhování do domu nechtěla vracet.

2. Žalovaný uplatněný nárok neuznává. Uvedl, že žalobkyně předmětnou nemovitost opustila na základě svého svobodného rozhodnutí. Má i nadále klíče od všech objektů, žádný vstup jí nebyl odepřen. Dne [datum] navštívila nemovitost se slovy, že je zde také doma. Žalovaný žalobkyni nijak nebrání v užívání předmětné nemovitosti. Má zde dva pokoje, které jsou plně vybaveny, má zde osobní věci, na zahradě má bazén, který je v jejím výlučném vlastnictví. Žalovaný se snaží s žalobkyní věci vyřešit, což žalobkyně odmítá. Je toho názoru, že žalobkyně záměrně vytváří a prodlužuje stav, kdy nemovitosti nejsou mezi účastníky vypořádány z důvodu, aby mohla účelně uplatňovat nárok, se kterým se obrátila na soud. Žalovaný dále zpochybňuje bezdůvodného obohacení ve výši [částka] měsíčně za celou nemovitost, když tato skutečnost není objektivním způsobem prokázána. Navrhuje proto zamítnutí žaloby.

3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) a zjistil následující skutkový stav: Z informace o pozemku vzal soud za prokázané, že pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], vedené na [list vlastnictví], katastrální území Nespeky, obec Nespeky, vedené u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov, je v podílovém spoluvlastnictví účastníku, přičemž žalobkyni náleží podíl o velikosti [číslo] a žalovanému podíl o velikosti [číslo]. Na předmětném pozemku je vedeno zástavní právo smluvní.

4. Z úředního záznamu Policie ČR ze dne [datum] vyplynulo, že tohoto dne řešila policejní hlídka vzájemné občanské soužití mezi účastníky. K tomu žalovaný uvedl, že chce zaevidovat přestupek ze dne [datum], kdy ho pokousal pes žalobkyně, když měl v náručí dceru ve věku 1,5 roku. Žalobkyně k tomu uvedla, že napadení psem neviděla, po útoku ho odvezla na veterinu, kde bylo zjištěno, že pes není nemocný a má všechna potřebná očkování. Z úředního záznamu Policie ČR ze dne [datum] soud zjistil, že příslušníci policie řešili rozpory mezi účastníky, což bylo zaevidováno jako přestupek proti občanskému soužití.

5. Z úředního záznamu o podání vysvětlení Policie ČR ze dne [datum] vyplynulo, že žalobkyně podala příslušníkům Policie ČR vysvětlení v souvislosti s odhalením trestného činu nebo přestupku ve věci občanského soužití. Uvedla, že mezi ní a žalovaným došlo dne [datum] ke sporu. S žalovaným se rozešli, přičemž toho dne chtěl žalovaný vyměnit pokoje nezletilých dcer s odůvodněním, že pro svou dceru chce jen to nejlepší a jako většinový vlastník předmětné nemovitosti o tomto může rozhodovat. S tím žalobkyně nesouhlasila, proto došlo k vulgárním urážkám. Zavolala proto na místo policii. Na doporučení policie si žalobkyně sbalila věci a z předmětné nemovitosti se následující den odstěhovala.

6. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce kontaktovala žalovaného s tím, že dochází k bezdůvodnému obohacení na jeho straně, když užívá celou nemovitost, přestože žalobkyni náleží spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo], kterou nemůže nadále využívat. Výši bezdůvodného obohacení žalobkyně vyčíslila částkou [částka]. Vyzvala proto žalovaného k úhradě této částky.

7. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že mezi účastníky probíhala komunikace ohledně prodeje předmětné nemovitosti. Žalobkyně byla ochotna prodat svůj podíl o velikosti [číslo] za částku [částka].

8. Z dopisu ze dne [datum] vyplynulo, že je žalovaný ochoten akceptovat požadovanou částku [částka] v rámci vypořádání předmětné nemovitosti s tím, že by částka byla rozdělena na dvě části. První částí by byla uhrazena zbylá část úvěru [právnická osoba], který je zajištěn zástavním právem váznoucím na nemovitostech, a který byl poskytnut žalobkyni na nákup jejího spoluvlastnického podílu a druhá část by byla uhrazena žalobkyni.

9. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný je ochoten vyplatit žalobkyni její spoluvlastnický podíl, přičemž z její strany nedošlo k akceptaci. Navrhovaná nabídka žalobkyni nevyhovovala.

10. Z rozhodnutí Městského úřadu Benešov, Odbor správních agend, ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalobkyně byla uznána vinnou z přestupku proti občanskému soužití, kterého se dopustila úmyslně tím, že dne [datum] v předmětné nemovitosti hrubě urazila žalovaného slovem, že je„ kokot“. Za tento přestupek byl žalované udělen správní trest napomenutí. K tomu žalobkyně dodala, že proti danému rozhodnutí podala odvolání ke Krajskému úřadu Středočeského kraje, který rozhodnutí zrušil a žalobkyně tak byla zproštěna viny.

11. Ze zprávy Městského úřadu Benešov, Odbor správních agend, ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalovaný má v evidenci občanskoprávních přestupků dva záznamy, které byly odloženy a žalobkyně má v evidenci občanskoprávních přestupků tři záznamy, které byly zastaveny či odloženy. Všechny záznamy se týkaly slovních urážek mezi účastníky a v jednom případě došlo k útoku psa na žalovaného. Dále bylo z výpisu z evidenční karty řidiče zjištěno, že žalovaný má deset záznamů v přestupcích. Z usnesení Městského úřadu Benešov, Odbor správních agend, ze dne [datum] vyplynulo, že řízení proti žalobkyni pro přestupek občanského soužití, kterého se měla dopustit tím, že hrubě urazila žalovaného slovem„ kokot“ se zastavuje, neboť skutek, o němž se vedlo řízení, není přestupkem. Z usnesení Městského úřadu Benešov, Odbor správních agend, ze dne [datum] soud zjistil, že řízení proti žalobkyni pro přestupek občanského soužití, kterého se měla dopustit tím, že neměla řádně uhlídat psa, jehož je majitelkou, a ten měl žalovaného kousnout, čímž mu měl způsobit povrchovou ránu, kdy si toto zranění vyžádalo lékařské ošetření v nemocnici, bylo zastaveno, neboť skutek, o němž se řízení vedlo, nebylo žalobkyni prokázáno. Z usnesení Městského úřadu Benešov, Odbor správních agend, ze dne [datum] soud zjistil, že řízené vedené proti žalobkyni pro přestupek občanského soužití, kterého se měla dopustit tím, že se měla vůči žalovanému dopustit schválnosti, kdy při rozepři o talíře, tyto měla úmyslně shodit na zem, kdy došlo k jejich rozbití, bylo zastaveno, neboť spáchání skutku, o němž se vedlo řízení, nebylo žalobkyni prokázáno.

12. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], švagrová žalobkyně, k věci uvedla, že se k ní žalobkyně na půl roku přestěhovala v době, kdy byl její dceři asi rok. Byl to červen nebo červenec. Měla s sebou pouze věci pro děti, oblečení pro ně. Měla byt 2+1 a jeden pokoj měla k dispozici žalobkyně. Její věci zůstaly v [obec], s sebou měla jen základní věci. Do domu chodila po dohodě s žalovaným. Žalobkyně jí volala uplakaná, že jí žalovaný vyhrožuje, proto jí nabídla, aby za ní i s dětmi přijela. Účastníci se hádali, žalovaný chtěl pro [jméno] větší pokoj. Do domu se vrátit nechtěla, nemohli spolu žít.

13. Svědek [jméno] [příjmení] v rámci své výpovědi uvedl, že koupil předmětný dům, který při koupi byl prázdný. Před koupí dům vybavený byl nábytkem a spotřebiči. [příjmení] dostal od žalovaného, další dva páry klíčů si přebíral ze stolu.

14. Svědkyně [jméno] [příjmení], známá obou účastníků, před soudem uvedla, že se původně přátelila s žalobkyní, situace se však vyhrotila, když měla s žalovaným problémy ve vztahu. Na žalovaného nadávala kvůli nějaké scéně. Říkala jí, ať si vzpomene na ty hezké věci, co pro ni žalovaný dělá. Žalobkyně chtěla, aby se s žalovaným přestala bavit, jinak skončí jejich přátelství. Žalovaný si se svědkyní chtěl promluvit a svědkyně souhlasila. Žalovaný popsal situaci z jeho strany, přičemž říkal, že má žalobkyni rád. Žalobkyně utlumila kontakt se svědkyní. Odstěhovala se na konci školního roku 2020. Nadále navštěvovala dům, měla tam věci. S žalovaným nechtěla být, nevyhovovalo jí to s ním. V domě svědkyně párkrát byla, v té době tam žalobkyně měla věci. Žalobkyně měla také psa, se kterým byl také problém, např. napadl žalovaného, když měl malé dítě v náručí. Starší dcera žalobkyně si na žalovaného nestěžovala, choval se k ní hezky. Dcera svědkyně se znala s dcerami žalobkyně, přičemž z návštěvy od nich svědkyni sdělila, že žalobkyně vulgárně křičela na žalovaného a křičela i na svou starší dceru, až se jí bála. Žalobkyně jí sdělila, že je na seznamkách. Odstěhovala se do [obec], kde chtěla mít zázemí, neboť se jí malá vesnice nelíbila. Žalobkyně žalovanému dost věcí vyčítala. Žalovaný podával trestní oznámení ohledně psa. Účastníci se uráželi navzájem.

15. Svědek [příjmení] [příjmení], soused žalovaného, k věci uvedl, že účastníci působili normálně, nejdříve tam bydleli spolu, poté zde žalovaný bydlel sám asi půl roku. Když se žalobkyně odstěhovala, jezdila tam celou dobu a vozila tam dceru. Byla tam policie kvůli rychlosti, protože žalobkyně jezdí rychle a ostatním osadníkům to vadilo kvůli malým dětem. Do domu jezdila i za nepřítomnosti žalovaného, odvážela si věci.

16. Soud návrh žalobkyně na provedení důkazu jejím účastnickým výslechem a další navržené důkazy ze strany žalovaného zamítl, neboť má soud za to, že tyto navržené důkazy v dané věci jsou nadbytečné s ohledem na skutečnost, že by nepřinesly nic nového než to, co již bylo soudem provedeno v rámci dokazování. Prováděním dalších důkazů by vedlo ke zbytečným průtahům v řízení a soud má za to, že ve věci lze již rozhodnout.

17. Při právním posouzení dané věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), a to především z ustanovení o bezdůvodném obohacení.

18. Podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 stejného ustanovení pak platí, že se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2994 o.z. dal-li někdo neoprávněně věc k užívání nebo požívání jinému, aniž ten byl v dobré víře, má vlastník nebo spoluvlastník věci vůči uživateli nebo poživateli právo na náhradu.

20. Podle § 2999 odst. 1 o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

21. V daném případě soud vzal za prokázané, že účastníci byli životními partnery v rozhodném období, jejichž vzájemný vztah byl ambivalentní a společné soužití neuspořádané, a to z důvodu vzájemných sporů ohledně finančního hospodaření a výchovy nezletilých dcer. Mezi partnery docházelo k nejrůznějším sporům, které v několika případech vyústily přivoláváním hlídky Policie ČR. Účastníci vlastnili pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], vedené na LV [číslo] katastrální území Nespeky, obec Nespeky, vedené u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov. Předmětné nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníku, přičemž žalobkyni náleží podíl o velikosti [číslo] a žalovanému podíl o velikosti [číslo]. Mezi zástupci účastníků řízení probíhala komunikace ohledně prodeje předmětné nemovitosti, když mezi nimi nedošlo k akceptovatelné dohodě. Komunikace mezi žalobkyní a žalovaným je obtížná a dohoda mezi nimi je značně problematická. Soud ve věci postupoval dle ustanovení o bezdůvodném obohacení, když dospěl k závěru, že se o bezdůvodném obohacení ve vztahu k žalovanému v tomto případě nejedná. V rámci dokazování bylo zjištěno, že po hádce mezi partnery se žalobkyně rozhodla dne [datum] opustit společný dům a odstěhovat se ke známé společně s dětmi. Soud vzal za prokázané, že s sebou žalobkyně měla pouze pár základních věcí pro sebe a své dvě nezletilé děti, zbytek věcí ponechala v domě. Tuto skutečnost potvrdila svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], ke které se žalobkyně odstěhovala. Svědek a soused [příjmení] [příjmení] soudu vypověděl, že žalobkyně se na předmětnou nemovitost vracela, a to i v nepřítomnosti žalovaného. To potvrzuje tvrzení žalovaného, že žalobkyně měla stále klíče u sebe a předmětnou nemovitost mohla i nadále užívat, když k ní měla neomezený přístup a ve které si stále ponechávala své věci, což potvrdila i svědkyně [jméno] [příjmení], která věci žalobkyně viděla umístěné různě po domě, tedy v těch místech, které svědkyně navštívila. Odchod ze společné domácnosti bylo svobodným a vážným rozhodnutím samotné žalobkyně a v řízení nebylo nijak prokázáno, že by jí k tomuto žalovaný nějakým způsobem donutil či jí z domova vyhodil. Žalobkyně v předmětném domě měla dvě místnosti, které byly vybaveny a zaplněny jejími osobními věcmi. Tyto místnosti nebyly žalovaným nijak využívány. Odchod z předmětného domu bylo na základě svobodné vůle žalobkyně, když sama žalobkyně soudu sdělila, že se do domu nechtěla již vrátit, což bylo potvrzeno svědkyní [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Skutečnost, že účastníkům nevyšel partnerský vztah, neznamená, že žalobkyně již nemá možnost i nadále využívat předmětnou nemovitost.

22. Z těchto důvodů má soud za to, že žaloba není důvodná, když žalobkyně i nadále předmětnou nemovitost užívala tím, že si zde ponechala své soukromé a osobní věci, žalovaný tak neužíval celou nemovitost jen sám pro sebe. Žalobkyně neměla zamezen přístup, předmětné nemovitosti mohla i nadále užívat, a proto soud žalobu zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odstavce 1 o.s.ř. tak, že náleží žalovanému, který měl ve věci úspěch. Náklady řízení byly přiznány v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., v platném znění, a představují odměnu za sedm úkonů právních služeb po [částka], celkem [částka], podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (převzetí a příprava právního zastoupení, odpor s vyjádřením ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum] přesahující délku jednání 2 hodiny a účast na jednání dne [datum]), náhrady hotových výdajů za těchto sedm úkonů právních služeb po [částka], celkem [částka], podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. K těmto nákladům pak náleží náhrada cestovních výdajů za cestu k ústnímu jednání dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši [částka] (celkem cesta 94 km vykonaná osobním automobilem tovární značky Mazda CX-7, [registrační značka], při průměrné spotřebě nafty 7,73 l na 100 km, ceně nafty [částka], sazbě 4,40 [spisová značka]), náhrada cestovních výdajů za cestu k ústnímu jednání dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši [částka] (celkem cesta 94 km vykonaná osobním automobilem tovární značky Mazda CX-7, [registrační značka], při průměrné spotřebě nafty 7,73 l na 100 km, ceně nafty [částka], sazbě 4,70 [spisová značka]), a náhrada cestovních výdajů za cestu k ústnímu jednání dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši [částka] (celkem cesta 94 km vykonaná osobním automobilem tovární značky Mazda CX-7, [registrační značka], při průměrné spotřebě nafty 7,73 l na 100 km, ceně nafty [částka], sazbě 4,70 [spisová značka]), a dále náhrada za ztrátu času v počtu dvanácti půlhodin po [částka], celkem [částka], podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu Celkem je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů částku [částka], kterou je povinna zaplatit žalovanému ve lhůtě tří dnů dle § 160 odstavce 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalovaného.