6 C 2/2022

Plný text

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Štěpánkou Brožovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka, splatných počínaje prvním měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, s tím, že jednotlivé splátky jsou splatné vždy do konce každého kalendářního měsíce a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši částka, k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím. Žalobkyně v odůvodnění žaloby uvedla, že dne datum uzavřela s žalovanou dohodu o uznání dluhu, v níž žalovaná uznala svůj dluh co do důvodu a výše celkem ve výši částka a zavázala se jej uhradit ve 14 pravidelných měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře. Žalovaná se však dostala do prodlení s plněním splátky číslo a číslo žalobkyně se proto rozhodla zesplatnit celý dluh a dne datum zaslala žalované oznámení o zesplatnění a předžalobní upomínku. Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze částku ve výši částka. Žalovaná k věci uvedla, že s úhradou dlužné částky souhlasí. Žádala, aby jí bylo umožněno zaplatit dlužnou částku ve dvou splátkách, neboť nastoupila do nového zaměstnání a výplatu dostane příští měsíc ve výši částka. Dále uvedla, že má dvě vyživovací povinnosti, na jedno dítě je hrazeno výživné ve výši částka měsíčně, které otec nehradí řádně. Žije s přítelem v pronajatém bytě, na který hradí částka měsíčně. S přítelem má syna. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely dne datum písemnou splátkovou dohodu, v níž žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a co do výše částka a zavázala se jej splatit celkem ve 14 pravidelných měsíčních splátkách, přičemž výše číslo splátky byla dohodnuta na částka, kdy 1. splátka byla splatná do datum, další splátky byly splatné vždy do 15. dne v měsíci a poslední (14.) splátka ve výši 161,36 byla splatná do datum. Zároveň bylo účastníky v čl. 6 dohodnuto, že v případě, kdy se žalovaná dostane do prodlení se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma plným splátkám, má žalobkyně právo učinit svým oznámením celý dluh žalované okamžitě splatným (z dohody o uznání dluhu). Žalobkyně dopisem ze dne datum oznámila žalované, že její dluh ve výši částka byl zesplatněn, protože nesplnila svůj závazek a dostala se do prodlení se splátkou splatnou dne datum (z oznámení o zesplatnění dluhu včetně poštovního podacího archu). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne datum (z předžalobní upomínky). Při právním posouzení skutkového stavu soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), a to především jeho ustanovení § 2053, podle něhož uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá, a dále z jeho ustanovení § 1931, podle něhož bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. Podle § 1968 o.z. věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobkyní vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena platná písemná dohoda o uznání dluhu ve smyslu shora uvedeného § 2053 o.z., v níž bylo ujednáno plnění uznaného dluhu ve splátkách a zároveň bylo ujednáno i právo žalobkyně na vyrovnání celé pohledávky, pokud se žalovaná ocitne v prodlení se zaplacením částky odpovídající dvěma plným splátkám. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala se splátkami do prodlení, na svůj dluh uhradila pouze částku ve výši částka a žalobkyně v souladu s dohodou provedla zesplatnění celého dluhu, je nárok žalobkyně v plném rozsahu včetně zákonného úroku z prodlení od datum do zaplacení důvodný, soud proto žalobě vyhověl. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že je žalovaná povinna hradit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka s ohledem na nástup žalované do nového zaměstnání a s tím související její schopnost splácet dlužnou částku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za 3 úkony právních služeb realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku není možné podat odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).