6 C 193/2023

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kůsovou, Ph.D. ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení vlastnického práva

I. Žaloba na určení, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, zapsáno na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , a to v hranicích vymezených geometrickým plánem , tituly před jménem, , adresa, body č. , hodnota, a , Anonymizováno, tohoto geometrického plánu, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku , částka, k rukám zástupce žalované , tituly před jménem, , jméno FO, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení České republice – Okresnímu soudu v Benešově částku , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, (ve spojení s upřesněním žalobního petitu učiněným při jednání dne , datum, ) se žalobce po žalované domáhal určení, že je vlastníkem pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , a to v hranicích vymezených geometrickým plánem , tituly před jménem, , adresa, body č. , hodnota, a , Anonymizováno, tohoto geometrického plánu (dále také „pozemek žalobce“). Uvedl, že pozemek žalované p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , sousedí s pozemkem žalobce. V rámci příprav rekonstrukce staveb na svém pozemku žalobce objednal zaměření pozemku za účelem odstranění případných budoucích pochybností o průběhu hranic u společnosti , právnická osoba, , která vypracoval geometrický plán č. , hodnota, . K měření dne , datum, byli pozváni dotčení vlastníci – žalovaná a obec , adresa, , přičemž žalobce a obec učinili souhlasné prohlášení o shodě průběhu hranic dle měření. Žalovaná odmítla prohlášení podepsat s tím, že bylo učiněno chybně a objednala si vlastní zaměření společností , právnická osoba, ., která dne , datum, provedla nové měření, o němž vypracovala technickou právu č, Anonymizováno, . Závěr této technické zprávy je ten, že původní měření bylo provedeno správně a že se geodet ztotožňuje s výsledky promítnutými do geometrického plánu č. , hodnota, Žalovaná odmítla poskytnout součinnost k souhlasnému prohlášení o průběhu hranic, žalobci nezbývá, než podat žalobu, neboť stav zapsaný v katastru neodpovídá stavu skutečnému a na požadovaném určení má naléhavý právní zájem. Má za to, že hranice mezi pozemky je objektivně zjistitelná, pokud by v průběhu dokazování soud zjistil, že zjistitelná není, navrhl určit hranici mezi pozemky podle § 1028 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle poslední pokojené držby, resp. podle slušného uvážení.

2. Zpřesnění žalobního petitu žalobce učinil při jednání v návaznosti na soudem zadaný a vypracovaný geometrický plán , tituly před jménem, , adresa, o průběhu hranic, a to tak, že se domáhal určení vlastnictví svého pozemku v rozsahu vypracovaném tímto geometrickým plánem, a to co dobu č. , hodnota, a , Anonymizováno, , neboť jen tím se znalec mezi účastníky zabýval a jen toto je mezi účastníky sporné. Další bod (č. , hodnota, ) nemůže být předmětem žaloby, jelikož je dotčeno i vlastnictví obce , adresa, , která není účastníkem řízení. Dle názoru žalobce žaloba ve vztahu k žalované přesnější být nemůže.

3. Žalovaná uvedla, že i podle ní se jedná o subjektivní spor účastníků o průběhu hranic, která je objektivně zjistitelná (změřitelná). Má za to, že žalobce nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Věc je potřeba zažalovat tak, že bude geometrickým plánem vymezena určitá část pozemku, ohledně níž se žalobce domáhá svého vlastnického práva, kterou např. měl vydržet nebo ohledně níž tvrdí jiné důvody pro jeho vlastnické právo. Dále podrobně popsala průběh předsoudního jednání stran, ohradila se proti tomu, že by nebyla přístupna či ochotna dohodě, poukazovalo na nesprávnosti a nesrovnalosti měření provedeného společností , právnická osoba, i společností , právnická osoba, . Trvala na zamítnutí žaloby, event. bylo-li by prováděno dokazování, namítla vydržení vlastnického práva.

4. Z obsahu spisu bylo patrné, že účastníci mají snahu se dohodnout, v zásadě se jejich stanoviska podstatně nerozcházejí, ovšem setrvává přesvědčení žalované o tom, že výše uvedená odborná geodetická měření nebyla provedena správně. Dle dohody stran při jednání dne , datum, soud odročil jednání za účelem mimosoudní dohody, přičemž strany souhlasily, že jinak bude zadán znalecký posudek – geometrický plán. Vzhledem k tomu, že k dohodě mezi účastníky nedošlo, zadal soud vypracování znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , aby zjistil průběh hranice mezi pozemky účastníků.

5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že žalovaná je vlastníkem pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, (z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, ), že žalobce je vlastníkem pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , Anonymizováno, (z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, ), přičemž tyto pozemky spolu sousedí (z katastrální mapy).

6. Z technické zprávy , právnická osoba, ., z geometrického plánu , právnická osoba, č. , hodnota, -, Anonymizováno, (který akceptovala obec , adresa, , jak vyplývá ze souhlasného prohlášení) a ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, pak soud zjistil, že průběh hranice mezi pozemky účastníků p. č. st. , Anonymizováno, a p. č. st. , Anonymizováno, je objektivně zjistitelný (lze jej změřit a spočítat), jak oba účastníci tvrdili. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a přiloženého geometrického plánu soud dále zjistil, že hranice pozemků vedou body č. , hodnota, -, Anonymizováno, (souřadnice jsou správné a odpovídají katastru, v terénu je bod stabilizován rohem budovy), č. , hodnota, -, Anonymizováno, (souřadnice jsou správné, odpovídají stavu katastru, nově označeno v geometrickém plánu bodem , Anonymizováno, , který je stabilizován v terénu rohem budovy), č. , hodnota, (tento bod byl vymezen nově a nahradil bod č. , hodnota, výpočtem podle transformace katastrální mapy PK, v terénu stabilizováno znakem z plastu, vzdálenost mezi bodem evidovaným v katastru a novým bodem je 0,37 m) a č. , hodnota, (původní bod č. , hodnota, , Anonymizováno, , jehož souřadnice byly chybné, vzdálenost mezi původním a novým bodem je , Anonymizováno, m; tímto bodem je dotčeno vlastnické právo třetího vlastníka – obce , adresa, ).

7. Z výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k mimosoudnímu vyřešení věci na základě provedených měření.

8. Soud zamítl další důkazní návrhy strany žalované, které z procesní opatrnosti navrhovala ke svým tvrzením ohledně vydržení vlastnického práva a faktické situace v území, a to z důvodu nadbytečnosti, jelikož žaloba byla zamítnuta z důvodů uvedených níže (absence naléhavého právního zájmu).

9. Podle § 1028 o.z. jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.

10. Podle § 1040 odst. 1 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

11. Podle § 80 o.s.ř. se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

12. V daném případě soud uzavřel, že hranice pozemků účastníků je objektivně zjistitelná (změřitelná), jak vyplynulo z provedeného dokazování, tudíž na danou věc nedopadá ustanovení § 1028 o. z. umožňující konstitutivně hranici pozemků určit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nebo ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Ostatně lze uvést, že takového konstitutivního rozhodnutí se ani žalobce nedomáhal, jelikož v žalobě uváděl, že hranice jsou zjistitelné a že spor o jejich průběhu je toliko sporem subjektivním mezi stranami. Článek IV. žaloby označený jako „alternativní procesní návrh“ obsahoval dle svého obsahu podmíněný procesní úkon (změnu žaloby, zjistilo-li by se, že hranice nelze určit), k němuž soud podle § 41a odst. 2 o.s.ř. nepřihlédl (k rozlišení dvou skupin případů sporů ohledně sporné hranice s tím, že jednu z těchto variant si žalobce musí vybrat v žalobě a v případě, že by chtěl svou žalobu změnit na druhý typ sporu, musel by provést změnu žaloby podle § 95 o.s.ř., srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

13. V posuzovaném případě šlo tedy o druhou skupinu případů dle výše citované judikatury, a sice o tzv. subjektivní spor účastníků ohledně hranic pozemků, jelikož hranice těchto sousedních pozemků je objektivně zjistitelná. V těchto případech je ovšem nutné postupovat podle § 1040 a násl. o.z. a domáhat se typicky vyklizovací žalobou ochrany svého vlastnického práva k pozemku, příp. lze postupovat podle § 80 o.s.ř. a ochrany vlastnického práva se domáhat určovací žalobou. Žalobce v posuzovaném případě zvolil postup podle § 80 o.s.ř., který je tedy přípustný, avšak žaloba musí být podle judikatury a principů určovací žaloby (zejména s přihlédnutím k jejímu preventivnímu charakteru) odpovídajícím způsobem formulována tak, aby soud mohl mezi účastníky svým rozsudkem odstranit jejich spor a aby bylo zabráněno množení dalších sporů. Jen v takovém případě lze mít na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Takové formulaci žalobního petitu ovšem odpovídá podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu toliko návrh na určení vlastnictví ke sporné části parcely, která musí být náležitým způsobem vymezena [k tomu srov. usnesení NS sp. zn. , spisová značka, a usnesení NS sp. zn. , spisová značka, , ve nichž Nejvyšší soud uvedl: „Samotná subjektivní pochybnost o průběhu (jinak, např. odborným zaměřením, zjistitelné) sporné hranice totiž neumožňuje její určení (stanovení) podle poslední pokojné držby ve smyslu § 1028 o. z.; v takovém případě je třeba tak, jako doposud, žádat o určení vlastnictví ke sporné části parcely. K tomu viz např. právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , přiměřeně použitelný i po , datum, “ ].

14. V usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , jež bylo publikováno pod číslem , hodnota, , ročník 2011, Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud uvedl, že „vznikne-li mezi vlastníky sousedních nemovitostí spor o hranice pozemku či parcely, nemůže se žalobce u soudu domáhat opravy výměry parcely v katastru nemovitostí ani určení průběhu hranice mezi parcelami či pozemky. V takovém případě je třeba sporný pozemek (jeho část) vymezit zásadně geometrickým plánem; vlastnictví takto identifikovaného pozemku může být předmětem soudního řízení.“ K uvedenému dále srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , jež bylo publikováno pod číslem , hodnota, , ročník 1973, Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , jež bylo publikováno v časopise Právní rozhledy číslo , hodnota, , ročník , Anonymizováno, , str.

912. Rozhodovací praxe dovolacího soudu, která se vytvořila po , datum, , starší judikaturu aprobuje se zohledněním úpravy obsažené v § 1028 o. z., což bylo vyjádřeno například v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , jak uvedeno výše č. , hodnota, .

15. Je pravdou, že žalobu podle § 80 o.s.ř. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích označuje jako žalobu na „určení sporné hranice“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), ovšem i v těchto rozhodnutích byla vždy podkladem žaloba na určení sporné části pozemku, přičemž v , spisová značka, Nejvyšší soud připomněl postup, dle kterého v některých řízeních je nejprve nutné jako předběžnou otázku vyřešit skutečný průběh hranice a až následně se zabývat určením vlastnického práva k uvedeným pozemkům. I v rozsudku sp. zn. , spisová značka, bylo rozhodováno o určení vlastnického práva ke sporné části pozemku vymezené geometrickém plánem.

16. Kromě uvedené judikatury je potřeba poukázat na skutečnost, že předpokladem úspěšnosti určovací žaloby je existence naléhavého právního zájmu na navrhovaném určení na straně žalobce. Ustálená judikatura dovolacího soudu a rovněž i Ústavního soudu vychází ze závěrů, podle nichž naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bylo bez navrhovaného určení žalobcovo právo ohroženo nebo se jeho postavení stalo nejistým. Určovací žaloba má preventivní povahu a jejím účelem je poskytnout ochranu právnímu postavení (právu) žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva. Není proto opodstatněna tam, kde právní vztah či právo již byly porušeny, a kde je třeba domáhat se ochrany žalobou na plnění. V případě, kdy lze žalovat i na plnění, zaznamenala soudní praxe určitý názorový posun v tom směru, že naléhavý právní zájem na určovací žalobě ve smyslu ustanovení § 80 písm. o. s. ř. byl připuštěn i tehdy, jestliže se určovací žalobou vytvoří pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu a předejde se (může se předejít) tak případným dalším žalobám na plnění, a nebo jestliže žaloba na plnění neřeší a ani nemůže řešit celý obsah či dosah právního vztahu nebo práva, tzn. že určovací žaloba účinněji než jiné procesní prostředky vystihuje obsah a povahu daného právního vztahu (k tomu srovnej závěry a judikaturu shrnutou v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , které shrnuje důvody a účel určovací žaloby dle § 80 o.s.ř .nejen jako prostředku k odvrácení hrozícího porušení práva, ale též (v některých případech) jako institutu, který může vnést právní jistotu do sporných vztahů).

17. Projednávaná žaloba ovšem výše uvedené podmínky pro vnesení právní jistoty do vztahů účastníků, odstranění dalších sporů a postavení jejich právních vztahů najisto zjevně nesplňuje. Uvedené vyplývá už jen z toho, že žalovaná do řízení vnesla obranu související s vydržením jejího vlastnického práva v souvislosti se sporem o určení hranic, která stěží může být v daném případě vyřešena rozhodnutím soudu o průběhu hranic žalobcova pozemku, jak navrhuje žalobce. Takovou obranou se v dané věci nemohl soud zabývat, neboť část pozemku, o níž je spor, nebyla v řízení vůbec vymezena. Pokud by soud vyhověl žalobě na určení průběhu hranice žalobcova pozemku, je nasnadě, že by při takovém určení vznikl okamžitý další soudní spor o určení vlastnického práva žalobkyně vydržením. Je zjevné, že projednávaná určovací žaloba neplní a nemůže plnit preventivní funkci ve smyslu shora uvedených závěrů judikatury a že určovací žalobou by bylo možné upravit sporné vztahy mezi účastníky jen při dodržení formulace žalobního petitu podle mnoho let ustálené judikatury, který zní na určení vlastnického práva ke sporné části pozemku, jak podrobně popsáno v bodech č. , hodnota, a 14 výše. Přitom je nutné podat žalobu vůči všem dotčeným vlastníkům, bylo-li by dotčeno jejich vlastnické právo.

18. Pro úplnost soud podotýká, že i formulace žalobního petitu („že je žalobce vlastníkem svého pozemku p. č. st. , Anonymizováno, …“) sama o sobě nenaplňuje požadavek naléhavého právního zájmu pro určovací žalobu. Doplnění bodů, v nichž má být vlastnické právo určeno (ať už na základě žalobcem zpracovaného geometrického plánu nebo geometrického plánu zpracovaného soudem) na uvedeném nic nemění. Zároveň z žalobního návrhu bylo zřejmé, čeho se žalobce domáhá a žalobní petit byl dostatečně jasný, tudíž nebyly dány důvody pro postup podle § 43 o.s.ř. (u jednání dne , datum, soud žalobce upozorňoval na petit, dotazoval se na jeho přesné znění a žalobce trval na tom, že petit je jasný a určitelný, s čímž se lze dle názoru soudu ztotožnit, případné odstraňování vad žaloby či odmítnutí návrhu dle názoru soudu nebylo na místě). Na absenci naléhavého právního zájmu přitom v řízení vícekrát upozorňovala strana žalovaná.

19. Vzhledem k tomu, že soud učinil závěr o zjevné absenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení dle výše citované judikatury, která je v dané věci ustálená, nepřistoupil k poučení žalobce podle § 118a o.s.ř., aby naléhavý právní zájem prokázal. Žalobce tento již tvrdil v žalobě a soud má za to, že se v daném případě jednalo o otázku právního posouzení věci, neboť z výše citované ustálené judikatury se jednoznačně podává, jakým způsobem se lze v řízení před soudem domáhat ochrany vlastnického práva v případě sporné – objektivně zjistitelné - hranice pozemků. Případné poučení na naléhavý právní zájem ohledně žaloby, u níž je absence naléhavého právního zájmu zjevná, postrádá smysl. Vzhledem k tomu, že při nedostatku naléhavého právního zájmu soud nezkoumá ostatní věcné aspekty žaloby, byla žaloba bez dalšího zamítnuta (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ), jelikož absence naléhavého právní zájmu vede vždy k zamítnutí žaloby (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

20. Závěrem soud k výše uvedenému uvádí, že pro posouzení případné žaloby znějící na plnění, event. na určení vlastnictví k vymezené sporné části pozemku, bude nutné si jako předběžnou otázku posoudit skutečný průběh vlastnické hranice pozemků účastníků. Ze zpracovaného posudku , tituly před jménem, , jméno FO, lze tedy v podstatné míře vycházet. Nelze také mít za to, že znalecký posudek byl soudem nesprávně zadán (jak žalobce zmínil po vyhlášení rozsudku). Strany se zadáním posudku v rámci smírného vyřešení věci souhlasily a mohly a stále jej mohou použít jako podklad pro souhlasné prohlášení dle katastrálních předpisů.

21. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že jejich náhradu přiznal procesně úspěšné žalované podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované částku , částka, . Tato částka sestává ze soudního poplatku za návrh na nařízení předběžného opatření ve výši , částka, , ze složené zálohy na znalecký posudek ve výši , částka, , dále z odměny advokáta ve výši , částka, za 5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 (příprava a převzetí právního zastoupení, vyjádření žalobě ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, a , datum, , návrh na nařízení předběžného opatření ze dne , datum, ), ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, dle něhož odměna za jeden úkon činí částku , částka, , v návaznosti na tarifní hodnotu sporu , částka, ve smyslu § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu (určení vlastnického práva k pozemku, aniž by byla známa jeho hodnota). Soud nepřiznal žalované odměnu za doplnění otázek na znalce ani za vyjádření k návrhu znalce na zpřesnění hranic (podání, která nelze považovat z úkon právní služby ve smyslu § 11 ods.t 1, 2 advokátního tarifu), jakož ani za vyjádření soudu ke sdělení výsledku mimosoudního jednání (soud nežádal kvalifikované podání/vyjádření, pouze výsledek mimosoudního jednání). Žalované nebyla přiznána odměna za úkony právní služby spočívající ve dvou jednáních s protistranou a ve dvou jednáních s klientem (ze spisu se podává, že účastníci mimosoudně jednali, ovšem z vyúčtování není zřejmé, že by každá porada či jednání s klientem přesahovaly 2 hodiny, kdy se tyto porady odehrály, ani jiný doklad s nimi související, aby si soud mohl účelnost tohoto úkonu posoudit; nadto se jeví přesah dvou hodin pro každé jednání s ohledem na podstatu sporu neúčelným). K této částce dále soud připočetl hotové výdaje za těchto 5 úkonů ve výši , částka, za každý úkon dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. celkem , částka, . Dále soud žalované přiznal náhradu za promeškaný čas jejího zástupce dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu za účtovaných 8 půlhodin (2x cesta na jednání z , adresa, a zpět) ve výši , částka, a cestovné ve výši , částka, (dle serveru www.mapy.cz je zpáteční cesta ze sídla zástupce žalované k Okresnímu soudu v Benešově dlouhá 93 km, částka za jednání dne , datum, byla spočítána při průměrné ceně benzinu , částka, /l, sazbě základní náhrady , částka, /km dle vyhl. č. 398/2023 Sb. a při spotřebě paliva vozidla zástupce žalované 5,6 l/100 km dle velkého technického průkazu, tj. celkem , částka, ; při stejných údajích pak , částka, za jednání dne , datum, při sazbě náhrady , částka, /km a ceně benzinu , částka, /l dle vyhl. č. 191/2023). Celkově je žalobce na nákladech řízení povinen žalované zaplatit částku , částka, (, částka, + , částka, + , částka, + , částka, + , částka, + , částka, ). Podle § 160 odst. 1, 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobce tuto částku povinen zaplatit k rukám zástupce žalované ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (místo plnění soud doplnil do písemného vyhotovení rozsudku postupem podle § 160 o.s.ř.).

22. Výrok o nákladech státu se opírá o ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř., dle něhož má stát podle výsledků řízení právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Jelikož byl v daném řízení neúspěšný žalobce, je jeho povinností státu náklady řízení ve státem placené výši , částka, nahradit.